iva23
komentáře u knih
Šikmý kostel
Karin Lednická
Znáte to: čtete, čtete, nemůžete přestat, chcete pořád číst, když nečtete, tak na tu knížku myslíte, máte z ní dobrou náladu, protože vás hrozně baví, postupně si knížku nosíte všude, i na záchod, a pak už vás nic nezajímá, dokud ji prostě nedočtete.
Tak to se mi tady u této bohužel nestalo.
Vrány
Petra Dvořáková
Přečteno jedním dechem. Dovolím si poznámku k jednomu komentáři níže: v tomto příběhu JE svět černý a bílý, ať už si rodiče táhnou z minulosti co chtějí.. takhle přece ne!
Hana
Alena Mornštajnová
Vděčné, věčně omílané téma, ale výborně napsané. Líbilo, bavilo, čte se samo.
Dívka ve vlaku
Paula Hawkins
Mně se to líbilo, ráno jsem začala, odpoledne dočetla, příběh jsem si užila. Samozřejmě, že to má své mouchy, ale nevadilo. Ke zklamaným čtenářům: že je to bestseler přece neznamená, že se to bude líbit všem. Ani nejdražší obraz světa se nelíbí všem, ani nejkrásnější žena planety se nelíbí všem. Ani všudypřítomná reklama nezaručí, že zrovna mně se bude daná knížka líbit, i když reklama hlásá, že bude, protože se líbí všem.
Les v domě
Alena Mornštajnová
Velice slabé. Téma samozřejmě silné, ale očividně to ne vždycky stačí. Odpad to není, četla jsem horší, ale skoro jsem to nedočetla. Nezanechalo to ve mně vůbec nic.
Tatér z Osvětimi
Heather Morris
Nenapadá mě nic, za co bych dala alespoň jednu hvězdu.. špatné ze všech stran.
Komturova smrt
Haruki Murakami
Nádherné jako všechny romány od p. Murakamiho, konec možná trochu uspěchaný, přidala bych takových 200 stran, aby to tak rychle neskončilo, ale na ztrátu hvězdy to samozřejmě není.
Souostroví Gulag - 1. díl
Alexandr Isajevič Solženicyn
Přečetla jsem zatím I.díl a můžu jen říct: MĚ že něco trápí? Spím sama na své posteli, jím kdy chci a co chci, pitné vody mám kolik chci - dokonce se v ní umývám (!), na záchod jdu vždy, když potřebuji, není mi zima ani horko, nikdo mě nebije, kdykoliv chci, tak si natáhnu nohy.. Dokonce i mí rodiče, děti, ostatní příbuzní a známí si užívají těchto a dalších podobných luxusů..
Malý princ
Antoine de Saint-Exupéry
Milá knížka, která ale rozhodně patří do jedné z nejpřeceňovanějších. Není špatná, je příjemně krátká, ale zároveň trochu nudná. V době, kdy jsem ji podruhé četla a zalíbila se mi, jsem už měla přečtené mnohem lepší a silnější příběhy než je tento. Takže podle mě: pro děti nuda, pro dospělé taky. Je potřeba se trefit, a číst ji někdy mezi dětstvím a dospělostí, pak může posunout dál.
Sto roků samoty
Gabriel García Márquez
Knížku jsem začala číst asi před deseti lety a otráveně odložila po cca 30 stranách. Přesto jsem o ní pořád slýchala jaká je super.. Dala jsem jí tedy druhou šanci a jsem nadšená. Postavy jsem nechala proplouvat a ono vůbec nevadilo, že jsem někdy nevěděla, jestli je to syn nebo synovec, teta nebo kdo vlastně.. Krásný zážitek. Určitě ji budu číst znovu.
1984
George Orwell (p)
Začala jsem číst a cítila chlad v zádech, chvílemi jsem ani nemohla hrůzou dýchat. Když jsem nečetla, tak jsem na knihu myslela.
Vypravěčka
Jodi Picoult
Jsem ráda, že to mám za sebou, bylo tam toho hrozně moc, taková splácanina všeho, co by samostatně mohlo být dobré, ale takhle dohromady to nefungovalo.
Prokletý kraj
Michaela Klevisová
Z komentářů níže si vybírám: nuda, vata, nic se tam neděje, ztráta času, dobrý, ale nevyužitý námět. Škoda, název knihy, obálka i anotace slibovali čtenářský zážitek.
Sapiens: Úchvatný i úděsný příběh lidstva
Yuval Noah Harari
Jsem si přečetla především ta horší hodnocení, co jako se komu nelíbilo, a jsou to věci, které by neměly případné čtenáře odradit. No, asi to celé není fakticky podložené a těžko poznat co je názor autora a co je dokázané, ale člověk, který tuto knížku bude číst, nebude pravděpodobně žádný blbec, ale někdo, koho prostě zajímá lidstvo. A bude-li ho po přečtení zajímat ještě víc, zamyslí-li se nad minulostí a nad budoucností, a možná začne pár věcí dělat jinak, tak přece kniha splnila svůj cíl. Bude nadšený i ten, kdo čte hodně (a rád).
V lese visí anděl
Samuel Bjørk (p)
Mně se to líbilo, dobře se četlo, konec nebyl trapně překombinovaný, na klišé typické pro severské detektivky - vyšetřovatel, který má v sobě nějaké trauma, je alkoholikem a musí trvale překonávat sám sebe, jsem si už zvykla.
Za zavřenými dveřmi
B. A. Paris (p)
Řekla bych: taková oddychovka, ale co je to za oddychovku, když je člověk od začátku do konce napnutej jak kšandy?
Léto, jako když vyšije
Eliška Horelová
Knížku jsem dostala v devíti letech, když jsem byla v nemocnici. Co se dělo v nemocnici jsem už dávno zapomněla. Na tuto knížku nezapomenu nikdy.
My děti ze stanice ZOO
Christiane Vera Felscherinow
Knížku bych doporučila hlavně rodičům, kteří mohou vidět, jakých chyb se dopustila Christianina matka. V příběhu je celkem dost momentů, ve kterých mohla zakročit a Christianu z toho vytáhnout. Protože ale byla ráda, že se o ni nemusí starat, tak si jasných signálů nevšímala.. a pak už bylo pozdě.