1984

1984, dnes již klasické dílo antiutopického žánru, je bezesporu jedním z nejpozoruhodnějších románů 20. století a brilantní analýzou všech totalitních systémů. ''Anti-utopie'' má i svého ''antihrdinu'': je jím Winston Smith, obyčejný, ne příliš statečný člověk, který si nepřeje nic světoborného: chce jen poznat skutečnou, ne zmanipulovanou podobu minulosti, věřit tomu, co vidí na vlastní oči a mít svobodu tvrdit, že dva a dva jsou čtyři... Životní úroveň je bídná a zhoršuje se. Winston pracuje na Ministerstvu pravdy, jež se zabývá manipulováním minulosti, upravování dokumentů tak, aby byly stále platné. Winstonovou prací je upravovat stará čísla novin. Oceánie vede střídavě válku se zeměmi Eurasie a Eastasie. Pokud se změní situace, ze spojence se stal nepřítel a z nepřítele spojenec, Winston a další úřednící přepisují všechny články, které v minulosti vyšly. Velký bratr totiž nikdy nemění svá rozhodnutí, má absolutní pravdu. Podobně se přepisují předpovědi průmyslové výroby, válečného vývoje apod. Ve skutečnosti se nelze spolehnout na pravdivost ani u letopočtu. Winston se nedokáže bránit myšlenkám na minulost. Postupně začíná pátrat, jaký byl život před nastolením diktatury Strany a domnívá se, že nebyl takový, jak jej líčí oficiální propaganda. Přemýšlí o své matce a sestře, které zmizely, když byl malý kluk. Začíná si psát deník. Dobře ale ví, že jej na každém kroku i v soukromí sleduje ideopolicie pomocí všudypřítomné techniky. Stejně jako všechny ostatní členy Strany. Myšlenky proti Straně jsou ideozločin, který se tvrdě trestá. A člověka může prozradit i pouhý výraz tváře či mluvení ze spaní. Děti jsou ve stranické organizaci vychovávány k udávání rodičů...celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/29_/29421/1984-H2a-29421.jpg 4.67265
Originální název:

Nineteen Eighty-Four (1949)

Žánr:
Literatura světová, Romány, Sci-fi
Vydáno:, Levné knihy
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (914)

Přidat komentář
penthyn4419
předevčírem

Když jsem se ke knížce dostal, tak trochu jsem očekával příběh o jedinci, který se postaví proti všemu, co považuje za morálně špatné (což vlastně v téhle knížce znamenalo celou společnost) a něčeho dost podobného jsem se i dočkal. Celou dobu šel z příběhu cítit takový jakoby náznak naděje, takže mě konec nasáklý porážkou, ze kterého vystupovala snad jen beznaděj docela vyděsil.

moonell
18. srpna

Je mnohem víc... znepokojivá, než působí v literárních rozborech. Další z mnoha důkazů, že klasiky je třeba poznat, ne o nich jen číst.

Chajda69
15. srpna

Velmi dlouho jsem otálel ani ne tak s hodnocením knihy, ani jsem neuvažoval o jiném, ale spíše o tom, co ke knize napsat. Orwellovo dílo mám rád, ač zcela nesouzním s jeho světonázorem, a tohle byla jeho první kniha, která se ke mně dostala. Po dočtení mi bylo jasné, že Orwella si prostě musím přečíst celého. Odkazy na 1984 jsem poté přidával do většiny svých středoškolských a vysokoškolských prací, protože odstrašující prvky Orwellovy knihy jsou stále velmi aktuální. S moderní informační společností možná více než kdy jindy.

Winston Smith... od doby prvního přečtení je pro mě ikonickou postavou antiutopických děl. Orwell neuvěřitelně popsal, jak se i silný charakter rozpadne pod nátlakem neutuchající propagandy a hlavně - fyzického mučení. Žít v tomto Londýně 1984 znamená nejen to, že je člověk pod neustálým dohledem, znamená také to, že děti udávají vlastní rodiče, že kdo ovládá přítomnost, ovládá minulost a dějiny jsou tak jen nástrojem moci vládnoucí garnitury, že jakékoli myšlení na víc než na věci denní potřeby je nežádoucí, že permanentní válka je skálopevnou oporou totalitní moci a že člověk neznamená pro totalitní režim nic víc, než pracovní nebo bojovou jednotku.

Úděsné, přesto ne tak vzdálené od reality. Některé z prvků totalitního Angsocu byly společné totalitám dvacátého století, některé byly hnané až do extrému, kterým by se ale snadno mohly stát (udávání rodičů vlastními dětmi v KLDR, permanentní válka ve jménu nacionalismu v Rusku, zamýšlený stálý dohled kamer v Číně a další a další)... a když se zkombinují všechny v jednom státě, je konec. Postupné ukrajování liberální demokracie ústí právě ve zvrácený Orwellův totalitní stát.

