Malý princ
Antoine de Saint-Exupéry
https://www.databazeknih.cz/img/books/60_/606/bmid_maly-princ-1a9-606.jpg
4
16918
16918
Není princ jako princ. Tenhle je skutečně jen jeden – Malý princ Antoina de Saint-Exuperyho, jedno z nejslavnějších děl moderní světové literatury. Malý princ, kouzelná pohádková bytost, přichází na naši Zemi ze vzdálených vesmírných světů, aby se kdesi v Africké poušti setkal s autorem našeho příběhu a zjevil mu tajemství své podivuhodné životní pouti. Ale zjeví mu vlastně daleko víc: tajemství čistého srdce, dobra a krásy. Je to opravdu líbezná knížka, která vám bude jistě právě tak milá a blízká, jako byla všem čtenářským generacím, a k níž se budete i později najednou rádi vracet.... celý text
Literatura světová Sci-fi Pro děti a mládež
Vydáno: 2005 , Albatros (CZ)Originální název:
Le Petit Prince, 1943
více info...
Přidat komentář
"Malého prince" jsem četla již podruhé. Prvně mě zas tak nezaujal, musím ale říct, že to byla jen otázka toho, než jsem ke knize já sama dozrála. Krásně psaný, něžný a vysoce umělecký příběh s poselstvím, které je dle mého dobré si připomínat často. Opravdu krásný počin, který čtenáře donutí zamyslet se a dojme jej.
Krásně napsaná kniha, škoda, že jsem neviděla film, ten by musel být moc zajímavý. Exupéry je mistr v psaní právě takových příběhů. Děti tuto knihu zbožňují, my dospělí se sami musíme zamyslet, jak hezky a poeticky nám dává autor nahlédnout do duše mladého letce, který ztroskotal v nepřívětivých oblastech Afriky. Jaké překvapení musel překonávat, když se k němu snesl Malý princ z pohádkové planety, která byla tak malá, že si ji ani nedokázal představit.
Ke knize jsem se dostala tím, že ji potřebovala moje čtenářka. Když ji vrátila, hned jsem si ji také přečetla. Je to krásná kniha, taková pohádka i pro dospělé. Po přečtení, je o čem přemýšlet. Kdo nečetl, doporučuji.
Malého prince už mám v knihovně dobrých pár let, ale dostala jsem se k němu až teď. Ostuda, já vím. Nakonec jsem ale ráda, že jsem ho četla teď, ne dříve. Příběh je krásný a v kažté větě se něco skrývá. Kloboul dolů před autorem. Kniha je přesně taková, že kdykoliv ji vytáhnu (a že se to stane), tak v ní najdu zase něco nového. Četla jsem i psychologický rozbor celé knihy a pomohlo mi to ještě nějaké věci více pochopit. Tahle v mé knihovničce již zůstane.
Věta, jenž mi aktuálně utkvěla v paměti: “Než se lidé naskládají do rychlíků, řekl malý princ, “zapomenou, za čím vlastně jeli. Tak se ohlížejí a vrací, pořád dokola. Nemá to cenu.
Malého prince jsem už dlouho měla v plánu, ale dostala jsem se k němu až teď, četla jsem v podobě e-knihy na střídačku s anglickou verzí. A moc se mi příběh líbil. Je mi jasné, že pro takové to správné vnímání skrytého poselství budu muset knížku přečíst ještě několikrát, ale moc ráda se k ní vrátím. Je to opravdu moc milý příběh.
Za mě strašná kniha, nudná a ani pro dítě si myslím, že není úplně zábavná... pouze můj názor. Sto lidi, sto chutí ;)
Malého prince jsem si vybrala v rámci čtenářské výzvy. Sama bych se k němu nedostala. Zajímavá a na čtení nenáročná knížka, pouze 94 stran psaných velkými písmeny. Vhodná nejspíš pro děti, tedy pro mne už s větším věkovým odstupem. Určitě mohu doporučit, také bych ráda zhlédla film, který jsem v dětství neviděla.
Hodně dlouho jsem přemýšlela, zda sem vůbec něco napsat, ale já prostě musím. Nechci tady (jako těch 2226 komentářů přede mnou) opěvovat ani zatracovat příběh Malého prince – ten je prostě hezký, milý, s nápadem, alegorií i metaforami. Jedná se o kvalitní literaturu a určitě si nezaslouží kolonku odpad!
Vezmu to z jiné stránky:
Téměř každá literatura je do určité míry autorovým odrazem, a u Exupéryho to platí dvojnásob. Aspoň základní znalost autorova myšlení a života je tedy v tomto případě nezbytná, a bohužel často opomíjená. Exupéry byl pilot a nepochybně komplikovaný člověk s dost ideologickými (a občas i radikálními) názory na svět a hlavně na lidi, které jakoby miloval i nenáviděl zároveň. Většinu života strávil sám, v kokpitech letadel, vystaven tváří v tvář smrti (20. léta, tzn. neexistovaly radary, letci se orientovali podle map, hvězd, větru...), sám to ale takhle nikdy nevnímal (viz Země lidí - „To, co dává smysl životu, dává ho i smrti“). Když přistál, dovídal se, kdo z jeho přátel už nikdy znovu nepřistane, a tak zase vzlétl.
