Sapiens - Úchvatný i úděsný příběh lidstva

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Jaká byla cesta, kterou až dosud urazil slabý a nevýznamný tvor, který před dvěma miliony let v koutě Afriky získal vědomí, vyvraždil své bratrance rodu Homo a ovládl planetu? Umožnila mu zvítězit nelítostná krutost nebo schopnost vzájemné spolupráce? Harari s velkou erudicí i odvážnou představivostí líčí paradox tvora, který se vydal mimo hranice svých biologických parametrů. Jeho kolektivní vlastnosti umožnily spolupráci stále rozsáhlejších lidských skupin a po kognitivní revoluci před 70 000 lety přišly další dějinné zlomy – objevy zemědělství, peněz, společenského kultu, impéria, peněžního úvěru i víry v budoucnost. Co čeká lidstvo dál? Mají dějiny směr, jak naznačuje globální obchod a hromadné technologie? Kam nás zavede závratný vývoj posledních desetiletí? Autor podává provokativní hypotézy na zneklidňující otázky vyplývající z proměn přírody, psychiky, rodiny i společnosti. Opravdu žijeme šťastněji než kdysi? Co bude třeba obětovat kvůli blahobytu? Jsme před branami ráje, nebo pekla? Nadějeplný příběh má temné kontury a paradoxní odpovědi....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/231135/sapiens-uchvatny-i-udesny-pribeh-li-231135.jpg 4.5776
Žánr:
Literatura naučná, Filozofie, Historie

Vydáno: , Leda, Rozmluvy
Originální název:

Sapiens: A Brief History of Humankind, 2011


více info...
Nahrávám...

Komentáře (190)

Kniha Sapiens - Úchvatný i úděsný příběh lidstva

Multihunter
27. července

Zhruba do poloviny byla kniha zajímavá...

Martin_Eli
13. července

(+ SPOILER) Poutavé a vedoucí čtenáře k netradičnímu způsobu uvažování. Berte knížku všemi deseti a ihned si ji přečtěte.

Ochočil si člověk pšenici, nebo si ochočila ona jeho, když je nyní suverénně nejpěstovanější rostlinou, rozšířenou do všech koutů světa. Kdo z koho více profituje?

Prasata brána jako druh jsou jeden z nejúspěšnějších organizmů na planetě, bráno jejich počtem a rozšířením. Vysvětlujte to ale jednotlivému čuníkovi čekajícímu v malé ohrádce na jatkách...


MarqueeMoon
01. června

Možno to mnohým, ktorí študujú históriu, ktorá je extrémne komplexný mechanizmus príde ako vedecký pop pre masy. Je tam aj pár domnienok (na niektoré autor upozorňuje - napríklad v závere pri poslednej kapitole), ale presne je to štýl knihy, ktorý dokáže pritiahnúť širšie publikum a má potencial vzbudiť väčší záujem o históriu a jej jednotlivé etapy. A hlavne je to jednoznačná pripomienka, ako je ekonómia/sociológia/kultúra/bilológia a história prepojená, a ako nemôžme mať nikdy vačší obrázok celku ak by sme to nebrali v úvahu. Aj pripomienka toho ako ľudia potrebujú oporu v mytológií a sociálnych konštruktoch. Človeku, ktorý robí historický výskum a študuje históriu na univerzite, to môže prísť ako značne povrchné, ono aj na 400 stranách sa jednoducho nedá všetko vyrozprávať tak, aby to zaujalo viac ľudí. Sú to často názory a pozorovania historika so svojím svetonázorom. Harari je predovšetkým bystrý historik, ktorý podľa mňa mnoho krát trafil klinec po hlavičke. (tou mytológiou to napríklad podľa mňa vystihol - odporúčam na túto tému autora Josepha Campbella). Aj keď túto knihu by možno 9/10 intelektuálov a historikov neodporúčalo, nikto z týchto historikov (aj keď tiež robia isto zaujímavé a prínosné výskumy) by nepritiahol k histórií toľko ľudí. A minimálne posledných sto rokov dejín by mal každý z veľkej časti ovládať a aspoň okrajovo sa nad históriou zamýšlať - je to veľmi potrebné - a zrovna takéto knihy sú vo veľa prípadoch skvelý štart aj k náročnejším kúskom. Nie je to historická kniha v pravom slova zmysle, no môže byť prínosnejšia ako iné historicko-vedecké traktáty, ktoré ostanú v šuflíku intelektuála alebo v zozname povinnej literatúry na historických fakultách. Pre mňa ako homo sapiens - nič viac, nič menej - výborné čítanie.

