Tři sestry

Stejně, jako předchozí knihy autorky, se i tato četla dobře. Nejvíc mě ale dostal popis, jak to vypadalo po návratu na Slovensko, kde se stále nacházeli lidé, kteří za vše vinili židy. Myslela jsem , že po tom všem měli “klid”, ale bohužel…

Uf. Když jsem vychvalovala Tatéra z Osvětimi, tak tohle, to je teprve něco! Vůbec nenacházím slova.

Neskutečně silný příběh tří sester, co přežily koncentrační tábor (a nejen ten). K tomu velmi čtivě napsaný, sice plný hrůz, ale stejně tak lidskosti, odvahy a odhodlání přežít za jakýchkoli podmínek.

Kdo ví, zda by Cibi, Magda a Livi přežily, kdyby mezi nimi nebylo tak silné sesterské pouto? Vždycky tu byly jedna pro druhou a vzájemně si nejednou zachránily život.

Tři sestry měly v sobě všechno. Velmi oceňuji, že oproti knize Tatér z Osvětimi byl více dopodrobna přiblížen jejich život po válce, popsány detailní informace o přesunu do Izraele, atd. Dále se mi líbila zmínka o Lalovi (stejně tak byl zmíněn i v závěru knihy) a o Cilce, i když jen velmi okrajově. Ale rozhodně to stačilo k tomu, abych si toužila přečíst Cilčinu cestu!

Autorka nezapomněla zmínit osudy všech důležitých postav, se kterými se sestry v knize setkali, ať už za příjemných nebo nepříjemných okolností.

Poslední kapitola o roce 2013 (současnost) byla pro mě už jen třešničkou na dortu. A autentické fotografie? Ty jen dokreslují dokonalost tohoto literárního díla.

Velmi si H. Morris vážím za to, že tyto paměti přeživších tak citlivě uchovala pro x dalších generací.

Jsem té knížky pořád úplně plná. Mám před sebou ty tři silné šťastné staré dámy a hledám si o jejich životě (a o životě jejich potomků) další informace. Neskutečné, jak lidsky a s citem dokázala Heather jejich vzpomínky přenést na papír!

Tato má recenze je možná maličko chaotická, ale takhle "nadšená" jsem ze žádné knížky nebyla ani nepamatuju!

(SPOILER) Já jsem byla z části, kde sestry vyprávěly o táborech nadšená. Tak, jak se z téhle tématiky může být. Je to krásně napsané, autorku jsem si zamilovala už od Tatéra :) opět nezklamala. Člověk se do příběhu lehce vžije, cítí s hrdinkami. Je mi záhadou z jakého důvodu si "kápo" Cibi tak zamilovala? Opravdu jen, protože byla šikovná? To nikdo jiný nebyl? Díky tomu holkám procházelo hodně věcí. Stejný pocit jsem měla i u Tatéra, kde hlavnímu hrdinovi všechno procházelo.
Zároveň ubírám hvězdičky za konec. Kdy se všechny sestry odstěhují do Izraele. Chápu pointu, ale opravdu myslím, že to šlo zkrátit. A na úplném konci je epilog, kde se ve všech dětech, co hrdinky měly velmi ztrácím.

Z celé trilogie se mi nejvíc líbila Cilčina cesta, ale i příběh sester se čte dobře a je tam cítit ta velká sourozenecká láska a soudržnost, která pokračuje i v poválečné době, ale i velká dávka štěstí a náhod. Rodiče by měli radost, že i přes všechny ty hrůzy to společně ustály.

Je velice důležité, že tuto knihu autorka napsala, je důležité, aby se nikdy nezapomnělo na to, co se stalo a co někteří museli prožít. Je to smutné. Nikdy nesmíme zapomenout.

Kniha se četla dobře, jako předchozí dvě knihy. Konec už se trochu táhnul, ale jsem ráda, že všechny sestry přežily. Ta doba byla zlá a při čtení mi ukápla i slza, i když už jsem četla drsnější knihy. Tato patří mezi ty lépe snesitelné.

Posledný diel zo série Tetovača s Osvětimi nas privádza k trom sestram a ich osudu počas druhej svetovej a koncentračnom tabore.

Bol to veľmi krásny a smutný pribeh ale tak ako vo všetkých 3 mi tam chýbala ta ozajstná zlosť a zloba.

Vsetky tri casti okrem Cilky teda lebo ta si ozaj zazila peklo ale az v pracovnom tábore, mi tetovac a tri sestry pridu ako super ubytko v štyridsiatych rokoch až na to, že tam bol sem tam nacista a robil bubu.

Keď sa však rozhodli odísť do Palestiny cesta bola náročná a krutá.

Zaver knihy bol však zbytočne natiahnutý - čo už

Ovšem fotografie sestier na posledných strankach knihy je autentický a krasny

Celkovo tato trilógia je pre začiatočníkov tychto kníh, nieje to nic krvelacne len náznaky takže kto sa cgce začítať do tejto temy tieto knihy su na to ako stvorené len neviem ako potom zvládnu to ozajstné peklo

Ten konec mi přijde moc utahaný, kniha se četla hezky

(SPOILER) Hezké zakončení série.
Rozhodně nelituji času stráveného ani nad jednou z knih.
Celkově celou sérii hodnotím pěti hvězdami.
Skvělá práce Heather! A velké díky všem, kteří s Heather spolupracovali, zpřístupnili své vzpomínky, aby mohly tyto příběhy podle skutečné události vzniknout.

