sBety komentáře u knih

Kniha napsaná stand up komikem, kterého jsem měla možnost vidět naživo v rámci festivalu severské kuktury. Jenže to, co je vtipné live na 15 minut, nefunguje když se to roztáhne na 335 stran knihy. Autor např často pracuje s repeticí, což může působit značně vtipně, ale taky značně únavně. Abych to teda jen nehejtovala, tak musím říct, že mi autorovo uvažování vlastně přišlo dost zajímavé a pomohlo mi to pochopit ty, kteří radši sedí v kavárně než honí kilometry . A taky jsem se u ní několikrát hlasitě zasmála.

1 03.03.2024

Všechny knihy o architektuře, které jsem četla mají stejný problém... málo vizuálna. To prostě nejde, když autor chrlí jedno toponymum za druhým. Člověk pak má chuť víc googlit než číst. O to víc bylo fajn, když tu věc, kterou zrovna autor popisuje, můžeme najít na fotce, ideálně hned vedle textu. V návaznosti na to mě lehce namíchlo, že qr kód odkazující na mapu míst je v knize umístěm jako ta úplně poslední věc..

Teď na pozitivní notu: moc mě baví pohled jakým se A. Gebrian dívá na městské prostředí. Považuji ho za extrémně inspirativní. Líbily se mi popisy všedních okamžiků a prožitků s jeho malým synem, z kterého čiší jak hezký mají spolu vztah.

05.02.2024

Doporučuji všem, kterým se při pomyšlení na Mateřství udělá lehce zle od žaludku. Kniha je napsaná jinak, než jak byste předpokládali, vyhýbá se klišé a přivede Vás do specifického světa autorčiných myšlenkových pochodů.

Na konci knihy prožívá autorka katarzi, ve kterou jsem já, jako čtenář, doufala také. Bohužel mi tam Něco chybí. ( ...což teda asi říká víc něco o mě, než o knize)

"A co budu dělat se vším tím časem? Čas ale není cosi, s čím něco děláš - čas něco dělá s tebou."

2 26.12.2023

Neříkám, že to byla špatná kniha. Byla dokonce i vtipná, jak je avizováno na obalu.. ale nedalo se do ní pořadně začíst a hrdinové knihy mi prostě nebyli sympatičtí.. úmorně dlouho trvalo, než se hlavní postavy potkaly, pak to bylo chvilku fajn a pak to zase sklouzlo ke třem hvězdám.

1 11.11.2023

Inspirativní ženy! Zejména ty, které se rozhodli měnit svět okolo sebe až v pozdějším věku. Dává mi to naději, že nikdy není pozdě otočit svůj život.
Trochu mi ale vadilo, že některé příběhy byly velmi krátké a brány moc hopem.

1 13.10.2023

Koukala na mě v knihovně Jezerka a než jsem vyjela nahoru na Pankrác 188, tak už jsem ji měla přečtenou.
Historky o 2x ukradené Kasičce a popelnici ktera se valí z kopce dolů na PRE ve mě bude žít ještě dlouho. Jen škoda, že nevíme jak to dopadlo v Adamovský. Mám podezdření, že mi nějaký punkáč vytrhl 83. kapitolu, která by poskytla uspokojivější konec.

PS: Nápad: nebylo by boží kdyby Nuselskej punk nastudovali jako hru v divadle Jezerka/Na Fidlovačce??

2 04.10.2023

Toxický vztah nebo opravdová láska? Lehkost bytí nebo hluboký smutek? Vše je ambivalentní.Více než, kdo je Samuel je dozvíme, kdo jsou jeho blízcí. Skrz vzpomínky na Samuela se pomalu vykresluje, ne Samuel, ale jejich vypravěči. Od začátku víme, jak příběh dopadne, ale o to víc mě konec zasáhl.
+1 hvězdička za zápletku okolo brože se sovou.

1 01.07.2023

První tři kapitoly mě hodně bavily a okamžitě ně kniha vtáhla. Škoda, že pak trochu ztratila dech..

12.06.2023

Uff. Přečteno za den. Komiksům moc nerozumím naposledy jsem četla Rychlé Šípy, ale tohle mě bavilo. Zanechalo to ve mě rozporuplné pocity a ještě nějakou dobu, to v mé hlavě bude pobývat. Krásné ilustrace zimního Tromsa vs. hnus, který se na vás lepí, jako jednotlé dílky příběhu.

