Kosmonaut z Čech

Jakub Procházka jako malý chlapec osiřel a vyrůstal na venkově u prarodičů. Jeho dětské sny o hrdinství se zcela nečekaně naplnily, když byl vyvolen jako muž, který bude tvořit jednočlennou posádku rakety, již vyšle na nebezpečnou misi k Venuši nevelká země uprostřed Evropy. Ale jak se Jakub noří do hlubin neprozkoumaného vesmíru, pos... celý text

Jakub Procházka jako malý chlapec osiřel a vyrůstal na venkově u prarodičů. Jeho dětské sny o hrdinství se zcela nečekaně naplnily, když byl vyvolen jako muž, který bude tvořit jednočlennou posádku rakety, již vyšle na nebezpečnou misi k Venuši nevelká země uprostřed Evropy. Ale jak se Jakub noří do hlubin neprozkoumaného vesmíru, postupně ztrácí kontakt se svou ženou Lenkou, kterou opustil na Zemi, a až příliš pozdě mu začne docházet, že její lásku obětoval své vlastní ambici. Osamělý v nesmírnosti kosmu pohlíží Jakub na řadu věcí jinak než dřív, až se v raketě jako jeho nepravděpodobný společník objeví (snad jen imaginární) mimozemský pavouk. Zatímco spolu vedou filosofické debaty o povaze lásky, života a smrti, ale také lahodné chuti špeku, vytvoří se mezi nimi silné emocionální pouto. Bude to ale stačit, až se Jakub dostane do střetu s utajenými ruskými rivaly ve vesmírném závodu na cestě k Venuši? Podaří se mu vrátit zpátky na Zem, aby dostal druhou šanci a zkusil si znovu získat Lenčinu lásku? Kosmonaut z Čech je hluboce originální kniha, plná lidské vřelosti a humoru. Čtivý a napínavý příběh skýtá řadu překvapení a zvratů. A kdo se spolu s ním vydá na cestu do hlubin kosmonautovy duše, možná se ani nebude chtít vracet. Jaroslav Kalfař v patnácti letech emigroval do USA, nyní se díky knize, která patří mezi nejočekávanější události letošního roku, do Česka vrací. méně textu

https://www.databazeknih.cz/images_books/34_/341712/kosmounaut-z-cech-d61-341712.jpg 3.5130
Originální název:

Spaceman of Bohemia (2017)

Žánr:
Literatura světová, Romány, Sci-fi
Vydáno:, Plus
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (50)

Přidat komentář
FofrNožka
včera

Rychle přečíst v rámci výzvy, neb příští rok už to nebude kniha z budoucnosti :-) Námět zajímavý. Bylo vidět na knize, že autor již nějakou dobu nežije v České Republice, minulost popsal barvitě a zajímavě, ale současnost mi přišla "odtažitá od reality". Hanuš byl fajn, škoda ho. Celkový dojem z knihy zatím rozpačitý, asi jsem očekávala více.

Walsroy
16. srpna

No ,ono totiž setkání s průměrným Američanem z nějaké odlehlejší části USA je už samo o sobě dost frustrující.Většinou se setkáte s nevzdělaností,temnotou a do toho ty prskající positiva,že my jsme nejlepší a super.Vesměs si s těmi lidmi není o čem povídat,jenom takovéto bleble o nicotě ,jako někde na návštěvě u cizejch.. To jsou čtenáři,kteří 99% knih odloží ,protože v nich není action action..Takže se nedivím,že tohle v USA frčí. Ale pokud to pomůže zvýšit zájem o naší zemičku,nic proti tomu.Kniha milá ale trochu přemarketingovaná

veru_nedvedova
15. srpna

Skvělá kniha! Člověk má zase o čem přemýšlet. Trochu mi to připomíná Proměnu od Kafky. Fakt pecka!

