Trhlina

Poslouchala jsem na Čro a nečekaně dobrý. Thrillery nečtu, horory už vůbec ne, s bestsellery se obvykle vůbec nepotkávám, ale tohle nebylo špatný. Začátek mě moc nebavil, vlastně mi to přišlo, podle očekávání, hrozně jednoduchý, ale zápletka se mi pak líbila, dokonce jsem si o tom i něco dohledala….jako oddechová literatura za mě dobrý.

Nechat se strhnout hypem okolo knihy není nikdy dobré. Hrozně dlouho mi trvalo, než jsem se začetla - asi proto, že trvalo skoro 3/4 knihy, než se začalo opravdu něco dít. Samotné "ztracení" bylo popsáno velmi sugestivně, akorát teda nevíme, jestli se to fakt stalo nebo to byl jen výplod zhuleného, extrémně nesympatického týpka.
Celkově postavy byly buď nesympatické (nebo nesympaticky vykreslené), nebo jen povrchově popsané (přítelkyně tam byla asi jenom proto, aby na ní mohl později řvát). Tohle je vlastně u spousty hororových příběhů, že se spíš těšíme, až ten nebo ten umře, protože je nesympatický, ale aspoň mají ty lidi nějaké osobnosti. Tady nic.
Přiznám se, nebavilo mě to, a to jsem dvakrát bojovala s tím, že knihu odložím. Ale to nerada dělám, takže dočteno s vypětím všech sil

Posloucháno jako audiokniha a to možná byla ta chyba. Knížka má skvělou pověst, která ji předchází, ale moje očekávání úplně nenaplnila. Kniha byla skvěle namluvená, ale nějak mě nedokázala dostat do napětí nebo strachu. Postavy mi byly volné. Příběh je fajn, ale přišlo mi, že klouže jen tak po povrchu. Závěr mě upřímně zklamal. Vysvětlení žádné. Je to fajn kniha a určitě zkusím ještě nějakou další od Kariky.

První večer jsem v jednom kuse sfoukla 140 stránek a kniha se zpočátku četla vlastně velmi rychle. Tomu tempu navíc prospívala i absence klasických kapitol, která celému textu dodávala určitou dravost. Jenže zhruba od půlky se to celé začalo neuvěřitelně hroutit.
Místo mrazivého hororu a hluboké atmosféry se přede mnou rozprostřelo jen zmatené popkulturní smetiště, kde se člověk musel neustále zastavovat a ztrácel se v tom. Autor totiž každou chvíli vytahuje nějakou cizí oporu, protože sám nevěří, že by dokázal tmu a strach vystavět vlastním jazykem. V jednom příběhu tak člověk narazí několikrát na Blair Witch, Twin Peaks, pak přijdou další zmínky jako Rytmusův rap, major Zeman, Bezzubka, Mistr Yoda, zombíci ze Živých mrtvých, dokument o Jeffreym Dahmerovi, Zachraňte vojína Ryana nebo česká komedie Zítra vstanu a opařím se čajem, což působí spíš jako internetová přehlídka všeho možného...
Celému textu chybí psychologická hloubka a úcta ke čtenáři. Postavy sklouzávají k laciným nadávkám, jednají v křečovitých zkratkách a autor do toho sype naprosté technické absurdity, jako když po rozmlácení mobilu o zem doufá v záchranu nafoceného a nahraného obsahu na SIM kartě. Do toho všeho děj neustále tříští obří poznámky pod čarou a autorovy výlevy, které zabírají půlku stránek, jen aby se omluvil za vlastní nelogičnosti a geografické nesmysly. Výsledkem je chaos, který na konci vyšumí do prázdna s tím, že autor vlastně nic nechce dokazovat.

Moje druhá kniha od autora (první byla Tma) a musím říct, že pan Karika opravdu umí. Četla jsem jedním dechem, díky přiloženým odkazům jsem si vyhledávala další informace na internetu a byla do příběhu úplně vtažena. Na pět hvězdiček to úplně není, ale musím říct. že chvílemi jsem měla i husí kůži.

Velmi příjemná jednohubka, která je parádně načtená Josefem Kalužou!

