1984

kniha od:

1984 obálka knihy
Mé hodnocení:

KoupitKoupit eknihu

1984, dnes již klasické dílo antiutopického žánru, je bezesporu jedním z nejpozoruhodnějších románů 20. století a brilantní analýzou všech totalitních systémů. ''Anti-utopie'' má i svého ''antihrdinu'': je jím Winston Smith, obyčejný, ne příliš statečný člověk, který si nepřeje nic světoborného: chce jen poznat skutečnou, ne zmanipulovanou podobu minulosti, věřit tomu, co vidí na vlastní oči a mít svobodu tvrdit, že dva a dva jsou čtyři... Životní úroveň je bídná a zhoršuje se. Winston pracuje na Ministerstvu pravdy, jež se zabývá manipulováním minulosti, upravování dokumentů tak, aby byly stále platné. Winstonovou prací je upravovat stará čísla novin. Oceánie vede střídavě válku se zeměmi Eurasie a Eastasie. Pokud se změní situace, ze spojence se stal nepřítel a z nepřítele spojenec, Winston a další úřednící přepisují všechny články, které v minulosti vyšly. Velký bratr totiž nikdy nemění svá rozhodnutí, má absolutní pravdu. Podobně se přepisují předpovědi průmyslové výroby, válečného vývoje apod. Ve skutečnosti se nelze spolehnout na pravdivost ani u letopočtu. Winston se nedokáže bránit myšlenkám na minulost. Postupně začíná pátrat, jaký byl život před nastolením diktatury Strany a domnívá se, že nebyl takový, jak jej líčí oficiální propaganda. Přemýšlí o své matce a sestře, které zmizely, když byl malý kluk. Začíná si psát deník. Dobře ale ví, že jej na každém kroku i v soukromí sleduje ideopolicie pomocí všudypřítomné techniky. Stejně jako všechny ostatní členy Strany. Myšlenky proti Straně jsou ideozločin, který se tvrdě trestá. A člověka může prozradit i pouhý výraz tváře či mluvení ze spaní. Děti jsou ve stranické organizaci vychovávány k udávání rodičů...celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29421/1984-Z0I-29421.jpg 4.69424
Žánr
Literatura světová, Romány, Sci-fi
Vydáno, Levné knihy
Orig. název

Nineteen Eighty-Four, 1949

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (1341)

Kniha 1984

Přidat komentář
Chytuš
05. dubna

Zopakování po ... no opravdu hodně letech. Znovu skvělé, ale oproti dobám mých gymnaziálních studií poněkud více znepokojivé, řekla bych. Asi se v současné době nenajde knížka novodobého autora, která by byla tolik citovaná, asi se nenajde nikdo, komu by pojem Velký bratr vůbec nic neřekl... Ještě tam nejsme přátelé, ale až mi místy vstával vlasový porost hrůzou, jak moc je lidstvo blízko. Odzbrojující, fascinující a nadčasové dílo!

"Strana usiluje o moc výhradně kvůli moci samé. Nejde nám o dobro chudých; jde nám jedině o ni. Nejde nám o bohatství nebo přepych, dlouhý život nebo štěstí; jen o moc, o čirou moc. Co znamená čirá moc, to hned pochopíš. Lišíme se od ostatních oligarchií minulosti v tom, že víme, co děláme. Všichni ostatní, ba i ti, co se nám podobali, byli zbabělci a pokrytci. Němečtí nacisté a ruští komunisté se nám svými metodami velmi přiblížili, ale nikdy neměli odvahu přiznat si, jaké jsou jejich motivy. Předstírali a možná dokonce věřili, že se chopili moci nechtěně a na omezenou dobu a že hned za rohem leží jakýsi ráj, kde si lidské bytosti budou rovny a kde budou šťastné. My takoví nejsme. Víme, že se nikdo nikdy nechápe moci s tím úmyslem, že se jí vzdá. Moc není prostředek, ale cíl." str. 228

