Homo Deus - Stručné dějiny zítřka

od:


KoupitKoupit eknihu

Po bestselleru Sapiens – Úchvatný i úděsný příběh lidstva obrací Yuval Noah Harari zájem k budoucnosti. Analyzuje, jaké důsledky mohou nastat, když se tradiční kolektivní mýty lidstva utkají s novými „božskými“ technologiemi, jako jsou např. umělá inteligence nebo genetické inženýrství. Harari představuje vizi nepříliš vzdáleného světa, v němž zřejmě budeme čelit novým typům výzev. V knize Homo deus – Stručné dějiny zítřka zkoumá naši budoucnost svým typickým způsobem, v němž kombinuje především historii, filozofii a přírodní vědy, ale i poznatky dalších oborů. Jak to dopadne s demokracií, když firmy jako Google a Facebook budou znát naše záliby a preference (včetně politických) lépe než my sami? Co se stane se sociálním státem, jestliže počítače budou úspěšné na trhu práce a vznikne tak počtem většinová třída „zbytečných lidí“? Jak naloží s genetickým inženýrstvím např. islám? Budou v Silicon Valley vyvíjet jenom nová technická zařízení, nebo i nová náboženství? Když se z Homo sapiens stane Homo deus, jaké nové cíle si vytyčíme? Jaké projekty bychom se měli snažit uskutečnit a jak ochráníme tuto křehkou planetu a lidstvo samotné před našimi vlastními ničivými silami? Kniha Homo Deus nám poskytuje vhled do snů a nočních můr, které budou utvářet 21. století – od překonání smrti po vytvoření umělého života. Nabízí svoji odpověď na základní otázku po dalším vývojovém stupni lidstva: Kam odtud jdeme? Kam půjde Homo Deus?...celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/35_/352450/homo-deus-strucne-dejiny-zitrka-Jbo-352450.jpg 4.342
Orig. název:

Homo Deus - A Brief History of Tomorrow (2015)

Žánr:
Literatura naučná, Věda
Vydáno:, Leda
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (14)

Přidat komentář
codeas
19. srpna

Velmi dobrá kniha O CESTĚ k budoucnosti a jak by člověk jako tvor mohl vypadat. Pozor na očekávání, nejde o futuristickou knihu. Část věnující se budoucnosti je asi v 25% (cca 100 stránek) na konci knihy. Většina dnešních autorů pouze replikuje myšlenky z jiných knih na které se odkazuje. Tato právě přináší nové pohledy a souvislosti, které vás donutí k zamyšlení. Např. nad vědomím, vůli, konstrukty člověka, humanismem, náboženstvím. Každopádně by si jel přečíst každý techno-optimista (jak já :-) aby dokázal domýšlet některé možnosti technologického pokroku.

Nokondisi
17. srpna

Neskutečná!

Raszkulce
10. srpna

Mě se spíše líbila první část, kde autor popisoval to jak se člověk stal božským ... a poté poslední část, kde hovořil o době dat! :-) za mě rozhodně kniha, kterou bych doporučila :-)

tibis
02. srpna

Posledna kapitola Sapiens roztiahnuta do celej knihy. 75%

Matty
06. června

Stručně: s nadhledem napsaná kniha, díky které lépe pochopíte člověka a svět.

Podrobněji: Deprese a obezita zabíjí víc lidí než války a terorismus. Po překonání hladomoru a epidemií a zajištění štěstí pro každého (s pomocí biochemie) je na řadě vítězství nad smrtí. Homo sapiens se proměňuje v homo deus. Skutečně je ovšem individuální spokojenost, které málokdo dosáhne (protože když získáme jedno, chceme už něco dalšího), nejvyšší společenskou metou, skutečně je odvracení se od přírody (mj. kvůli pochybné víře, že zvířata nemají vlastní vědomí a tudíž musí být člověku podřízena - dokázat ostatně nelze ani existenci lidské duše) a nadvláda humanismu cestou k sebezáchově civilizace?

Neměli bychom si z historie odnést především poznání, že k dominantnímu společenskému modelu existují alternativy? Jak píše Harari, před vznikem teismu byl člověk jen jedním hercem v komparzu tisíců, nikoliv ústředním hrdinou. Bible člověka přesvědčila o jeho morální nadřazenosti nad ostatními živými tvory. Díky vědecké revoluci pak lidé pochopili, že mohou zastoupit také Boha.

Přestože humanismus oslavuje jedince, výlučnost homo sapiens spočívá především v jeho organizačních schopnostech. Bez svých druhů by člověk takového (evolučního) pokroku nedosáhl, jenom duše a vědomí mu dominanci nezajistí (proto jsou podle Harariho sporné výzkumy pracující s jednotlivci nebo malými skupinkami - nezohledňují mnohdy určující celospolečenskou dynamiku).

