Sapiens - Úchvatný i úděsný příběh lidstva

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Jaká byla cesta, kterou až dosud urazil slabý a nevýznamný tvor, který před dvěma miliony let v koutě Afriky získal vědomí, vyvraždil své bratrance rodu Homo a ovládl planetu? Umožnila mu zvítězit nelítostná krutost nebo schopnost vzájemné spolupráce? Harari s velkou erudicí i odvážnou představivostí líčí paradox tvora, který se vydal mimo hranice svých biologických parametrů. Jeho kolektivní vlastnosti umožnily spolupráci stále rozsáhlejších lidských skupin a po kognitivní revoluci před 70 000 lety přišly další dějinné zlomy – objevy zemědělství, peněz, společenského kultu, impéria, peněžního úvěru i víry v budoucnost. Co čeká lidstvo dál? Mají dějiny směr, jak naznačuje globální obchod a hromadné technologie? Kam nás zavede závratný vývoj posledních desetiletí? Autor podává provokativní hypotézy na zneklidňující otázky vyplývající z proměn přírody, psychiky, rodiny i společnosti. Opravdu žijeme šťastněji než kdysi? Co bude třeba obětovat kvůli blahobytu? Jsme před branami ráje, nebo pekla? Nadějeplný příběh má temné kontury a paradoxní odpovědi....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/23_/231135/sapiens-uchvatny-i-udesny-pribeh-li-231135.jpg 4.6198
Orig. název:

Sapiens: A Brief History of Humankind (2011)

Žánr:
Literatura faktu, Filozofie, Historie
Vydáno:, Leda
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (57)

Kniha Sapiens - Úchvatný i úděsný příběh lidstva

Přidat komentář
kktnk
14. dubna

Ze zacatku trocha evolucni biologie, pak uz se to zabyva spise evoluci kulturni, nakonec se to rozplyva v takove sice zajimave ale uz jen vypraveni, ze ktereho neni moc jasne, jestli jde o nejake autorovy domenky, nebo necim podlozena tvrzeni. Cekal jsem asi vic vedy, nez jsem nakonec dostal.

roso.mak
19. března

Kniha má v sobě spoustu skvělých postřehů. Vyčítá se jí nedostatek faktografie, ale vzhledem k tomu, že většinu věcí stejně nedokážeme prokázat... A ty, co dokážeme - vyhubení neandrtálců je stále bráno jako fakt, i když už dlouho máme důkazy, že pravda nebyla tak jednoduchá. Jak ale můžeme dokázat fakta okolo zemědělské revoluce? A to, zda bude kapitalismus průšvihem stejně ukáže jen čas. Takže s chudí do této velmi populární a méně naučné, za to velmi čtivé knihy.

Eldar80
17. března

Kniha je neuvěřitelně čtivá, ale za oběť padla jak historická, tak faktická přesnost. Spousta tvrzení v knize není nijak doložená. Nelze se tak orientovat v tom, co má Harari podložené fakty a kde pouze říká své názory.
Nedávno jsem četl Příběh lidského těla, který se také věnuje evoluci člověka a vzniku zemědělství. Má poznámky na 80 stranách. Sapiens je mnohem delší a věnuje se ještě jiným tématům. Jenže má poznámky jen na 12 stránkách. To jen pro představu, pokud to někdo považuje za důležité. (Rejstřík v knize není.)
Jinak je to tak dobře napsané, že čtivost je na úrovni beletrie. Proto má asi tak vysoké hodnocení. Kniha je vlastně historický kompilát rozdělený na několik esejů. Výklad sahá od vzniku člověka až do dnešní doby.
Jenže do jakého žánru knihu zařadit? Zábavná naučná literatura? Nebo literatura „non-fiction“? Nevím. Hlavně v první třetině Harari spoustu věcí relativizuje. Někoho to může bavit, ale já očekávám spíš fakta než poukazování na různé zdánlivé nelogičnosti. Postupně mě to čím dál víc štvalo.
Kapitola o náboženství byla povrchní a dost slabá. O tuhle problematiku se zajímám dlouho a tak mám asi jiné nároky. Jenže když vidím její úroveň, tak jaká je asi úroveň věcí, ve kterých se nevyznám?
Čím knihu úplně zabil, tak názorovou podbízivostí. Po otravném relativizování se začne trefovat do náboženství. Sem tam nějaká blbost nebo osobní názor, hlavně aby se to ateistům líbilo. Evoluce boha od Wrighta se mi nelíbila kvůli politické korektnosti a úplně zcestnému závěru. Jenže má vysokou úroveň. Tohle ne.
Co mě dál zarazilo, tak podobnost knihy s Civilizací od Fergusona. Ta podoba mi přijde trochu podezřelá a vyvolává ve mně dojem, že se Harari až moc inspiroval. Jenže obě knihy vyšly ve stejný rok… S Civilizací se však Sapiens nedá vůbec srovnávat. Civilizace totiž neměla ambice shrnout úplně všechno. Ferguson začíná až koncem 15. století a může tak jít mnohem víc do hloubky.
Podle mě Sapiens není vůbec fér. Kdo čte málo bude nadšený. Harari totiž říká co někteří lidé chtějí slyšet. Spousta lidí nemá náboženství rádo a ještě když jim polechtáte ego, hned máte 5 hvězdiček. S těmito lidmi jsem se často bavil a debata na téma náboženství je často nemožná. A ještě je v tom podporovat? To vážně ne. Kdyby aspoň autor upozorňoval na své názory, pak bych to možná nebral tak přísně. Ke čtení spíš nedoporučuju. Je jasné proč je tahle kniha fenomén. 75%

