Trhlina
Jozef Karika
Táto kniha vznikla zvláštnym spôsobom. Po vydaní mysteriózneho trileru Strach sa autorovi ozval človek, ktorý mu vyrozprával naozaj desivý príbeh. Jozef Karika jeho rozprávanie zaznamenal, mnohé tvrdenia overil, doplnil o vlastné zistenia a spracoval do knihy, ktorú máte pred sebou. Na jej stránkach rozmotáva veľmi tajomný, tragický a hrôzostrašný prípad. Zároveň poodhaľuje jednu z najväčších záhad Slovenska – nevysvetliteľné miznutie ľudí v pohorí Tribeč. Legenda, zámerná mystifikácia alebo desivá skutočnosť? Túto otázku si kladie aj autor, predkladá strhujúci hororový príbeh a necháva na čitateľovi, aby našiel odpoveď.... celý text
Horory Thrillery Literatura slovenská
Vydáno: 2016 , Ikar (SK)Originální název:
Trhlina, 2016
více info...
Přidat komentář


Rozjezd knihy byl poměrně dlouhý, až tak v poslední třetině mě příběh chytil, což může být i stylem vyprávění, přeci jen kniha není psána jako běžná beletrie. Ale i první část knihy měla samozřejmě své opodstatnění, jen to nebylo tak čtivé.
Příběh mě zaujal a vzbudil ve mě zvědavost, určitě zapátrám po dalších podrobnostech.


(SPOILER) Knížka byla od začátku do konce velice čtivá a ani chvíli jsem se nenudila. Líbí se mi,jak autor vychází z reálných informací a šikovně to propojuje se svou představivostí. Kde končí realita a začíná fantazie? Ten námět opravdu super. Konec mě úplně nepřekvapil, i když pár wau efektu příběh měl ( třeba postava na fotce ). Bohužel mi tam úplně neseděly postavy. Nedovedu si představit,že by se tak nesourodá skupina vydala společně na takový trek do hor. Hlavní "hrdina" ( a v uvozovkách je to naschvál) kňourá,neustále si stěžuje, za svým si jde přes mrtvoly a do toho ke konci zjistíte,že vlastně fetuje a v rámci příběhu se přizná,že si dal i lajnu v okamžiku, kdy se poprvé začal seznamovat s příběhem. To na čem autor staví,že se jedná o vyprávění reálné postavy, vlastně tímhle úplně shodí a vy si říkáte, že se možná jedná jen o představivost jednoho sjetyho typka.


Tribeč - slovenské pohoří ohraničené z jedné strany velkými městy Nitra, Topoľčany a Partizánske, z druhé strany pak několika menšími obcemi. Pohoří, kde se již 100 let dokumentují záhadná mizení lidí, kvůli nimž se mu přezdívá "slovenský bermudský trojúhelník". Pohoří, kde se dle mnohých nachází TRHLINA v časoprostoru.
Příběh jednoho blogu, který díky náhodě svede dohromady čtyři mladé, rozdílné osoby, a vystaví je zkoušce proti něčemu natolik nepředstavitelnému, že v ní nemohou obstát. Aneb - jak se vypořádat s tím, že najednou neplatí nic z toho, co známe a čemu věříme? Třeba dvanáctková soustava, kde se dvanáct píše jako deset. Anebo, kde dva a dva se rovná pěti. A kde vás pronásleduje ticho s očima.
Autor se nijak netají tím, že tato kniha vznikla jinak než ostatní - přepisem vyprávění jistého Igora, který tajemné úkazy na Tribeči údajně zažil na vlastní kůži a chtěl, aby se nebezpečí tamního prostředí dostalo do širšího povědomí turistů. Díky sázce na Jozefa Kariku se mu to povedlo naprosto dokonale. Tajemný a těžko uvěřitelný příběh nabývá prostřednictvím tradičního "Karikovského" zpracování podoby naprosto famózního, leč současně skutečně děsivého románu - o to děsivějšího, že poznámky pod čarou (výsledky autorovy snahy ověřit si některá fakta) potvrzují prakticky bezvýhradně pravdivost Igorových slov.
"Trhlina" je bez pardónu mistrovské dílo. Ale já osobně se díky této knize budu Tribeči vyhýbat širokým obloukem.


Já mám jasno. Všechno se to takto mohlo klidně stát, postavy i příběh jsou jsou reálné. No a nebo je to od A do Z vymyšlená ptákovina. Taky je možné, že pravda je někde mezi. Tvl docela mazec a napsané slušně.


Poslechnuto jako audio kniha, když Igor objeví a poslechne nahrávky pacienta léčebny ze staré desky, dostává děj spád. Tísnivá depresivní atmosféra, hlas z desky plný zoufalství, vyvolal pocit bezmoci a beznaděje. Horory není moje parketa, ale tenhle příběh nebyl vůbec špatný, ani jsem při poslechu nedutal.