Vztyčený varovný prst pro všechny, kdo si váží své svobody. Tleskám.

Sisssi
15. srpna

Chudák Orwell by se asi divil, kdyby mohl nahlédnout do dnešní doby...

Legr0
14. srpna

Skvělý popis totality, ale příliš zdlouhavé pasáže popisujíci to samé stále dokolečka.

Ester71
13. srpna

Přelouskáno, chvílemi mě knížka nebavila, přestože myšlenka, jak by vypadal svět ovládnutý Velkým bratrem, je geniální. Psychologicky výborně propracované postavy, na druhé straně pro mě nudné dlouhé pasáže..

viviann
12. srpnaodpad!

Nadšeně jsem si knihu donesla domů a začetla se... velké zklamání. Nevím, co se na tom komu líbí. Naprosto děsivá scéna mučení s krysami... knihu jsem dočetla obstranu jen z principu.

kedlis
09. srpna

Kniha mě bavila asi tak do půlky a potom mě začala hrozně nudit. Námět je děsně zajímavý, naprosté ovládnutí lidského života je děsivá představa, newspeak/doublethink mě překvapil, ale podle mého se jeho vysvětlení na konci dalo vynechat. Když už tu píšu o vynechání, pasáže z Knihy jsem přeskočila.
Autor se nám snaží představit Winstona jako člověka který přemýšlí jinak než všichni okolo (tak mi to alespoň přišlo), ale vzápětí nám popisuje jeho myšlenky na znásilnění Julie (vážně to tu nikdo nezmínil?) což jsem absolutně nepochopila. Kdyby byla kniha o polovinu kratší dokázala bych jí nejspíše ocenit víc.

blankaa89
09. srpna

Zpočátku se mi kniha velmi líbila a četla se sama. Avšak cca po dvou třetinách mi připadalo čtení trochu nezajímavé a až moc protkané politikou, což jsem vlastně od knihy očekávala od začátku. Rozhodně ale nelituji, že jsem knihu přečetla. Patří k těm čtivým a zajímavým klasickým dílům.

pismeno
08. srpna

Ten pán, co napsal toto skvělé dílo, musel mít trochu myšlenkový problém. Zdá se mi v tom více patologického, než co lze dělat "jen jako" v zájmu sepsání působivého textu. Možná bych s ním nechtěl obývat jeden prostor. Neznám jeho životopis, nevím, co tak strašlivě zlého mu někdo udělal. Ale nešť, to tak s génii někdy bývá. A genialita byla při psaní přítomna.

V textu někdy temnost možná zakrývá to, co se děje. Jsou tam prostě části, které nejsou určené k akčnímu chápání a představě reality, nýbrž primárně k navození pocitu temnoty. A na tom se jistě i dnes lze učit, jak dobře to provedl.

Bylo napsáno mnohé, nebudu nosit dříví do lesa. Mě však teď zaujala jedna charakteristika z oficiální anotace. Přepisování textů z historie na ministerstvu pravdy. Již delší dobu mám totiž pocit, že jako civilizace nadměrně spoléháme na všudypřítomnost a všeobsáhlost Internetu a jeho informačních zdrojů, dohledatelnost. Je podsatně těžší přepsat historickou knihu na papíře, nebo časopis, který mám doma v polici (nebo náboženskou knihu skrytou v době protireformace v trámu chalupy), než "informační zdroj" na Internetu. Ne, dnes ještě nejde zaručit přepis všech zdrojů na celém Internetu vyjma likvidace těch nejunikátnějších. Rozšiřují se však ostrovy Internetu, odkud neni v dosahu celý Internet, protože je cenzurován, z důvodu zajištění linie toho kterého místního ministerstva pravdy. V těchto ostrovech taková likvidace určité informace zařídit jde (Čína neni jediná). A zamaskovat ve vyhledávači nepohodlný okruh informací nánosem dalších s podobnými klíčovými slovy, jde taky. Umí to zdá se mi vlády na východě, západě, církve ... :-) je to účinnější, než snaha o zákaz, nemáte -li moc zákaz zařídit.

