Tatér z Osvětimi
kniha od: Heather Morris
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/382011/bmid_tater-z-osvetimi-V67-382011.jpg
4
4190
Tatér z Osvětimi / Tetovač z Auschwitzu série
1. díl >
Kniha Tatér z Osvětimi vznikla podle skutečného příběhu, jenž souvisí s jedním z nejznámějších symbolů holocaustu – čísly, která měli vězňové vytetována na předloktí. Když se slovenský žid Lale Sokolov stal v tom strašlivém místě tatérem a musel označovat své spoluvězně čísly vyvedenými nesmazatelným inkoustem, využil svou nepatrnou volnost k činům. Díky své práci mohl vyměňovat šperky a peníze z majetku zavražděných židů za jídlo, které pomáhalo ostatní vězně držet naživu. Kdyby byl dopaden, čekala by ho jistá smrt. Za své přežití mu vděčí mnozí. O holocaustu existuje bezpočet knih. Tato je však unikátní. Lale Sokolov velmi dobře věděl, co spoluvězně i jeho samotného čeká, a byl odhodlán nejen přežít, ale také žít naplno. To, co poznal, je sice strašlivé, ale současně plné naděje a odvahy. A v jeho vzpomínkách má své místo kupodivu také láska. V řadě vězňů čekajících na tetování stála i zděšená, chvějící se dívka. Pro Lalea – trochu drzého hazardéra – to byla láska na první pohled. Jeho a Gitin příběh, ověřený podle všech dostupných dokumentů a déle než sedmdesát let nevyprávěný, potvrdil jejich syn. Jen sotva mohli tehdy doufat, že se ho dočkají. Při čtení budete možná slzet, děj knihy vás však také povzbudí. Neboť to, co je v lidech nejlepší, přežilo i v situaci ze všech nejhorší. Heather Morrisová se narodila na Novém Zélandu, žije a pracuje v australském Melbourne. S Lalem Sokolovem se seznámila v roce 2003 a toto setkání jim oběma změnilo život. Vzniklo mezi nimi přátelství a Lale ji pověřil, aby světu předala i ty nejniternější podrobnosti z jeho života za holocaustu.... celý text
Literatura světová , Válečné , Historické romány
Vydáno: 2018 , CPress
Originální název:
The Tattooist of Auschwitz , 2018
více info...
Komentáře (1123)
Komentáře 1123 Recenze 16
Nie tak drsná kniha ako,, MENGELEHO DIEVČA", ktorú som čítal nedávno. Je to skôr,, Rómeo a Júlia z koncentráku". Príbeh,, Laleho" pochádzajúceho z Krompách, ktorý sa v tábore stane tetovačom a má oproti ostatným väzňom veľké výhody. Napriek tomu bude riskovať život a tajne pašovať jedlo pre pre druhých..... Pri jednom z transportov bude tetovať aj Gitu, do ktorej sa na prvý pohľad zaľúbi... Vďaka láske obaja toto peklo prežijú...
Občas má někdo v životě štěstí i v tak hrozném prostředí, jako je Osvětim, ale že by až takové, to již bylo přehnané. Hlavně, když u Laleho našli šperky, to byl rozsudek smrti a nebo kolaboroval ?
Smutná kniha,vždy když člověk čte o válce je to těžké.Zde je kniha napsaná jako román.
Docela jsem nechápala kde brali tolik diamantů a šperků.Podle mě to nebylo tak lehké něco si úkryt nejde v táboře.
Mám ráda tuhle tématiku, ale jen tehdy, když to má nějakou historickou hodnotu a je to opravdu podloženo skutečnými událostmi a dýchne to na mě atmosférou. Protože nikdy bychom neměli zapomenout!
Ale tohle mi spíš připomínalo letní romanci a já z toho byla tak naštvaná! Protože koncentráky byly prostě hrozné a ne vhodné na seznamku! Přijde mi, že paní autorka si neuvědomila, jakou hrůzu tam lidé zažívali. Hlavní postava byl superhrdina, který 90% zachránil a když to zrovna byl průšvih, tak se z toho velmi šikovné dostal, dá se říct bez úhony. Těžko se věří, že je to celé podle pravdivé události. Beru to hodně s nadsázkou. Tatér sebral všechno štěstí obyvatelům Osvětimi a měl ho tak víc, než rozumu. Taky jsem převracela oči, když polští přátelé měli nekonečnou zásobu potravin, léků atd. Ve válce? Opravdu? A co teprve ten šťastný Hollywoodský konec? Ne. Ne. Ne. Tady je všechno špatně.