France
17. února

Provokativní, zajímavé, ale nezdokumentované.

ZaS
10. února

Zajímavá kniha. Autor rozebírá klíčové fáze lidského vývoje a díky nim nahlíží na lidstvo ne úplně tradičním způsobem. Ačkoliv s ním v některých detailech nesouhlasím, knihu doporučuji. Nečte se lehce, ale většina témat stojí za zamyšlení.

Kurt_Teplice
03. února

Velmi čtivé shrnutí vývoje lidstva přinášející často neobvyklý (pro někoho možná až kontroverzní) pohled na věc a na závěr i vcelku znepokojující předpovědi. Vřele doporučuji!

Gimli
20. ledna

Tahle kniha pro mě byla jako zjevení z jiného světa. Harari píše o víceméně známých věcech, ale často je nahlíží naprosto jinou optikou, než jsme běžně zvyklí. Těch pět set stran je tak nabito hromadou nových a vzájemně dobře provázaných myšlenek, objevů a nových interpretací. Pro mě asi nejzajímavější byly důsledky kognitivní revoluce, kdy Homo sapiens začal být schopen uvažovat a komunikovat o věcech, které neexistují, což vedlo ke vzniku mýtů, tedy něčeho, k čemu se mohli společně upnout i lidé, kteří se vzájemně neznali, což umožnilo jejich efektivní spolupráci a vlastně celý následný rozvoj druhu sapiens. Byť ony mýty v Harariho pojetí nejsou pouze známá náboženství apod., ale i např. peníze či humanismus, líbilo se mi, že to, že jsou náboženství postavena na mýtech, tedy na něčem, co neexistuje a neexistovalo, Harari prostě konstatuje jako jakýkoli jiný běžně známý fakt a nemá potřebu se k tomu dál vyjadřovat. Je to snad první kniha, kde jsem s tímto přístupem setkal, a musím říct, že je to velmi svěží přístup. Z ohlasů, kterých se knize dostalo, je ale vidět, že tímto přístupem Harari spoustu čtenářů znervózňuje až dráždí. Harari je také zřejmě výborný pedagog s ohromným vypravěčským talentem, protože poutavost a srozumitelnost, s jakou je kniha napsaná, berou dech. Více takových knih!

VesmirnaOndatra
09. ledna

Harari je taký Coelho populárno-náučnej literatúry.

Sapiens už roky vyskakuje zo všetkých predvianočných must read listov od Forbesu až po SME a ja absolútne nechápem prečo. Podľa mňa ponúka veľmi povrchný pohľad na históriu a, čo mi vadilo najviac a prečo vlastne dávam len jednu hviezdičku, Harari v nej predostiera svoje interpretácie takým spôsobom, že sa nezainteresovanému človeku môžu javiť ako fakty.
Príklad: keď Harari hovorí o tom, koľko ľudských životov si vyžiadalo Kresťanstvo, spomenie náboženské vojny v 16. a 17. storočí a hovorí o nich ako o spore o povahu božej lásky . Pritom v tých vojnách išlo o kopu vecí, o boj o moc, územie medzi európskymi rodmi atď. Náboženstvo určite hralo svoju úlohu, možno zásadnú, možno nie, o tom sa dá polemizovať, ale Harari to nerobí, nepolemizuje, nenecháva nič otvorené, proste zhrnie dvesto rokov, o ktorých sa popísali stovky kníh a vedeckých prác a ktoré sformovali Európu v geografickom i metaforickom slova zmysle do podoby, ako ju poznáme dodnes, na boj o to či treba alebo netreba chodiť na spoveď.

