Věci, na které nastal čas

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Život nelze naplánovat ani se na něj nedá dopředu připravit. Alice a Richard, sedmnáct let jejich společného života, dvě děti, Kája a Lola. Kájovi je třináct a začíná mít rodičů dost, Lole bude jedenáct a nejvíc ze všeho na světě si přeje psa. Nikomu se nic moc neděje, stereotyp všechno překrývá jako měkká deka. Asi to není štěstí, ale žít se v tom dá. Až do chvíle, než se objeví někdo nový. A s tím pocit, že doteď to vlastně nebyla láska. Jenže jsou rodina, a cokoliv se stane jednomu, poznamená všechny. A Kája s Lolou musí najednou řešit to, co děti nikdy řešit nechtějí. Stojí ale tahle rodina vůbec za záchranu?...celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/447917/big_veci-na-ktere-nastal-cas-gb8-447917.jpeg 4.2911
Nahrávám...

Komentáře (287)

Kniha Věci, na které nastal čas

harena
dnes

Opět kniha, která se Petře Soukupové povedla. Stručně a zajímavě vyprávěný příběh jedné rodiny pohledem dětí a rodičů. Sedmnáctileté klidné manželství, kde Richard vydělá peníze, v práci je do večera a je přesvědčen, že dětem se věnuje dostatečně. Témeř čtyřicetiletá Alice má práci, v které je spokojená, zvládá děti i domácnost, u Káji už klepe na dveře puberta a jedenáctileté Lole by ke spokojenosti stačilo, kdyby měla psa. Vyprávění se střídá a prožíváme vše nejen pohledem Alice a Richarda, ale také pohledem dětí. To Petra Soukupová umí moc dobře I když jsou tu dlouhé věty, kde splývá dohromady dialog i vnitřní monolog, lehce se zorientujeme a lépe pochopíme jednání a myšlení členů rodiny. Už nám děti velké, ale ráda jsem si znovu zavzpomínala na jejich dospívání a trápení a i na naše nedorozumění či menší hádky, které se po mnoha letech soužití vyskytují. Také se mi líbí otevřený konec, vždyť ani v životě nemusí být vše uzavřené. Ale stejně by mě zajímalo, jaké by Petra napsala pokračování. Je to dobrý příběh, snad se tu každý někde najde a třeba i zamyslí.

Klamm
dnes

Opět smekám, před pozorovacím talentem autorky! Kolikrát jsem si říkal, jestli mi posledních 15 let nekoukala přes rameno. Z mého pohledu, trefně popsala model dnešní rodiny. Samozřejmě, že nic není černobílé a nemusí to pokaždé končit, tak jako v tomto příběhu. Vsadím se ale, že každej, kdo má ženu a minimálně dvě děti, se v knize najde a chytne se za rypák.
100%


Mánička178
dnes

To byla zase nálož :D Na knihách Petry Soukupové mám nejradši styl psaní. Děj, myšlenky, dialogy jedou v takovém pravidelném rychlejším rytmu - cak/CAK/cak/CAK/cak/CAK... V člověku to udržuje nějakou správnou vlnu napětí, která mu nedovolí knihu odložit na příliš dlouhou dobu, takže se do toho pak člověk hezky ponoří a položí. Žádná velká omáčka okolo. Po několika kapitolách jsem si s hrůzou nebo možná spíš s překvapením uvědomila, že při běžných činnostech doma začínám být "nakažená" příběhem a začínám být podobně jako Alice protivná na svého muže :D ("Zajímá ho jen to posraný kolo.") To mě pobavilo... takže zase zpátky na zem a pěkně pečovat o vztahy, zajímat se jeden o druhého, nezapomínat na to a učit to své děti :) Jak "jednoduché", že? :D

elenai
19. října

Petra Soukupová je moje jistota a stálice a na tuto knihu jsem se opravdu těšila, kromě dětských byla jediná, kterou jsem nečetla. A dostala jsem přesně to, co jsem čekala, příběh všedních dní jedné všední rodiny napsaný poutavým stylem, který ale není pro všechny. Pro mě je však radostí. Tak jako někdo přede mnou jsem se divila, že to Alice a Richard vůbec dali dohromady, ta do očí bijící rozdílnost tam prostě je hned od začátku. Ale když se nad tím zamyslím, tak si vzpomenu na sebe a na svého manžela - v mnoha věcech se rozcházíme, ale naučili jsme se s těmi rozdíly žít a milovat je a samozřejmě ovládáme umění kompromisu. V knize mi byla naservírována defacto alternativní možnost, odstrašující případ. Opravdu děkuji, hodně jsem si od obou postav vzala.

Zu_zana
18. října

Po prvních kapitolách jsem myslela, že knížku odložím a nedočtu. Nemohla jsem si zvyknout na styl, jakým je kniha napsaná. No, nevzdala jsem to a knihu dočetla. Jsem si jistá, že další knížku už si od stejné autorky nepřečtu. Co se samotného příběhu týče, nemám nic, co bych vytkla, ale ani nic, co bych vypíchla.

DámaMáma
12. října

Milý román o všedních věcech, kde se zdánlivě nic neděje a přitom se tam stane úplně všechno…

Maky78
10. října

Na počátku mi byla hlavní hrdinka velmi nepříjemná. Postupem času jsem se v jejich některých gestech našla a není to moc příjemné. :-)
Ale na konci je možná naděje.

niknikita
09. října

Jasný a srozumitelný jazyk Petry Soukupové mne vrátil v čase. Asi bych se bránila, kdybych tohle všechno měla prožívat znovu, ale číst o věcech, na které nastal čas, bylo až krutě realistické. Občas jsem se zasmála a občas se mi zatajil dech, protože tohle je život a se vším všudy.
Skvělá kniha.

1 ...