Cilčina cesta
Heather Morris
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/421624/bmid_tater-z-osvetimi-cilcina-cesta-CsJ-421624.png
4
1660
1660
Tatér z Osvětimi / Tetovač z Auschwitzu série
< 2. díl >
Krása jí zachránila život – a odsoudila ji. V roce 1942, když bylo Cilce pouhých šestnáct let, odvedli ji do koncentračního tábora Osvětim-Březinka. Velitel Březinky Schwarzhuber si všiml jejích krásných, dlouhých vlasů a násilně ji oddělil od ostatních vězenkyň. Cilka rychle pochopila, že moc – dokonce i neochotně svěřená – znamená přežití. Za to, že spala s nepřítelem, byla po osvobození obviněna z kolaborace a poslána na Sibiř. Měla však na vybranou? Kde jsou morální hranice pro Cilku, která přišla do Osvětimi jako dítě? Ve vězeňském táboře na Sibiři musela Cilka čelit novým a děsivě povědomým hrozbám, včetně nechtěné pozornosti dozorců. Potom však zapůsobila na lékařku, a ta ji vzala pod ochranu. Cilka se začala starat o nemocné, usilovně o ně pečovala i v brutálních podmínkách. Cilka se denně potýkala se smrtí, čelila hrůzám, a přitom v sobě nacházela nekonečné zdroje sil. A když ošetřovala vězně Alexandra, zjistila, že i navzdory všemu, co prožila, v sobě dokáže najít i lásku. Cilka byla ten nejstatečnější člověk, jakého jsem kdy znal. Lale Sokolov, Tatér z Osvětimi... celý text
Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno: 2019 , CPressOriginální název:
Cilka's Journey , 2019
více info...
Přidat komentář
Pokračování o Cilce se mi líbilo více než Tatér.
Nad knihou jsem byla velmi překvapená, protože při jejím čtení se mi nechtělo uvěřit, že je to od stejné autorky Tatéra. Příběh se mi zdál uvěřitelnější, snadno jsem si hlavní hrdinku oblíbila a kniha dokázala ve mně vyvolat větší emoce.
Osud si pro Cilku přichystal těžkou cestu. Když už přežila Osvětim, zavřeli ji do gulagu. Jenom s obdivem jsem četla o Cilčině velké vůli žít, pomáhat druhým, nenechat se zlomit a v tom pekle si najít i životní lásku.
Knihu mohu vřele doporučit.
Aneb 27. ledna 1945 nic neskončilo. Hned na začátku mě zaujalo ono prošetřování v osvobozené Osvětimi. Toto téma se moc často nevidí.
Hrozná představa, že Cilka přešla z jednoho vězení do druhého. Toto je na tomto příběhu unikátní. Jelikož jsem již četla něco odehrávající se v gulagu, tak mohu říct, že tato část příběhu je popsaná standardně.
Knižní Cilka mi přišla občas jako robot, moc si chvílemi zahrávala. A lékařka Jelena jak anděl shůry. Obecně mi přišlo, že nejbližší okolí postav bylo moc šlechetné, žádné podrazy. Vše zlé se dělo jen ve spojitosti s muži. Může to tak být, ale tím Cilčiny obavy něco o sobě prozradit vypadají tak trochu nereálně.
Jsem ráda, že jsem se s tímto příběhem seznámila, autorka si dala na rešerších záležet a na knize je to vidět.
Co znamenal v této knize lidský život??Absolutně nic a to je strašné poznání. Strašné bylo v této době vůbec žít ještě navíc v lagru,,ať koncentračním nebo gulagu.Tolik let vidět jen a jen utrpení, hlad,zimu,ponižování a znásilňování to může vydržet jen hodně silný člověk.Cilka vše přežila a dočkala se i lásky jen si myslím,že celý další život musela mít ty vzpomínky v hlavě. Prostě naprostá a čirá hrůza a ona se že všech sil jen snažila přežít. Někdy,ale šla v risku dost daleko a to mi právě vadilo,protože si neumím představit, že by někdo v tomto prostředí takhle riskoval.Vsechno jsem pak měla dlouho v hlavě a myslím,že už se nebudu pouštět do knih na tohle téma, jsem pak smutná. Ale vím,že se to opravdu dělo a teď mám i strach,aby naše děti byly vždy ušetřeny takové hrůzy.!!!!