ne.ver
07. srpna

Kniha mi prijde naprosto genialne napsana. Prostredi totality se ctenari vryje hluboko pod kuzi, takze je v tomto svete brzy jako doma, chape i slozita zakouti absurdniho systemu a jen hlta dalsi stranky a musi pokracovat, i kdyz tusi, ze to asi nedopadne zrovna ruzove. Obzvlast zaverecny "dialog" O'Briena s hlavni postavou mi prijde fascinujici a tak "za roh", ze jsem to precetla vyberove hned jeste jednou. Myslim, ze se to tezko popisuje, ale navzdory vsi hruze, leze z knihy i neco jako "krasa a uhrancivost zla" - pokud je spojeno s inteligenci a propracovanou peclivosti, ktera nic nenecha nahode. A v tom je mozna i to nejvetsi nebezpeci... Tohle zlo bylo vsudypritomne, naservirovane skvele uplnym hlupakum i tem, kteri premysli a bojuji za svobodu... a prakticky nad nim neslo zvitezit...

xxtom
07. srpna

Dost strašidelná kniha o tom, jak může fungovat totalitní režim.

coffeelover2
04. srpna

Jsem ráda, že jsem se konečně dostala i k této klasice, předčila očekávání.

Michalka98
30. července

Geniální a děsivé.

eva-lupen
30. července

Poslechnuto pouze jako rozhlasová dramatizace, ale i tak to stálo za to. Možná to tím bylo ještě realističtější. Hlavní hrdina se mi ale zdál dost naivní. Dalo se čekat, jak to dopadne. V takové společnosti se přeci nesmí věřit vůbec nikomu. Ač člověk pořád doufá...
Nejhorší na tom je, že mám pocit, že se tomu začínáme nenápadně, pozvolna, ale nějak moc přibližovat...

Metla
28. července

Je těžké hodnotit tuto knihu, z každé její strany na člověka dýchá deprese, úzkost a beznaděj. Román je jakousi psychologickou, sociologickou, politickou a filozofickou sondou do zcela totalitní společnosti. Skutečně donutí člověka přemýšlet o světě kolem sebe – o lidech a o moci, nějaká znepokojivá paralela se dá najít snad pro každou dobu, pro každou zemi. Není to jednoduché čtení a snad díky té tísnivé bezútěšnosti nejsem schopná hodnotit plným počtem hvězdiček, ačkoliv by si to kniha za své výrazně protitotalitní poselství jistě zasloužila.

Ran
28. července

Je to výborné dílo, autorovy se podařilo napsat skvělí příběh.

gladya
26. července

Kdysi jsem četla, teď poslouchala jako audioknihu, vlastně dramatizaci. Orwell popsal totalitní stát dokonale. Jeho dílo je stále velmi aktuální. Vychází zejména z toho, jak vypadal SSSR za Stalina a nacistické Německo. Doba se změnila a dnešní Oceánie, Eurasie a Eastasie by asi vypadaly jinak. Ale jen v něčem. Asi by nebylo potřeba udržovat obyvatelstvo v bídě, otevřené války nutné nejsou, stačí když se najde nějaký nepřítel (třeba migranti). A taková KLDR a dynastie Kimů místo Velkého bratra, to se světu popsanému v této knížce asi docela podobá.
Nejvíc na mě asi zapůsobilo, jak hluboce režim dokázal člověka zlomit. Dokázal jít mnohem dál než k "prostým vynuceným přiznáním."

SilviaKovacikov
25. července

Veľmi zvláštna kniha. Nie je mi jasné, prečo má také vysoké hodnotenie.

SilvaK
25. července

Desivé, strašné. Táto kniha aj po niekoľkých rokoch od jej prečítania rezonuje v mojej mysli. Jedna z kníh, ktorú by si mal prečítať každý.
Tak dávno napísaná a tak stále aktuálna.

Tirisa
25. července

Pořád se nějak nemůžu vzpamatovat z toho, v jakém roce byla kniha napsaná...Už jen za to musím dát pět hvězdiček. Tuhle knížku si rozhodně už pokaždé představím, když se řekne nadčasové dílo...Prostě doporučuji...co víc psát...!

jindrich5708
24. července

Mrazivé a děsivé čtení. Mysl autora v letech kdy román vznikl, nemám slov. Jen mě napadá, že sám autor se z konce 2. světové války asi neradoval jak všichni ostatní. A dnešní doba : " Každá revoluce končí tím, když se nová prasata dostanou ke korytům."
Dávám 5 hvězdiček, ale už tu knihu nechci ani vidět.

maze
23. července

Těžké a neuvěřitelně sugestivní. Již první část knihy je hodně temná, ale ta druhá, to je čisté zlo. Orwell to tam napěchoval takovým způsobem, že nejen, že nemůžete přestat číst, ale ani přestat nad tím přemýšlet, když to vše skončí.. 100% doporučeno..

JancaMia
21. července

Velký bratr Tě vidí ... a neschováš se před ním ... krutá socializační novela v Orwellovském autentickém stylu ..