„Ticho s očima, skleněná stěna…“
To, co jsem od knihy očekávala, jsem dostala. Přesvědčivý děj v první půlce knihy hezky doplňuje polovina druhá, odehrávající se v přírodě, kam se mám chuť hned po přečtení vydat. Stejně jako Mia mám ráda dlouhé turistické túry, ale co kdyby…


Má druhá kniha od autora a musím říct, že pan J.K. píše skvěle..
Tento příběh byl hodně silný..asi mi nějakou dobu nedá spát..
Těším se na další knihu z autorovi sbírky..


(SPOILER) Možná jsem čekala něco děsivějšího. Začátek byl takový zdlouhavý, ale dobře se to poslouchalo, takže mi to tak nevadilo. Informace o lidech zmizelých či najitých na Tribeči mi naháněly strach. Pak ale přišel prostředek, debaty a plánování, kde se kromě stále se opakujících vzdychů typu "kdybych tak mohl změnit to a to" nic moc nedělo. Byla to trošku nuda v tuhle chvíli, ale poslední tak třetina odsýpala a bylo to aspoň pro mě fakt děsivé. Možná ani ne samo o sobě, ale pokud k tomu přidám, že jde (aspoň se to tvrdí) a příběh, který byl autorovi prezentovaný jako skutečný... Brrrr...


Kniha slibovala mrazivý thriller s tajemnou slovenskou tématikou. Musím přiznat, že prvních dvě stě stran pro mě představovalo spíše čekání na onu slibovanou "trhlinu" v realitě. Děj se rozvíjel pomalu a dlouho jsem se nemohla zbavit pocitu, že se nikam neposouvám.
Musím uznat, že závěrečná část knihy nabrala na obrátkách. Odhalení a rozuzlení zápletky byly skutečně napínavé a dokázaly ve mně vzbudit zvědavost a touhu zjistit, jak to celé dopadne. Konec knihy tak zanechal o něco lepší dojem než její začátek.
Pro mě osobně to nebyla úplně ideální četba, jelikož preferuji dynamičtější příběhy.


Tady není naprosto o čem. Jeden z mých top autorů a jeho Opus Magnum. Je to takový found footage v knize, něco jako když Blair Witch na cestě potká Akta X a vyrazí spolu na hrad Houska. Od začátku do konce je to čtivé a záhadné, paranormální rovina se mísí s minulostí a ústí do konce , který je otevřený - přesně jak to mám rád. Navíc tady nejde jen o to téma, ale hlavně Karika je prostě virtuóz pera, umí psát a to skvěle - jeho Na smrt je absolutní literární orgie a v Trhlině už se začíná profilovat jako mistr. Ještě dodám, že pokud se Vám knížka líbí, tak film a to hlavně prodloužená verze je taky skvělý. Navíc Tribeč je záhadný sám o sobě, je to takový Slovenský "Bermudský" trojúhelník. Kdo má rád záhady, tajemno, legendy, časové trhliny nebo třeba UFO bude určitě spokojený.


Mali by na databazeknih urobiť rôzne rebríčky. Veď to je napísané ako veľmi dlhá slohovka. Budem na slovenčine menej prísny na žiakov...Diletantizmus, ale tak ten sa predáva najlepšie...má to tu viac bodov ako nesmrteľné klasiky...nuž čo. Proti gustu...


'Tohle pro tebe není.'
Pre mňa to samozrejme je a opakovane :) Moja milovaná Trhlina ;)
'Občas se setkáš s něčím, u čeho i to nejvíc uhozené objasnění působí celkem logicky proti zmatku, který nabízejí takzvaná příčetná vysvětlení.'
'Když se ocitneš tváří v tvář absurditě, převálcuje tě, ani nevíš jak. Nejhorší je, když se něco absurdního spojí s neznámem. Taková kombinace tě úplně rozloží.'


Kniha mě zaujala názvem mezi novinkami knihovny a příslibem záhad. I když, když jsem se k ní konečně dostala, tak jsem se docela bála toho označení horor. Já na horory moc nejsem, ale nakonec to nebylo tak zlé.
Překvapilo mě, že se dle knihy jedná o převyprávění skutečných událostí. Hned to bylo zajímavější a trochu hororovější. :) I když mě opravdu netáhne zkoumat, jestli se to opravdu stalo nebo nás autor tahá za nos.
Začátek se pěkně sunul kupředu, ale když už bylo více méně jasné, o co tam půjde, tak se to začalo táhnout. Celé by to mohlo mít tak o sto stran méně za mě. Jinak ale nemám co vytknout.
Čtení jsem si celkem užila. Jak ten horor není o zabíjení, tak je to pro mě stravitelnější, zdá se, ale to dopředu není často poznat. Skrze rozvláčnost druhé poloviny dávám 4 hvězdy.