Mahuleno
14. srpna

"....příběh je hluboký, po přečtení jsem se nad knížkou pozastavila a zamyslela se ..." čtu v jednom komentáři... No, hluboký příběh - mně se docela líbily kapitoly s kosmonautova dětství - život s prarodiči, vzpomínky na dědečka.
Naproti tomu, Hanuš mi připadal příliš pohádkový, stejně jako přistání s ruskou lodí - to už spíše naivní. Sci-fi to ale určitě je :-) už tím, odkud je kosmonaut vyslán, na téměř "z druhé ruky" koupené lodi atd. To samozřejmě říkám s úsměvem, možná trochu ovlivněným i tím, že jsem nedávno četl "Příběhy pilota Pirxe". Proto ani neřeším technické parametry pravé sci-fi: obsazení rakety jediným kosmonautem , jeho specializaci atd. Myslím, že autor se daleko více soustředil na kosmonautovu psychiku a pocit odcizení, samoty, což mu právě umožnila skutečnost, že na misi poslal jediného člověka.
Je třeba si také uvědomit, že autor emigroval v 15 letech, tedy v roce 2002 (kolik toho asi absorbovala jeho paměť?), a pod tímto úhlem posuzovat vazby jednotlivých postav z hlediska souvislostí s rokem 1989 a následujících. I když, mezi námi, obdoba Muže s botou by se v reálu určitě našla.
Naopak podle mne jsou docela trefné některé "pražské" postřehy - například: " ...nám domorodcům stačí pro ten vjem jedno slovo - Václavák. Uvědomím si, že už je to skoro rok, co jsem tu byl naposledy. Můj čich bojuje s invazí smogu. Zatajím dech. Všechno kolem je jeden velký důkaz našeho sprintu ke kapitalismu. Z dob komunismu toho zbylo málo - jediné, co se nemění je socha svatého Václava, zelený pohlednicový hrdina s vážným výrazem shlíží na davy z hřbetu svého věrného koně už od počátku dvacátého století, mohutná stehna a zadek pokrývá důkladná vrstva holubího trusu."
Závěrečné rozhodnutí kosmonauta Jakuba ovšem pokládám za výsledek velmi racionální a velmi zodpovědné úvahy (jednoduchý člověk, jak zaznělo v jednom komentáři by to asi nedokázal). Obávám se ovšem, že rozhodnutí trochu románové...
Zamýšlel jsem se nad úspěchem knihy v Americe - možná je to dáno i tím, že i tam znají naši nedávnou historii, tak říkajíc "z druhé ruky" a souhlasím s názorem, že primárně nejspíš kniha není určena českému čtenáři. Není to žádná bomba, ale jako prvotina podle mne prozrazuje, že autor není zcela bez talentu. Přes některé výhrady jsem s přečtením knihy neměl problém a chvílemi jsem se i docela bavil.

ThePeace135
11. srpnaodpad!

To jako vážně? Pravda je, že jsem nečekala nic a nic jsem taky nedostala... Zvědavost mě donutila sáhnout po knize, ze které je v Americe tak obrovský boom... no sice nechápu proč, ale už alespoň chápu proč se občas při vyslovení "Czech Republic" někteří cizinci popadají smíchy za břicho... no to jsme se zase jednou předvedli... Kalfař si zmizel do Ameriky, s touhle nádherou se tam proslavil a teď to s velkou pompou přiváží sem k nám. Snad si to tam mohl i nechat... Jediné co mě na knize bavilo, byly vzpomínkové pasáže o Jakubově vyrůstání na venkově s prarodiči, ale celá ta pohádka o tom, jak Kubíček Procházků, který byl celý život šikanovaný a nesl důsledky konání svého otce, zarputilého komunisty, byl nakonec vybrán do vesmírného programu a na palubě Jana Huse 1 se vydal vstříc tajuplnému oblaku Chopra, mě prostě nenadchla, nebavila, prostě nic. Nevím proč mám pocit, že kdyby to napsal kdokoliv odjinud, možná by to za něco stálo. Jakubovi seance s "pavoukem" Hanušem, neustálé rádoby hluboké myšlenky, to asi prostě není nic pro mě. A ty pasáže o porouchání lodi, volném plutí ve vesmíru a záchraně ruskou lodí, včetně "přistání" mi až nápadně připomínali film "Gravitace". No což, alespoň jsem si místo blíže nespecifikovaného Jakuba mohla chvíli představovat obličej Sandry Bullock :). Sečteno podtrženo, kniha potěší toho, kdo rád filozofuje, čte knížky s hlubokými dojmy a pojmy, ale já si už od strany 6 přála, aby byl konec... Budiž mi to trestem za to, že jsem zase musela sáhnout po knize ovlivněna obrovskou mediální masáží!

