Prokletý kraj

Musím uznat, že mě se kniha moc líbila.
Nejen to, že jsem sama milovníkem přírody, takže jsem si dokázala živě tu oázu přírody a klidu představit.
Líbila se mi i zápletka, dávná tajemství, která přerostla v nenávist, nepochopení, zášť.
Děj je příjemně plynoucí, navazující hezky na sebe.
Nakonec se vše propojí.....
Doporučuji všem ,kteří nemusí úplně ty detektivky těžkého kalibru, ale lehká zápletka tu je. :-)

Detektivky M. Klevisové mi učarovaly svou atmosférou zákoutí zapomenutého kraje, lehkým plynutím děje, stupňovaným napětím bez nutnosti popisů prolévání krve...prostě skvělé pohodové čtení na volné dny, které si pokaždé užiju :)

Od Michaely jsem zatím nic nečetl, ale mám vtíravý pocit, že jsem měl možná začít sérií o Josefu Bergmanovi. Pak bych zřejmě dokázal ocenit kvality i této knihy. Neříkám, že se mi kniha nelíbila, jen jsem byl asi připravený na trochu jiný typ žánru. I přesto byl příběh napínavý a bez problémů udržoval mou pozornost, rozuzlení bylo překvapivé a pro mě nečekané.

Nechci nic vyzradit budoucím čtenářům, jen snad, že každá rodina mívá své kostlivce ve skříni, a někteří se opravdu snaží ze všech sil vyškrábat se zpět na denní světlo.

A díky za konec s Nairou, vážně. Moc mě trápilo, že nevím.

Tak jsem se potkala s knížkou paní Klevisové a hned v úvodu musím napsat, že jsem moc ráda. Příběh mě pohltil, snad proto, že se odehrává na Šumavě, kterou mám ráda, je o lidech, vztazích, odkrývání rodové historie, kde člověk většinou narazí na nějaké to větší nebo menší tajemství a také je o tom, jak je vzácný domov a rodný dům, který by se neměl prodávat za žádný prachy. A tak při čtení jsem si uvědomila, že autorka mi mluví z duše. Taky nosím v sobě ten posvátný pocit, kdy si uvědomuji, že věcí, které jsou kolem mě se dotýkali mí prarodiče. Stromy, které zasadili, nám dávají ovoce a stín v parném létě a jsou navíc němými svědky různých událostí. Plně jsem si uvědomila při četbě knihy, vzácnost toho všeho, co mám. Je to určité propojení s minulostí.
Autorka poutavě píše a příběh se mi moc líbil.

Návštěva tiché tajuplné malé vesničky na Šumavě se mi líbila ....

Kdepak prokletý kraj - Šumava je krásný a přírodní kout země ....
A pokud se zde objeví pátrání po starých předcích s veškerými pověrami a tajnostmi v člověku - ona za to nemůže ....
Je to zmora, která zde řádí, a také sklízení zaseté setby ....

Někdy bych také ráda utekla do Jelení Hory abych načerpala klid ....

Tento rodinný příběh se mi líbil - je takový pěkný oddech od kriminálních knih ....

Tak tohle byla bohužel zatím nejslabší knížka od této autorky. Doufám, že v tomto stylu už nebude pokračovat.

Ze začátku se mi zdálo, že je kniha téměř o ničem 100stran jsem čekala a říkala si, kdy už se konečně něco stane. Pak to všechno do sebe začalo zapadat jako puzzle. Vžívala jsem se do každé postavy jako bych byla právě ona. Pěkný konec.

Tohle mne opravdu nebavilo. Spousta nudných a rozvleklých pasáží, nesympatické postavy, zápletka nic moc.

Rodinná historie, rodová historie a historie jednoho místa v jednom balení od autorky, která stále překvapuje. Literárně vyzrálejší dílo, s tajemným pozadím ,,prokletého kraje na Šumavě,, trochou krimi , jež vynáší pozvolna na povrch rodinné složité vazby a očišťuje vztahy, léčí traumata z minulosti.

