Kosmonaut z Čech

Jakub Procházka jako malý chlapec osiřel a vyrůstal na venkově u prarodičů. Jeho dětské sny o hrdinství se zcela nečekaně naplnily, když byl vyvolen jako muž, který bude tvořit jednočlennou posádku rakety, již vyšle na nebezpečnou misi k Venuši nevelká země uprostřed Evropy. Ale jak se Jakub noří do hlubin neprozkoumaného vesmíru, postupně ztrácí kontakt se svou ženou Lenkou, kterou opustil na Zemi, a až příliš pozdě mu začne docházet, že její lásku obětoval své vlastní ambici. Osamělý v nesmírnosti kosmu pohlíží Jakub na řadu věcí jinak než dřív, až se v raketě jako jeho nepravděpodobný společník objeví (snad jen imaginární) mimozemský pavouk. Zatímco spolu vedou filosofické debaty o povaze lásky, života a smrti, ale také lahodné chuti špeku, vytvoří se mezi nimi silné emocionální pouto. Bude to ale stačit, až se Jakub dostane do střetu s utajenými ruskými rivaly ve vesmírném závodu na cestě k Venuši? Podaří se mu vrátit zpátky na Zem, aby dostal druhou šanci a zkusil si znovu získat Lenčinu lásku? Kosmonaut z Čech je hluboce originální kniha, plná lidské vřelosti a humoru. Čtivý a napínavý příběh skýtá řadu překvapení a zvratů. A kdo se spolu s ním vydá na cestu do hlubin kosmonautovy duše, možná se ani nebude chtít vracet. Jaroslav Kalfař v patnácti letech emigroval do USA, nyní se díky knize, která patří mezi nejočekávanější události letošního roku, do Česka vrací....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/34_/341712/kosmounaut-z-cech-d61-341712.jpg 3.5346
Originální název:

Spaceman of Bohemia (2017)

Žánr:
Literatura světová, Romány, Sci-fi
Vydáno:, Plus
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (111)

Přidat komentář
whiolet
předevčírem

Jsem tak nějak na vážkách. Nemám ráda knihy o vesmíru, na druhou stranu hovory s Hanušem mě příjemně překvapily.
Jakubovo dětství (za éry osvobození od komunistického režimu), mi přišlo zajímavé, ale návrat zpět do Čech z vesmíru byl nudný a nezáživný.
Suma sumárum je to průměrná knížka, nic dech beroucího.

Dani25
21. května

Podľa mňa veľmi dobrá kniha, úvahy o tom čo človek naozaj v živote potrebuje. Naväznosti chýb človeka na deti i rodičov. A dozvedela som sa aj nové informácie o dejinách Čiech.

Nokondisi
20. května

Láska k vlasti zabalená v krásném příběhu minulosti a budoucnosti.

Nifredil
14. května

Výborná kniha. Budu jeden z mála lidí, co tady hodnotí jinak, ale ta kniha je výborná. Nedivím se, že je mezinárodním bestsellerem. Ta kniha není zbytečně ukecaná, má jasnou strukturu, ani kousek příběhu tam není zbytečný. Nelibuje si v jazykových kličkách,podstatný je tam příběh, myšlenka, to i putování tam a zpátky, hledání. A je to sci-fi, podobně jako například Vesmírná Odyssea si klade docela závažné otázky. Do Čechů a jejich maloměšťáctví to šije zleva zprava, nicméně laskavě, s láskou. Akceptuje pocity viny rodičů za činy dětí, odpovědnosti dětí za činy rodičů a celkově se vyrovnává s českou povahou a skvěle. A nejen to, taky se vyrovnává s tíží komunismu a taky skvěle. Nečekejte nějaké high-tech popisy, nečekejte brakovou sci-fi, nečekejte emzáky lítající po vesmíru nebo Enderovu hru. Tohle je dobře napsaný román s prvky sci-fi. Je tak dobře napsaný, že o našich dějinách a zemi se něco dozví i lidé, kteří ji/je detailně neznají. A dozví se docela dost i o lidech a dějinných událostech, které jsou ve světovém měřítku tak nějak spíše menší a ne tak výrazné. Když už pro nic jiného, tak za tohle si ta kniha zaslouží plný počet bodů.

michalon
13. květnaodpad!

