15 roků lásky

Pise se tu o lehkem cteni, neco k vode, ale pro me to bylo tezke cteni, navzdory tomu, ze kniha se mi cetla lehce a precetla jsem ji za lar dni, protoze me porad zajimalo, jak se to cele bude vyvijet. Ale pribeh to byl tezky, starani se o cizi deti a vlastne vzdani se sveho zivota. . Verim, ze podobny pribeh se uz na svete nekde odehral a ja...bych to nedala. Vlastne to bylo cele o tom, jak je Ales unaveny a ztrhany. I presto se mi to libilo...zvlastni

Patrik Hartl mě vždycky vezme někam, kde jsem ještě nebyl. Neznám žádného otce samoživitele, který by pečoval o dvojčata, neznám ani žádného kadeřníka! Houslistku z Filharmonie znám jednu z YouTube. Slovy autora je to krasava, která by mohla románovou postavu Jeleny klidně hrát ve filmové adaptaci, ačkoliv nepochází z Chorvatska, ale z Austrálie.
15 roků lásky nevybočuje z jiných autorových textů, jako odpočinkové čtení nenudí, naopak nutí k otočení na další stránku!

(SPOILER) - Hartl se čte dobře
- často mluví o dospívajících dívkách
- nevěra, kam se podíváš
- fatfobie ("tlustá ropucha")

Citát:
"Na Aleše to bylo trochu moc, ale stejně na něj zapůsobilo, jaká je micina."

Hezká kniha, Hartlovka, takže tak trochu srdcovka. Odpočinkové čtení, ideální na parné léto nebo deštivé dny. Začátek je trochu nepříjemný, ale pokud se přes něj dostanete tak na vás čeká hezký příběh plný zvratů a bouřlivého života pražského otce, dvou krásných dvojčat a jejích známých, kteří nikdy nepohrdnou příležitostí to žití trochu okořenit.

Za mě zatím nejlepší kniha od Patrika Hartla, z těch,které jsem četla. Čtivé, dej ubíhal, takova klidná oddechovka.

Mnoho pozitivních komentářů tu není, ale mně se kniha moc líbila. Poklidné čtení o životě druhých. Patrik Hartl je stále můj oblíbený autor i "člověk".

Velmi čtivá kniha, tento příběh vás vtáhne do děje,oddychovka, jako většina knih od PH.Jen místy zbytečně zdlouhavé, ale hodnotím kladně.

Další přehlídka sexismu.

Bohužel se s touto knihou nic velkého nekoná.

Knihy od Patrika Hartla jsou oddechové, nečekám od nich tedy nějaký hluboký podtext. Četla jsem všechny jeho knihy a je fakt, že píše stále stejným stylem, je to takové vršení dalších a dalších situaci, které nakonec nějak zaklapnou. Bylo by fajn jednou změnit styl vyprávění a možná se do něčeho ponořit hlouběji.
Každopádně zrovna tahle kniha se mi líbila, a i když už je to dlouho, co jsem ji četla, pořád si docela podrobne pamatuju, o čem byla a že mi pri ní někdy bylo hezky a někdy hodně smutno.

Knihy od Patrika Hartla mám ráda a vždycky se těším na novou knihu. Přiznám se, že tato kniha se mi ze všech jeho knih, četla asi nejhůře. Nebyla špatná, ale některé pasáže mi přišli zdlouhavé a některé bohužel zase krátké a uvítala bych u nich trochu více rozvinutí. Nicméně čtivé to stále zůstává, tak jak to Patrik prostě umí.

Hartl si mé srdíčko nezíská. Snažím se najít si nějakou knihu, která by mě od něj pohltila, ale je to všechno jen takové povrchní čtení. Vlastně mám pocit, že některé knihy píše jen za účelem, aby něco prostě jen vydal.