Veľmi, veľmi zaujímavé počúvanie o minulosti rodiny, ktorá mala byť navždy ukrytá v starých denníkoch a albumoch… staré domy Šumavskej dediny odkryli tajomsvá a poslucháč alebo čitateľ sa tak dozvedá o pôvode obyvateľov, ktorí tu žili alebo sa sem vrátili, aby spoznali pravdu.

Když jsem si knihu půjčila, netušila jsem, že nejde o detektivku a po přečtení musím říct, že se mi líbila snad více než detektivní příběhy paní Klevisové. Tajemství rodiny, vražda? nebo ne? To je přesně to, co mam ráda.

Je tam sice mrtvý a o napínavé situace není nouze, přesto je to zjevně čtení pro ženy. Však všechny hlavní postavy ženy jsou. Jen je jich jaksi až moc. Líbilo se mi prostředí pohraniční vesnice u vojenského újezdu, líbily se mi náznaky "čehosi" tajemného v minulosti rodiny. Dobrá četba, upoutá a nepustí. Ke konci jsem doufala v nějaké wow překvapení, nějakou bombu....a ono skoro nic. Škoda.

Napínavý román plný rodinných tajemství, napětí a temné atmosféry zapadlé šumavské vesnice. Autorka mistrně proplétá minulost s přítomností a ukazuje, jak dávné křivdy dokážou ovlivnit životy dalších generací. Tajemné místo, pomalu odkrývané záhady a silné emoce dělají z knihy poutavé čtení, které čtenáře nepustí až do konce

Oproti detektivkám s Bergmanem je tohle román, s nádechem tajemna a napětí.Děj zasahuje do minulosti, až k životům prarodičů hlavních postav.
Dobře popsaná malá vesnička na Šumavě, její obyvatelé i okolní příroda.
Mě se to líbilo.

Zajímavý příběh v zajímavém prostředí, nicméně rozjezd mi přijde poněkud rozvláčný a postav je tolik a jejich osudy jsou tak propletené, že se v tom už člověk trochu ztrácí.

Takové pátrání po nedávné minulosti své rodiny. Rodinné tajemství v pohraničí...
Tentokrát to nebylo o odsunutých Němcích, ale o přesídlených slovenských Rumunech, což je netradiční...Líbil se mi i popis zvyků, pověr...

příběh z českého pohraničí, kam byly pod slibem lepšího života nalákání Slovenští obyvatelé z Rumunska ... osudy generací lidí žijících zde po válce jsou stále živé ... teprve příjezd ženy z města a její pátrání po denících - dokáže rozplést, co se tenkrát po válce stalo a proč se lidé v zapadlé vesnici u hraničního pásma mnoho desítek let spolu nebaví a očerňují se navzájem ...

Opět se autorce podařilo dobře navodit atmosféru děje příběhu a míst, kde se příběh odehrává, tentokrát hodně do tajemna (myšleno pozitivně). Ale poslední cca třetina na mě už byla moc "červená knihovna". Navíc byl problém se orientovat v různých generacích, pletlo se mi stáří jednotlivých postav.

Toto byla moje první kniha přečtená na elektronické čtečce a jak jsem se obával, bylo pro mě problémem se v knize vracet, pokud jsem si chtěl něco ověřit v už přečteném textu. Většinou mi možnost hledání konkrétního slova nenahradilo rychlé zpětné listování v klasické knize. A tady by se to často hodilo vzhledem k vícero postavám a dějovým linkám a několika generacím postav, které jsou v knize zachyceny. A když navíc pak v deníku jsou přezdívky...... Poslední kapitola byla přebytečným zbytečným rušivým přílepkem.

I tato knihy autorky mě moc bavila a přečetla jsem ji téměř na jeden zátah. Postav byl dokonce tentokrát méně, tak jsem se v nich neztrácela. Parádní čtení to bylo.