Dlouho jsem to měl na seznamu, ale ne a ne se k tomu dostat. Když to proto přes léto zařadil do repertoáru Český rozhlas nebylo na co čekat :)

Prakticky od začátku mě to chytlo a vtáhlo zajímavou premisou a parádně budovaným napětím, které prakticky až do konce ze stránek nezmizelo. Jediný důvod proč nadšení není podpořeno vyšším hodnocením tak je finální rozuzlení, které je za mě neuvěřitelně líné.

Rozhodně nepatřím do skupiny čtenářů, která potřebuje mít vše polopaticky vysvětleno, ale tady je to pro změnu druhý extrém. Vysvětleno není vůbec nic. Parta lidí se rozhodne prověřit, jestli se ve slovenských horách dějí divné věci a zjistí, že ano. The end. To za mě prostě není uspokojivé rozuzlení.

Pokud to ale někomu nevadí, klidně k mému hodnocení přihoďte další hvězdu ;)

“Tenhle příběh se ti zaryje pod kůži,” věta, na kterou začínám být alergický, protože v naprosté většině případů se tak nestane. Paradoxem ale je, že v Trhlině tato věta řečena není, a přesto přesně to se mi stalo. Příběh se mi zaryl až do nejzazších zákoutí mého mozku, kde se bez dovolení zabydlil.
Trhlina mě naprosto psychicky zdrtila, rozmázla a odhodila. Žádnou knihu jsem ještě nikdy nečetl takhle rychle a s takovým napětím.
Vůbec nevím, co si mám o tom myslet. Na jednu stranu mi Igorova výpověď přišla docela přesvědčivá (znal místa, o kterých by rozhodně nevěděl, kdyby tam nebyl), a vlastně by zčásti i vysvětlovala zdokumentovaná zmizení. Myslím si, že je klidně možné, že by v pohoří Tríbeč fungovala nějaká anomálie, síla, která lidem škvaří mozek, ničí spoje mezi neurony a vytváří nové, falešné. Můj názor je, že tento příběh se v nějaké podobě skutečně odehrál, ale některé scény zveličily návykové látky, které Igor požil. Přece jenom, jediné, co Igor předložil, byly články z internetu…
I kdyby se jednalo o naprostý výmysl, jsem přesvědčený, že kniha je výbornou sondou do postupně se rozpadající lidské mysli. Už minimálně z toho důvodu tuto knihu doporučuji nejen milovníkům nadpřirozena.
Asi mi nezbývá než mermomocí přesvědčovat sám sebe, že příběh byl jen smyšlenka. Protože jestli ne…

Vynikající. Poslouchala jsem audio verzi CRo a opět perfektní zpracování. Skvěle načtené, parádní hudební předěly. Zpracování samotné by si zasloužilo 6. hvězdičku.
Za mne velice povedený mystery thriller, kde nic není jak se zdá. Budování napětí parádní. Líbil se mi i otevřený konec, kde je víc otázek než odpovědí. Protože každý příběh nemusí být nějak uzavřen. A k tomuto to sedlo naprosto skvěle.

12.08.2026

(SPOILER) Knihu jsem poslouchala na Českém rozhlasu po upozornění mých kolegyněk z práce, které chtěly znát můj názor na ni. Nemám ráda horory ani thrillery, ale přesto se občas do nějakého pustím. Nápad to nebyl špatný, ještě na začátku jsem tomu dávala velikou šanci, ale přiznám se, že jsem asi příběh nepochopila. Tentokrát mi vadil otevřený konec, přála jsem si aby se příběh nějak rozuzlil. Co se mi líbí, je jak autor vystihnul emoce lidí v krizové situaci. Asi nikdo nevíme, jak bychom reagovali. Vyvstává přede mnou otázka, zda měla kniha opravdu nějakou reálnou předlohu nebo zda byl ten příběh pouhou fikcí. Kdybych si ji zařadila do škatulky nevysvětlitelné záhady asi bych hodnotila pozitivněji.

Tma. Tma s očima.

Příběh začíná docela nevinně - hlavní hrdina nalézá v opuštěné budově dřívější psychiatrie podivné nahrávky jakéhosi pomateného muže, jež se ztratil v pohoří Tribeč a po několika měsících byl nalezen ve zbídačeném stavu.