silvara
10. srpna

Tak já nevím. První třetina byla dobrá, rozjíždělo se to perfektně (retrospektivní pohledy, setkání s Hanušem) a pak vyrazil autor na psychedelický trip a zapomněl čtenáře na ten trip pozvat. A pak ten závěr! Úplný konec bych ještě pochopila, ale začátek poslední části? Nope! Až příliš "filozofování" na můj vkus. Na druhou stranu má knížka hezkou obálku :D
Shrnuto a podtrženo: Velký mediální boom, který mi zklamal. Ale světlé momenty tu byly....třebas Nutella a obálka knížky :) :) jinak nic. Rozepisovat se tu nad "českými reáliemi", které autor slyšel z doslechu, nemá cenu.

Dolik13
09. srpna

Takhle rozporuplné pocity jsem z knihy snad ještě neměl. Ta kniha má něco do sebe, je svým způsobem kouzelná, krásná, nicméně má to jedno velké ALE. Nedokážu to vysvětlit, ale čekal jsem prostě něco jiného. Musel jsem se občas nutit ke čtení, zvlášť v kapitolách s Hanušem, což mě vůbec nebavilo. Nicméně hlavní postava je zde popsána velmi dobře, líbili se mi vzpomínky z minulosti. Na nervy mi lezlo časté filozofování, občas zvláštní pasáže, které děj nikam neposouvaly. Nevím, co si o této knížce myslet. Dám jí ještě někdy šanci? Nedokážu říct.

Miricius
06. srpna

Márne som hľadal prvky sci-fi - pravdepodobne to bude kozmodrom na Petříne. Pretože hovoriaceho pavúka som zažil už vo Včielke Maje (Tekla). Takže zaradenie medzi sci-fi literatúru nepokladám za správny krok. Ale už podľa popisu je jasné, že o tom táto kniha nie je. Je to skôr cesta do hlubin astronautovy duše. Nie som žiadny filozof, ale myslím, že s filozofického a psychologického hľadiska je táto kniha len mierne okorenená. Napriek tomu je kniha celkom čtivá a ako pohodové čítanie do upršaného dňa sa dá doporučiť. No a nezáživný koniec už nejako pretrpíte, keďže vám už do konca knihy moc stránok chýbať nebude :)

Belatris
03. srpna

V řadě čtenářských komentářů byla zmíněna žánrová frustrace. „Čekal jsem sci-fi, místo toho jsem dostal úvahy a výklad z historie.“ Právě tyto zmínky mě přesvědčily o tom, že Kosmonaut z Čech by mohl být pro mě to pravé - právě úvahový styl si užívám. Postava astronauta je přece výtečná šance filozofovat a pohrát si s psychologií! Křehký člověk závislý na kyslíku a gravitaci vykořeněný a vyslaný do smrtícího prostředí daleko od domova a veškeré pomoci. Jak tato existenciální situace ovlivní jeho myšlení, vnímání dosavadního života, všech vítězství a proher? Tato témata se v románu objevují, ale méně, než by se mi líbilo. Mix několika žánrů mi mnohdy nevadí, ale v tomto případě mi celek "nechutnal". Příliš povrchní klouzání po žánrech i tématech, sem ta vložená hluboká myšlenka, aby bylo co citovat. Tak trochu mi to připomíná "pozlátkovou knihu", tedy titul, který se snaží vzbudit dojem, že je mnohem lepší, než jak je tomu doopravdy.
Pochválit ale musím pasáže s prarodiči, které se odehrávají na venkově. Ty působí opravdově a nestrojeně, vzbuzovaly emoce, což se o zbytku knihy (včetně samotného dospělého hlavního hrdiny) říci nedá.
Výsledný dojem je tedy zklamání, což ale neznamená, že kniha nemá své klady a není čtivá. Ovšem srovnání s Hrabalem (která se někde objevilo) mi přijde velmi scestné. Pochválit si ale zaslouží podoba českého vydání - kniha je krásná na pohled i na dotek. Hodnocení: 50%