1 07.03.2023

Mám naposlouchaných x hodin rozhovorů s Honzou Vojtkem, což způsobilo, že při čtení knihy slyším v hlavě jeho hlas ("..a proč to říkám?" "Partner/partnerka - to je jedno na koho jste" ) :))

Knížka je zpracovaná dobře. Nejvíc ve mně rezonovaly kapitoly Nevěra (když chybí inspirativnost) a Tolerance (kompromis za kompromis nefunguje, a taky když už jsi na to či ono partnerovi kývl, tak nevymrčuj.)

2 07.03.2023

Em & Dex. Dex & Em. Knížku jsem našla v knihobudce a četla ji v angličtině, takže mi to trvalo déle a mám pocit, jakobych s nimi prožila opravdu těch 20 let. Zajímavý koncept, dostat vždy jen každoroční jednodenní náhled do jejich životů. Po dočtení posledních kapitol brečím, budou mi chybět.

4 04.03.2023

Je to knížka pro děti, pro dospělé? Nevím, ale na první pohled mě uchvátil její styl ilustrací a doopravdy ve mně vzbudila zájem o architekturu

2 01.02.2023

Skvělá knížka, kterou můžu doporučit dál. Monika je borec. Bohužel se nemůžu vyhnout porovnání s holkou s bucket listem, kterou jsem četla půl roku zpětně. Na rozdíl od její knížky, byl PCT brán trošku hopem, četla se však stejně snadně.

4 01.01.2023

Jakub Kalfař chtěl napsat knihu o osamnění člověka a o své rodné zemi se sentimentem, kterého by neemigrant nebyl schopný. To se mu myslím jako vypravěči povedlo dobře. Nejdřív se mi do knihy nechtělo, ale jak začnete číst, tak hltáte a hltáte dokud nejste na konci a řeknete si "tyvole co to bylo?" A tenhle pocit, na knížkách miluji.

6 04.11.2022

Měla jsem velké očekávání, ale někde uprostřed šlo z knihy cítit, že to strašne moc chce být beletrie, ale je to spíš self help literatura. Nicméně začátek a konec dobrý. Oceňuji taky filozofické vsuvky.

Otázka není, na co se díváš, ale co vidíš.

8 01.10.2022

Čtyři příběhy o lidech, kteří v kavárně jménem Funiculi Funicula navštívili svoji minulost. První příběh souvisí s druhým, druhý s třetím a tak podobně. Hlavní postavy vám tak s přibývajícími detaily postupně přirostou k srdci. Příběhy ubíhají v zenově poklidném tempu, protože víte, že přítomnost se stejně nezmění. Katarze však nastává na konci každé časti. Vždycky je totiž přece možné změnit něco ve Vás samotných, ne?

12 11.09.2022

Knihu jsem si vyhlédla z lásky k Itálii a italské kultuře. V tomto bodě bylo mé očekávání splněno. Bohužel ale asi nejsem cílovka, tedy žena ve středním věku a stejně jako předvídatelné pointy mě kniha jako celek zas až tak nezaujala.

15.08.2022

Mé 3 dny s pacifickou hřebenovkou. Dlouho mě knížka tak nechytla a ubíhající dny a míle jsem musela doslova hltat. Kniha je psaná stylem jedna kapitola = jeden den. Čekala jsem, že se tam objeví něco jako "Den 35593. Dnes se nestalo nic." Opak je pravdou. Žerete příhody Lucie, fandíte ji, sere vás, co zrovna sere ji, a milujete, co miluje ona. Lidi, sixpacky, šutry ve tvaru srdce a výhledy se západem sluncem.

2 26.07.2022

Zajímavé bylo číst příběhy o umělcích ( Marina Abramovičova, Thester Gates, Michelangelo) a jejich osudech. Nejvíc mě bavilo číst komentáře týkající se barevných příloh. Člověk se dozví nejednu zajímavost.

06.06.2022

Vyprávění z pohledu 12 leté dívky se autorovi daří s lehkostí tak, že se ani nenamanete a už vás má v hrsti a servíruje vám jeden zneklidňující výjev za druhým. Naposled mě svým popisem toho, co vše se může dít v rodině za zavřenými dveřmi, šokoval Zola v Zabijákovi. Na rozdíl od alkoholu, je však Akvárium sondou do rodiných traumat chudé americké třídy.

2 24.02.2022