Aghatte komentáře u knih

Pro mě také naprosto neznámá oblast pohraničí, problematika česko-polských vztahů, i havířina. Jsem ráda, že tato kniha vznikla a přiblížila nám historii takto poutavě a čtivě.
Knihu jsem zvládla za dvě noci, opravdu to nejde odložit, vtáhne vás do děje od prvních kroků na solnou pouť do smířlivého konce.
Obdivuju ty ženy, neměly nic než svou víru a lásku. Žádný lékař, psycholog, prášky, internet, móda, zábava.... jen dřina, děti, neštěstí, války, bída a utrpení. Dokázaly žít a nést své břemeno s vědomím, že to je vůle boží, a kdekdo má ještě méně.
Bude-li pokračování, ráda si ho přečtu.

62 30.11.2020

KONEČNĚ mě někdo chápe.
Např., jedna věc ze všech - Jak tam zvoní telefon a ona zdrhá, já ještě vypnu zvonění, ten zvuk je jako výhružný prst.
Vidím se na každé stránce.
Ale knihu by měli přečíst spíš lidé v mém okolí, aby pochopili i oni, že netrpím tím, že nejedu nikam na dovolenou, nebo na vernisáž, nebo na oslavu, nebo... naopak jsem blažena, když mě opomenou pozvat.
A hlavně, že to není nemoc a nepotřebuji se vyléčit, když do konce dne už neuvidím ani duši, jen dobře. Já ten zpovykaný svět kolem nepotřebuji, pořád někdo trvá na tom, že to musí zlomit, a dostat mě z té ulity, ale to ( kdovíproč) potřebuje on, ne já.
Já žádný problém nemám :-))

57 18.08.2023

Knihu jsem měla zamluvenu v knihovně, vůbec jsem nevěděla, co mám očekávat,
žádná očekávání tedy nemohla být zklamána ani naplněna.
Líbí se mi, kdy zdánlivě nevýznamné věci do sebe nakonec pěkně zapadnou.
Líbí se mi, když musím číst mezi řádky.
Kniha se mi líbila celkově, jak byla pojata.
Líbil se mi snový jazyk vypravěčky.
Ovšem s tímto tématem psát "líbila se mi", zní jako hloupý vtip.
Kolik takových rodin asi je...?
Babička byla excelentně vykreslena, znám pár takových osob naživo a úplně je vidím.
A přesně slyším ty kecy. Cítím smrad staré čuby a lepím se od smůly. Dělá se mi špatně v autě. Motám se opilá a opět ( po 100 ) zamilovaná, je to konečně ten pravý, co se o nás postará? Co nás unese a budeme žít šťastně, jako v barevné voňavé pohádkové knížce.
Ale já mám to štěstí, že jsem jen čtenář, osoby příběhu si to odžily celé.
Bylo mi moc líto bráchů, jak to odnesli, aniž by vůbec mohli kluci pochopit, co že se to vůbec děje.

57 29.07.2023

Naprostá klasika, Oskara za knihu všech dob, kdybych opravdu musela vybrat na pustý ostrov jen jednu, byla by to ona. Je tam prostě všechno, je to naše, české, laskavé, inteligentní.
Poprvé jsem četla někdy na základce, od té doby milionkrát. Bála jsem se, že filmové zpracování knize ublíží, ale naštěstí nikoliv, je to stejně dobré a volba herců geniální.

"...ale to, že mi upírá fantazii, když ví, že se mi povedlo správně vyplnit úřední formuláře přiznání k dani důchodové, to mne opravdu překvapuje" :-))

54 31.08.2019

"Sníme si buchtu, vypijeme čaj, posedíme, poklábosíme.... ".
Tato věta mě úplně dostala. Autorka je prostě geniální.

