O myších a lidech

6 19. června

Poslouchala jsem jako audioknihu namluvenou Vladimírem Čechem a byl to teda zážitek. Krásný a zároveň velmi smutný až dojemný příběh dvou "přátel". Je zajímavé jak v tak útlé knížce je popsán smutek a beznaděj námezních dělníků, černochů v době krize. A především i to, že i takový "chlapáci" se zuby nechty drží jakéhokoli snu a jak je strašně důležité mít nějaký životní cíl.

5 13. června

Další dílo, ve kterém se vyplatilo vhodně využít kontrastu mezi hlavními představiteli (Lennie je velký a hloupý, George je malý a chytrý). Od začátku novela směřovala do špatného konce. Vlastně jsem za celou dobu čtení nenarazil na nějakou pozitivní událost. Společně by nikdy nevydělali na splnění svého snu, což je krutý realistický popis tehdejšího života v hospodářské krizi.

7 29. května

Co k tomu dodat?Je to útlá kniha s velikým obsahem.I na pár stránek lze napsat krásný a dojemný příběh.

2 24. května

Příběh ze života námezdních zemědělských dělníků v době hospodářské krize. O snech, na které se upínají, ale které se bohužel nikdy nenaplní. Smutný obraz tehdejší doby. Děkuji autorovi.

23. května

Námět rozhodně silný a potenciální, ten potenciál podle mě ale nebyl plně využit. Postavy mi přišly dost jednolité (až na Lennieho, samozřejmě), nezáživné a nezapamatovatelné. Dějové zvraty prakticky chyběly (až na ten závěr) přitom jsem celou dobu čekala, tak jako popisovala o pár komentářů níže Vecerkova pod čarou se spoilerem, že alespoň k něčemu dojde, takhle prakticky jakoby všechno vyšumělo do zapomenutí, nemastně a neslaně. Popisné pasáže přírody se sice o nějakou záživnost snažily, ale bylo to dost kontraproduktivní a zbytečné a i když mám ráda povedené popisy, tady jsem se vyloženě nudila a očima přeskakovala řádky. Celkově, očekávala jsem víc. Dokážu se snadno vžít do příběhu a vcítit do postav, ale tady jsem to přečetla vyloženě s chladnou hlavou. Myšlenka hezká, ale zpracování jak na koleni. Nevím. Tři hvězdy za ten námět.

06. května

Jako povinnou školní četbu jsem nečetla a dostala jsem se k ní až teď.

Jediné, co mi asi vadilo, tak ten překlad, ale není se čemu divit, když je to vydání staré stejně jako mí rodiče.

Jinak krásný příběh, úplně mi to připomínalo Zelenou míli. Konec jsem téměř obrečela. Vůbec mi nevadilo, že byla dějová linka předvídatelná.

Klasiku by člověk prostě číst měl.

8 02. května

Krásný smutek. Smutná krása. Tragické přátelství. Od začátku je zřejmé, že to nedopadne dobře, naopak je jisté, že to skončí tragicky, minimálně aspoň pro někoho. Nebudu samozřejmě spoilerovat a prozrazovat nic konkrétně. Občas mi z toho bylo až ouzko, paradoxně obzvlášť při těch milejších pasážích, kdy se starým Candym plánovali vlastní hospodářstvíčko, přesto čtenář ví, že to tak nebude... Chvílemi mi to trochu připomínalo mnohem novější Zelenou míli - velký hodný slabomyslný dobrák, který nechápe běžný svět okolo sebe, a vědomí neodvratného konce. Ale pět tomu prostě dát nemůžu, tak silný příběh by si zasloužil alespoň dvojnásobný rozsah a větší propracování.