Marčullkas
02. srpna

Kniha se mi líbila příběh je hluboký, po přečtení jsem se nad knížkou pozastavila a zamyslela se ...

EL.ZA
31. července

Knížka se mi líbí. Čtivé, vtipné, zajímavé, někdy hluboké... Zvláště jsem netrpělivě čekala, kdy se zase objeví Hanuš. Oddychovka, s místy k přemýšlení, pobavení i dojetí. Určitě se k ní ještě vrátím. A hlavně ze srdce přeji krajanům úspěch!!!

Odehnalka
31. července

Dlouho jsem váhala, zda dát dvě, nebo tři hvězdičky. Nakonec dávám tři a vlastně ani nevím proč, protože z knihy moc nadšená nejsem.
Prvně nechápu označení sci-fi. Mělo to k tomu daleko. A když tu vidím v podobných knihách Marťana, tak se musím smát. Pro mě Kosmonaut sci-fi vážně není.
Dějově to možná začalo napínavě, ale asi tak v polovině se to zadrhlo a poslední stránky mi daly zabrat.
Trochu se mi zdá, že je mnoho povyku pro obyčejnou knihu. Chápu, že v USA kniha zaujala... a když to zaujalo tam, tak se to přeci musí líbit i v ČR... Z knihy mám pocit, že to primárně není určená kniha pro českého čtenáře.
Hvězdy dávám za čtivost, která se upřít nedá, polovina knihy se četla dobře, za obálku a za pár zajímavých úvah. A za dobře provedený marketing v českém prostředí.

Drowned
30. července

O knize jsem četl pár článků včetně rozhovoru s autorem. Kniha mě bavila od začátku do konce. Proti cestě do vesmíru k růžové hmotě střídané s vyprávěním Jakubova dětství, které protrpěl díky svému zemřelému otci, neříkám ani ň. Myslím si, že na debut to je skvělá kniha a těším se co ještě jiného si od autora přečtu.

ladyfromskye
30. července

Pro Američany je Kosmonaut z Čech skutečnou lahůdkou, ale pro Čecha už tolik ne. A, promiňte mi to, ale je to pravda, v nezanedbatelném množství je knížka "paskvil" právě proto, že nějaký Čech to v zahraničí dotáhl tak daleko. Česká závist je totiž pojem...
Mně osobně se knížka celkem líbila, snadno jsem si v ní našla "to své". Zejména rozhovory Jakuba Procházky, hlavního hrdiny, s Hanušem, pavoukovi podobném mimozemšťanovi/výmyslu hlavního hrdiny, mě neskutečně bavily a moc mě mrzelo, když tahle linie příběhu skončila. A to jsem, prosím, arachnafobik! Ocenila jsem však i citlivé spojení příběhů z české historie (i té mytologické) s (ne)obyčejným životem Jakuba Procházky nebo některé zajímavé filosofické úvahy, které Jaroslav Kalfař do textu ve vhodných chvílích umístil.
Celkově na mě působila knížka, možná překvapivě, jako taková magická pohádka pro dospělé. Zajímavá a neobyčejná a také v lecčems poučná, ale nikoliv pro opakované čtení. Bohužel.