Bavilo stejně jako poprvé. Už jsem sice pozapomněla, jak vláčné to ze začátku bylo a z toho závěru se mi taky něco oživilo, ale jinak super. Když mám za sebou už knihy Katky Surmanové a Ignis Fatuus, pěkně to zapadá. Nechávám 5*.


Tenhle příběh má v sobě přesně tu správnou dávku tajemna a napětí, abyste ho hltali dlouho do noci a s očima navrch hlavy pak poslouchali každý podezřelý zvuk v temném koutě vašeho pokoje...
Trhlina je skvělá kombinace věrohodných faktů, fikce, chytře vymyšleného příběhu, zajímavých hrdinů, nevysvětlitelných jevů a konce, který víc zneklidňuje, než uspokojuje.
Tribečská záhada je originální směsicí nikdy neobjasněné Djatlovovy výpravy a děsivého (fiktivního) zážitku z Blairwitchského lesa. Autor svou inspiraci nijak nezakrývá, naopak se k oběma mysteriózním případům hlásí, a o to víc je Tribečská záhada děsivější a věrohodnější. Z knih Jozefa Kariky je Trhlina rozhodně nejlepší.


Trhlina od Jozefa Kariky je kniha, která čtenáře vtáhne do tajemného a děsivého světa Tribeče, kde se mísí fikce s reálnými událostmi. Autorův styl vyprávění je pohlcující a čtivý, což umocňuje autentický dojem – vyprávění je podpořeno odkazy na web, který působí jako skutečný zdroj informací. To, že některé z těchto informací jsou skutečně vymyšlené, přidává knize na tajemnosti a zanechává čtenáře v nejistotě, co je skutečné a co je jen součástí fikce.
Jedním z menších negativ pro mě byla absence kapitol, což činilo knihu těžší na orientaci. Na druhou stranu, to však podporovalo nepřetržitý tok napětí, které bylo tak silné, že jsem se během čtení cítila, jako bych byla sama v lese, vystavena neznámým a děsivým silám. Přitom jsem si ale uvědomovala, že strach pramenil spíše z naší představivosti a vnímání, což autor přesně chtěl.
Co mě na knize opravdu zasáhlo, byla skutečnost, že některé postavy a události vycházejí z pravdy. To, že se v oblasti Tribeče skutečně staly záhadné zmizení, přidává příběhu na intenzitě a mrazivém pocitu, že někde kolem nás mohou být věci, které si ještě ani neumíme vysvětlit. Po dočtení knihy mi z toho běhal mráz po zádech.
Celkově Trhlina zanechává silný dojem a zůstává v mysli ještě dlouho po jejím dočtení.


Asi se mi to líbilo, ale až né tolik. Přijde mi, že v určité momenty autor svůj příběh trochu devalvoval.

Konečne som sa dostala k tejto knihe, film som videla trikrát, a pozriem si ho znovu. Trhlina film je v podstate asi jediný súčasný slovenský pozerateľný film, mňa to chytilo až tak, že... v roku 2020 tuším sme šli na Tribeč stanovať :D S českými kolegami, ja, pán docent a pani docentka z farmácie. A pán docent ráno po prebudení na nás vychrlil sklamane: "Vy jste ješte tu?!" S Renčou sme veľmi chceli ujsť do iného vesmíru, žiaľ, nepodarilo sa. Na to som dostala SMS od kamarátky, všetko najlepšie k narodeninám, ktoré som mala ale deň predtým. Čo ak mi ju poslala naozaj deň predtým? Mala som si spraviť fotku s nimi, možno po návrate do Zlatna by sme boli na fotke nie traja, ale štyria a pre istotu aj so psom. Inak teraz bez srandy... keď som sa trochu vzdialila od našich stanov, začula som tlmené vrčanie, medveď to nebol, podobalo sa to skôr na vrtuľník, ale zvuk bol príliš hrubý a keď v knihe decko v modrej vetrovke spomenulo draka, tak mi napadlo, že to mohol byť prebudený drak, po prečítaní tejto knihy by ma to už neprekvapilo.
Uf, ale teraz sa tam normálne bojím vrátiť. Ako som z knihy pochopila, veľa vecí sa reálne stalo. A ten Igor je teda tiež nejaký reálny Slovák. To už teda prestáva byť vtipné... Aj ma láka sa tam vrátiť, ale strach tam už je:D Páčilo sa mi, ako sa Kerčel bránil vedeckými teóriami, to by som robila asi podobne, pretože všetko, čo sa vymyká mozgu, čo je za jeho hranicami, môže naozaj vážne poškodiť mozog. Stále sme iba súčasťou niečoho väčšieho, nemôžeme a nie sme ani prispôsobení na to, aby sme prekročili, obišli, resp. pozerali sa na to "väčšie" od nás mimo toho "väčšieho", to jednoducho nejde. Spomínam si na kvantovú teóriu, ktorá sa blíži a obtiera o tieto fantastické absurdity, odporúčam vrhnúť sa do nej, pretože ešte v nej môžeme fungovať ako ľudia a nedostať úľak ako Mia.
Som rada, že sa mi kniha dostala do rúk a je iba moja, veľmi pekne ďakujem aj človeku, ktorý mi ju kúpil. Beletriu nezbieram, ale Trhlinu som už chcela dávno. Mám dokonca verziu s filmovou obálkou:) Škoda, že autor sa neubránil túžbe prispôsobovať text modernému čitateľovi a zhovadil slovenský jazyk, často vidieť nespisovné veci ako "každopádne", "poriešiť", nehovoriac o zbytočných vulgarizmoch. Dalo by sa aj bez nich. Takisto osobne ma už ide poraziť z toho, že sa často vyskytuje aj v knihách slovo "moc" ako náhrada za slovo "veľmi". Už radšej budem počúvať trebalo, dneska, kľudne, dve-dva-dve, len prosím vás, slovo MOC je synonymum SILY, "moc" je odporný čechizmus, ktorý tu zavliekli zrejme Záhoráci, alebo tí, čo sa kamošia s Moravákmi! Moc se mi to nelíbi... Veľmi sa mi to nepáči... Je také ťažké to pochopiť? Toto slovo omnoho viac zhovaďuje a porušuje pravidlá slovenského jazyka, než vyššie vymenované slová. Ja rozumiem slovu moc, že niekto hovorí o sile.