Mně absolutně nesedlo zpracování. Vyprávění klouzalo po povrchu, příběh byl neverohodny, postavy plytke, do děje jsem se nedokázala vžít, nikomu jsem nefandila... Velmi slabá kniha o holokaustu, která možná může zafungovat na čtenáře Nového Zélandu, vysokému hodnocení zde se pravdu dost divím.
Knížka se velmi dobře čte, jen mi místy velmi připomínala Vypravěčku (J. Picoult).
Kniha se čte dobřevje to příběh člověka a lásky v táboře smrti. Kniha je hodně skutečná co dokládají i fotografie na konci knihy je napsaná hodně mírně na poměry války.
Překvapují mě tu negativní komentáře, že je příběh o lásce, když už z přebalu knihy je jasné, že tenhle román bude o lásce. Příběh není protkaný historickými fakty ani zdlouhavým líčením a díky tomu se čte tak snadno. Knihu jsem přečetla na jeden nádech a pro změnu bylo zajímavé číst, jak se na tak hrůzostrašném místě rodí láska. Kniha se mi líbila až na jedno, hlavní hrdina má v koncentračním táboře víc štěstí než jiní za celý život, to mě přivedlo k pochybám, že je příběh zcela podle pravdy, některé situace mi přijdou upravené, ať už je upravil kdokoliv.
Trochu mi to přišlo jako román pro ženy. Mám radši fakta o válce i když čtu vše, co je o II světové napsané, tak jsem se nějak dostal i k této. Mám pocit, že autorka téma moc dobře neuchopila ani nezpracovala.
(SPOILER)
Knihu jsem si pořídil díky doporučení z internetu. Kdybych věděl, že se to bude motat hlavně okolo lásky, tak bych asi změnil knihu. Protože to je to poslední, s čím bych si chtěl spojovat koncentrační tábory.
Ale přejděme k samotnému dílu. Samotný obsah nebyl aš tak špatný. Přijde mi, že trošku přikrášlený. Např.: že hl. hrdina ze všeho vyvázne nebo, že má všude kontakty. Ale budiš. Taky ten konec. Přesunou ho do jiného tábora, kde uteče skrz díru v plotu a nikdo nic. Najde Rusy a ty si z něj udělají sluhu (dostane oblečení a luxusní jídlo) a bezproblémů uteče do Bratislavy. Odkuď odchází a za 3 dny najde úplně random Gitu. To mě dostalo, nebudu lhát.
Osudy Laleho Sokolova, tatéra z Osvětimi, jsou bezesporu velice poutavé, literární zpracování jeho vzpomínek Heather Morrisovou však místy vázne a je příliš popisné.
Příběhy z koncentračních táborů je nutné neustále připomínat. Tuhle podmínku knížka splňuje. Bohužel z literárního hlediska nesourodý text. Charakteristika hlavních postav zaměřena převážně na romantickou zamilovanost, vedlejší postavy postrádají jakýkoliv náhled do jejich vnitřního světa. Dramatičnost vyprávění (na román to nemá patřičnou strukturu) veskrze žádná. Tohle řadím mezi lehké čtení pro dospívající dívky. Historické pozadí a z něj plynoucí poučení zůstane asi někde za mořem. Věřím, že pro Evropany nepřináší nic světoborného nebo nového.
Musím říct, že mám dost rozporuplné pocity. Příběh je poutavý, dojemný, čte se výborně, o tom žádná. Ale občas jsem až zapomněl, kde že se vlastně děj odehrává. Spousta situací působí přinejmenším zvláštně nebo dost přikrášleně. Není to ostatně jen pocit, ale i fakt; na anglické Wikipedii např. najdete odkaz na poměrně obsáhlý výčet problémů, které s dílem má osvětimské muzeum...
Nádherný příběh podle skutečných událostí, bohužel z hrozného prostředí. Ráda bych si přečetla ještě Cilčinu cestu, ale na tohle téma musí mít člověk náladu..
(SPOILER) Dobře napsaná, lehce čitelná kniha ze strašlivého prostředí. Je to spíš příběh velké lásky než kniha s vypovídající hodnotou o Osvětimi. V příběhu je pár hluchých a jen těžko uvěřitelných míst (opravdu by byla postava tatéra tolik chráněná? a že by po propuštění dokázal hned získat zaměstnání a vypít láhev vína?), nehledě na konec, kdy se prostě potkají na ulici. Doporučuju k přečtení, ale brala bych to s velkou rezervou.