Leluse
28. července

Upřímně bych si tento titul sama nekoupila, ale jelikož jsem ho dostala dárkem k narozeninám, pustila jsem se do čtení (mám ráda nové výzvy)... Četlo se lehce, přítomnost z kosmu střídaly vzpomínky z dětství až po dospělost... otec a jeho činnost pro režim, nevědomost malého dítěte, smrt rodičů v lanovce, pobyt u srdečných prarodičů v chalupě... muž s botou a jeho pomsta za ohyzdné činy komunistického režimu, kde figuroval otec... pocit viny z toho, jaký otec byl... smutný osud rodiny, stěhování do Prahy, smrt dědečka... a potom Lenka a láska, naděje v potomka a beznaděj, že nelze touhu uskutečnit... odlet do kosmu a ztráta Lenky... Hanuš - kosmické stvoření, pavouk, halucinace? Ten co chce pochopit lidství a chutná mu oříšková pomazánka... No a záchrana v podobě ruské kosmické lodi - jen tak náhodou, to už bylo zase až moc překombinované, o přistání ani nemluvím.
Mám ráda šťastné konce, takže jsem alespoň malinko doufala, už kvůli tomu, že celá knížka byla tak trošku depresivní, že světlo zase svitne. Svitlo jenom trošku, takže pro mě málo...

josska
28. července

Nikdy jsem nic takového nečetla ale přečetla,ale že byl takový boom okolí tak nevím nevím....

rasputin
28. července

Kniha je bezesporu čtivá. Alespoň ze začátku. Ale jinak je to nesmyslná parodie na sci-fi. Občas se mihne zajímavá a téměř filosofická úvaha o člověčenství, místy okořeněná špetkou humoru, ale čeho je moc, toho je příliš. Opakování se rozboru vztahu s manželkou a popisy zážitků z dětství místy sklouzává k trapnosti a jako celek kniha působí absurdně. Srovnávání s panem Kunderou mi přijde naprosto bizarní. Asi jako kdyby majora Zemana měl hrát Bruce Willis.
Jinak výborně zvládnutý marketing, zase jsem naletěl.

maygirl
27. července

Začala bychtím, co mě zaujalo a co se mi líbilo: žánr, české reálie, neotřelá zápletka na lodi, prostřihy mezi současností odehrávající se na lodi a vzpomínkami na minulost, a také pěkný přebal.

Zhruba do třetiny knihy jsem se opravdu bavila a byla napnutá, jak to bude pokračovat. Bohužel ze mě nadšení čím dál více opadalo, až jsem začala přeskakovat jednotlivé odstavce, abych už byla konečně na konci, věděla, jak to celé dopadlo a mohla knihu odložit. K přečtení mě nalákala řada kladných recenzí a líčení čtenářů, jak se u knihy úžasně bavili. Já ne. Nemohu zároveň říci, že by mi tato kniha přišla špatná, jak jsem psala, měla pro mě řadu plusů, ale kdyby byla o polovnu kratší, byla bych raději.

Jednoduše mě nebavila, zejména prostřihy do minulosti mě čím dál více nudily. Věřím, že si své čtenáře jistě najde, ale já nemám v plánu se k její četbě znovu vrátit.

Jacinda
26. červenceodpad!

Oceňuji Kotletův komentář v magazínu Neoluxoru. Ta šťavnatá ironická poznámka byla určitě mířená na Kalfaře a já mu za ni děkuji. Mediální svět dostal amok a ČT1, Alza a jiní zoufale touží urvat trochu pozornosti, byť by opět měli udělat z braku zlatý prase. Tentokrát jsem kritická, protože mě vyloženě s*re mediální masáž. Fajn. At si kniha zaslouží pozornost. A ať si ji taky obhájí! První co zjištuju, je potvrzení několika výborných komentářů zde. (téměř všechny s hodnocením odpad nebo 1*). Druhé, co si potvrzuju, je nepřítomnost jakékoli scifi zápletky. Toto není scifi. Toto je nějaké filozofování člověka, který se příliš díval na Pelíšky. Třetí, co okamžitě zjišťuji, je vědomí, že mě kniha nebaví snad od první věty. Nemohu si pomoct, ale příběh na mě působí jako nějaká příšerná reklama na Českou republiku, po které budeme mít ve světě ještě horší reputaci, než už máme. Popis, vyjadřování, obsah...to vše jakoby opravdu ustrnulo v roce 1989. Světový bestseller. A chudáček emigrant se ted vrací s velkou pompou domů a česko mu prostírá červený kobereček. K lidem co "utíkají" ze své země mám až na výjimky celkem vyhraněný názor.

