P.S.

12 25. června

Milá Aňo,
tak si čtu zdejší komentáře, a - ano, znovu a znovu je všechno také o tom, do které fáze života se nám jaká knížka trefí, co máme za sebou (popř. před sebou) a čemu vstříc máme momentálně oči a uši nejvíc otevřené. A připadá mi moc hezké, co píše Vesmich 2. 11. 2018. ( Já jsem se totožně úplně nebála, že to "bude pitomé" :)), jak ona v humorné nadsázce použila, spíš jsem si říkala, že asi primárně spíš relaxační - ehmmm, pokouším se obejít formulace typu "čtení do vlaku" a pod.).
Líbilo se mi Vás poslouchat - a nebojte se, grafickou stránku knížky si ujít nenechám.
Já měla zrovna otevřené nejen oči a uši, ale také duši. A dělaly mi radost netoliko četné Vaše zajímavé úvahy, vzpomínky a ledasjaké zmínky, ale také mimořádná způsobilost je adekvátně zprostředkovat. A neméně jsem ocenila, že jste dokázala předložit mnohé, aniž byste pozbyla smysl pro nezbytnou přiměřenost. Takže budu ráda doporučovat dál, a Vám přeju ještě mnohá a mnohá P. S..
milary

1 10. června

Hezká oddechovka u které se člověk zasměje, ale i zamyslí nad životem. Jelikož text v komentáři nesmí obsahovat ostré závorky, vkládám jedno srdíčko, alespoň slovně.

5 28. května

Takové milé, vtipné fejetonky, často i o úplně "obyčejných " věcech... Minimálně ale jedna hvězdička navíc je rozhodně za krásné ilustrace a celkové grafické zpracování.

28. května

Pokud bych jednou za měsíc narazila v časopise na fejeton autorky, ráda bych si ho přečetla. Ale nemůžu se tvářit, že je jedná o plnohodnoutnou knihu. Příběhy dojáží bavit jen chvilku, později se stávají nudnými. Teď tak časté sebrání článků z blogu nebo z časopisů a vydání v podobě knihy podle mě není cesta.

1 27. května

Aňa umí (psát) a Lela taky (ilustrace knihy)
Určitě stojí za přečtení.

4 11. května

Kniha, plná hořko-sladkých fejetonů od Ani Geislerové. Fejetonů plných smutku, jídla, pravdy a lásky. Ač Aňu příliš nemusím, díky této knize si mě získala. Ani ve snu by mě nenapadlo, že si ji někdy zamiluji. P. S. pro mě ale není kniha, kterou přelouskám za jedno odpoledne, ač by to šlo. Po každé kapitole jsem potřebovala a vlastně i chtěla nechat doznít, co mi vlastně Aňa chtěla skrz řádky sdělit. Často jsem se v jejích myšlenkách našla a asi i díky tomu se mi kniha tolik líbila. Navíc je celá kniha naprosto DOKONALE ilustrovaná! Takže je to pastva nejen pro duši, ale i pro oči. Aňa tyto fejetony psala celých 5 let a investovaný čas stál opravdu za to. Člověk se zasmál, posmutněl, vyhladověl. Jednotlivé kapitoly mají výstižné a krátké názvy, které mluví za vše. Po přečtení budete milovat život! A jídlo!

8 01. května

Moc milá knížka se spoustou nádherných myšlenek a překrásnými ilustracemi. Po celou dobu čtení ve mě vyvolávala rozpor, jestli se mi vlastně líbí, ještě chvíli před dočtením jsem byla rozhodnutá ohodnotit ji dvěma, maximálně třema hvězdičkama. Pak jsem se na ni ale začala dívat jinak. Jako na pohled do ženského světa, ve kterém denně žiju i já a spousta dalších žen, spousta příběhů a myšlenek Aňi vás donutí srovnat si v hlavě své vlastní hodnoty a když ne při prvním čtení, při tom dalším podle mě určitě, myslím, že se k ní budu v různých obdobích svého života vracet a těšit se z krátkých příběhů a pohledu na život této ženy, který je stejně tak krásně obyčejný a přitom zcela výjimečný jako ten můj. Kniha i její obálka jsou krásně pozitivní a až mi bude smutno, ráda si ji znova otevřu, aby mi zlepšila náladu:)