O myších a lidech

Zvláštní téma, postavy i celé dílo. Ale v pozitivním slova smyslu.

O přátelství to opravdu nebylo, spíš o koexistenci dvou lidí, co na sebe, jak se říká, zbyli a putovali spolu světem. Jeden využíval druhého, protože ten druhý... byl prostě slaboduchý.

Vyvolává to zvláštní pocity a myšlenky. Neznám zatím moc knížek, kde by byla podobná postava jako Lennie.

A nemůžu si pomoct, ale pořád jsem u toho musela myslet na můj hooodně oblíbený animák z děství, který jsem znala nazpaměť - Příběh žraloka. Lenny a Lennie. Cítím tam maličkatou podobnost. Jen Lenny byl o něco chytřejší a citlivější.

Díky výzvě jsem se dostala k této klasice. Útlé dílko, s velmi dobře vykreslenými charaktery. Líbilo se mi a donutilo k zamyšlení. Opravdu jsou chvíle, kdy člověk nemá jinou volbu?!

28.12.2025

Audio kniha je zajimavě načtena panen V. Benešem obsahově lidsky hezké příběhově se mě to po poslechu zdálo "zastaralé" i když jsem knihu v mládí četl ale nelituji poslouchaného času..

Bylo to zajímavé, docela mě to bavilo, ale žádný hlubší zážitek z knihy nemám. A Lennieho mi bylo vlastně celou dobu líto, nemohl za to, ale byl prostě jako malé hloupé dítě. Skočil na každou lest, na každou manipulaci. Věřím, že to s ním George myslel dobře, ale taky to ne vždy úplně dobře podával. Nicméně ta situace asi musela být náročná pro oba. Konec mě teda překvapil.

16.12.2025

Tamten život bol krutý a nie vždy spravodlivý, ale nemôžem si pomôcť, prišiel mi zrozumiteľnejší ako ten dnešný.

Tak jsem to asi nepochopila, ale rozhodně si nemyslím, že by na těch pár stránkách bylo rozehrané mistrovské dílo. Velmi slušný příběh o naději ano. O přístupu k nájemním dělníkům na farmách taky ano. O tom, že ve dvou se to někdy lépe táhne. Ale zase si nemyslím, že by to bylo o přátelství. Spíše o vychytralosti. A možná celé kouzlo tkví v tom, že tu každý čtenář najde souznění pro své aktuální rozpoložení.

Nevim, jak si kniha ziskala tak dobre hodnoceni. Je to kniha tak nejak o nicem. Zadna hloubka. Pluje po povrchu. Neni vlastne nic, cim by me to oslovilo.

Na pár stránkách autor rozehrál krásný a smutný příběh o přátelství, snech a touze po bezpečí. Tahle útlá knížečka mnou bude nejspíš ještě dlouho rezonovat.

Tak bravurně napsanou knihu jsem snad zatím nečetla (neposlouchala), to bylo opravdu mistrovské dílo. Popisy jsou dech beroucí, cítíte se, jako by jste žili přímo v příběhu. Autor je opravdu neuvěřitelný umělec. Tak jemné, citlivé popisy situací, prostředí, jsem četla poprvé. Děj knihy vás po chvilce vtáhne, a již nepustí ven.

(SPOILER) Tak tohle není pro každého. Ještě to ve mně doznívá. Dva námezní dělníci na americkém ranči skoro před sto lety.
Jsou kamarádi a plánují si společně další žití v malém domku s malým hospodářstvím, vše plyne pomalu až na malé heboučké myší mrtvolky. Vygradování závěru je famózní probuzení
usínajícího čtenáře do života chorého mozku, který vnímá svět po svém a v jiné realitě. Určitě pět hvězd. Námět se dostal možná do scénáře americké Zelené Míle.

Mistrovsky napsáno.

Od prvých stránok človek tuší že sa to skončí smutne a ten pocit sa s každou ďalšou stránkou len umocňuje.

S každou ďalšou Steinbeckovou knihou čo mi prejde rukami sa mi len potvrdzuje aký výnimočný autor to bol.

Člověk potřebuje mít někoho nablízku. Když člověk nikoho nemá, leze mu to na mozek. Člověk se pak cítí moc opuštěnej a je z toho nemocnej...

LENNIE.
GEORGE.

A sny o hospodářství, králících, o životě bez dřiny, o vojtěšce a místu, kde se člověk cítí v bezpečí.