Velmi zbytečná kniha.

TheLamerek
08. dubna

Chápu, že téma komunismu je kapitola dějin, která se nemá zanedbávat, ale když mi někdo prezentuje knihu jako sci-fi, a dostanu antikomunistickej psychoblábol, tak jsem vážně naštvanej.

V jednu chvíli čtete poměrně čtivý depresivní román s nádechem sci-fi a jako když utne, ocitnete se v minulém století. Říkáte si - zajímavě stylizovaná kompozice? Ne. Tyto historické flashbacky splňují účel, a to retardují děj. Fungovalo by to skvěle, kdyby děj hlavní části nebyl napínavý asi jako dobrodružství Brouka Pytlíka. Musím ovšem vyzdvihnout pěkný popisný styl, za mě asi jediné plus.

Shrnutí - děsně ploché dílo bez duše. Do čtenářské výzvy dobré. Nejsem komunista, kdyby to tak vyznělo. Kdo by sakra pojmenoval raketu "Jan Hus"?

Marekh
16. března

Tuto knihu nemohu ohodnotit jinak než 100 %. Hodnocení v Databázi knih není příliš vysoké, což je pro mě překvapující, když přihlédnu k tomu, že se jedná o debut.

Kniha má 2 části: Stoupání a Pád. Více se mi líbila první část. Líbilo se mi, když se Jakub potkal s mimozemským tvorem, kterého pojmenoval Hanuš (měl 34 očí a měl rád nutelu. :)

Líbily se mi i Jakubovy vzpomínky z dětství, v knize nalezneme i zamyšlení nad komunismem a kapitalismem, nad osobnostmi Jana Husa, Václava Havla, Dr. Edvara Beneše aj. Rovněž se v knize řeší láska mezi Jakubem a Lenkou. Jako drobné mínus bych považoval popis sexuálních scén.

Jaké poučení vyplývá z této knihy? Děti nemohou za činy svých rodičů, ať už se rodiče dopustili jakýchkoliv křivd na jiných lidech. To je velmi důležité si uvědomit.

čuřil
13. března

Ani čihi, ani hota. Sic dávám za 4, přesto jsem tak na půl.
Knížka byla určitě zajímavá a co se týče mě jako fanda vědecko-fantastických románů, určitě příjemně překvapila. Trochu nejasný byl pro mě jeho zjevený, nový kolega spolucestovatel. Druhá část však již z tohoto pohledu záživná nebyla. Ale zase to byla taková sonda do vnitřního boje 1 českého kosmonauta, jeho touha po návratu a boje o svou lásku, a nakonec i spravedlnost.

petrous90
13. března

začátek hodně slibný, ale pak mě kniha přestala bavit a měl jsem problém ji přečíst do konce. Super nápad s kosmonautem, ale asi jsem čekal trošku více. Některé pasáže mi přišly zbytečně zdlouhavé.

LordSnape
12. března

Přes sto komentářů? Jako vážně? Vlastně ani nevím, co jsem od knihy já osobně očekával. Autor bere sci-fi jen jako kulisu, aby mohl vyprávět příběh o komunistické minulosti naší vlasti a stísněné samotě hlavního hrdiny. Rozhodně nemohu říci, že by mě čtení nebavilo, ale něco tomu chybělo. Nejvíce se mi líbily výlety do minulosti, filosofické úvahy a vzpomínání na ženu Lenku. Ten zbytek je už taková lepší vata. Rozhodně neskáču nadšením, ani neházím Kalfařovu prvotinu mezi nezáživné debutanty, ale bohužel postupně vytvořená gradace se na samotném konci změní na jakýsi výkřik do prázdna. Když jsem knihu vracel v knihovně, ptali se mě co na to říkám a já se nezmohl ani na nějaký výstižný popis cože mi to čtení vlastně dalo. Asi nic. Nijak extra nenadchne, ale ani neurazí.

gleti
04. března

Nesmírně zajímavá kniha, i když vzbuzuje rozpačité až smíšené pocity.
Nevím, kdo má větší zásluhu zda Kalfař nebo Volhejnová, ale uchvátil mě jazyk díla. Nenašla jsem větu. která by mě svou malebností nenadchla, ale ...

