Tatér z Osvětimi

Tatér z Osvětimi https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/382011/bmid_tater-z-osvetimi-V67-382011.jpg 4 4312 4312

Kniha Tatér z Osvětimi vznikla podle skutečného příběhu, jenž souvisí s jedním z nejznámějších symbolů holocaustu – čísly, která měli vězňové vytetována na předloktí. Když se slovenský žid Lale Sokolov stal v tom strašlivém místě tatérem a musel označovat své spoluvězně čísly vyvedenými nesmazatelným inkoustem, využil svou nepatrnou volnost k činům. Díky své práci mohl vyměňovat šperky a peníze z majetku zavražděných židů za jídlo, které pomáhalo ostatní vězně držet naživu. Kdyby byl dopaden, čekala by ho jistá smrt. Za své přežití mu vděčí mnozí. O holocaustu existuje bezpočet knih. Tato je však unikátní. Lale Sokolov velmi dobře věděl, co spoluvězně i jeho samotného čeká, a byl odhodlán nejen přežít, ale také žít naplno. To, co poznal, je sice strašlivé, ale současně plné naděje a odvahy. A v jeho vzpomínkách má své místo kupodivu také láska. V řadě vězňů čekajících na tetování stála i zděšená, chvějící se dívka. Pro Lalea – trochu drzého hazardéra – to byla láska na první pohled. Jeho a Gitin příběh, ověřený podle všech dostupných dokumentů a déle než sedmdesát let nevyprávěný, potvrdil jejich syn. Jen sotva mohli tehdy doufat, že se ho dočkají. Při čtení budete možná slzet, děj knihy vás však také povzbudí. Neboť to, co je v lidech nejlepší, přežilo i v situaci ze všech nejhorší. Heather Morrisová se narodila na Novém Zélandu, žije a pracuje v australském Melbourne. S Lalem Sokolovem se seznámila v roce 2003 a toto setkání jim oběma změnilo život. Vzniklo mezi nimi přátelství a Lale ji pověřil, aby světu předala i ty nejniternější podrobnosti z jeho života za holocaustu.... celý text

Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno: , CPress
Originální název:

The Tattooist of Auschwitz , 2018


více info...

Přidat komentář

Knižníblázen
včera 5 z 5

Vlastně moje první přečtená kniha zabývající se tématikou 2.světové války a koncentračních táborů. Velmi dojemný příběh,který musím číst znovu a znovu. Opravdu mrazivé,že stačí málo a člověk přijde o život. Lale už málem několikrát přišel o život. Nakonec svou milovanou Gitu najde a to je dobře,jenže ne každý měl takové štěstí jako Lale a Gita a v tomhle je tato kniha jedinečná,ukazuje naději.

Věra91
13.05.2024

Mě po jejím dočtení došli slova. Nemohla jsem při jejím čtení se odtrhnout. V knize jsou autentické fotografie, které mě dost rozbrečeli.


ivca84
20.04.2024 5 z 5

kniha výpravy příběh lásky na místě kde nikdo nevěděl dne i hodiny své smrti

dennydee
19.04.2024 2 z 5

Jako první jsem četla Tři sestry a to byla úžasná kniha. Kdybych začala Tatérem z Osvětimi, asi bych se k ní nedostala. Bylo to velké zklamání.

Hodnocení mě velmi mrzí, dává se mi těžko, cítím se, jako kdybych znevažovala ty, jenž si těmito hrůzy prošli. Ale já nemohu jinak.

Příběh sám o sobě je moc hezký, když vezmu v potaz tu nevinnou krásnou lásku. Napsané je to ale strašně. Je to velmi odfláklé, zrychleně, jako kdyby to autorka chtěla mít rychle za sebou. Do příběhu jsem se tím pádem absolutně nemohla dostat. Se spoustou postav, co byli součástí knihy poměrně dlouho ani nevím, co se stalo. Prostě buď odešli nebo je někdo odvedl a konec. Je mi jasné, že asi zemřeli, ale pro mě to bylo neuctivé utnutí jejich účasti v knize.

Celé to bylo plytké. Kdyby si autorka dala více práce a trochu si s dějem pohrála, bylo by to o ničem jiném. Jestli to vše byla pravda, o tom by se dalo také polemizovat… Nevěřím tomu, že by Laleovi procházelo tolik věcí.

Jsem zklamaná… Kdyby to nebylo o holocaustu, neváhala bych dát 1* nebo odpad. Tři sestry mi ale daly naději, že autorka psát umí, jen tady to nevyšlo. Cilčinu cestu si přečtu a těším se a také věřím, že to bude stejně dobré jako Tři sestry.