Takýchto zjednodušení je kniha plná a vzhľadom na jej široký záber odfiltrovať všetky podľa mňa dokáže málokto.

Chápem, že vtesnať 10 000 rokov na 400 strán si zjednodušenia vyžaduje, ale som presvedčená, že sa to dá sa to robiť i dobre a keď to niekto robiť dobre nevie, nech to nerobí. Tiež chápem, že zaneprázdnený človek nemá čas čítať desiatky kníh a takýto 400 stranový výcuc mu padne vhod, ale je to asi ako keď si vyhladovaný človek šupne namiesto poctivého vývaru Vifonku. V prvom momente ho zasýti, ale v konečnom dôsledku mu len ublíži. Ak by si teda moja prírodovedne vzdelaná sestra mala prečítať jednu jedinú knihu z oblasti humanitných vied, nechcela by som, aby to bola táto. Dala by som jej do ruky Príbeh rodu Homo od Dunbara alebo Prvého Šimpanza od Diamonda, nemajú síce tak široký záber, ale nenechávajú v človeku ten nebezpečne klamlivý pocit, že pochopil a že teraz vie. Z mojej skúsenosti dobrá populárno náučná kniha v človeku zanechá pocit, že teraz svetu nerozumie, nerozumie mu lepšie a nerozumie mu viac.

Okrem toho, zmysel takýchto zrýchlených prehľadov a zjednodušení vidím v tom, že umožňujú vidieť veci v súvislostiach. Ale Harariho "objavné súvislosti" nie sú nič, čo by som nepočula pred 15 rokmi na hodinách dejepisu/nosky, možno až na posledných asi 50-100 strán, kde sa esejistickou formou zaoberá podstatou ľudského šťastia a víziami možnej budúcnosti. Osobne som sa tešila, že konečne aspoň niečo trochu na zamyslenie, síce opäť nič čo by priemerný sci-fi čitateľ/ pozerateľ nečítal/nevidel už sto krát a zaujímavejšie, ale aspoň za snahu som bola ochotná prihodiť jednu hviezdičku, lenže potom to Harari zabil týmto a toto nie je science fiction. Väčšina sci-fi príbehov opisuje svet, v ktorom ľudia ako my využívajú dokonalejšie technológie, ako sú napríklad vesmírne lode lietajúce rýchlosťou svetla a laserové zbrane...blabla lenže skutočným potenciálom budúcich technológií je zmeniť samotný druh Homo sapiens, vrátane jeho emócií a túžob, nielen jeho vozidlá a zbrane. Čím je vesmírna loď v porovnaní s večne mladým kyborgom, ktorý sa nerozmnožuje a môže svoje myšlienky zdieľať priamo s ostatnýmibytosťami...blabla...Science fiction len zriedka opisuje takúto budúcnosť...blabla." Ja chápem, že chce povedať, že si nevieme predstaviť nepredstaviteľné, ale to sa dá povedať aj bez toho aby prednášal takéto zjednodušené súdy o žánri, o ktorom evidentne nič nevie.

Fun Fuct na odľahčenie, pre tých, čo sa prečítali až sem:
Chemici objavili hliník iba v dvadsiatych rokoch 19. storočia, ale oddelenie kovu od rudy bolo mimoriadne nákladné, preto bol po celé desaťročia hliník drahší ako zlato. V šesťdesiatych rokoch 19. storočia si francúzsky cisár Napoleon III objednal hliníkový príbor pre svojich najvýznamnejších hostí. Menej dôležití návštevníci sa museli uspokojiť so zlatými nožmi a vidličkami

Ja proste vidím celú tú cisársku suitu ako tam sedí, rozpačito mieša kávu hliníkovým príborom, zavistlivo pokukujúc po tých, ktorým sa ušli len zlaté lyžičky a rozmýšľa, kde soudruzi z NDR udelali chybu