Na dvě dějové roviny jsem zvyklá, přesto mě autorova česká linka rušila, protože na mě působila, jako by ji psal cizinec (což autor vlastně je), který zná české reálie jen z literatury a doslechu (s oblibou čtu knihy o Čechách a Češích napsané zahraničními autory, takže mohu srovnávat).
Vesmírné dobrodružství s filozofujícím osminohým mimozemšťanem se opravdu povedlo.

Lenka1386
04. března

Na Kosmonauta jsem se těšila, anotace je totiž velice slibná. No ale musím říct, že za mě teda ne. Spoustu humoru jsem teda nenašla ani omylem, je to spíš takové ufňukané sociální drama. Zvrat s Ruskou raketou bych snad i oželela, natahovaný a trochu rozplizlý konec mi taky nesedl. Celkově zklamání.

kavu
03. března

Knížka se mi dostala do ruky náhodou, ani se mi do ní moc nechtělo, jaké ale bylo moje překvapení po přečtení pár stránek - knížka se mi líbila opravdu hodně moc, pořád jsem se těšila, až budu moct číst dál. Popsala bych ji jako zvláštní, zajímavou, napínavou... Je tam hodně filozofických úvah a míst k zamyšlení, chvílemi autor zachází až do deprese, ale podle mě přesně v míře, která k životu patří. Také u této knihy oceňuji, že jsem dopředu netušila jak dopadne. Za mě rozhodně nejvyšší hodnocení.

WexxAr-ka
27. února

Vůbec jsem nevěděla, co od knihy čekat. Zaujal mě autor - Čech, který knihu napsal v angličtině a někdo jiný ji pak přeložil.
Nakonec mě kniha zaujala, námět je zajímavý, kdo má rád filozofické pasáže, v knize se určitě najde.

Tamara789
26. února

Kniha se mi četla překvapivě dobře. Propojování 2 velmi rozdílných příběhů mi nevadilo, ale nějak mi přišlo, že k tomu vlastně nebyl důvod a autor mohl napsat 2 samostatné knihy a možná, že vůbec ne špatné.
Víc se mi líbila část pozemská, bylo zajímavé číst o změně režimu z pohledu těch "poražených" a dá se říct, že hrdina k něčemu dospěl. Možná toho ale mohl dosáhnout i bez letu do vesmíru a setkání s mimozemšťanem. Navíc když SF linku autor naprosto zabil.
Mnoho věcí na konci pak postrádalo logiku a dojem z knihy zbytečně zhoršilo.

tlllk
26. února

najviac mi to pripomínalo "tlačenku", medzi hromadou balastu, koží, uší a chrupaviek sa občas nachádzali celkom slušné kúsky ... Ten úvod bol príšerný, prišlo mi to nevkusné prekladať socialistickú minulosť s tou paródiou na sci-fi. Pri tom Hanušovi som sa začal trochu orientovať, ale po jeho smrti som zase stratil. Ostalo tam kopec otvorených otázok , na ktoré autor akoby zabudol, proste zmätok....

Nomia
25. února

Aneb Jak pejsek s kočičkou vařili... Bohužel, vznikl z toho hrozný hybrid, který má do sci-fi daleko, do hlubokomyslného filozofického díla také, jediný směr, kde to celkem funguje jsou retrospektivní vzpomínky.
Opravdu jsem doufala, že se nám zrodil nový český literární talent. Mnozí ho přirovnával kvůli sci-fi prvkům k Čapkovi, jiní zase ke Kafkovi. Oboje je daleko od pravdy.
Kalfař asi bude inteligentní mladý muž s rozhledem a výbornými vyjadřovacími schopnostmi, ale Kosmonaut z Čech na mě pocelou dobu čtení působila jako jedna velká nekompaktní slátanina. Ano, najdou se tam zajímavé pasáže, chvílemi i zábavné, pocitovky občas fungovaly, ale to je zoufale málo...
Nepředpokládám, že by autor zůstal jen u jediného díla (obzvláště ne po tak velkolepém debutovém úspěchu), jsem opravdu zvědavá, jestli si u mě renomé vylepší nějakým dalším - o poznání lepším - románem.
U Kosmonauta z Čech si ovšem musím stát za tím, že se nejedná o výborný román a popravdě nechápu ten fenomenální úspěch a poprask kolem něj.