Rihatama
21. července

Prostředí, v němž Orwell vyrůstal, studoval a pracoval, z něj učinilo socialistu, demokrata a bojovníka proti imperialismu. Ale i proti totalitarismu. Před svou předčasnou smrtí v roce 1950 tak vydává svá dvě stěžejní díla, Farmu zvířat a 1984. Orwell bezpochyby vynikal odvahou a současně i mimořádnou představivostí a vizionářstvím, když v roce 1949 predikoval situaci usazenou do roku 1984. V jeho době se přitom temná budoucnost pro nemalou část lidstva teprve utvářela s prvními protikomunistickými útoky a prvními justičními vraždami, a která se pak po neuvěřitelných následujících 40 roků (a jinde mnohem déle) skutečně, v různých obměnách, děla (a děje). Evaporizace nepohodlných lidí, mučení, psychický teror, špehování vždy a všude, každého každým, masové a absolutní falšování dějin, šmelina s naprosto banálním, ale vysoce úzkoprofilovým zbožím denní potřeby, ohlupování lidí atd. atd. "Velký bratr s tmavým velkým knírem" a jeho velká, zrůdná idea. Orwellovo dílo je ztělesněním zvůle, hrůzy, bezmoci a beznaděje. Jeho varování se stalo nesmrtelným mementem, které není třeba propagovat či hájit. To činí dílo samo za sebe.

"2 + 2 = 5"

Papája_93
20. července

Asi ani přesně nevím co ke knize napsat. Je to zajímavá alternativa jiného života. Byla už tolikrát rozebrána, že nemá smysl se zde o tom rozepisovat. Ale co to zanechalo ve mě? Moc veselé rozpoložení jsem po dočtení knihy neměla. Avšak mě zadní strana svým způsobem upozorňovala, že jako jeden z mála lidí nepodlehl poválečené eufórii. Což je i několikrát krásně zmiňované v knize - "Lidé se budou radovat pouze z vítěztví válek". Je to skvělé dílo, tu pátou hvězdičku jsem nedala jen proto, že jsem na konci knihy byla víc sklíčená, ale to už je jen o povaze člověka. Báječná kniha.

MarketaK.1
20. července

Knihu máme v povinné četbě k maturitě a na doporučení spolužáku jsem se do ní pustila taky... Byli nadšení..."Začátek slabší, ale ten konec je fakt skvělej."
Začátek mě tak unudil, že jsem nebyla schopná ani nějak pořádně vnímat konec... Docela škoda, že mě kniha nedokázala více vtáhnout do děje. Byla hezká, super námět jen je to nuda...

DoDidDone
16. července

Knihu 1984 mi doporučují už několik let skoro všichni moji známí, proto jsem byl rád, když se mi dostala pod ruku. Je poměrně krátká, ale obsáhlá a dost mrazivá, pokud se na ni podívám jako na celek. V těch necelých tři sta stránkách se toho stačilo vejít dost na to, abych na obsah nikdy nezapomněl, protože byl znepokojující a děsivý zároveň. Pět hvězdiček nedávám ani tak za děj ani za styl psaní, protože upřímně, obojí mě nenadchlo natolik, abych hodnotil pěti. Nechci, abyste mě pochopili špatně, děj byl skvělý a promyšlený, ale sám o sobě nezaujal a styl psaní byl někdy – alespoň na mě – trochu složitý. Co mě nadchlo už od začátku, byla ponurá až depresivní atmosféra, která dýchá mezi řádky a tím dělá z příběhu, který by mě asi jinak ani tolik nebavil, to pravé, co mě přikovalo ke čtení. Vím totiž, jak moc je těžké docílit té pravé atmosféry při psaní a autor to dokázal na jedničku. Přesně tím vhodil do děje, přiblížil nás k postavě a popisoval vše tak, že se to přímo zobrazovalo před očima, takže mi nevadilo, jak autor píše a že je děj v jistém smyslu dost předvídatelný. Knih jsem přečetl za letošek dost, ale žádná se mi nedokázala vrýt do hlavy jako právě tahle. Začátek je děsivý, konec ještě děsivější, pointa knihy šílená. Celou dobu jsem pořád myslel na Severní Koreu a říkal si, jak moc se to tam od tohohle příběhu odlišuje, proto je tolik mrazivá. Kniha si zaslouží pozornost a souhlasím s názory mnoha komentujících, že by si ji měl každý za život přečíst a něco si z ní odnést.

hnusák
16. července

Obsah, který vyvolává mrazení v zádech, ne to příjemné, plné očekávání, ale to, které evokuje totalismus v jeho nejhorší ryzosti. Perfektně skládané věty, které naprosto přesně vystihují temnou stránku obludného systému. Kniha se rozhodně nečte snadno.

IchbinMartina
13. července

Kniha mě velice nadchla, rozhodně doporučuji.