Řve to do celého světa, ale nikde nic.
Pocit naprostého zmaru.
Těžká deprese.
Reportážní styl bez špetky emocí. Jediný pokus o útěk byl klasifikován jako psychotická ataka. Nač brát léky, když to není nemoc. To Ti nikdo nevyléčí.
Kdo by se divil, že takový osud není životaschopný.
Není to hezké čtení, ale je to potřeba psát a číst.

Na podobných knihách mě nejvíce zajímá úplně jiná linka.
Popis každodenního života bez moderních blbostí, bez peněz a bez tlaků reklamy a okolí.
Co si dala k večeři, jak za pár drobných si koupí něco z košíku s prošlým zbožím, jak má stoleté zásoby ve spižírně a v zimním období je ráda likviduje. Jak si ohřeje vodu na kamnech a jak si váží tepla a slunce.
V době, kdy jsou plná nákupní střediska, reklamy říkají "KUP!" a doručení a vrácení máš zdarma. Kdy všichni mají umělé nehty, umělé řasy, jsou otetovaní, mají členství v klubech, chodí na kosmetiku, ke kadeřnici, kde vypláznete za sestřih 1800 a nikomu to nepřijde divné...
Klimatizujeme a solarizujeme se, investujeme do chytrých domácností, kdy za nás světlo rozsvítí mobil.
Kdy někdo má na očích stíny za 800 a sluneční brýle za 2000...
Pak život holky ve starých botách mě vážně "baví" ( nejsem nelida, je to jen další pohled ), i když to neznamená, že musíme být napřed zneužiti, abychom přestali konzumovat.

52 23.09.2023

Nemám nic, co bych zašila do svého kabátu (který také nemám), ale připadala jsem si jako multimilionář. Jedu vlakem, čtu, dávám dětem svačinu, můžou si vybrat z narvaného batohu, voda, káva, čaj, pečivo, ovoce, sušenky... znáte to.
Syn mi říká, maminko, proč brečíš, tak to nečti, když je to tak smutný, proč čteš o takové hrůze, nečti to!, a tahá mi knížku z ruky...
Právě proto to musím číst, a měl by každý z nás, právě proto.

"Až zbytek světa zjistí, co Sověti páchají, udělají tomu všemu přítěž."
Vážně?

48 25.08.2019

Byla jsem na besedě s autorkou, zahlédla jsem náhodou plakát, tak se tam vydala.
Bylo narváno, dokonce museli některé zájemce i odmítnout.
Prožili jsme více než hodinu v příjemné společnosti této obdivuhodné a nesmírně pozitivní dámy. Promítala snímky a vyprávěla o své cestě k sobě samé, byl prostor pro dotazy, od klasických praktických na cenu a vybavení, až po velmi osobní až intimní. Nikdo z nás přítomných zřejmě na trailu nebyl a ani knihu zatím nečetl. Koupili jsme si ji až tam.
Všichni známe Divočinu, film i knihu. Monika sama se se Cheryl setkala.
Knihu mám i s věnováním "důležité se je z toho nepos...", což dokresluje celý zážitek.

Je zajímavé kolik lidí touží se vydat na půlroční trail do USA, ale když nabídnete, ať každý den vyjdou na hodinu do přírody, sami, kde budou mlčet a jen zírat do zeleně, a každý (druhý) víkend vyrazí na celodenní pěší túru s batohem na zádech, mají tisíce výmluv. Nemusí to být PCT, aby člověk udělal změny ve svém životě, nahlédl do svého nitra a občas zažil nějakou nepohodu v podobě deště, utopeného mobilu či puchýře na noze...

43 15.10.2022

To byla ale krásná literatura!
Přečteno za 4 hodiny.
Nechápu stále to zařazení červená knihovna :-(
To asi čtenářky nikdy žádnou nečetly.
Romantiky tam moc není, spíše je to sociální historický román, kde je přesně vykresleno, jak jsou lidé hloupí, nevzdělaní, udření, zlí, závistiví a fanatičtí.
Asi od půlky jsem se začala bát, co se stane, anžto na obálce je uvedeno, že dojde k nevyhnutelné tragédii.
Knihu jsem pořídila na zdejším bazaru za 100 kč, a moc za ni děkuji, už mám nejméně tři osůbky, které ji chtějí půjčit, a bude mít stálé místo v mojí knihovně.