Roberta
24. července

Zacatek pribehu me velice bavil, ke konci jsem se musela ke cteni dost nutit. A co vic, hrdina mi zacal lezt na nervy a s nim i samotny autor.
S tim me smirilo az Podekovani na konci knihy (a uleva, ze jsem to nevzdala a docetla do konce, vzdyt co je horsi, nez nedoctena kniha...)

amaenium
20. července

Ke knize jsem se dostala přes pozitivní recenze, říkám si, sci-fi napsané Čechem, hodně opěvované... Tak nějak mě to prostě lákalo.
Ale do rukou se mi dostala kniha, jejíž děj by se dal popsat jako dort pejska a kočičky, téměř žádné to sci-fi, samé vzpomínání na život kosmonauta, jenž nám o sobě vše odhalil a tudíž už není tak tajemný.
Neustálé se honění za minulostí. Neschopnost člověka posunout se dál.
V knize je naznačeno nějaké filosofování, ale kvůli tomu, že zde autor chtěl mít od všeho co nejvíce, tak na mě pak působí dost povrchně a jednoduše. Posledních pár stránek jsem četla jen abych to dočetla. Také by mě zajímalo, kde se nacházela ta humorná část.
Srovnání s Marťanem mě pak trošku provokuje a to samé pak přirovnání k Čapkovi a jiným.

Jelikož se ale jedná o prvotinu, na druhou stranu pak asi chápu, že je takové jaké je. Kniha byla čtivá, to se musí nechat a doufám, že si příště autor vybere jen jedno téma, ať už sebevíc obsáhlejší, a tomu se bude věnovat více.

kriket
19. července

Pro mne moc zajímavá kniha. Je to taková kombinace Exupéryho a Coelhea. Kdo hledá druhého Marťana, bude zklamán. Kdo hledá příběh o odloučení, odcizení, vině a odpuštění, bude spokojen...

simlenka
19. července

Mně se líbila. Četlo se to dobře líbily se mi i všechny ty časové roviny, které tu lidi kritizují. Není to kniha, ze které si sednu na zadek, ale příjemné čtení s pár zajímavými myšlenkami, určitě ano. Těším se na další autorovu práci.

Ještě poznámka - scifi to opravdu není a humor jsem tam taky nenalezla, pokud chcete knihu ala Marťan, tak po téhle nesahejte.

pobijecmuch
17. červenceodpad!

Nečekejte klasický sci-fi příběh o kosmické cestě do vesmíru, jde spíše o filozofování nad nesmrtelností pavouka (určitě ne chrousta), spousta politiky, pár slz nad rodinou a spoustu dalších témat. Prostě zbytečnosti, které v klasickém sci-fi nenajdete, protože tam nepatří. Posledních padesát stran se táhne jak pořádný chlapský hlen.
Předpokládám, že autor původně ani nechtěl napsat sci-fi román, ale pouze účtuje se svým vlastním životem, ve kterém má několik kostlivců dobře zavřených ve své skříni.
Petřínská rozhledna, raketoplán Jan Hus, bramborové pole, atd – to vše se rovná holému zoufalství, které se ani nedá více pojmenovat.
Jarine, nehul už tu trávu – je na tebe moc silná!!!

Srovnávat tuto knihu s Marťanem, nebo Solarisem vymyslel asi absolutní laik sci-fi.

Tazz1
17. červenceodpad!

