Trhlina

9 dnes

Zajímavý námět, kdy autor předstírá, že se jedná o literaturu faktu, byl zpracován do pohodové odpočinkové knihy. Fikce se mu podařila dokonale.

4 včera

Uzasne desiva kniha, u ktere je je jen na nas, cemu vsemu uverime. V jednu chvili bych vyrazila na Tribec a v te dalsi by me tam nikdo nikdy nedostal. Kniha si me ziskala. Musela jsem cist neustale dal, kniha je dobre zpracovana, nijak rusive ani nepusobi autorovi poznamky pod carou, spise naopak - umocnuje to jen dojem z knihy a dava moznost, ze to je vsechno treba i pravda. Smekam pred autorovym umem, skvele napsane, ctive.
Jen tak na okraj - z Igora mam husi kuzi.

7 15. listopadu

Já chci jenom říct, že jestli je tenhle příběh postavený na pravdě a jestli někde vážně existuje někdo, kdo tohle všechno zažil, tak nechci, a to jako opravdu NIKDY nechci jet na Tríbeč. Ne, já vlastně nechci jet ani do obyčejnýho lesíku u nás na Vysočině.

Děkuju pěkně pane Karika.

6 14. listopadu

Knihu jsme četli celá rodina a všem nám přišla dost děsivá. Následoval výlet do Tribeče, který jsme si moc užili a ačkoliv bylo vše zalité sluncem, představa soumraku v blízkosti strašidelných křížů se nám ani trochu nelíbila... Opravdu existuje někdo, kdo chodí na Žibricu každý den a opravdu se pokaždé zapisuje do vrcholové knihy.

7 13. listopadu

Nejděsivější kniha, jakou jsem kdy četla. Mám husinu už jen když si na to vzpomenu

2 13. listopadu

Mix hororu a sci-fi v slovenských reáliách s použitím tradičného žánrového klišé.

6 13. listopadu

Knihu jsem poslechla na youtube jako audioknihu. Má asi 4 hodiny. I přesto, že jsem poslouchala přes den, byla jsem celkem vyděšená a měla jsem husí kůži. S doplněnou hudbou v audioknize byl zážitek ještě intenzivnější. Zajímavý námět a snažila jsem se a budu dále hledat o Tribeči více.

6 12. listopadu

jedna z mála kníh prečítaných na tri nádychy :) top

5 12. listopadu

Tak tohle byl opravdu hodně zajímavý zážitek s knihy. Snad poprvé, co jsem u knihy opravdu bála. . . Bála jsem dokonce i číst dál, ale nedalo mi to musela jsem vědět co se stalo. Příběh mě opravdu vtahl a chvílemi jsem se musela ubezpečit, pohledem kolem sebe, že jsem tu a ne tam!!

12. listopadu

Příběh je zajímavý, ale nedokázala jsem se do něja začíst. Nijak mne tato kniha neuchvátila.

5 11. listopadu

Naprosto nepopsatelný zážitek ze čtení už ze začátku . Opravdu přečteno jedním dechem! Výborné ! Ze začátku jsem se docela i bála ???? ale stojí to za přečtení :)

7 10. listopadu

Trochu mě překvapil styl, jakým je kniha psaná. Že se vlastně jedná o skoro přímé přepsání toho, jak Igor příběh převyprávěl (upřímně nevím, co si potom mám odvodit o Karikově stylu psaní, takto tedy vlastně vůbec netuším, jak autor píše a budu asi muset zkusit nějakou jeho další knihu). Ale vůbec to nebylo na škodu, takto byl totiž čtenář vtažen do děje hned od začátku. Navíc se podivnosti pomalu stupňují, a tak si to člověk ani neuvědomí, ale nakonec zjistí, že se najednou opravdu ocitl v hororu. Co se týká hodnověrnosti, nebudu nad tím dumat, ale můžu říct že po tomto byste mě na Tribeč asi nedostali ani za zlaté prase.

