Životice: Obraz (po)zapomenuté tragédie

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Životice: malá vesnice uprostřed Těšínského Slezska. Po Mnichovu zabrána Polskem, po 1. září 1939 se jako dobyté území stává součástí Říše. Během války zde tudíž panovaly zcela jiné poměry než v protektorátu. Probíhala tu největší germanizační akce v Evropě. Kdo se nepodvolil, byl vysídlen nebo skončil v lágru. Účast na veřejných popravách byla povinná. Stanný soud zasedal téměř nepřetržitě – často přímo v bloku smrti nedalekého koncentračního tábora Auschwitz (Osvětim). Starosta Životic zaujal jednoznačný postoj: pěstoval vřelé vztahy s nacistickými pohlaváry a s obyvateli obce začal mluvit německy. V atmosféře všudypřítomného strachu se Životičtí snažili vydržet do konce války. Nepodařilo se jim to. V noci ze 4. na 5. srpna 1944 zastřelili partyzáni v místním hostinci tři příslušníky gestapa. Následovalo tragické ráno 6. srpna, během kterého gestapo zavraždilo šestatřicet mužů ze Životic a okolí. Někteří z nich zemřeli před očima svých blízkých. Jiní opodál, protože je gestapáci nutili běžet. „Zastřelen na útěku“, stálo pak v hlášení. Podle velitele zásahu Guida Magwitze to měla být „krvavá msta za zavražděné kamarády“. Pojal ji vskutku důkladně, protože odvetné akce pokračovaly až do února 1945. Během nich zemřeli další lidé, desítky jich byly odvlečeny do koncentračních táborů. Vrátili se čtyři. Vzhledem k počtu obyvatel patří Životice k nejpostiženějším obcím na území České republiky. A přece jejich tragédie upadla v zapomnění. Karin Lednická ten příběh znovu přivádí k životu. Kombinuje přepis vyprávění pamětníků a dokumentární část, při níž čerpá z pečlivých rešerší. Text doprovází bohatá obrazová příloha, která podtrhuje autentičnost zaznamenaného....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/487282/big_zivotice-obraz-po-zapomenute-traged-cRu-487282.jpg 4.41268
Nahrávám...

Komentáře (334)

Kniha Životice: Obraz (po)zapomenuté tragédie

PavlineCZka
29. ledna

Take jsem cekala trochu neco jineho nez literaturu faktu, neni to uplne muj salek caje. Tragedie ovsem hrozna.

EvaHonsová
26. ledna

Karin Lednická než jde s knihou do světa, tak jí věnuje neskutečné množství času nejen z dobových pramenů v archivech, ale také využívá vzpomínek pamětníků. 6. srpna 1944 se v Životicích stala tragédie, kdy nevinní vesničané byli zastřeleni jako odplata za napadení 3 gestapáků v hospodě partyzány. Poukazuje i na četnického velitele v Bludovicích Friedricha Sattlera česky přeloženo Bedřicha Sedláře, který zneužil svoji pravomoc a zastřelil nevinného člověka, který mu překážel...? O tragickém osudu 36 mužů nejen v Životicích jsem se dozvěděla až díky této knize.


Winoga
25. ledna

Na začátku jsem očekával román, ale literatura faktu mi nakonec nevadila. Je to totiž hezky napsané. Nejvíce ale oceňuji, že se autorce podařilo popsat situaci na Těšínsku a v Životicích bez zjednodušování. Vysvětlit někomu, jaká tam byla situace je totiž náročné, zvláště když to bylo natolik odlišné od protektorátu.

Rou
23. ledna

Čekala jsem spíš příběh, než jen fakta. Chápu, že se jedná o skutečné události a skutečné rodiny, takže je psáno s ohledem na ně, autorka nechtěla přibarvovat nebo upravovat realitu. Ale čekala jsem asi více, nebo něco jiného.

Warty
21. ledna

Zajímavé zpracování náročného tématu. Četlo se to velmi dobře, takže můžu jen doporučit.

Míša2584
21. ledna

Pro mě první kniha této autorky, jelikož Šikmý kostel si chci přečíst až poté, co bude na světě i třetí díl. Jelikož bydlím v blízkosti Životic, tak byla kniha pro mě o to více zajímavější. Některá jména znám z vyprávění prarodičů. Je to velmi silná kniha, která ukazuje zvěrstva tehdejší doby. A přitom to není až tak dávno.
Já knihu hodnotím plným počtem, jelikož se jedná o popis skutečné události, na kterou by se nemělo zapomenout, je napsaná čtivě. Určitě doporučuji.

Skodinka89
20. ledna

Byla jsem přesvědčená, že to bude beletrie a né literatura faktu. Zajímá forma pojetí tohoto druhu literatury. Pěkně zpracované, ale těchto smutných příběhů v období 2.světové je mraky.

Lena78537
20. ledna

Paní Lednická opět dává nahlížet do událostí svého rodného kraje. A ač je tento kraj i mým krajem rodným, o této tragédii jsem neměla ani tušení. Opravdu (po)zapomenutá tragédie. Přečetla jsem na jeden zátah, protože i když je to kniha skvělá, tak bych se do ní jen ztěžka pouštěla na vícekrát.

1 ...