Sapiens - Stručné dějiny lidstva

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

SAPIENS – STRUČNÉ DĚJINY LIDSTVA sleduje z dlouhodobé perspektivy revoluční zvraty na cestě lidského rodu od vzniku Homo sapiens až po současnost. Dramatický je příběh bezvýznamného lidoopa, který před dvěma miliony let někde v koutě Afriky získal vědomí, vyvraždil své přírodní bratrance a ovládl celou planetu. Základní životní parametry člověka jsou určeny biologicky, ale poskytují úžasný prostor. Ne biologie, ale kultura (kolektivní víra) je klíčem k pochopení dramatického rozvoje lidstva. Jen ona umožňuje spolupráci velkého počtu lidí, kteří se navzájem neznají. Po první, kognitivní revoluci před 70 000 lety následovaly další překvapivé zlomy v dějinách – objev zemědělství, peněz, společenské mytologie, imperiální společnosti, kapitalistického úvěru a víry v budoucnost, objev vědy, techniky i genetického inženýrství. Zdá se, že dějiny mají směr – vždyť obchod a kapitalismus, věda a technika, planetární komunikace i geopolitické vědomí spojily svět do globální vesnice. "Proč se z knihy SAPIENS Yuvala Harariho okamžitě stal mezinárodní bestseller? Je to jednoduché: odpovídá na nejzásadnější otázky historie i moderního světa a čte se jedním dechem. Nemůžete se od ní odtrhnout!" (Jared Diamond, nositel Pulitzerovy ceny, autor knih Osudy lidských společností, Kolaps a The World until Yesterday)....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/399330/sapiens-strucne-dejidy-lidstva-tHz-399330.jpg 4.5741
Žánr
Literatura naučná, Filozofie, Historie
Vydáno, Leda
Orig. název

Sapiens: A Brief History of Humankind, 2011

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (186)

Kniha Sapiens - Stručné dějiny lidstva

Přidat komentář
Wladimirski
včera

Velmi podnětné a přemýšlivé čtení, žádná oddychovka :-)!
Ne úplně se všemi výklady se dá sice souhlasit, některá vysvětlení či závěry jsou příliš zobecněné či tendenční, ale to je vzhledem k celkovému dílu marginální.
Kniha přináší mnoho základních pravd, poznání a vyhodnocení, mnohé pasáže lze číst znovu a znovu a ke knize se vracet, což bude i můj případ. Řadím na svoji VIP poličku!

puczmeloun
10. května

Příběh vyprávějící o homo sapiens (sapiens) doplněný množstvím zamyšlení a teorií, nikoli dějiny, i když si tak dle úvodních odstavců autor knihu představuje. Je to spíše povídání o tom, jak schopnost mluvit a následně spolupracovat ve větších skupinách (kognitivní revoluce) proměnila člověka ve tvora nekonečně chrlícího sociálně kulturní konstrukty od mýtů a náboženství přes peníze po impéria. Ano, objevují se i kapitoly zaměřené na zemědělskou revoluci (slovy autora jak nás obilniny zotročily), vědu nebo zámořské objevy (imperialismus), stejně se to ale vždy vrátí ke společnosti a jejímu vnímání...

Na jednu stranu si člověk říká, že by bylo skvělé poslouchat takto barvité vyprávění o pravěku a středověku i ve středoškolských hodinách dějepisu. Toto docela striktně chronologicky předložené vyprávění první poloviny knihy by bylo zajímavou kostrou pro vyučování, ze které by se mohl dobrý učitel odpíchnout. Navíc ji doplňují některé zajímavé detaily, např. o schopnosti člověka vyvraždit velké tvory několika kontinentů, a totálně tak proměnit druhová složení*, o různorodých národnostech římských císařů, nebo o tom, že doba kamenná byla vlastně dřevěná, jen dřevo se logicky nezachovalo... Aneb co vám učitelé ve škole neřekli...

Na druhou stranu si ale prostě nejde nevšimnout, že s postupujícími roky si autor vybírá příklady, které se mu hodí a dějinné události pro zdůraznění svých argumentů velmi zjednodušuje, např. třicetiletá válka a její ne/zaměření jen na náboženství. Sem tam si i protiřečí – různé používání individualismu, zmínky o ne/štěstí a moudrosti dávných lovců a sběračů... Postupně přibývá různé přeskakování a vracení se, opakování a velké množství příkladů hojně srovnávajících historii a současnost v mírně moralizujícím tónu. Člověk pak jen někdy kroutí hlavou nad argumentačními klamy**. Závěr o štěstí a nesmrtelnosti už je pak prakticky čirým názorovým textem autora, kde je snaha o vysvětlení "historie lidstva" úplně v pozadí. A to už opravdu o dějiny nejde...

* CITACE 1: Dnes se odhaduje, že Severní Amerika přišla během krátké doby o 34 ze 47 rodů velkých savců a Jižní Amerika jich ztratila 50 z původních 60. Zmizely šavlozubé kočky, které tu nerušeně lovily po 30 milionů let, a stejný osud potkal i gigantické pozemní lenochody, původní americké koně, velbloudy, velké hlodavce i mamuty. (...) Paleontologové a zooarcheologové, kteří hledají a studují zvířecí ostatky, už celá desetiletí prohledávají americké pláně i pohoří a hledají zkamenělé kosti pravěkých velbloudů, fosilizované exkrementy ohromných pozemních lenochodů a podobné poklady. Každý nález pečlivě zabalí a pošlou do laboratoře, kde pak vědci každou kůstku a každý koprolit (zkamenělý exkrement) pečlivě studují, zkoumají a docházejí ke stále stejnému závěru, a sice, že nejčerstvější výkaly a nejmladší kosti pocházejí z doby, kdy Ameriku zaplavili lidé, tedy z doby 12 000 až 9 000 př. n. l. Jen na karibských ostrovech, zejména na Kubě a Hispaniole, se našly výměšky pozemních lenochodů z období okolo 5000 př. n. l., tedy také z doby, kdy se přes Karibské moře přeplavili první lidé a tyto dva velké ostrovy osídlili.