12 09. listopadu

TRHLINA. Úderný název, povedená kniha. Jozef Karika má osobitý, snadno rozeznatelný styl psaní. A to se mi líbí. Převážně krátké věty. Seká je tam jednu za druhou jako nasraný řezník. Čtivé. Velmi čtivé...
Kniha má několik podobných rysů s předchozím Strachem. Hory, chlad, víceméně nesympatický hlavní hrdina, tajemná síla.
Strach mi byl "o mezeru mezi předními zuby" bližší. Měl hutnější atmosféru a větší tah na branku. Místy jsem se dokonce bál. Děkuju za to!
Trhlina má zase promyšlenější kompozici a oblíbenou "mohlosetostát" patinu.
Příběh netlačí na pilu, jen tak brnká na nervy. Prvních dvě stě stran je něco jako taneček s cizincem. Vzrušující a jaksi znepokojivý. V poslední třetině však hudba odezní, světla pohasnou a... dvě plus dvě už nikdy nebudou čtyři.
Tribeč? Výlet? Děkuji, ale než definitivně zešílím, chtěl bych ještě přečíst pár knih...

5 09. listopadu

Jedním slovem mazec. Knihu jsem měla přečtenou za necelé dva dny. Šíleně mě děsila, ale právě díky tomu jsem se od ní nemohla ani na chvilku odtrhnout. Nebylo zapotřebí žádných duchů, rozřezaných mrtvol atd. a přesto ve mně kniha zanechala tak hluboké pocity, jako snad žádná hororovka. Jak bylo řečeno v jedné části knihy - někdy člověka dokáže vyděsit i úplně normální věc :-) Panu spisovateli všechna čest, příběh vás vtáhne do děje a jen tak nepustí.

5 09. listopadu

Tato kniha má ode mě plný počet hvězdiček. Neuvěřitelně dobře se mi četla (kdybych měla čas, přelouskám ji snad za den). Ze začátku jsem se ji trochu bála číst. Čekala jsem, kdy co přijde. A přišlo :-)
První část knihy velmi poutavá (zkoumání starého trezoru, nalezených dokumentů a nahrávek, pátrání po Walteru Fischerovi...). Prostředek se trochu vlekl, no a na konci to pěkně vygradovalo. Když si uvědomím, že by to celé mohlo být (je) dle skutečnosti, nechtěla bych být členkou zimní výpravy na Tribeč. Knihu vřele doporučuji.

4 08. listopadu

Kniha mě strhla, nutila mě číst, kdykoliv to bylo možné. Stálo by za zfilmování :)

4 05. listopadu

Pro mě skvělý čtenářský zážitek, "jakoby" se stále nic zásadního neděje, ale napětí graduje. Sedl mi neobvyklý styl vyprávění prokládaný komentáři autora. Pravdivý příběh? Mystifikace? Nejraději bych se na Tríbeč sama hned rozjela, ale raději počkám do jara, bude to bezpečnější...

1 04. listopadu

Hezky napsané, hezká zápletka. Příjemné oddechové čtení. Nemohu si pomoct, ale dělalo to na mne dojem mlácení prázdné slámy. Věci se opakují s cílem vygradovat atmosféru, ale na mne to opakování ten efekt nemělo. Z myšlenky "dimenzionálních trhlin" by určitě šlo vytěžit více, takhle se to brzdilo díky snaze navázat na skutečné reálie.

7 02. listopadu

1 minutu po přečtení: Hmm... Zajímavá knížka.
2 minuty po přečtení: Začíná vám tak nějak docházet co se v poslední části všechno stalo.
5 minut po přečtení: Co to bylo? Dvanáctková soustava, ve které se dvanáct píše jako deset... 2+2 nejsou 4... Hladké průhledné stěny...Otáčíme se dokola v hlemýždí ulitě... Světlo...

Já jsem momentálně ve fázi 5 minut po přečtení. V tomto hororu se nesetkáte s něčím opravdu strašidelným, ale se spoustou malých neobvyklostí, které nezapadají do našeho pojetí světa. Právě to je na této knize děsivé...

11 01. listopadu

Pro mě osobně byla Trhlina jedna (ne-li jediná) kniha za poslední dobu, která mě doopravdy upoutala a doslova vcucla do hor. Velice přesvědčivě a sugestivně jsou zde vylíčeny pocity hlavního ''hrdiny'', kniha vás připoutá a nepustí, a pokud ji čtěte za burácení větru, který byl v minulých dnech, iluze je dokonalá... Po přečtení několika kritických komentářů pode mnou, bych dodal jediné: napište sami takový poutavý byť značně vyšinutý příběh a pak teprve kritizujte...