medlovice
17. února

Kosmické pasáže mě nebavily. Představa nějakého chlupatého pavouka mě odrazovala. A místo toho se mi pořád vybavovala scéna, kdy je ve stavu beztíže Homer Simpson a pojídá brambůrky...A nebo Kosmo .Moje představy zvítězily a musela jsem přeskočit hodně stránek...Obálka a název lákavé, obsah pro mě nelákavý ale ne špatný.

Ikkju
15. února

Dobrá scifi by měla myslím vzbuzovat pocit úžasu, Kosmonaut ve mě ale vzbuzoval jenom zvláštní pocit pohody, i když některé části knihy zrovna pohodové nebyly. Jediné s čím bych knihu snad dokázal porovnávat (námětem) by byly lemovky, ale to by autor nesměl odfláknout vrcholnou scénu vesmírné epizody (introspekci vedl hrdina automaticky, nepřivedl ho k ní kontakt s mrakem (proč ho mrak odmítl, a jak to že mu to bylo víceméně fuk?), který tu byl od počátku). Linka vzpomínek mi trochu připomněla šabachovky, jen temnější, s humorem nahrazeným snad smířením.

Do ztracena též vyšuměl námět s parazity (pokud by dovezl z vesmíru opravdu masažravé potvory z jiného světa, vyznělo by jeho hrdinství úplně naopak), zvláštní, dle mě dost nereálné bylo, že hrdina dokázal zůstat bez identifikace, a to i po návratu do rodné vesničky.

Takže zážitek vlastně trochu rozporuplný, i když bych mu rád fandil (nebo možná právě proto). Malý zisk mám ještě z toho, že jsem knihu dostal od mamky, která mě svého času přivedla ke čtení a ke knihám, které do dneska považuji víceméně za kultovní. Tahle k nim asi patřit nebude, ale k dočtení jsem se nutit nemusel..

v.july
13. února

Taková prazvláštní slátanina. Moc nechápu, proč to má tak dobré hodnocení. Některé pasáže byly zajímavé, více se mi asi líbily pasáže z dětství a dospívání. Komentáře ala "sponzor letu" připomínali jemnou recesi dnešní společnosti, vše je zaplacené a společenské. Kniha nenadchne ani neurazí.

gonegirl
10. února

Kniha vypráví o samotě, lidských pocitech, křivdách, každodenní rutině. O principech, na kterých fungujeme a na kterých je založena naše společnost.
Chvílemi odlehčené čtení, chvílemi na vás padne deprese a přemýšlíte nad smyslem vlastní existence a zamýšlíte se nad životem, který vedete.

Eliz aveta
09. února

Pěkné myšlenky a útulné okamžiky schované tam někde za poněkud slátaným námětem... myslím, že spisovatel má potenciál, četlo se to pěkně a některé řádky bych si podtrhla, ale dějová linie mi úplně neseděla.

Danago
02. února

Knížka na mě působí jako trhák za každou cenu. Rodinné vztahy, vzletné myšlenky, rádoby humor , politika a k tomu všemu sci-fi ? Docela přitažené za vlasy. Vůbec mě to nebavilo, vše vzletně popsáno pořád dokola a výsledek žádný. Velké zklamání. Nebo to jen nebylo pro mě.

DriftBooks
02. února

Tato kniha má zajímavý příběh a ten – jak by vám marketéři řekli – prostě funguje. Čech, který žije v Americe, tam vydá knihu, která je o Česku. Tento literární debut okouzlí kritiky renomovaných deníků New York Times či Guardian atd. a kniha je promptně přeložena do češtiny. Navíc řeší trauma, kterým trpí celá bývalá východní Evropa. Kdo a jak a kolik se ušpinil za minulého režimu. Možná nový Kundera… se dokonce objevuje tu a tam v ohlasech.