Čítala som Tetovača, mimochodom vraj z toho bude serial a veľmi ma zaujímalo ako Cilka dopadla. Bohužiaľ aj po vojne to nemala jednoduché. Urobila čo musela, aby prežila, na mieste, kde morálka bola luxus, ktorý nemala a bohužiaľ zaplatila za to. Namiesto šance na nový život v podstate len vymenila jedno peklo za iné.
Zajímavý a čtivý pohled do sovětských gulagů z pohledu ženy. Neuvěřitelné, jaké krutosti si lidé dokáží mezi sebou provádět.
Cilka mě zaujala už v knize Tatér z Osvětimi. Velmi silná žena, ani se nechce věřit jak to vše zvládla.Po třech letech hrůzy v koncentráku, pak na dalších deset let do gulagu. Jsem ráda, že jsem se mohla něco o tomto tématu dozvědět. O německých koncentračních táborech jsem četla mnoho, ale o gulagu nikoliv. Zajímalo by mě , jak dopadla Josja s Nadou. Jestli se ještě někdy setkaly s Cilkou, nebo to byly smyšlené postavy.
Od autorky jsem přečetla tři knihy. Tatér byl nejlepší, Tři sestry nejhorší. Cilku jsem hltala, bavila mě retrospektiva, ale stejně jako u Tří sester mi u ní vadilo idealizování a patos. Jako by Cilka byla nadlidské stvoření bez jediné vady. Nijak nezlehcuji to, že si prošla peklem, o tom žádná, spíš mi vadí autorčin až moc nereálný popis a styl. Z témata holocaustu i gulagu jsem četla podstatně kvalitnější knihy.
Opravdu dojemný příběh, kterému se mi ani nechce věřit. Je podle pravdivého příběhu, ale Cilka mi tak nějak nepřipadá reálná. Většinou čtu fantasy, kde jsou hrdinky o dost statečnější a silnější než běžní lidé, ale Cilka byla ještě něco víc a byla reálná. Prošla si něčím strašným a i tak se nevzdala. Příběh ještě o level výš posunulo to, jak skvěle byl napsaný. Přečetla jsem jedním dechem a určitě se pustím do čtení dalších autorčiných knih.
Cilčin příběh je tragický, o tom není pochyb. Byla osvobozena z Březinky, jen aby zjistila, že byla poslána do jiného zajateckého tábora, tentokrát na Sibiři, kde byla obviněna z kolaborace s nacisty v Osvětimi.
Jsem rád, že to není jen další příběh z Osvětimi a místo toho se autorka zaměřila na sovětské pracovní tábory, které jsou v historii méně viditelné než nacistické koncentrační tábory.
Cilčin příběh, jak jej vyprávěla Heather Morris, na mě nezapůsobil tak, jak by měl. S Laleem a Gitou má Morris vyprávění z první ruky. S Cilkou svou knihu pouze založila na vzpomínkách a dokumentech jiných lidí a velkou část příběhu si vymyslela. Udělala z Cilky dokonalou, téměř plastickou postavičku, která nic nezkazí, kterou si všichni zamilovali a bez ohledu na následky touží pomoci. Pro mě to bylo sotva uvěřitelné. Zpočátku jsem byla nadšená, že se Morris vypořádala s vinou přeživších a učinila z ní ústřední bod svého románu, ale Cilčiny vnitřní monology zněly stroze, bez emocí a nepřesvědčivě.