**CITACE 2: Dnes je rodičovská autorita na ústupu, dospívající mládež rodiče neposlouchá a rodičům se kladou za vinu téměř všechny životní nezdary. Matka a otec mají ve freudovské soudní síni asi takovou šanci na osvobozující rozsudek, jako měl obžalovaný ve vykonstruovaném stalinistickém procesu.
CITACE 3: V pohodlném životě městské středostavovské třídy není nic, co by se alespoň trochu blížilo vzrušení a radosti lovců mamutů po úspěšném lovu. Každý nový vynález nás vzdaluje od ráje.


panda2
09. května

Na začátek se hodí upozornění, že tohle nejsou dějiny. Alespoň ne takové, jaké je ze školy znáte. Místo přehledu "historických" událostí, jak nás učí dějepis vnímat, je tohle perfektní příklad thinking outside the box. Autor ve čtyřech hlavních kapitolách seznamuje se čtyřmi podle něj nejdůležitějšími revolucemi – kognitivní, která dala člověku intelektuální převahu; zemědělskou, která mu dala prostředky pro udržení masivní populace; globalizaci, která proměnila svět v jedno impérium a vědeckou, po které přestávají platit běžné hranice reality. Ke každé pak nabízí zajímavou směsici historických faktů a filozofických úvah. Připravte se na několik wow momentů, přehodnocení významu běžných slov anebo záludných otázek, které vám po lecjaké kapitole zůstanou klíčit v hlavě. Vytkla bych občasné opakování již vysvětlených konceptů, celkově by se kniha dala zkrátit, na druhou stranu se ale nemusíte bát hutných vět, které dávají smysl až na třetí přečtení. Zároveň je třeba mít na paměti, že z celého lidského poznání si autor vybírá právě ta fakta, která podporují jeho smělé teorie, a běžný smrtelník by tedy jen těžko odhalil případné nesrovnalosti s celkovým význěním dnešních vědeckých teorií. Pokud ale hledáte knihu, která vaše znalosti zasadí do nových kontextů, nebo máte chuť trochu filozofovat, určitě dejte Sapiens šanci.

Polli
25. dubna

Jako každá populárně naučná kniha věci často zjednodušuje, ale je to čtivé. Za tvrdou teorii, či filosofii dějin bych to nepovažoval. S některou užitou terminologií bych nesouhlasil, stejně jako s některými menšími závěry, ale to není problém knihy, spíše záležitost akademické disputace. V případě českého překladu mi trochu vadí počeštění knihy. Chápu, že je to z důvodu přiblížení textu českým čtenářům, ale dával bych přednost originálním příměrům. Zajímavé je, jak se za 20 let změnily historické poznatky (dnes už člověk nemůže říct, že si opráší znalosti, protože často je musí úplně nahradit).

pablito
25. dubna

Kniha sice nešokuje ničím co by člověk nevěděl, ale podává zajímavým způsobem pohled na celé dějiny lidstva. Není to "literatura faktu", ale čtivý pohled, který vede k zamyšlení.

jaja4
24. dubna

Ak je človek, umelá inteligencia alebo geneticky upravená entita bohom iba preto, že sa vymanila vďaka vede z moci prírodných zákonov, potom je tvrdenie, že Boh neexistuje, najlepším argumentom o chybných záveroch modernej vedy. Len dúfam, že sa Boh vráti na Zem skôr než naše vedomia skopírujú do počítačov. Inak sa stane pravdivou hláška zo Star Treku: "My sme Borg. Budete asimilovaní. Akýkoľvek odpor je zbytočný."

Pralev
01. května

Oči otevírající kniha. Přesvědčivě boří velmi rozšířené mýty (třeba jak těžký život měli lovci a sběrači a jak si člověk s vynálezem zemědělství polepšil - Harari vysvětluje, jaký je rozdíl mezi tím, když si polepší lidstvo jako živočišný druh, ale na úkor jednotlivce), vysvětluje v podstatě úplně jednoduché věci, které si ale leckdy člověk sám vůbec neuvědomí nebo nad nimi nepřemýšlí, dokud si je nepřečte takto formulované. Pro mě je to opravdu jedna z mála knih, kterou by si měl přečíst každý. Je to už dlouho, co jsem ji přečetl, přesto nad některými věcmi od té doby velmi často přemýšlím, především jaké všechny věci, které považujeme za naprosto samozřejmé, jsou jen konstrukty fantazie, které se ale akceptují skupinově. Vysvětluje to, proč jsou státy, měny, kultury, zákony a pravidla, ale vlastně i nepsaná pravidla morálky tak strašně křehká.

Miliarda
20. dubna

Velmi zestručněná historie lidstva, která však dává ucelený myšlenkový celek, je poutavá a čtenáře zásobí množstvím zajímavostí, které se jen tak nedočte. Současně je třeba vyzdvihnout edukovanost autora a jeho schopnost udržet čtenáře ve střehu, ačkoliv se jedná o naučnou literaturu u níž je to značně problematické. Harari mě svým stylem vyprávění nadchnul, kniha samotná mě obohatila množstvím zajímavých informací a určitě se vrhnu s chutí na další autorova díla.

1 ...

Doporučujeme

Vladař
Vladař