(SPOILER)
Možná to vyzní hrozně, ale knihy na toto téma mám ráda. Připomínají mi, že ne vždy jsme se měli tak, jak se máme teď. Přečetla jsem jich hodně a stále za mě vede Mengeleho děvče. Každá kniha na téma holokaustu má silný příběh a Tatér z Osvětimi je výjimkou. Čte se rychle a vtáhne vás do děje... Ale do děje love story, která je plná nesmyslných situací. Třeba když u tatéra zabušili dva chlapi, že jejich kamarád utekl a esesáci ho chytili, ať ho zachrání, protože se ho zítra chystají další den popravit. To mi přišlo hodně zvláštní, protože podle spousty knih, filmů i výpovědí přeživších znamenalo chycení při útěku okamžitou popravu před ostatními. Nikde jsem neviděla ani nečetla, že by chyceného nechali normálně den nebo dva chodit po táboře. Ale beru to, že to je spíše román než autentické popsání hrůz, které se tam odehrávaly.
Koncentrační tábor není vyobrazený tak strašně, jaký opravdu byl. Jako román kniha super - jako kniha na téma holocaustu trochu mimo mísu a v lidech, kteří ji čtou to může vyobrazit jako trošku lowcost tábor pionýrů a ne jako tábor smrti.
Nezažila jsem, nemůžu soudit, ale Lale měl velké štěstí a měl mnoho výhod, které musel vyvážit věcmi, které by normálně neudělal. Jasně, udělal i spoustu dobrých věcí - sháněl a rozděloval jídlo... Ale také riskoval život ostatních, konkrétně třeba žen, které mu nosily šperky, peníze a drahé kameny a spoustu dalších. Na můj vkus kniha postrádá popsání pocitu viny, který Lale měl nebo podle mě měl mít. Spíš to vypadá, že ho neměl a že své chování omlouvá tím, že chtěl přežít. Pořád nedokážu pochopit, jak se mu to povedlo. Vězni byli stříleni za prkotiny. On měl matraci napěchovanou rubíny, prsteny a dalšími věcmi a když mu na to přišli, tak mu to prošlo... Neuvěřitelný.
Vypadá to spíše jako román, který autorka omylem zasadila do koncentračního tábora, kde je jeden Žid velmi vážený a řekněme nedotknutelný jen proto, že tetuje lidi. Lale měl na můj vkus až moc štěstí. Spíš mi to přijde jako guláš z osudů několika lidí.
Z knihami o Osvětimi se roztrhl pytel. Přečetl jsem nějaké knihy o této době a odehrávající se v tomto nebo obdobném prostředí. Nedávno jsem četl "Houslistku z Osvětimi".
Příběh o "tatérovi" o poznání slabší. Nechci paní spisovatelku podzřívat, že by chtěla "rovněž přispět" do této oblasti literatury, ale moc se to nepovedlo. Román svým dějem a obsahem může snad i nahrávat popíračům holocaustu. ... i když Němci nemusli být tak radikální vůči židům, tak oni (židé) se ani v tom koncentráku zase tak španě přeci neměli...
Závěr : kniha se čte lehce, ale je mnoho jiných hodnotnějších. Přečíst-odložit-zapomenout.
Tuto knihu mě doporučila kolegyně. Měla jsem jí doma dlouho a dlouho jsem se odhodlávala k tomu, začít ji číst. Upoutalo mě, že kniha je podle skutečného příběhu. Četla se lehce, rychle, příběh krásně plynul. Ale co mě trošku zarazilo je to, jak je celkově tábor v Osvětimi popisován...velmi uvolněný režim, volný přístup do tábora lidí s vesnice, až teprve za polovinou knihy se to začalo podobat táboru o jakém jsem již četla nebo viděla filmy. Pak rychlý konec tábora a útěk obou hlavních hrdinů, jak se jim to tak snadno povedlo?. Docela jsem se zamýšlela i nad tím, jestli je možné, Lale v pozici tatéra mohl mít takové výhody? A nejen to, měl i velké štěstí. Dokonce mě i překvapilo, jeho přístup k příslušníkům SS a v některých fázích i jeho drzost, opravdu by mu to v té době takhle jednoduše prošlo? I dostaveníčka a následně strávené chvilky s Gitou v bloku...nevím i přístup jak se s Lale jednalo, když u něho našli všechny ty poklady a jídlo...v mysli mě skáče spousta otázek, jak je toto možné? Ale nijak tím rozhodně nehodlám zlehčovat danou dobu, byla to hrůza a děli se zvěrstva, jsem ráda, že já osobně jsem to nezažila. Je to prostě milostný příběh za zdmi koncentračního tábora.