Velký boom, velký úspěch v Americe, Čech píšící v angličtině, který musí být přeložen do češtiny. Dobře, řekl jsem si jako fanda scifi, tohle zkusím. Ne vždy se podaří prorazit českému autorovi ve scifi ve světě. Ale pár stránek a nevěřím vlastním očím. Tahle slátanina má být scifi? Jasně, letí raketou...ale proto to má být scifi ? To snad ne. Dobře, vzpomínky, popis české krajiny...ale tak to měl být cestopis pro Američany nebo jiné sluníčkové národy. Ale povídání s pavoukem a jiné uchýlky...to už fakt ne. Navíc z logiky věci...na takovou misi by letěl jen jeden astronaut ? Asi ne...
Jedna z mála knih, které mě rychle znechutily a které jsem nedočetl.

lucimark
16. července

Český kosmonaut ve vesmíru na jedinečné vědecké misi k záhadnému oblaku prachu. Začátek příběhu perfektní. První třetina, dokonce spíš polovina knihy mě opravdu bavila. Zaujaly mě postavy a bavil mě i jazyk. Svižný. Barvitý. Četlo se to samo a já se těšila, kam mě ten příběh zavede, co se z toho všeho vyklube. Jakubova minulost, vztah s manželkou, setkání ve vesmíru, politické pozadí. To všechno nabízelo tolik možností...! Bohužel druhá polovina, zejména poslední třetina, už mě zdaleka tak netěšila.

POZOR MOŽNÝ SPOILER

Příběh se postupně vytratil, zápletky se nerozuzlily, ale spíš jakoby se rozpadly samy od sebe (včetně toho oblaku prachu). A svižný jazyk z počátku knihy se chvílemi změnil na těžkopádné filosofování. Pasáž v Karlových Varech mi přišla úplně nadbytečná. Škoda. Přesto dávám čtyři hvězdy, protože tahle kniha z mnoha obecně známých důvodů stojí za přečtení. A taky proto, že bych si přála, aby to tenhle autor nezabalil tak jako jeho první románový hrdina, ale aby o svoje místo na slunci ještě zabojoval dalším pokusem.

OndřejMergl
15. července

Perfektní kniha pro takové ty cizince, co rádi jezdí do Krumlova a Prahy, poslouchají Dvořáka se Smetanou nebo čtou se zájmem české dějiny. Kalfař napsal ódu na Čechy a má ode mě velký respekt, že to zvládl v cizím jazyce.

Český překlad se mi moc líbil po jazykové stránce. Obsahově mi kniha přišla jako slátanina střípků z českého průvodce. To už mi i ten jeden díl seriálu Kosmo, co jsem viděl, přišel zábavnější.

Air15
15. července

Nevím jak začít. Kalfař umí psát, v jednotlivých pasážích a scénách sdělí to důležité (a kolikrát je to i dost zábavné). Nemůžu se ale ubránit dojmu, že v knize chtěl mít prostě všechno. Všechno – co ho v dané chvíli zajímalo a inspirovalo. Výsledkem je směs, ve které je: sci-fi, Emil Hácha, komunismus, kapitalismus, svatý Václav, husiti, Karel IV., ruští kosmonauti a spousta dalších věcí. Problémem je, že historický a kulturní exkurz (cílený zřejmě na zahraniční čtenáře), je podáván dost křečovitě a jakoby násilně naroubován na relativně jednoduchý příběh. Já tomu prostě nevěřil, nevěřil jsem historce o otci hlavního hrdiny, nevěřil jsem postavám, atd. (nechci prozrazovat…). Postavy se chovají… proč to neříci – hloupě! Jakub a Lenka se po dočtení vykreslují jako jednoduší lidé, jejichž jediným problémem je, že spolu nekomunikují. To je vše? Ano, čte se to dobře, rychle, a když už by jedno téma nudilo, tak je nadhozeno jiné. Nemůžu říct, že už jsem to někdy někde viděl nebo četl. Neříkám, že je to špatné (na prvotinu je to asi i dost dobré), nicméně můj problém může být, že to není můj šálek kávy… Příště, prosím, méně protlačených Husů a estebáků a více promyšleného děje. I když – třeba tomu jen nerozumím. :-)

P.S. Bohužel, viděl jsem seriál Kosmo, takže jsem knihu nedokázal brát vážně (i když jsem se snažil).