Postupem času se propadal do stále větších depresí, ničilo ho myšlení a jednání lidí, proto psal, proto se z něj stával čím dál větší blázen (nebo génius?), proto létal. V jeho posledním díle, nedokončené Citadele, v podstatě položil základy nové víry, vymyslel nového Boha, byl přímo posedlý hledáním pravdy a hlavně se zoufale snažil změnit lidi. A v tomto stavu, a za 2. světové války (!), psal Malého prince. Mezi jeho ostatními, dost těžce uchopitelnými (leč přesto velice zajímavými) knihami, napsal jeden z nejmilejších příběhů všech dob. Pár měsíců po jeho vydání zemřel. Sám, v jeho milovaném letadle.
A tohle mě fascinuje i děsí zároveň. To musí být člověk takhle zničený životem aby mohl tu frustraci přenést do něčeho krásného? Pomalu si začínám myslet, že ano...a nepatřím zrovna k těm "šťastlivcům" (=většina společnosti), kteří přemýšlí možná tak nad tím, kolik dneska koupí rohlíků.
Není šťastného génia nebo umělce, v této společnosti určitě ne.
Knihy s hlubokým příběhem, která se může jevit jako pohádka pro děti, ale není tomu tak. K maturitě moc nedoporučuji, v každém písmenku je skrytá myšlenka.
Naprosto geniální a nádherná kniha. Moje sestřenice ji má opravdu ráda, tak jsem se ji rozhodla přečíst a pak jsem pochopila...
Šílenství ohledně Malého prince jsem nikdy nepochopila a bojím se, že ani nepochopím. Poprvé jsem v tom nenašla nic zajímavého. Podruhé jsem tušila, že tam nějaká hloubka bude, ale uchvácená jsem nebyla. Teď když jsem knihu četla už potřetí, tak jsem zkrátna seznala, že to není pro mě. Jistě, i já jsem pár hezkých pasáží našla, ale k srdci mi kniha nepřirostla.
Audiokniha - bylo to milé, ale tak nějak nemápu to "haló" kolem knihy. Četla jsem jí teď poprvé ve 40+ letech, tak možná jestli to není problém ... Mé 2,5 hvězdy hodnocení knihy určitě neublíží :o)
Malý princ od Antoine de Saint-Exupéry pro mě vždy byl něčím víc než jen pohádkou. Je to příběh, který v sobě nese tolik křehkosti a zároveň silné výzvy, jak se nenechat ztratit v „dospělém“ světě. Princova naivita a zvídavost mě stále nutí přemýšlet o tom, jak často zapomínáme na to, co je opravdu důležité, a místo toho se zahltíme povrchními věcmi. Autorův osud – jeho smrt při letecké misi – je v příběhu cítit jako tichý smutek a zároveň jako touha po svobodě a smyslu. Tento příběh mi připomíná, jak vzácné je mít schopnost vidět svět očima dítěte a že pravá moudrost se skrývá v jednoduchých věcech.
Co je důležité, je očím neviditelné.
Od začátku až do konce.
Je to milá, nadčasová klasika.
Pilot letadla Antoine ztroskotá v poušti a při opravě se mu zjeví malý chlapec, který po něm chce namalovat beránka. A tak začíná slavný příběh francouzského spisovatele o vyprávění chlapce, který žije na malé planetě a cestuje z jedné planety k druhé, kde potkává různé typy vládců planet, kteří se povahou a chováním podobají lidem na Zemi, ať je to třeba domýšlivec či král, který chce vládnout všem. Dle mého názoru, tuto knihu děti těžko pochopí, alespoň já tedy ve svém -náctiletém věku, knihu nechápal a extra mě nebavila. V pozdějším věku jsem se k ní vrátil a začal více o myšlenkách Malého prince přemýšlet. Nejde tuto knihu přečíst jak klasický příběh, ale spíše vnímat to co chce autor říct. A jako mnoho čtenářů, tak i mě se nejvíce líbila scéna s liškou, která pronese nezapomenutelnou větu, která mě provází životem …. „Stáváš se navždy odpovědným za to, cos k sobě připoutal.“
Štítky knihy
přátelství, kamarádství zfilmováno francouzská literatura rodina mezilidské vztahy dětský hrdina Malý princ duchovní rozvoj sci-fi klasická literaturaAutorovy další knížky
| 1962 |  Noční let |
| 1965 |  Země lidí |
| 1976 | Moje planeta |
| 1967 | Válečný pilot |
| 2009 | Malý princ (komiks) |
Tato kniha je srdcovka už od malička a proto nemůže dostat míň než plný počet bodů. Neustále se k ní vracím a provází mě životem už dlouho. Proto si podle mě zaslouží i pozici ve čtenářské výzve pod položkou dnes přidaná kniha - kdybych si měla vybrat jednu knihu, po které sáhnu každý den, byla by horkým kandidátem