Marek.Sc
18. května

Odkiaľ sme, kam kráčame a smerujeme. Vyznie to ako otrepaná fráza. V tomto prípade je putovanie od bezvýznamného živočícha až po zánik homo sapiens podané originálnym spôsobom. Či je to niečo nové? Možno nie, ale autor otvára dvere a pohľad na takmer známe črty ľudstva svojsky a unikátne. Od spoločenských konštrukcií, teda predstavovanej skutočnosti až po náboženské otázky kultu mnohosvätcov. Bol agrárny vzostup najväčší omyl, či postupujúce tlupy Sapiens boli najdôležitejšou a najničivejšou silou alebo sme mali ostať lovci a zberači? Predstava globálneho poriadku nám začína byť vlastná a nie cudzia, peniaze svet zjednocujú a vojna sa oproti mieru javí ako nevýhodná. Na povrch sa vyplavujú otázky, čo je pre nás dobré a či náboženstvá boli a sú určujúcim prvkom v kontraste s potrebami nášho druhu po priemyselnej revolúcii. Je naše šťastie „šťastím“?
K jednotlivým pasážam sa dá vracať a možno si ju prečítate po častiach aj dvakrát. Dá sa povedať, s trochou nadhľadu, že myšlienky v knihe sú nadčasové. Možno nie pre každého je to smer, ktorý ho poznamená, ale určite zmení váš názor a pohľad na súčasný svet okolo nás.

Wladimirski
17. května

Velmi podnětné a přemýšlivé čtení, žádná oddychovka :-)!
Ne úplně se všemi výklady se dá sice souhlasit, některá vysvětlení či závěry jsou příliš zobecněné či tendenční, ale to je vzhledem k celkovému dílu marginální.
Kniha přináší mnoho základních pravd, poznání a vyhodnocení, mnohé pasáže lze číst znovu a znovu a ke knize se vracet, což bude i můj případ. Řadím na svoji VIP poličku!

panda2
09. května

Na začátek se hodí upozornění, že tohle nejsou dějiny. Alespoň ne takové, jaké je ze školy znáte. Místo přehledu "historických" událostí, jak nás učí dějepis vnímat, je tohle perfektní příklad thinking outside the box. Autor ve čtyřech hlavních kapitolách seznamuje se čtyřmi podle něj nejdůležitějšími revolucemi – kognitivní, která dala člověku intelektuální převahu; zemědělskou, která mu dala prostředky pro udržení masivní populace; globalizaci, která proměnila svět v jedno impérium a vědeckou, po které přestávají platit běžné hranice reality. Ke každé pak nabízí zajímavou směsici historických faktů a filozofických úvah. Připravte se na několik wow momentů, přehodnocení významu běžných slov anebo záludných otázek, které vám po lecjaké kapitole zůstanou klíčit v hlavě. Vytkla bych občasné opakování již vysvětlených konceptů, celkově by se kniha dala zkrátit, na druhou stranu se ale nemusíte bát hutných vět, které dávají smysl až na třetí přečtení. Zároveň je třeba mít na paměti, že z celého lidského poznání si autor vybírá právě ta fakta, která podporují jeho smělé teorie, a běžný smrtelník by tedy jen těžko odhalil případné nesrovnalosti s celkovým význěním dnešních vědeckých teorií. Pokud ale hledáte knihu, která vaše znalosti zasadí do nových kontextů, nebo máte chuť trochu filozofovat, určitě dejte Sapiens šanci.

puczmeloun
10. května

Příběh vyprávějící o homo sapiens (sapiens) doplněný množstvím zamyšlení a teorií, nikoli dějiny, i když si tak dle úvodních odstavců autor knihu představuje. Je to spíše povídání o tom, jak schopnost mluvit a následně spolupracovat ve větších skupinách (kognitivní revoluce) proměnila člověka ve tvora nekonečně chrlícího sociálně kulturní konstrukty od mýtů a náboženství přes peníze po impéria. Ano, objevují se i kapitoly zaměřené na zemědělskou revoluci (slovy autora jak nás obilniny zotročily), vědu nebo zámořské objevy (imperialismus), stejně se to ale vždy vrátí ke společnosti a jejímu vnímání...