Na základě toho se s partou tří přátel rozhodnou, že záhadě Tribeče přijdou na kloub a vydávají se do lesů pátrat po příčině tohoto opakovaného mizení lidí na vlastní pěst. Celou expedici vede skeptik David, vysokoškolák a učitel, člověk s jasnou myslí, který se zbytku skupiny od začátku vysmívá a bere celý případ na lehkou váhu.

Tímto okamžikem se spustí série podivných událostí, při kterých se celá parta začne pomalu ale jistě vnitřně rozkládat. Divné zvuky, světla, setkání s osamoceným malým chlapcem...

Jsou ztraceni, okolí si s nimi pohrává. Cesty najednou nejsou tam, kde by podle mapy měly být, mrknutím oka se nevysvětlitelně přesouvají o desítky kilometrů během pár minut...

Co když v expedici od začátku nebyli čtyři, ale bylo jich pět? A co ten zvláštní dům, ve kterém byly nejprve prokazatelně čtyři místnosti a po dvou hodinách, když se tam vrátili, bylo místností najednou pět? V jaké dimenzi se to ocitli? V jakém světě? Co když dva a dva nejsou čtyři? Co když jsou ve světě, kdy dvanáct se píše jako deset? Jsme svědky zvláštního zacyklení, uvěznění v časové smyčce, v rotující černé díře, v trhlině mezi světy. Co bude dál, smrt? Patřily nahrávky v léčebně skutečně pomatenci, nebo to byl jen chudák, co Tribeč přežil a pouze se snažil světu vysvětlit nevysvětlitelné?

Chvílemi jsem měla před očima Ignis fatuus od Klabouchové, kde jsme také svědky podivného rozkladu expedice v hlubokých lesích, boje o holé životy.A také zde hrají velkou roli žlutá mizející světla - bludičky.

Audio verze, poslouchaná na ČR2 - dostupná zdarma až do konce srpna!

Audiokniha Čro...tedy já se fakt bála a v místech okolo Tribeče mě nikdo nikdy neuvidí. Až budou dávat film, určitě se dívat nebudu, to bych určitě nedala.

Poslechnuto v aplikaci můjRozhlas.

Jako audio jsem poslouchala na Českém rozhlase. Moc se mi líbilo. Dcera vlastní knihu, ještě určitě přečtu. Rozhodně mě autor nalákal k návštěvě Tribeče. Je to moje druhá kniha od autora, první Smršť se mi líbila o malinký fousek méně.

31.07.2026

Věru nevím. Začátek byl jak školní esej snažící se o deníkový zápisek, pak se to začalo trochu rozjíždět, ale záhy se potvrdilo, že sedíte v příměstské lokálce bez valného výhledu a zajímavých spolucestujících, abyste zjistili, že jste dojeli na konečnou a i když to není původně slibovaná destinace, jste rádi, že už se nemusíte dál kodrcat.
Zkusím jinou knihu od autora, potenciál tam je. Třeba mě doveze k napětí a příběhu více uspořádanému, více plastickému.

Poslechnuto na ČRo - hezky namluvený zajímavý příběh

28.07.2026

[četba mujRozhlas]
Ani do ucha to neudrželo můj zájem o děj a to už je co říct.
Poměrně plochá vyprávěnka.
Magické místo, kde se mísí křesťanská a pohanská mystika?
Za mě kde nic tu nic.
Navrch prošpikováno zcela zbytnýma vulgaritama.
Neskutečná nuda.

Nejbližší je mi komentář Toffee, Jana283 i Chandler1990.
A Rasto75 se neubráním neocitovat:
"Partia si vyšla na turistický výlet do prírody a trpela halucináciami.
Nie je to literatúra pre mňa. A žáner označujem za psychiatrický horor. Strach prebieha výlučne v hlavách našich postáv."
Naprosto přesné.

Posloucháno na ČRo a moc se mi to líbilo! Hodně napínavé, viděla jsem i film, taky nebyl špatný, ale kniha vyzněla trochu jinak...

Velmi zajímavé, napínavé, tajemné. Atmosféra a čtivost mě naprosto vtáhla do děje, občas jsem měla až husinu. Skvělé.

Posloucháno audio. Zajímavý,napínavý a hrůzostrašný. Ale přiznám se, nějak jsem v tom tápala. Nebo to nepochopila? Asi nic pro mě.