Velice oddechová a čtivá knížka. Od začátku jsem se do ní úplně ponořila a moc mě bavila – lidská a plná emocí. Postavy působily opravdově. Jen asi poslední tři kapitoly mě už tolik nechytily, přišly mi trochu zdlouhavé a konec… no, čekala jsem ho jiný. I tak ale kniha stojí za přečtení – ideální, když si člověk chce odpočinout a trochu se zasnít.

(SPOILER) Přečtěte si nějakou knihu od Hartla a je to jakoby jste je četli všechny.
Tedy téměř... I tato nese typické znaky - je to trochu jednoduché, místy až buranské. Většinu času mám pocit, že vyprávění tak nějak klouže po povrchu. Nechybí nevěry, deprese a vůbec takové ty "radosti"
Přesto tato byla trošku jiná a vidím v ní i trochu víc - Alešovo hledání lásky, nalezené ve dvojčatech, přestože to nečekal.

SPOILER
Vážně jsem čekala, že s některou z nich (nebo oběma) spustí po tom, co se dozvědí, že není jejich biologický otec.
Velmi příjemně mě překvapilo, že se tak nestalo a jeho láska zůstala opravdu jen rodičovská a nakonec vlastně krásně upřímná

Pan Hartl mi byl moc sympatický během televizní taneční soutěže. A když je mi někdo sympatický, mám sklony posuzovat ho neobjektivně a nechce se mi ho kritizovat. Tak jsem přistupovala k této knize, čekala jsem, že bude stejně supr jako autor. Ale .... Myslím, že jsem četla lepší díla tohoto žánru. Bylo to takové plácání se odnikud nikam. Opakování situací. Vadila mi (z mého pohledu hodně) vulgární slova. Na druhou stranu nutno říct, že 15 roků lásky je kniha čtivá a budu si chtít od pana Hartla ještě něco přečíst.

Nevím, no. Jsou knihy lepší, jsou knihy horší. Tato je asi takový průměr. Příběh o životních radostech, strastech a osudech. Čte se to relativně dobře, byť pasáže “o ničem” tam taky byly. Celkově to ale nic navíc čtenáři nedá. Určitě by se daly najít lepší autorovy knihy.

Už u předchozích autorových svazků jsem pokorně přiznal, že nejsem tím, pro koho jsou jeho texty určeny, ale stále to s Patrikem Hartlem zkouším, protože tiše doufám, že narazím na další Erotikon, který mě fakt bavil. Tohle bylo každopádně dlouhých 15 roků; s pořádnou dávkou nadsázky bych mohl napsat, že jsem si je s hlavním hrdinou skutečně prožil. Tentokrát na mě příběh působil zvláštně. Měl jsem dojem, jakoby se pan Hartl snažil vyměnit humor za drama, a pokud mám dát na své pocity, tak úplně mu to nevyšlo.

Po několika temnějších knihách jsem sáhla po 15 roků lásky od Patrika Hartla – chtěla jsem si dát něco lehčího. A musím říct, že to bylo možná až moc lehké. Místy jsem se přistihla, že se u čtení nudím, děj mi přišel trochu zdlouhavý a postavy mě úplně nevtáhly. Od Hartla už mám něco načteno, a tak jsem asi automaticky čekala víc humoru a svižnější tempo, které jindy umí nabídnout. Ale chápu – není to žádný psychologický román, nýbrž oddychovka. Knížku jsem dostala jako dárek a jako nenáročné čtení na odreagování vlastně posloužila dobře. Jen jsem si od ní asi slibovala o něco víc.

Knihu mi půjčila sestra, že prý je super... No, pro mě není. Snaží se být humorným příběhem ze života, kterému je vzdálená stejně jako mlhovina Andromedy. Nějak mi unikal smysl a spíš bych žánr nazvala pohádkou pro dospělé - taková tlustší Harlekynka. Kdyby kniha byla o polovinu tenčí, stačilo by to a na dovolenou by mi nezabrala tolik místa.