Kdyby Kosmonaut z Čech vyšel jako první u nás, v češtině, a od domácího českého autora, asi by se kolem knihy nestrhla taková mediální bouře. Se spisovatelem by novináři nevedli žádné rozhovory, nebyl by zajímavý. Nebyl by za ním… příběh. Inu, takhle prostě šoubyznys funguje. Jen díky příběhu může Damien Hirst prodat žraloka naloženého v láku za dvanáct mega dolarů…

No – chodím kolem toho jak kolem horké kaše… Co vlastně říkám samotné knize? Inu, vcelku se mi líbila. Milé absurdní drama proložené společensky citlivým tématem a okořeněné „utrpením mladého Werthera“. To vše sepsáno s lehkou elegancí, jemným humorem a poeticky – někdy trochu příliš. Navíc dobře ukočírované a vyvážené. Jenomže – jak jsem již kdysi kdesi napsal – pro mě je důležitý celkový prožitek. Emoce, kterou kniha vyvolá. A tady nevytrysklo nic tak silného jako například z Jezera Bianci Bellové. Místy mě pošimrala dojemná nostalgie, vzpomínky na dětství. Místy mě pobavil lehký dadaismus. Toť víceméně vše.

O Kalfařovi určitě ještě uslyšíme. Prý bude tentokrát psát o Americe. Pravděpodobně o českém imigrantovi za Velikou louží… inu… opět… PŘÍBĚH.

Gabibi
24. ledna

Moc zajímavá a inteligentní kniha, kterou mě ale nějak nebavilo číst. Asi ten žánrový mišmaš mi nesedl. Vytvářel se mi tam takový nesoulad. Vztahovka ve sci-fi kulisách a ve filosofickém pojetí s exkurzem do české historie a české nátury je nejspíš už moc. Ale "Láska je svědění, které si nepodrbáš" stojí za to :-)

pifffka
22. ledna

Hanuš, Hácha, Mácha, Hus, komedie, tragédie, historie, červená knihovna, sci-fi, filozofie. Prostě od všeho kousek popsáno vzletnými slovy a spoustou přirovnání. Bohužel mně to přijde jako exhibování vzdělaného Čecha již dlouho žijícího v Americe.

Karelvovsik
17. ledna

Tak tuhle knihu jsem vůbec neměl v úmyslu si kupovat ani číst (vzhledem ke zdejšímu hodnocení), ale Ježíšek mi ji daroval pod stromeček a tak jsem se, z úcty k Ježíškovy ,pustil do čtení. Kosmonaut z Čech byl pro mě velice milým překvapením. Doslova svěží větřík, který provětral moji starou knihovnu. Tento hořkosladký příběh se smutným a zároveň nadějným koncem zanechal v mé duši hlubokou stopu a tak nemohu jinak ,než dát plný počet hvězd a doporučit ostatním čtenářům!

michal3736
16. ledna

Kniha hned od první chvíle mě dostala svou realností a množstvím historických faktů. Jsem rád, že autor touto knihou nejdřív prorazil v Americe a pak až se to dostalo k nám. Třeba i Američané si uvědomí, že i malá země uprostřed Evropy má aspirace dostat se na výsluní.

Melanka
08. ledna

Velmi milé překvapení. Netušila jsem, co od knihy čekat, ale bavila mě "sci-fi" část i vzpomínky českého kosmonauta. Dobře napsaná kniha.

honorka
07. ledna

Po dočtení jsem si knihu zařadila do kategorie "příběh o lásce a nenávisti", psychologicko-filozoficko-sociální, s naprosto nepatrnou sci-fi linkou. Přečetla jsem za víkend, četlo se to opravdu dobře.
I když mě zklamal závěr a čekala jsem trošku více happy end, tak je pravda, že kdyby se konal ten, tak bych byla asi rozladěna přílišnou béčkovostí.
Líbí se mi vykreslení postav, pohled na věci z více stran i prostor pro vlastní zhodnocení čtenáře. ( Neměla jsem pocit, že by mě autor chtěl nacpat do nějakého vnuceného pocitu a nechal mi volné pole na mé vlastní zhodnocení. )