Moderní společnost přitom paradoxně funguje nikoliv na základě objektivních, vědecky změřitelných jevů (alespoň dokud nebude „fikce přetavená do genetického a elektronického kódu“), nýbrž zejména díky sdílenému subjektivnímu (!) přesvědčení, víře v příběhy, které si vyprávíme a které nemusí mít mnoho společného s realitou. Věříme v hodnotu peněz, společenské rituály a zákony, ale protože víra nestačí, lidské jednání je stále více usměrňováno písemnými nařízeními, čímž dochází k ještě většímu odtržení pravidel, podle kterých žijeme, od žité skutečnosti, ve které žijeme. Administrativa vytváří alternativní univerzum.

Výsledkem vyjednávání dohody o spolupráci mezi vědou a náboženstvím je podle autora současný kult humanismu. Pravdu má dneska člověk (čehož kromě obchodníků rádi zneužívají také populističtí politici), ne příroda či Bůh, který by psal příběh našeho života. „A protože chybí scénář a lidé ztratili svou roli ve velkém dramatu, nikdo nás před katastrofou nezachrání a nedá smysl našemu utrpení. Nečeká nás ani dobrý, ani špatný konec, vlastně žádný konec. Události se jen tak nějak odehrávají jedna za druhou. Tento svět nevěří v účel, jen v příčinu, a kdybychom hledali motto modernity, znělo by nejspíš: občas se to posere."

Univerzálním řešením problémů přinejmenším od kolapsu státního socialismu ve velké části Evropy není víra, ale navyšování produkce a spotřeby. Nepřetržitý ekonomický růst je nadřazen náboženství, rodině i morálce. Zastavit jej může leda vyčerpání všech zdrojů nebo ekologická katastrofa. Jedna z komodit, která hraje stále významnější úloha, se ovšem zdá být nevyčerpatelná - (osobní) data. S pomocí nich za nás počítače mohou dělat rozhodnutí i vykonávat práci. Lépe, než bychom to dokázali sami.

Je zřejmě otázkou času, kdy si bezchybné stroje svou moc nad nedokonalým člověkem uvědomí a převezmou kontrolu. Do té doby můžeme žít v iluzi, že jsme svobodnými pány světa, a na Facebooku, který nás pravděpodobně zná lépe než náš partner/partnerka, dál lajkovat videa s roztomilými koťátky a spokojeně konzumovat vše, co nám volný trh nabízí.

Metroušek
21. května

Opět velice svěží, originální, poučený a ironický pohled na lidské hemžení, z nadhledu stále více připomínající mravence v mraveništi jimž často vypadává signál z velína, a tím i střídavě mizí a objevuje se smysl jejich existence. Osobně jsem od knihy čekal ještě více, zejména pak lepší rozepsání vytvoření a perspektiv Člověka božského, ale dobře si uvědomuji, že tak myšlenkové nabitá, aktuální, přesná a s patřičným, tak příjemným nadhledem na Sapiens psaná díla, jakými jsou Harariho knihy, dokáže promyslet a napsat jenom nemnoho ze sedmi miliard mozků. Zcela sdílím Harariho obavy z 21. století, usilovně a bez rozmyslu pádícího k horizontu po "the Road to Nowhere", na které se snad ještě lépe než na 17. nebo 20. století hodí a patrně stále více hodit bude Shakespearovo "vymknuta z kloubů naše doba šílí". Nudit se asi nebudeme, protože účast bude svým způsobem "dobrovolně povinná", a zřejmě nás čekají přesně podle čínského přísloví "zajímavé časy". Tak s chutí do toho! Pokud jste ještě Homo Deus nezačali číst, určitě si nejdříve přečtěte Sapiens od téhož autora. Doporučené filmy k domyšlení knihy: Koyaanisqatsi, Naqoyqatsi, případně též Powaqqatsi.

PeterPetrik
16. května

Perfektna, uzasna, prorocka. Odporucam kazdemu kto sa zaujima o svet v ktorom zije a kam bude tento svet smerovat.

bookemma
11. března

Zatímco píšu tento komentář miliony nevědomých algoritmů sledují moje prsty na klávesnici a zjišťují, že píšu jen čtyřmi, že si velice často pletu při psaní "a" a "s", že často zapomínám na poslední písmenko a že
často místo čárky napíšu "m" a naopak. Sledují moji srdeční frekvenci, při jakých slovech se mi lehce zvýší, a kdy je naopak úplně v normálu. Algoritmus analyzuje hudbu, kterou právě poslouchám, světlo, jaké je v místnosti i teplotu, jaká v okolí panuje. Na základě toho tento nevědomý algoritmus vyhodnotí lépe než já, co jsem zač.
Na základě svých poznatků je schopen mi příště doporučit přesně takovou knihu, písničku, výrobek, popřípadě partnera, který mi bude vyhovovat.
Ideální. Zodpovědnost za mé činy, za výsledek chemických procesů v MÉ hlavě, v MÉM VĚDOMÍ, má zcela nevědomý algoritmus. Ale kdo ví - třeba jsou lidé tak strašně omylní právě proto, že mají vědomí.
A možná, že pro uspokojení neustále se zvyšujících potřeb společnosti bychom měli skutečně nechat vládnout nevědomé bytosti. A pak...kdo ví, kdo ví, kdo ví.
Zrůdné čtení.

