Moje Pacifická hřebenovka
kniha od: Monika Benešová
KoupitKoupit eknihu
Na Pacifickou hřebenovku se ročně vydá několik tisíc lidí lidí, ale dokončí ji jen přibližně desetina z nich. Monika patří mezi ně. A to byla ještě před nedávnem bledou pacientkou s vážnými zdravotními potíži a psychickými problémy. Přesto se rozhodla změnit život a splnit si sen – projít pěšky celou Ameriku. Postavila se nemoci, poušti, omrzlinám, medvědům i pumám, které potkávala, když putovala sama divočinou. Pacifická hřebenovka ji tvrdě zkoušela. Naučila ji ale nezvdávat se....celý text
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/398945/big_moje-pacificka-hrebenovka-MWa-398945.jpg 4.2440Cestopisy a místopisy
Vydáno: 2019, Motto
Originální název:
Moje Pacifická hřebenovka, 2019
více info...
Komentáře (142)
Kniha Moje Pacifická hřebenovka


Přečteno takřka jedním dechem, to se mi už dlouho nestalo. Úžasný sportovní výkon autorky, která s minimální kondicí a zkušenostmi zvládla projít jeden z nejtěžších tracků. Úžasná je změna postavy, jak zdravotně tak psychicky ale i vzhled. Na začátku tenké nohy, buclaté tváře. Na konci vysportovaná atletka. Navíc umí psát tak se její dílko výborně čte, docela příjemná změna proti jiným cestopisům.
Při čtení se mi vybavovaly vlastní zážitky z cest autem po amerických národních parcích před skoro 30 lety, vzpomínky na ty krásné hory, zvlášť Sierra Nevada a Yosemite. Kousek PCT jsme tam náhodou vlastně šli, jen pár kilometrů, nevěděli jsme co to vlastně je.
Před časem jsem byl na přednášce jiné slečny, která zažila podobný příběh, Lucie Kutrová. Taky to prošla a začínala s minimem zkušeností.
Docela závidím tu odvahu a ty zážitky.


Z knížky jsem měl pocit že celá tato, alespoň pro mě téměř šílená akce, byla pro autorku jakýmsi druhem terapie, která mohla ale také nemusela vyjít. Myslím že je škoda, že Monika nedokázala čtenáře více zaujmout, čekal jsem mnohem více informací i příhod z trailu, vždyť jich muselo být mraky. Takto je půl knížky jenom neustále opakováno že musela 20x denně hledat WC. U studentky žurnalistiky bych přepokládal větší vtažení čtenáře do děje. Takže chvílemi bylo čtení trošku nuda. Nicméně za to, co tato dívka dokázala jí patří můj obdiv a smekám před ní pomyslný klobouk. Snad jí to pomohlo v jejím dalším životě.

Na knihu jsem se těšila, protože jsem četla vesměs pozitivní ohlasy a mám ráda cestopisy, ale nakonec jsem byla zklamaná.
Styl psaní mi přijde takový nijaký. O PCT jsem toho z knihy moc nedozvěděla. Řekla bych jen, že není třeba psát o každé věci, která se vám v životě přihodí nebo které dosáhnete. Ne každý na to má. Knihu nehodnotím.


Dříve jsem četla už knihu o PCT od Lucie Kutrové. Nicméně kniha od Moniky se mi četla tak nějak lehčeji, řádky utíkaly a já se nemohla odtrhnout. Bavila mě ta autentičnost, sdílnost a taky to, že i v malé knize může být plno obsahu.
Za mě pět hvězd, nemám absolutně co vytknout a autorce i všem přeji jen to nejlepší :-)


Skvělá knížka, kterou můžu doporučit dál. Monika je borec. Bohužel se nemůžu vyhnout porovnání s holkou s bucket listem, kterou jsem četla půl roku zpětně. Na rozdíl od její knížky, byl PCT brán trošku hopem, četla se však stejně snadně.


Monika Benešová má můj velký obdiv, že šla s kůží na trh, navíc s takovou intimní věcí. Proto si zaslouží ty tři hvězdy. Ale pokud chtěla napsat knihu, možná to mohla udělat nějakým jiným způsobem a spojit se s někým, kdo je vypsanější. Celý příběh byl na můj vkus podán zkratkovitě a tak trochu zmateně. Nicméně, i přesto ve mně vzbudila hlubokou touhu se někam vydat - za to mohly především fotografie. Rozhodně ne do Ameriky, to vůbec! :-D Ale na "trail" po Česku se vydám i s rodinou. Už jsme začali s plánem cesty. :) 65%


Byla jsem na besedě s autorkou, zahlédla jsem náhodou plakát, tak se tam vydala.
Bylo narváno, dokonce museli některé zájemce i odmítnout.
Prožili jsme více než hodinu v příjemné společnosti této obdivuhodné a nesmírně pozitivní dámy. Promítala snímky a vyprávěla o své cestě k sobě samé, byl prostor pro dotazy, od klasických praktických na cenu a vybavení, až po velmi osobní až intimní. Nikdo z nás přítomných zřejmě na trailu nebyl a ani knihu zatím nečetl. Koupili jsme si ji až tam.
Všichni známe Divočinu, film i knihu. Monika sama se se Cheryl setkala.
Knihu mám i s věnováním "důležité se je z toho nepos...", což dokresluje celý zážitek.
Je zajímavé kolik lidí touží se vydat na půlroční trail do USA, ale když nabídnete, ať každý den vyjdou na hodinu do přírody, sami, kde budou mlčet a jen zírat do zeleně, a každý (druhý) víkend vyrazí na celodenní pěší túru s batohem na zádech, mají tisíce výmluv. Nemusí to být PCT, aby člověk udělal změny ve svém životě, nahlédl do svého nitra a občas zažil nějakou nepohodu v podobě deště, utopeného mobilu či puchýře na noze...


Pokud člověk očekává klasický cestopis s popisem dne, detailní popis stanovišť, vybavení atd., tak bude zklamaný. Mně se ale na knize líbí, ta obrovská otevřenost autorky s kterou do psaní šla. Ano, někdy je jí až moc, ale i tak. Líbí se mi, že dává ostatním naději, že i když se cítíte v háji a nevidíte světlo a cestu ven, ono tam někde je. Vše je totiž pouze o úhlu pohledu. A pokud se rozhodneme a jdeme si za svým cílem, zvládneme obrovský věci. Jen je nutné sebrat tu odvahu. Autorku obdivuju. Nejen za to, že zvládla velký kus cesty hřebenovkou sama a přežila. Ale taky za to, s jak obrovskou sebereflexí se dokáže zpětně vidět a popsat.
Štítky
cestování cestopisné příběhy české cestopisy cestopisy odvaha Pacifická hřebenovka inspirace motivační knihy horská turistika
Autor knihy
Kniha Moje Pacifická hřebenovka je v
Právě čtených | 7x |
Přečtených | 610x |
Čtenářské výzvě | 226x |
Doporučených | 30x |
Knihotéce | 119x |
Chystám se číst | 229x |
Chci si koupit | 60x |
dalších seznamech | 6x |