PS: můj pradědeček byl v koncentračním táboře a po návratu vyprávěl úplně jiný příběh.
Příběh velké lásky v děsivém prostředí koncentračního tábora. Kniha je velmi čtivé a svižně napsaná.
Knížka se četla velmi dobře, ale na to že byl tento příběh inspirován skutečným příběhem mi tam dost věcí nesedělo. Lale měl kolikrát víc štěstí než rozumu, myslím že s příslušníky SS se v té době tak vycházet nedalo jako se dařilo jemu, i když byl v pozici Tatera měl až moc privilegií kterým se moc věřit nedá. Další věc která mě zarazila byla že si za úplatek kapove chodil milostně užívat s Gitou téměř vždy když chtěl, což si myslím že je taky docela absurdní a pak jsem se zarazila u toho jak oba z koncentračního tábora utekli, divím se že se jim to povedlo a že mohl hned jak se odtamtud dostal Lale tak v pohodě jíst jehněčí a všemožné dobroty a hned se opít lahví červeného vína? To si myslím že by jeho tělo určitě nezvládlo. Takže příběh pro mě byl naučný ale zůstává mi tam hodně ale. Dítě z Osvětimi je 100 násobně lepší lépe popsaný příběh i to dávalo smysl. Tatér z Osvětimi byl slabý. Oceňuji konec knihy kde jsou i fotografie a to jakou Lale a Gita měli budoucnost.
Posloucháno jako audiokniha. Krásně namluvená Martinem Siničákem. Z tohoto období jsem četla už celkem dost knížek a tadle mě příjemě překvapila svou nesurovostí. Podle mě byla řada situací učesána buď autorkou nebo samotnýl Lalim při vyprávění. Oceňuji epilog na konci kde se dozvíme o osudu hlavních hrdinů. Co se mi na knize líbilo byla ta "přizpůsobivost" Laleho a to, že i když se "vyšplhal" na pomyslném žebříčku postavení v Osvětimi na vězně vysoko, že nezapomněl na svoje "kamarády" z nižšíích příček.
Kniha Tater z Osvetimi se mi libila od zacatku do konce. Ctenarum ukazala,jak vypada realita pobytu v koncentracnim tabore Osvetim,cehoz si opravdu cenim. Na rozdil od ostatnich svedectvich z Osvetimi je tato kniha o osudu cloveka,ktery patril do rad vyse postavenych a ukazuje i jejich zivot v tabore. Je take "ozdobena" pribehem lasky a ukazky toho,ze i na pekle na zemi muze vzniknout spojenectvi a laska,pro kterou se chceme obetovat. Doporucuji vsem,kteri se chteji dozvedet ctivym jazykem o zivote v Osvetimi.
Líbilo se mi to, zaujalo od začátku do konce, dobře se to poslouchalo (audiokniha), ale takhle to prostě být nemohlo, nevěřím, proto jen 3*... Autorka to podle mě hodně "učesala" a do štítků bych tím pádem přidala ještě "pro ženy". Jsem ráda za vyloučení nechutných kruťáren, ale dílo mi vyznělo trochu naivně a na toto těžké téma až moc romanticky. Určitě oceňuji epilog s informacemi o skutečných lidech z příběhu.
Skoro mi přijde, že dát jen tři hvězdy v tomto případě znamená, že nemám soucit s lidmi z Osvětimi, ale je to naopak. Na můj vkus byla kniha hodně naivní a příběh neuvěřitelný. Že by opravdu bylo v Osvětimi možné takto proplouvat? Stačilo, aby byl člověk chytrý? To tezko. Přečetla jsem dost autentických dobových materiálů, abych prostě pochybovala. Spíš mi to tedy přijde celé jako výsměch lidem, kteří v koncentračních táborech umírali.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé Osvětim (koncentrační tábor) láska milostné příběhy tetování hrdinové holokaust, holocaust podle skutečných událostí oběti nacismu
Tatér z Osvětimi
Kniha Tatér z Osvětimi je v
| Právě čtených | 81x |
| Přečtených | 6 763x |
| Čtenářské výzvě | 2 382x |
| Doporučených | 318x |
| Knihotéce | 1 083x |
| Chystám se číst | 1 608x |
| Chci si koupit | 418x |
| dalších seznamech | 27x |