B.C.B.P.
01. února

Harari chvíľu nechá nabudeného čitateľa pri pohľade na názov knihy v presvedčení, že sa dozvie čosi o svojej budúcnosti, kde si užíva privilegované miesto vládcu a všetko bude preňho jednoduchšie, lebo technologický prokrok smeruje k hotovému edenu na zemi. Tiež história, ako vľúdny svedok, hovorí v prospech nedosiahnuteľného pána poznateľného sveta. Ale čitateľ nie je sprostý, čitateľ vie, že v niečom bude háčik, ten dramatický háčik, pretože je to predsa pre čitateľa. Tak sa to robí. Ale je tam napísané „Homo deus“, takže sa teší, že k homo deovi dospeje, a teší sa, ako sa s ním stotožní. Začne čítať. A príde facka. A potom ešte jedna, a kopanec do gulí, a stena dá čitateľovi ďalšiu, a zaleje ho krvavá polievka, a má dočítané, a nevie čí je. A nevie, či je. A čo a ako, a vôbec. Čitateľ pochybuje o svojom úsudku, pochybuje o sebe, o svojom druhu a zase o sebe. Chodí mátožne a pochybuje. Už pochybuje aj o svojich pochybnostiach. Je vďačný za tú mentálnu nakladačku. On to videl, ale nie tak dôsledne, lebo sám na to nemal; už vidí viac, aký je jednoduchý, smiešny a tragický. A stotožňuje sa s tým.

Stručné dejiny zajtrajška sú silné práve v kontexte súčasnosti. Pomenúvajú človeka minulého a človeka súčasného. Myslím si, že najprv treba premyslieť situáciu týchto dvoch a potom sa obrátiť k tomu tretiemu. To je kus roboty. Pravdaže, teraz hovorím o sebe.

bejan
01. ledna

I když se po přečtení knihy Sapiens může zdát, že Homo deus se zčásti opakuje, je to opět velice inspirativní čtení. Provokativní, neotřelé a nadmíru zajímavé. Na takové v současnosti u jiných autorů nenarazíte. Spíš než o ucelenou monografii jde o volnější text plný historických a antropologických exkursů. Hlavním tématem knihy je proměna lidstva a lidského druhu založená na nejnovějším vědeckém a technologickém progresu. Analýza současných trendů protažená do budoucnosti vede ke zneklidňující, avšak ne katastrofické vizi nastávajícího věku.

johny007
27.12.2017

Na mne je to strašně "natahované", rozvláčné a název "Stručné dějiny zítřka" mi skutečně přijde velmi vtipný :D protože jednu myšlenku, která by se dala srozumitelně shrnout na dvě strany, autor bezdůvodně rozvádí na dvaceti stranách ve dvou kapitolách.. Knihu stále čtu, dostal jsem ji jako dárek, a to je hlavní důvod, proč jsem knihu ještě neodložil. Některé myšlenky v knize jsou zajímavé, ale skutečně by nemusela mít 450 stránek :/ autor se v ní mnohokrát opakuje, omílá dokola pořád to samé.. Celou knihu dočíst myslím bude vyžadovat ohromnou trpělivost..

soukroma
17.12.2017

Změť informací a postřehů, pravd, polopravd až mystifikací, ovšem vše podáno jako skálopevná fakta (např. všechny choroby nezavlekli Evropané do Nového světa, to bohužel fungovalo i obráceně), autorových myšlenek bez hlubšího rozboru omílaných jako na kolotoči, semletých až rozmixovaných do - jakého smysluplného a věrohodného závěru? Ne, takhle rozhodně ne.
České vydání ode mě získalo ještě další černé puntíky navíc:
1) opět se na vytištění knihy spotřebovalo neúměrně a nevhodně mnoho papíru - velká písmena jak pro předškoláky, velký formát a pevná hutná vazba, takže ve výsledku mimořádně těžký (hmotností, nikoli obsahem) produkt nevhodný k držení v ruce;
2) celou knihou se (z pochopitelných důvodů) míhá pojem homo sapiens, a protože toho bylo už asi moc, tak autor postupně vypustil homo a zbyl jen sapiens, což je samo o sobě velice divné, ovšem v českém vydání si toto latinské sousloví navrch dovolili skloňovat tak, že v druhém pádu z toho vypadlo (bez) "homo sapiense", hrůza hrůz.

Adigiotto
26.11.2017

Sapiens ma nadchol pre rýchly tok textu s množstvom informácií na malom priestore. V tejto knihe sa diaľnica zmenila na cestu 1. triedy. Text občas brzdia opakovania - niekedy viacnásobné. Je to však výborná kniha. Musíme diskutovať o tom, aká budúcnosť nás čaká a či chceme, aby za nás rozhodovali algoritmy zo Silicon Valley.

ondraPH
03.11.2017

Výborná kniha o vizi naší budoucnosti! Harari opět válí! Doporučuju!!