"Poslušnost nestačí. Pokud netrpí, jak si můžeš být jistý, že podléhá tvé vůli, a ne své vlastní? Moc spočívá v tom, že člověk způsobí druhému bolest a ponížení. Moc spočívá v tom, že se lidské vědomí roztrhá na kusy a zase složí do nových tvarů, podle toho, jak si usmyslíme. Začínáš chápat, jaký svět vytváříme? Přesný opak hloupých hédonistických Utopií, o kterých snili staří reformátoři. Svět strachu, zrady a útrap, svět, v němž týrá jeden druhého, svět, který až se zlepší, nebude méně nemilosrdný, ale ještě nemilosrdnější. Pokrok v našem světě bude pokrok směrem k větší bolesti. Staré civilizace tvrdily, že jsou založeny na nenávisti. V našem světě nebudou žádné city kromě strachu, zloby, radosti z vítězství a sebepokoření. Všechno ostatní zničíme - všechno. Už teď potíráme návyky, myšlení, které přežívají z doby před Revolucí. Přeťali jsme spojení mezi dítětem a rodiči, mezi člověkem a člověkem, mezi mužem a ženou. Už dnes se nikdo neodváží důvěřovat manželce, dítěti nebo příteli. V budoucnosti nebudou však ani manželky, ani přátelé. Děti budou matkám odebírány při narození, jako se odebírají vajíčka slepicím. Pohlavní pud bude vykořeněn. Plození bude každoroční formalita jako obnovení přídělových poukázek. Zrušíme orgasmus. Naši neurologové už na tom pracují. Nebude věrnost kromě věrnosti Straně. Nebude láska kromě lásky k Velkému bratru. Nebude smích kromě smíchu štěstí z vítězství nad poraženým nepřítelem. Nebude umění, nebude literatura, nebude věda. Až budeme všemocní, nebudeme vědu potřebovat. Nebude rozdíl mezi krásou a ošklivostí. Nebude zvědavost ani radost ze života. Všechny ostatní požitky budou zničeny. Ale vždy - na to nezapomínej Winstone - vždy tu bude opojení mocí, které bude neustále sílit a bude stále rafinovanější. Stále, v každém okamžiku, bude existovat vzrušení z vítězství, pocit, že šlapeš po bezmocném nepříteli. Jestli chceš obraz budoucnosti, představ si vysokou botu, která dupe po lidské tváři - navždycky." str. 231

Venda32
05. dubna

Nadčasové dílo, které bohužel kvůli lidské hlouposti a neschopnosti poučit se z dřívějších chyb přetrvá.
Vybrané části knihy bych doporučil číst povinně už od základní školy v předmětech typu dějepis, občanská výchova...
Je až mrazivé, že jsem se při čtení několikrát přistihl, že knihu nevnímám jako scifi, ale přišlo mi to jako bych četl popis v odborné publikaci. A to je kniha přes 30 let stará...


veverrka11
04. dubna

Prosím neukamenujte mě, ale mě se ta knížka nelíbila. Dlouhé popisy (které by ve většině případů šlo zkrátit tak na polovinu), dlouhé monology, téměř žádný děj v první a větší části i druhé části knihy. Asi jsem do ní ještě nedospěla, hodně jsem toho od ní čekala.

vladka321
03. dubna

Minulost, součastnost a patrně i budoucnost je obsažena v tomto díle. Nepochopitelné je, že se stále opakuje ta chuť vlastnit, ovládat a budovat si moc na strachu a slabosti. I když by si člověk myslel, že společnost se poučila, nikdy už nedopustí bezprávý, už nikdy nezradí vlastní ideály... Opak je pravdou. Opět a zase po období revolty přijde vzkříšení a amorální politika pohltí naše životy, zabije pravdu, pohltí lásku, zradí člověka.

Kdy se poučíme z vlastních chyb a dokážeme to předat dalším generacím tak, aby už nikdy...??!

SonaH
03. dubna

Musím přiznat, že toto politické sci-fi se mi nečetlo snadno a donutila jsem se pouze s vědomím, že je to nutnost znát. Jedná se přesto o geniální, nadčasovou a mrazivou knihu, kterou by člověk měl přečíst. Nevím, které vydání jsem četla a kdo to přeložil, ale dlouhý doslov překladatele byl výbornou a stejně geniální analýzou příběhu, který si tak trochu sám v Čechách prožil. Doporučuji kouknout nakonec zda doslov nechybí.

Alma-Nacida
02. dubna

V rámci mých návratů zase jedna řeka, do které už nikdy znovu nevstoupím. Co se mi jevilo při prvním čtení někdy hned po revoluci jako trhák, to mi už dnes přišlo i místy přežité. Je to zkrátka jedna z těch knih, které mají svůj smysl vzhledem k době, kdy vznikly, ale vytrženy z něj už tak skvělé nejsou. Takže bych nejraději dala dvě a půl hvězdy. :)

vysokaa
29. března

Skvělá kniha! Chvíli mi trvalo než jsem se začetla, ale stálo to za to.

Jůšo
28. března

Tento komentář píšu až s odstupem několika dní po přečtení. Potřebovala jsem nechat dojem, který ve mně kniha zanechala, trošku uležet.

Seznamování se světem, ve kterém se ocitáte, bylo na můj vkus poměrně vleklé a nedokázala jsem se do příběhu začíst. Druhá část ale znamenala zajímavý obrat. Ani jsem se nenadála a už jsem se blížila ke konci. Orwell chtěl varovat před totalitou a povedlo se mu to mistrovským způsobem. Snad každému při čtení Winstonova příběhu musí přeběhnout mráz po zádech.

1 ...