Rumata
14. července

Kosmonaut na kraji města, Ordinace v růžové raketě, .. Pozor, nejedná se o sci-fi ani o humorné sci-fi. České reálie potěší jen na první dojem, později se přemění v klišoidní Potěmkinovu vesnici s prvky známými pro zahraniční čtenáře (Staropramen, Orloj, Vltava, Václavák, Pražská Hrad, Karlovy Vary..) Kniha působí neuvěřitelně, bohužel jinak než autor plánoval. Pasáže z vesmíru jsou čtivé, i když technické stránky kosmických letů jsou odbyté. Hrdina není ztracen v kosmu, ale v řešení nějakého vykonstruovaného patetického vztahu.. Pokud máte rádi realismus 19. století, Jane Austenovou a ságu Stmívání budete nadšení. Kdo očekává nového Čapka, Kunderu, Bradburyho, Lema či variaci na Moon podlehl mediální masáži a může si raději znovu pustit Kosmo nebo Červeného trpaslíka.

MessiáŠ
12. července

Nemuselo to být tak špatné (kdyby to nebylo ještě horší). Snad z toho mohl být jakýsi směšnohrdinský román, zde navíc aktualizovaný o sci-fi prvky, to by ale Kalfař musel mít mnohem větší – literární – odstup od své hlavní postavy (a vypravěče v jednom) Jakuba Procházky, žánrově ukázkového prosťáčka nejprostšího (co pokus o moudro či interpretaci českých dějin/současnosti, to nedozírný žvást). Ten je však naprosto minimální, ne-li žádný; poté, co jsem si vypěstoval jako guilty pleasure čtení mnoha autorových nedávných mediálních výstupů, měl jsem problém jeho patetické bludy o národní velikosti rozlišit od těch Procházkových: literární kosmonaut chce proslavit a pozvednout Českou republiku na výši svou kosmickou činností, autorský mimozemšťan Kalfař tou literární (literatura pro něj evidentně znamená především marketing, nikoliv umění, což není zrovna nesnadné z jeho díla dešifrovat). Proboha, odkud sem spadl, z dob národního obrození?

Zhruba v těchto mimozemských intencích působí i kupříkladu Kalfařovy (resp. Procházkovy) rozvahy o kapitalismu v Čechách (v jednom rozhovoru se mj. pochlubil, že se jím v knize zabývá) – ty jsou dovedeny tak daleko, že na Václaváku objevil stánky s klobásou. V obdobné míře jsou zpracovány i náměty z alternativní historie: Jan Hus nebyl upálen, ale v tajnosti utekl se svou ošetřovatelkou za hranice, kde spokojeně vymřel. Aby z toho ale Kalfař vyvodil jakoukoliv invenční pointu (ať už třeba narativní, nebo esejistickou), to zas ne; vlastně celá kniha se nese v duchu nahodilého vršení vět, kteréžto by se chtělo považovat za literaturu. Za vydařené žerty také pokládám vskutku žurnalistické srovnávání s Kunderou nebo Kafkou. Na základě pečlivé komparativní textové analýzy jsem nakonec došel k tomu, že blíže má Kalfař přece jenom ke Kafkovi: první dvě hlásky jejich příjmení jsou zcela shodné! Abych však všem dokázal, že jsem ukázkový vlastenec (a nikoliv nepřející Čecháček), udělím hezkou jednu hvězdičku za snahu, přestože celkově vzato nemá kniha daleko k (vesmírnému) odpadu – přinejmenším za ten poněkud těžkopádný, nesourodý, tu přízemní, tu urputně výstřední, tu neobratně klišovitý styl. #MakeCzechiaGreatAgain #omg