Na jednu stranu si člověk říká, že by bylo skvělé poslouchat takto barvité vyprávění o pravěku a středověku i ve středoškolských hodinách dějepisu. Toto docela striktně chronologicky předložené vyprávění první poloviny knihy by bylo zajímavou kostrou pro vyučování, ze které by se mohl dobrý učitel odpíchnout. Navíc ji doplňují některé zajímavé detaily, např. o schopnosti člověka vyvraždit velké tvory několika kontinentů, a totálně tak proměnit druhová složení*, o různorodých národnostech římských císařů, nebo o tom, že doba kamenná byla vlastně dřevěná, jen dřevo se logicky nezachovalo... Aneb co vám učitelé ve škole neřekli...

Na druhou stranu si ale prostě nejde nevšimnout, že s postupujícími roky si autor vybírá příklady, které se mu hodí a dějinné události pro zdůraznění svých argumentů velmi zjednodušuje, např. třicetiletá válka a její ne/zaměření jen na náboženství. Sem tam si i protiřečí – různé používání individualismu, zmínky o ne/štěstí a moudrosti dávných lovců a sběračů... Postupně přibývá různé přeskakování a vracení se, opakování a velké množství příkladů hojně srovnávajících historii a současnost v mírně moralizujícím tónu. Člověk pak jen někdy kroutí hlavou nad argumentačními klamy**. Závěr o štěstí a nesmrtelnosti už je pak prakticky čirým názorovým textem autora, kde je snaha o vysvětlení "historie lidstva" úplně v pozadí. A to už opravdu o dějiny nejde...

* CITACE 1: Dnes se odhaduje, že Severní Amerika přišla během krátké doby o 34 ze 47 rodů velkých savců a Jižní Amerika jich ztratila 50 z původních 60. Zmizely šavlozubé kočky, které tu nerušeně lovily po 30 milionů let, a stejný osud potkal i gigantické pozemní lenochody, původní americké koně, velbloudy, velké hlodavce i mamuty. (...) Paleontologové a zooarcheologové, kteří hledají a studují zvířecí ostatky, už celá desetiletí prohledávají americké pláně i pohoří a hledají zkamenělé kosti pravěkých velbloudů, fosilizované exkrementy ohromných pozemních lenochodů a podobné poklady. Každý nález pečlivě zabalí a pošlou do laboratoře, kde pak vědci každou kůstku a každý koprolit (zkamenělý exkrement) pečlivě studují, zkoumají a docházejí ke stále stejnému závěru, a sice, že nejčerstvější výkaly a nejmladší kosti pocházejí z doby, kdy Ameriku zaplavili lidé, tedy z doby 12 000 až 9 000 př. n. l. Jen na karibských ostrovech, zejména na Kubě a Hispaniole, se našly výměšky pozemních lenochodů z období okolo 5000 př. n. l., tedy také z doby, kdy se přes Karibské moře přeplavili první lidé a tyto dva velké ostrovy osídlili.

**CITACE 2: Dnes je rodičovská autorita na ústupu, dospívající mládež rodiče neposlouchá a rodičům se kladou za vinu téměř všechny životní nezdary. Matka a otec mají ve freudovské soudní síni asi takovou šanci na osvobozující rozsudek, jako měl obžalovaný ve vykonstruovaném stalinistickém procesu.
CITACE 3: V pohodlném životě městské středostavovské třídy není nic, co by se alespoň trochu blížilo vzrušení a radosti lovců mamutů po úspěšném lovu. Každý nový vynález nás vzdaluje od ráje.

Pralev
01. května

Oči otevírající kniha. Přesvědčivě boří velmi rozšířené mýty (třeba jak těžký život měli lovci a sběrači a jak si člověk s vynálezem zemědělství polepšil - Harari vysvětluje, jaký je rozdíl mezi tím, když si polepší lidstvo jako živočišný druh, ale na úkor jednotlivce), vysvětluje v podstatě úplně jednoduché věci, které si ale leckdy člověk sám vůbec neuvědomí nebo nad nimi nepřemýšlí, dokud si je nepřečte takto formulované. Pro mě je to opravdu jedna z mála knih, kterou by si měl přečíst každý. Je to už dlouho, co jsem ji přečetl, přesto nad některými věcmi od té doby velmi často přemýšlím, především jaké všechny věci, které považujeme za naprosto samozřejmé, jsou jen konstrukty fantazie, které se ale akceptují skupinově. Vysvětluje to, proč jsou státy, měny, kultury, zákony a pravidla, ale vlastně i nepsaná pravidla morálky tak strašně křehká.

1 ...

Doporučujeme

Vladař
Vladař