7 01. listopadu

Tak každopádně to bylo zajímavé - kladu si otázky, zda se to mohlo stát, zda to byly jen výplody fantazie zfetovaného Igora, jestli na nás na čtenáře autor přichystal léčku.. .Nicméně odkazy na články na internetu hovoří jinak. Opravdu se tu ztrácejí lidé? Opravdu mizí i v současné době, nejen v minulém a předminulém století?... Nevím, názor si na to musí čtenář udělat sám. Mně se knížka víceméně líbila. Zpočátku se mi zdálo vyprávění zdlouhavé, nic moc se nedělo, pořád se jen dumalo nad tím, jak se dostat do trezoru. Když už jsme v něm byli, něco bylo objeveno. Poté další zdlouhavé pasáže. Ale když už se konečně vypravili na výpravu (byla jedna nebo dvě ?), začal mít příběh spád a já jej dočetla na jeden zátah.. Faktem je, že Igor mi byl velmi nesympatický, do sebe a svých blogů zahleděný nýmand. Jestli byla jeho vina, jak výprava skončila, nechci soudit. Nicméně ve mně kniha zanechala stopu, stále se k příběhu v duchu vracím, což znamená, že nebyla až tak špatná a zaslouží si trochu pozornosti. Jsem zvědavá, jak se s příběhem poperou filmaři. Na motivy Trhliny má vzniknout seriál.

Co to sakra mělo být? Ne, nezaujal mě příběh ani záhada. Ptám se, co sakra tohle mělo být za knihu? POZOR bude následovat prozrazení pár detailů děje...
Hned od začátku mi byl nesympatický hlavní hrdina (vulgární loser) a jeho styl vyjadřování a tím i styl, jakým je kniha napsána. Byla bych to ochotná skousnout, kdyby příběh za to stál, ale... Prvních 60% knihy tvoří vyprávění, jak loser čte články (které mají tak tři věty a více méně obsahují stejnou informaci), píše o tom blog a emailuje si s dalšími lidmi? 60% absolutně bez děje? To jako vážně? Šlo to VÝZNAMNĚ zkrátit, klidně i shrnout pár větami. Ale čím by se naplnily zbylé strany knihy, co... Když už se konečně začne dít něco řekněme zajímavého/strašidelného/napínavého (komora, společná fotka), tak to jen po pár dalších stránkách zabije psychedelickými výjevy, které pak tvoří zbytek knihy? Tady otevřený závěr fakt nefungoval. Je mi jedno, jestli byl zfetovaný, jestli se zbláznil strachem nebo jestli v nějakém pitomém slovenském lesíku žije strašidlo a určitě mě to nevyděsilo ani nedonutilo k zamyšlení. Takhle kniha je prostě odpad.

3 31. října

Trhlinu jsem si přečetla na doporučení kamaráda, který ji dokonce četl dvakrát a měl chuť probrat s někým svůj čtenářský zážitek. Já bych jí podruhé určitě nečetla, maximálně jsem zalistovala o několik stránek zpět pro lepší orientaci v ději. Dlouho jsem se nemohla začíst, hlavní hrdina - vysokoškolsky vzdělaný lůzr - mi byl absolutně nesympatický, stejně jako jeho přítelkyně a zbytek jejich záhadologické partičky /jedinou kladnou postavou byla želva:-)/. Vadil mi také způsob, jakým autor pracuje se čtenářem - klíčové momenty pro pochopení jeho uměleckého záměru jsou neustále a velmi triviálně omílány, aby se dovtípil skutečně každý a prostor pro domněnky se redukoval na minimum. Na druhou stranu si cením toho, že příběh nedegraduje obvyklými nadpřirozenými hororovými prvky /jak bývá především u zahraničních autorů obvyklé/, ale stačí mu k vytvoření atmosféry reálné prostředí vnímané optikou podrážděné mysli. Trhlina je pro mne především vhodným námětem k zamyšlení se nad limity vlastního rozumu. Je jedinečná tím, že dává prostor čtenáři, aby se na precizně zdokumentovaném případu Tribeče sám otestoval. Karikův román "Strach" se mi líčením atmosféry líbil mnohem více, ale v něm zase pokulhávala pointa. Myslím, že Trhlina i přes všechny zjevné nedostatky splňuje parametry dobře napsané knihy - takové, která přináší něco nového, mezi řádky obsahuje "něco navíc" a ve finále nutí čtenáře zaujmout nějaký postoj, ať už je jakýkoli.

