15 roků lásky

dnes

Tohle není můj šálek kávy. Mnoho textu na tak málo vtipu. Viděla jsem tv vystoupení autora a jeho veřejná prezentace je adekvátní jeho tvorbě.

1 dnes

Mám dílo Patrika Hartla ráda. Nedávno jsem na tuto knihu četla dost negativní kritiku, ale mě opět nezklamal. Vím, že neotvírám Dostojevského a vím, co od Hartla mohu čekat. Já jsem se dočkala a byla jsem spokojená. Svižná kniha. Všechno hezky odsejpá, sem tam (především na začátku) se stane něco, co tak úplně nečekáte, díky čemuž se nenudíte a chcete se ke čtení brzy vrátit. Některé čtenáře, kteří si nežijí na tak vysoké noze, možná může iritovat to, jak luxusně si hrdina žije a rozhazuje miliony. To mi ale nevadilo. Beru to jako takovou pohádku pro dospělé. Životní realita je pro většinu lidí o dost jinde. Jediné, co mi dost lezlo na nervy, byla nevychovanost a spratkovství Sáry a Elly. Mít doma takové fracky, tak je asi zmlátím na jednu hromadu. To naštěstí s jejich věkem trochu vyšumělo. Nicméně kdyby se mi všechno v životě dařilo tak, jako jim, tak bych se nezlobila. Podle mého názoru další fajn Hartl a těším se na příští knihu.

3 předevčírem

Kniha byla super nejlepší ze všech od autora.Pobavila,taková ze života. Ano otec byl bohatej tak jiná liga a jiný život,ale jinak to mělo spád,vtip,napětí,drama a zároveň to nebyl sladký románek.Zároveň ukazuje úskalí výchovy dětí od narození po pubertu u,samoživitelů.Děkuji pane Hartle ,Vaše knihy nezklamou.

2 předevčírem

Kniha se mi líbila, ale chápu, že se nemusí líbit každému. Typický Hartl.

Dávám 80 %, kniha by klidně mohla mít o cca 100 stran méně, některé pasáže uprostřed knihy se mi zdály zbytečné. Určitě je kniha čtivá.

1 24. listopadu

Dobrý. Takový sladkohořký, ale opravdu dobrý!! Doporučuji.

2 24. listopadu

Ačkoli se nejedná o dílo s ambicí získat ocenění typu Magnesia Litera, četlo se mi dobře, byla to taková červená knihovna s klučičím hrdinou, která si na nic víc nehraje. Znovu si ji nepřečtu, ale nelituju těch několik málo večerů ve společnosti ne moc šťastného Aleše, který mi některými náladami a pochybnostmi mluvil z duše. Myslím si, že si autor trochu pohoršil odkazy na některé události (televizní pořady třeba) nebo na momentálně mediálně známé celebrity, protože už za pár měsíců nebo let si málokdo vzpomene, kdo nebo co to bylo. Tohle může být vtipné v článcích v časopise, v románech spíš škodí, aspoň já to tak vnímám.