Tak tohle bylo hodně zajímavý. K Trhlině jsem se dostal po přečtení románu Ignis Faatus od Petry Klabouchové, protože u jejího hodnocení se hodně čtenářů shodovalo, že je tam evidentní inspirace Trhlinou. A skutečně, podobnost popisovaných jevů se zdá víc než náhodná. Na druhou stranu namusí jít nutně o nepřiměřenou míru autorské inspirace; tyhle jevy se skutečně objevují na celé řadě míst - ne jen na území naší bývalé federace - a v různých časech, což činí čtení o nich ještě zajímavějším.
Na začátku mi ze srovnání obou knih přišla vítězně spíše Klabouchová, její vyprávění ze Šumavy jde totiž mnohem rychleji k věci a popravdě, celé je ještě o řád strašidelnější, než u Kariky. Vypointování, na které si u slovenského románu počkáme, je pro mě ale výrazně uvěřitelnejší právě u Kariky. Ne, že by v tomto případě nezůstaly nezodpovězené otázky, právě naopak. Jenomže ony snad ani zodpovězené být nemůžou. Hodně se mi u této knihy líbí i odkazy na starší články a další informace, které se k popisovaným událostem vztahují, čtenáře to totiž nutí mnohem víc přemýšlet o tom, co se kde skutečně stalo, co je autorská licence, co výplod chorých mozků, co vliv drog a co skutečná záhada, která se vymyká logickému chápání.
A za co je ta půlhvězdička dolů? Snad jen za otravnou nesympatičnost Igora, vypravěče celého příběhu, a taky za to, že ten začátek mohl být malinko svižnější.
Zcela souhlasím také se závěry komentáře přímo pode mnou (Zuzka happy).
Štítky knihy
tajemno záhady fyzika horory šílenství rozhlasové zpracování zmizení lidí Tribeč slovenské horory zfilmováno – TV seriál v uzavřeném prostoru, v pastiAutorovy další knížky
2016 | ![]() |
2014 | ![]() |
2015 | ![]() |
2020 | ![]() |
2010 | ![]() |
Velká část knihy je opravdu napsána dobře. Má to atmosféru, člověk hryže nehty a užívá si řádný zmatek, tíseň a překvapení. Autor umně (až konspiračně) míchá realitu s fikcí a čtenáři tak nezbývá, než si virtuálně procházet cestu s hlavními postavami, googlit informace a hledat, co už je vymyšlené (ony nesrovnalosti budu brát jako autorskou licenci zapadající do celého tématu). Taktéž jsem si opravdu užil onu základní myšlenku, co že je ona "trhlina". Takováto témata já v knihách rád... Zbylé části knihy, kdy se víc mluví až blábolí, ale oči až přeskakují a člověka nebaví. A ty celý text (z mého pohledu) dost sráží.
PS: Jinak mi po chvíli čtení přišlo divné, že je to ze slovenštiny přeložené do češtiny. Škoda, že u nás v knihovně nebyl k mání právě spíše originál. Asi by to mělo i lepší atmosféru...