Příběh o jednom neobvyklém přátelství, o jednom ranči, jeho obyvatelích, o myších, lidech, štěňatech a smrti. Bolavý, smutný, beznadějný příběh o touze, snech, samotě a odpuštění. O vině, bolesti, životních rozhodnutích i morální odpovědnosti.

Brečela jsem jako želva. Tíživé, bolestné, čisté. A velmi kruté.

...a jak se to tak někdy stává, okamžik se tu usadil a zabydlel se na mnohem déle než na mžiknutí. A zvuk se zastavil a pohyb se zarazil na mnohem, mnohem déle než na okamžik...

(SPOILER) Líbí se mi, jak autor buduje scénu. Skoro jako v divadelní hře: je nám vždy představeno nějaké místo, chvíli si jej prohlížíme a poté se objeví postavy a sehrají daný akt; popis prostředí a výstup postav jsou sugestivní tak, že si chtě nechtě vše představuju před sebou, jako okem kamery (naplno jsem si to uvědomil u scény, kdy se Lennie hádá s obřím imaginárním králíkem - mám to doteď před očima).
Pokud v něčem kniha vyniká, tak je to pečlivá příprava a přiměřenost. Autor rozehrává hru sympatií a antipatií k postavám, v níž se brzy objevují podobnosti, kontrasty, významové posuny. Děj je od první chvíle rozehraný tak, že cítíme napětí (když si George a Lennie na začátku domlouvají místo srazu v případě problému, je nám jasné, že musí být později využito), a když se začne projevovat animozita postav, napětí ještě sílí (Lennie dokonce skuhrá, že se mu na ranči nelíbí a chce pryč).
Myslel jsem, že znalost dějové kostry a pointy mi otupí emotivní účinek, ale vůbec se to nestalo. I samotná katastrofa je extrémně působivá, protože je vystavěna jako zrcadlení a zároveň kontrast k úvodní scéně. Zatímco na začátku George Lenniho plísnil, na konci je zplihlý a je to Lennie, kdo jej povzbuzuje, aby mu od plic vynadal, protože jej Georgův stav děsí a známý vzorec je pro něj uklidňující.
Překvapivé pro mě je, jak přímočaře děj plyne, a kolik možností interpretace a témat přitom nabízí (na poměrně malém rozsahu). Steinbeck uměl.

Příběh pozvolna plynoucí, zdánlivě bez větší akce, a přitom přinášející tolik motivů k zamyšlení a reflexi - jak moc tíživá může být samota a pocit vyloučení ze společnosti, vědomí i nevědomí jinakosti, morální otázky zodpovědnosti za svůj život i život blízkých, naděje, která může pomáhát jít a žít dál navzdory těžkostem osudu, balancování mezi menším a větším zlem.... Novela zasazená v reáliích již značně vzdálených současnému člověku, přesto s nadčasovými rovinami, které se dotýkají i dnešních lidí. A proto stále aktuální.

(SPOILER) Zajímavý příběh s těžkým koncem. Člověka nutí zamyslet se nad lidskou odpovědností za sebe i za své blízké. A jak jednoduché je nechtěně (nejen) fyzicky ublížit. Na tak malém prostoru slušně vybudovaný příběh.

Naděje. Pokud nic jiného nezbude, tak aspoň naděje ano. I kdyby byla smyšlená, i kdyby byla malým broukem v hlavě. I kdyby by zemřela. Protože pokud zemře, přetrvává naděje, že vznikne nová.
Útlá knížečka neplýtvá prostorem a stihne přijít s krásnými popisy přírody i několika rozličnými a rozpoznatelnými charaktery (Lennieho je nejvýraznější). A co je důležitější, nabízí bohaté paralely a rozvětvené myšlenky.
Těmi dokáže rozebrat témata jako právě naděje nebo také osamění spolu s jeho podobami. Právě skrz něj kupodivu k sobě najdou cestu postavy, které by si jinak neměly co říct. Byť to potrvá jen okamžik, byť zbytek může skončit tragicky. I v tom je hořkosladké kouzlo knížky. V přátelství, ve smrti, v chladném větříku za parného večera.

Fajná jednohubka. Konec byl ale pro mě více než předvídatelný, a to jsem příběh předem vůbec neznal. Na zahnání dvou hodinek to je ale fajn.

Četla jsem jako povinnou četbu k maturitě a jsem ráda, že jsem si ji vybrala. Naprosto úžasná kniha. Konec jsem nečekala ani náhodou.