Bylo tam mnoho narativních vláken, které byly řešeny, ale zůstaly viset. Některé z nich, jako například příběhy Borise a Kirila, byly použity pro čistě tragickou hodnotu, ve skutečnosti neposouvaly příběh kupředu. Jiné mohly příběhu přinést skutečnou hodnotu ve smyslu intrik, ale stejně nikam nevedly.
Ke knize jsem přistupovala částečně skepticky (tatér zklamal, tim nijak nezlehčuji Láleúv životní příběh), nicméně kniha překvapila, líčení houževnatostí Cilky a její neskutečné smůly a zažívání dalších a dalších hrůz . Rozhodně Cilka i Tři sestry stojí za to. Půjčeno z knihovny.
Silný příběh a velmi statečné a odhodlané mladé dívce. vydržela až neskutečné rány osudu a dokázala se s nimi vypořádat jako by to zvláš´t v dnešní době zvládl málokdo. Určitě si přečtu i Tatéra z Osvětimi.
Je dobře, že se o těchto věcech píše, historie by se neměla zapomínat ani zkreslovat!
Přečteno jedním dechem. Silný příběh mladé ženy, která přežila Osvětim a byla odsouzená do gulagu. Neskutečné, jak Cilka byla statečná a i v nejtěžších chvílích nezapomínala na ostatní.
Audiokniha. Vyslechl jsem si Tatéra a tak bylo jen otazkou casu kdy se dostanu k tomuto "volnému pokračování". Nebyl jsem zklamán, i když jsem čekal více děje z Osvětimi. Příběh byl každopádně drsný a tak slovo líbil se mi se tady tak nějak těžko píše.
Tento příběh mi sedl. Silné příběhy o osudech žen mám rád už z románů klasiků. Beru příběh za fiktivní i když je zmínka o skutečné inspiraci. Pohled na gulag byl celkem dobře vykreslen a dokazal jsem ho napasovat do toho, co jsem už o nich stačil nastudovat. Příběh je velmi silný a emotivní a stojí za přečtení. Stojí za připomenutí, co vše obnáší válka a utrpení, které sebou přináší.
Strhující příběh o silné ženě. Četla jsem německou verzi z roku 2020. Autorka hned na přebalu knihy tvrdí - podle skutečné události. Na konci knihy v epilogu a shrnutí je nám detailně představena celá rodina, což dodává knize na autentičnosti Snažila jsem se o Cilce dohledat více informací a narazila na velké rozpory s realitou. Smutné je, že skutečná Cecilie Kleinová nikde nechtěla o svém utrpení mluvit, pobyt v gulagu dokonce zamlčovala. Bohužel si spisovatelka Heather Morris pro její fiktivní román vybrala zrovna její jméno.
Příběh začíná propuštěním Cilky z koncentračního tábora, pokračuje transportem do Ruska a popisem jejího života v gulagu. Hlavní hrdinka se musí vypořádat s hrůznými událostmi, které se v gulagu odehrávají. Líbilo se mi zpracování, kde autorka nezachází do úplných detailů už tak otřesných událostí, i když skutečnost byla jistě krutější, než je v knize popsáno. Silou své vůle a za občasné pomoci ostatních Cilka přežila a našla i celoživotní lásku. Závěr mi ale přišel příliš uspěchaný.
Štítky knihy
koncentrační tábory Osvětim (koncentrační tábor) gulagy zdravotní sestry tetování poválečná doba ženské věznice oběti komunismu oběti nacismu
Autorovy další knížky
| 2018 |  Tatér z Osvětimi |
| 2019 | Cilčina cesta |
| 2021 | Tři sestry |
| 2020 |  Příběhy naděje |
| 2024 | Sestry pod vycházejícím sluncem |
Hezky a čtivě napsáno, ale již jsem četla lepší knihy na toto téma. Komentář budu u všech třech dílů kopírovat , protože vše mi přišlo naprosto stejné . I když možná Cilka má nejzajímavější příběh. Vítám děj z gulagu.