Jako zabít ptáčka

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Dnes již klasický román moderní americké literatury, za který autorka v roce 1961 obdržela Pulitzerovu cenu. Příběh justiční vraždy nevinného černocha na americkém jihu v první třetině 20. století, viděný očima dvou malých dětí. Neměnný řád světa je narušen: nevinný černoch je křivě obviněn ze znásilnění bělošky a postaven před soud. Obhájcem černocha se stává otec obou dětí, který bere tento případ jako věc své osobní cti. Kniha navazuje na humanistické tradice Marka Twaina....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/14499/big_jako-zabit-ptacka-iW0-14499.jpg 4.52648
Série:

Jako zabít ptáčka 1.


Žánr:
Literatura světová, Romány

Vydáno: , XYZ (ČR)
Originální název:

To Kill a Mockingbird, 1960


více info...
Nahrávám...

Komentáře (572)

Kniha Jako zabít ptáčka

fénix56
05. května

Tak od této knížky jsem očekávala víc. Téma mne zaujalo, proto jsem se na četbu těšila. Ale většinu knihy zabralo dětské povídání, celkem o ničem. Vygradovalo se to až na závěr, ale to už celkový dojem z této knihy nezachránilo.

Asi jsem měla velké očekávání, což není dobré.

EvikU.
30. dubna

Musím říct, že jsem původně asi myslela, že to bude trochu o něčem jiném. Jana Louis si mě svým vyprávěním získala. Velmi mne bavil i Jem, jak hezky se choval ke své sestře a Atikus to je prostě paráda. Rovný chlap.

Někdo tuto knihu přirovnával ke knize Kde zpívají raci, ale mě spíš připomínala knihu a soud v knize Velké maličkosti. Rasismus, bílý proti černým.

Kniha se moc hezky poslouchala, konec byl moc dobrý. Určitě mohu doporučit ke čtení i k poslechu.


Fany09
21. dubna

Kniha mi přišla úplně genialní a patří k mým nejoblíbenějším. Myslela jsem si sice, že bude především o znasilnění, ale vůbec mi nevadilo (naopak), že první část knihy byla vlastně jen Čiperino, Jemovo a Dillovo dětsví. Také jsem si myslela, že kniha na mě bude příliš složitá, což nebyla. (Je mi 12). Slyšela jsem o ni víckrát, ale přivedla mě k ní především povinná četba...
Knihu opravdu doporučuju!

Belanna
10. dubna

Tuto knížku zmiňoval s velkým zaujetím několikrát v jiné knize J. Deaver a tak jsem se rozhodla si ji přečíst.
Poutavý a velmi citlivě psaný příběh z Alabamy třicátých let. Líbilo se mi, že většina byla z pohledu osmileté dívenky a postupně se příběh od dětských her přehoupnul k vážnému morálnímu dilematu. Na knížku budu dlouho vzpomínat už jen proto, že jsem si opět uvědomila hodnoty člověka, na které se pomalu zapomíná.

kraslicanka
17. března

o téhle knížce jsem slyšela v minulosti několikrát. Ale až teď jsem se s k ní konečně dostala. Musím říct, že mě opravdu zaujala. Hezky se četla a konec byl překvapivý.

PeťkaW.
16. března

Zhruba do třetiny knihy jsem moc nechápala, co chtěla vlastně autorka tímhle počinem říct? Příběh mi přišel o ničem, jen takové vyprávění malé holčičky o každodenním životě její rodiny a sousedů, trampoty se školou, prázdninové hry... ještě z (pro mě) neznámého prostředí, kultury, doby... Ale nečetlo se to úplně špatně, tak jsem pokračovala. A aniž bych to postřehla, někde kolem poloviny knížky přišel zlom a já četla a četla. Až na konci pak člověku dojde, že úvod byl sice zdlouhavý a "jakoby" o ničem, ale zároveň byl nezbytný pro to, aby měl čtenář ucelený pohled na celou situaci a pochopil probírané téma ze všech úhlů. Musím říct, že jsem byla hodně překvapená, co se z Jako zabít ptáčka vyklubalo. Skvěle postavený a odvyprávěný příběh, nad kterým se prostě musíte zamyslet víc do hloubky. Jsem rozhodně ráda, že jsem k téhle klasice konečně dostala. Škoda jen, že na světě není víc tak rozumných, logicky a přitom lidsky uvažujících Atiků, jako byl ten v knize. Jeho promluvy jsou podle mě nejsilnější stránkou příběhu.

capricorn__
23. února

Docela mě zaráží, že nyní jsou v Americe a Anglii proti románu takové rozbroje a chtějí ji zakázat. "Jako zabít ptáčka" jsem četl v angličtině pro lepší pochopení jazyka a od první stránky jsem se do knihy ponořil kvůli nádhernému stylu psaní a hlavním postavám. Klobouk dolů pro autorku, když toto je její prvotina. Průběh děje je poněkud předvídatelný, ale to mu nic neubírá na kvalitě vzhledem k spisovatelským schopnostem autorky, díky kterým se vám kniha vryje do paměti. Velmi důležitý román popisující nelehkou historii minulého století.

kiki11
17. února

Popravdě jsem ráda, že jsem tuto knihu konečně dočetla. Ale že mi to dalo. Podle anotace jsem očekávala příběh, kde bude hlavním tématem znásilnění, bohužel se tato zápletka řešila až někde v poslední třetině knihy a do té doby autorka barvitě popisuje pouze příhody ze života Jema a Čipery. Až do té poslední třetiny jsem se moc nemohla začíst, byly i chvíle, kdy jsem přemýšlela, jestli vůbec číst dál. Začalo mě to bavit až když se řešil soud, to bylo poprvé, kdy jsem se těšila až budu pokračovat ve čtení.

Můj celkový dojem je takový, že jsem docela zklamaná a určitě se k této knize už vracet nebudu. Na druhou stranu jsem ráda, že jsem si tuto "povinnou četbu" přečetla.

1 ...