Uiška
24.03.2024 2 z 5

Příběh je opravdu poutavý, bohužel mi zážitek ze čtení celou dobu kazilo neustálé opakování jména hlavního hrdiny (Lale). V polovině jsem musela knihu odložit.

Inutihar
05.03.2024 2 z 5

Profesionálně vytvořený produkt. Nic víc. Nezaujalo mě to, působilo to sterilně a vyprázdněně.
Přečtěte si raději něco od Borowského. Nebo od Lustiga.

Janaves
28.02.2024 3 z 5

Kniha se hezky četla, ale četla jsem s tímto tématem knihy lepší.

j.vitek
07.02.2024 4 z 5

Čtivě napsané. Historickou pravdu bych v tom nehledal.

capricorn__
07.02.2024 3 z 5

Z této knihy jsem dost rozpolcen. Protože pokud zůstanu u knihy jako takové, pak mě velmi bavila, nakonec jsem ji přečetl za dva dny a k Laleovi jsem se rád vracel, protože mě zajímalo, jak příběh jeho a Gity skončí a moc jsem jim fandil. Nakonec jsem si i zvykl na styl psaní autorky, který mě na začátku docela rozčiloval, protože hodně přeskakovala události nebo se někdy stávalo, že zakončila nějakou část, ale ta další už takřka nenavazovala nebo nenavazovala vůbec. Líbí se mi, že jsem se mohl (poprvé) setkat s výpovědí člověka, který prožil koncentrační tábor z "jiné" sféry, než na kterou jsem zvyklý.

Co mi však na knize vadilo, byla strohost popisů emocí, událostí, ale i prostředí. Autorka píše opravdu velmi zrychleně a příliš se nikde nezastaví, nicméně u této knihy bych to uvítal, vůbec by mi nevadilo, kdyby byla třeba i o 200 stran delší. Vím, že příběh je založen na Laleovi a Gitě, nicméně zasazení příběhu občas bylo neosobní a někdy mi dokonce připadalo, že Osvětim je popsána velmi nadneseně, snad i snesitelně.

(SPOILER: Například když Lale v závěru pracuje pro ruské vojáky - jak je možné, že tak snadno přijme jejich úkoly? Vrátil se z koncentračního tábora, musel být oslabený a kromě toho si procházet dost silnou posttraumatickou stresovou poruchou. Kde se tohle všechno projevuje? Vojáci měli pistole, byli hlasití, válka ještě neukončená, on nebyl u své rodiny... Nepřipadá mi realistické, že by nevykazoval nějaké známky čerstvého traumatu, například v reakci na hlasité zvuky, křik lidí nebo prudké změny světla.)

Dál na knize také hodnotím záporně překroucená historická fakta a určité momenty, které nedávaly z hlediska událostí 2. světové války/koncentračních táborů smysl. Nejsem odborník na toto téma, ale i tak jsem se u určitých chvil zarazil (viz - SPOILERY - americké letadlo, pašování jídla, rozloučení Lalea a Gity před odchodem z Osvětimi...). Obvykle mi tolik nevadí, když se historická fakta "překrucují" či "lehce pozměňují kvůli příběhu", ale zrovna toto historické období by dle mého mělo zůstat takové, jaké je.

LenkaAK
02.02.2024 3 z 5

Konečně si mě ta kniha našla. Ukázalo se, že se jedná jen o takovou čtecí jednohubku. Bohužel, některé scény a větné konstrukce mě vytrhovaly ze zaujetí příběhem, tak byly strojené. Škoda.
O tématu vyhlazovacích táborů jsem přečetla už spoustu stránek. Překvapilo mě, jak mainstreamově a plytce je tento příběh podán. Nesnižuje to Laleovu výpověď, ovšem styl vrhá zlehčující pohled na celou Osvětim.

LuckaDea
27.01.2024 3 z 5

Asi poprvé se mi stalo, že jsem dočetla knížku a nevěděla jsem, jak ji vlastně hodnotit. Z této knihy mám opravdu rozporuplné pocity. Příběh je z velké části o lásce, která vznikla na tom nejméně očekávaném místě - v koncentračním táboře. Zdálo se mi, že u hlavní postavy, kterou je tatér Lale, hrálo často velkou roli štěstí a náhody. Nedovolila bych si nějak zpochybňovat pravdivost příběhu, myslím si ale, že autorka knize docela uškodila tím, že v některých částech nešla víc do hloubky. Příběh pak působil odlehčeněji (to mi nepřišlo moc vhodné), zrychleně a až moc náhodně. Na druhou stranu jde o čtivý příběh o odvaze, naději a odhodlání. Dávám 3 a půl hvězdičky.