(Ještě by mě zajímal příběh o Magdině manželovi jménem Jicchak Guttman, který pracoval v kuchyni a vařil pro esesáky. V knize je to zmíněno jen v jedné větě.)

Tušil jsem, že mě čeká od Morrisové spousta sentimentality, takže za tenhle přešlap si můžu sám. Cilčina cesta je povedená kniha, to už se mi hůř říká o Tatérovi a rozhodně to nemůžu říct o Sestrách.
Příběh dokáže nabídnout i trochu jiné motivy, než které se běžně vyskytují v knižních osudech Židů. Nejvíc se mi líbila zápletka s Izraelí. Problém pro mě přichází s autorčiným psaním. Její emotivní styl ve mě vzbuzuje akorát antipatie k hlavním hrdinkám.
Nejspíš pěkná kniha pro jinou cílovku.

Silná atmosféra, emoce a pouto mezi postavami, které drží celý příběh pohromadě. Styl psaní je jednoduchý, přehledný a kniha se čte sama, i když téma není snadné. Není to o akci, ale o síle, odvaze a naději.

Četla jsem celou tuto sérii po sobě počínaje Tatérem z Osvětimi. Musím říct, že se mi líbily všechny tři knihy, ale nejvíce asi Cilčina cesta, od té jsem měla problém se odtrhnout. I Tři sestry jsou velice zdařilou knihou. Bylo vidět, že sestry mezi sebou měly opravdu silné pouto, které jim dávalo sílu přežít a provázelo je po celý život, kdy si vzájemně pomáhaly, podporovaly se a byly si nablízku. I já jsem moc ocenila fotografie na konci knihy, které jsem si prohlížela několikrát.
Musím ale přiznat, že po celé té sérii na mě už je trochu moc utrpení a na chvíli teď přejdu k veselejší literatuře.

Jedna milující rodina, tři sestry a jejich slib otci. Když byly Cibi, Magda a Livia malé, dali svému otci slib, že je nikdo a nic nerozdělí. Budou v životě jedna pro druhou.
"Chci, abyste dali slib, mně i sobě navzájem, že se budete vždycky starat o své sestřičky. Že tu vždycky budete jedna pro druhou, ať se bude dít cokoli. Že nedovolíte, aby vás cokoli na světě rozdělilo." str. 11

Livi deportují do Osvětimi a Cibi svou malou sestřičku neopustí a dobrovolně se k ní připojí na cestě přímo do pekla. Ani jedna z dívek si nedokáže představit, co je v Osvětimi čeká. Magdě je v tuto dobu v nemocnici a následně se jí podaří skrývat na rodném Slovensku, ale za nějakou dobu ji i zbytek rodiny také deportují. Denně sestry bojují o život, přežití. V neuvěřitelně těžkých časech mají jedna druhou.

Na knize se mi moc líbí, že mapuje nejenom hrůzy druhé světové války, ale také krásné rodinné vztahy, cestu sester po druhé světové válce. Často příběhy knih končí přežitím hrůz druhé světové války a následuje pouze krátké shrnutí života, který dotyčný po válce žil. V tomto příběhu je to jinak. Autorka věnovala dost času i příběhu sester na jejich cestě do Izraele, seznámení s jejich životními partnery, narození jejich děti a životu, kterému vedly. Ocenila jsem také fotografie hlavních hrdinek na konci knihy.

Opět neskutečně silný příběh z pera Heather Morrisové. Od autorky jsem četla také knihy Tatér z Osvětimi a Cilka. Obě mi utkvěly v mysli nejenom proto, že se jedná o silné příběhy, ale také proto, že je autorka velice čtivě a citlivé zpracovala. Patří jí velké díky, protože skrze její řádky nikdy nezapomeneme a snad se konečně i poučíme? No, ráda bych tomu věřila.
@klara.booklover

Silný příběh o třech sestrách ze Slovenska hlavně během 2.sv. války, které si musely projít doslova peklem... ale I to pomineme a příběh končí šťastně v zemi zaslíbené... v knize jsou na konci knihy i fotografie žen a dovětek - jak hlavní postavy příběhu nakonec dopadly ... knihu jsem četla jedním dechem ...

Příběh opět silný příběh se šťastným koncem. Forma kterou byla kniha psaná, se mi líbila. Mohu jen doporučit!

Toto nejde moc dobře ohodnotit, prostě příběh z pekla jménem Osvětim, tu hrůzu si nikdo z nás neumí představit. Četla jsem lepší knihy, ale tato také stojí minimálně z úcty za přečtení.

" Síla a naděje. "
Autentický a silný příběh tři neobyčejně silných žen, které pojí nejen pevné sesterské pouto, ale i dávná přísaha.

Osobně se mi takový typ knih špatně hodnotí, protože nechci nijak znevažovat, co za hrůzy musely sestry zažít a bojovat s nimi.
Každopádně ze všech tří dílů mi tento připadal nejslabší.
Je dobře, že je zde zmíněno, že válkou to zdaleka nekončilo, jak se nám dnes může mylně zdát.
Cesta za moře je zajímavá, obdivuji odvahu, kterou v sobě dokázaly najít.

Můžeme dnes doufat, že se z této hrůzné minulosti jako lidstvo poučíme a nedopustíme, aby se historie znovu opakovala.

Tři sestry jsou čtivé a emotivní, ale považuji je za nejslabší díl. Příběh bych ukončila po “Pochodu smrti, závěr mi přišel zbytečně rozvláčný. Naopak se mi líbily fotografie na konci, které dodaly knize osobní rozměr.