5 31. října

Zase hype, co splaskl rychleji než hubba bubba. Karikův záměr chápu (jeho profilovku už ne), ale bohužel selhává už po pár krocích - na jednu stranu chce být zahalen v mlze, ale hned na to se příliš snaží odkrývat, házet konkrétní obrazy, mezitím zjistíte, že to zase nefunguje, protože nemáte spojení s postavami, jako spíše s místem, jenže ani v tomhle poli to nefunguje, protože genius loci má jen okrajovou část, je to prvek zla, takže mistr spisovatel neví, kam dřív, je to jako když se snažíte dělat víc věcí naráz a nakonec oboje připálíte (bude to poživatelný, ale tím pozitiva končí). 'Atmosférická mystifikace', tak bych to nazval. Fandím námětu, nefandím provedení. Navíc taky nepomáhá, když si myslíte, že vypravěč je největší dement pod Sluncem, nehledě na to, že každý element (vyjma snad toho, že jde o specifickou oblast - Tríbeč), naleznete napsanou, zfilmovanou, daleko lépe (uvedu třeba Stalkera od Andreje Tarkovského a Vrby od Blackwooda). Je to jako když jste zvyklí na parmezán a někdo vám chce vnutit ztvrdlej a dva týdny prošlej eidam. Nevidím důvod, proč brát ohledy na knihu, jen proto, že zbytková většina čtenářů je prostě pozadu a sežere (nebo spíš spolyká) tenhle marketingovej tah. Jistě, že podobný záležitosti budou dělo, když nemáte z žánru nic načteno (hádejte, kdo je vítězem turnaje, jehož se účastní jeden tým) - tohle je neuvěřitelně slabá kniha.

3 30. října

Jsem vůči podobným záhadám skeptická, díky svému založení i vzdělání. Přesto mne Trhlina zaujala, i když podobné "případy záhadného mizení lidí" i z jiných pohoří, na nichž je příběh vlastně postaven, znám. Na příběh nemohu pohlížet jako na něco, co se mohlo skutečně stát a nemohu hloubat nad tím, jak to asi bylo nebo jestli je to vůbec možné...Pro mne je to zajímavě napsaná knížka, která se autorovi docela povedla. Určitě si zaslouží pozornost.

13 28. října

za prvé-proč zrovna Trhlina do čtenářské výzvy? za druhé-proč znám Hýkala z úplně jiné náhody? za třetí-proč mi shořel disk s obrazovými záznamy z Vitanky, které jsem tam pořídil od listopadu do března? za čtvrté-proč mi při čtení mlátil na okno déšť? za páté-proč jsem cítil chlad? za šesté-proč jsem se probudil do totální mlhy? za sedmé-proč venku svítí v totální tmě jen pouliční lampy ve tvaru ležaté osmičky? za osmé-proč jsem se choulil jak do ulity? za deváté-proč mi zalehly uši? za desáté-ticho s očima?...

28 28. října

"Odmalička jsme programováni k tomu, abychom hledali vysvětlení .."

A tady je opravdu těžké vysvětlení najít ...

Pro mne to není horor - trochu dokument - trochu záhada - trochu mystérium ...
Také mne napadla záhada Bermudského trojúhelníku - zde je pouze jiné a bližší prostředí - okolí slovenského pohoří Tríbeč...a zmizelí lidé...

Velmi zajímavé zpracování - chytlo mě to - a ani jsem se nebála...

Doporučím pro milovníky těchto temat.

4 27. října

Nevím, jestli je příběh pravdivý nebo ne, ale na tom nezáleží. Atmosféra, kterou na mě kniha dýchla, a ten pocit po přečtení nejde popsat. Líbilo se mi, že kniha byla napsána stylem vyprávění a autor do toho zasahuje jen určitými poznámkami. Je už jen na nás, čemu věříme.

5 26. října

První kniha od autora. Musím říct, že jsem se opravdu nejen bála, ale kniha ve mě nechávala takový ten děsivý pocit děsu a zároven nepohodlí, jako když se člověk dívá na horory. Moc tomu nepomohlo, že jsem měla audioknihu. Bylo to ještě strašidelnější.