boeink
23.01.2024 4 z 5

Pár knih na téma holokaustu jsem už četla. Tady autorka trochu klouže po povrchu, přesto bych neřekla, že se mě kniha nedotkla, naopak, líbila se mi,dobře se četla a oceňuji, že vychází ze skutečnosti. Příběh je vyprávěný jakoby s odstupem, emoce si musíte prožít sami.

halamovalucie
09.12.2023 5 z 5

Kniha je napsána podle skutečného příběhu, příběh souvisí s jedním z nejznámějších symbolů holocaustu-s čísly která měli vězni vytetovány na svém předloktí. Příběh je o slovenském židovi jménem Lale Sokolov který se stal v koncentračním táboře Osvětimi tatérem a musel své spoluvězně označovat číslicemi. Využil svou relativní volnost aby pomáhal druhým vyměňoval šperky a peníze z majetku zavražděných židů za jídlo k tomu aby udržel ostatní vězně na živu. V jeho vzpomínkách je i láska on a jeho dívka Gitin spolu měli syna, tenkrát nedoufal že se ho vůbec dočkají. Kniha se mi moc líbila a doporučuju všem kteří mají rádi knihy o druhé světové válce.

matogeminimato
22.11.2023 4 z 5

Nie tak drsná kniha ako,, MENGELEHO DIEVČA", ktorú som čítal nedávno. Je to skôr,, Rómeo a Júlia z koncentráku". Príbeh,, Laleho" pochádzajúceho z Krompách, ktorý sa v tábore stane tetovačom a má oproti ostatným väzňom veľké výhody. Napriek tomu bude riskovať život a tajne pašovať jedlo pre pre druhých..... Pri jednom z transportov bude tetovať aj Gitu, do ktorej sa na prvý pohľad zaľúbi... Vďaka láske obaja toto peklo prežijú...

Hakl54
27.10.2023 3 z 5

Občas má někdo v životě štěstí i v tak hrozném prostředí, jako je Osvětim, ale že by až takové, to již bylo přehnané. Hlavně, když u Laleho našli šperky, to byl rozsudek smrti a nebo kolaboroval ?

SilvieSisinka
22.10.2023 4 z 5

Smutná kniha,vždy když člověk čte o válce je to těžké.Zde je kniha napsaná jako román.
Docela jsem nechápala kde brali tolik diamantů a šperků.Podle mě to nebylo tak lehké něco si úkryt nejde v táboře.

Ovecka_Saki
21.09.2023 2 z 5

Mám ráda tuhle tématiku, ale jen tehdy, když to má nějakou historickou hodnotu a je to opravdu podloženo skutečnými událostmi a dýchne to na mě atmosférou. Protože nikdy bychom neměli zapomenout!
Ale tohle mi spíš připomínalo letní romanci a já z toho byla tak naštvaná! Protože koncentráky byly prostě hrozné a ne vhodné na seznamku! Přijde mi, že paní autorka si neuvědomila, jakou hrůzu tam lidé zažívali. Hlavní postava byl superhrdina, který 90% zachránil a když to zrovna byl průšvih, tak se z toho velmi šikovné dostal, dá se říct bez úhony. Těžko se věří, že je to celé podle pravdivé události. Beru to hodně s nadsázkou. Tatér sebral všechno štěstí obyvatelům Osvětimi a měl ho tak víc, než rozumu. Taky jsem převracela oči, když polští přátelé měli nekonečnou zásobu potravin, léků atd. Ve válce? Opravdu? A co teprve ten šťastný Hollywoodský konec? Ne. Ne. Ne. Tady je všechno špatně.

Knihozrousenka
20.09.2023 1 z 5

Mně absolutně nesedlo zpracování. Vyprávění klouzalo po povrchu, příběh byl neverohodny, postavy plytke, do děje jsem se nedokázala vžít, nikomu jsem nefandila... Velmi slabá kniha o holokaustu, která možná může zafungovat na čtenáře Nového Zélandu, vysokému hodnocení zde se pravdu dost divím.

kuky921
19.09.2023 4 z 5

Knížka se velmi dobře čte, jen mi místy velmi připomínala Vypravěčku (J. Picoult).

m2056
13.09.2023 5 z 5

Kniha se čte dobřevje to příběh člověka a lásky v táboře smrti. Kniha je hodně skutečná co dokládají i fotografie na konci knihy je napsaná hodně mírně na poměry války.