Ráda se k ní budu vracet, ikdyž už vím, jak to dopadlo, protože čist ji, je zážitek sám o sobě.
A už koukám, kde bych sehnala něco dalšího od autorky.
Hezká chudá děvčata to měla opravdu těžké. Vždycky je někdo někde ohnul, když se bránila vyhodili je, když otěhotněla, vyhodili je s hanbou, ale chlap byl vždycky na koni. Ten si se svým majetkem ( tedy služkou ) mohl dělat, co chtěl.

Měla jsem prababičku, chudou krásnou nevzdělanou holku, která se nikdy nevdala, protože ji snoubenec utekl do Ameriky, a bohužel její osud za první republiky byl dost podobný. Sloužila u panstva, a měla dokonce několik dětí, kt. počala tímto způsobem. A vždy, když se ukázalo, že je těhotná, vyhodili ji ze služby.
Válku přežily jen tři, moje babička a její dva sourozenci.
Žila až do 89let s mojí babičkou, starala se o její děti, a pak se babička starala o ni. To by byl námět na román, celou knihu jsem na obě myslela. Ale červená knihovna by to tedy nebyla :-((
Děkuji autorce za čtenářsky a trochu i osobní zážitek.

41 28.01.2024

Knihu jsem objevila jako malá. Přečetla jsem ji asi 50x za svůj život. Naposledy, když jsem ležela v nemocnici, nemohla se hýbat a nemohla spát. Velmi mi pomohla. Jen mi nedělaly dobře ty pasáže, kde líčila, co vše mají k jídlu, co chovají, pěstují a sklízí, a jak může být rozšafná v počtu vajec..., jelikož nemocniční strava se nedala pozřít a já měla pořád hlad :-)
Humor, nadhled, lidskost, laskavost, láska, odhodlání.... Ano, já si myslím, že by měla být v povinné literatuře každé ženy a nestydím se za to. V žádné větě nenajdete sebelitování, stěžování si, naopak, hrdinka se pere s životem s úsměvem se vším, co k tomu patří, stejně jako její rodina, hl. babička i maminka. Ve všech knihách je cítit to souznění.

41 16.06.2019

Autorku obdivuji, "naše" pýcha a chlouba. Psát tedy umí.
Jinak ani hodnotit nelze než plný počet.
Lehkovážné, nonšalantní, noblesní prvorepublikové počteníčko se zvrtne v hrůzy holocaustu, ale ani po osvobození a záchraně zbytků holého života doslova ve vteřině dvanácté nenachází Zuzana klid.
Nevím, kde bere sílu ještě se nadechnout..., možná všechen ten cukr... Závěr dává naději.

40 12.05.2021

V komentářích už bylo asi řečeno vše.
Mně nejvíce vadilo chování vrstevníků, to byl odporný hnus. Byla jsem kdysi puberťák, mám děti, které prodělaly pubertu, ale s takovou záští a šikanou jsem se ( naštěstí ! ) nikdy nikde nesetkala. To je něco, co nedokážu pobrat, a z čeho mi je fyzicky zle.
Příběh je to neradostný, Julie ujetej precizní magor, Anežka chudák prostředek k naplnění jejího snu. Koupíte si dítě, a to vás, kurva, bude milovat, ikdyby jste to z něj měli vymlátit, jelikož ona, matka, vám dá všechno!

Bavily mě postřehy ze života matek, to má autorka okoukané trefně, stejně jako ta trapácká fóra, kde si vyměňují “rady , to jsem se pobavila, příjemné odlehčení v jinak hutném příběhu.

39 30.09.2023

Výborné čtení, nenechá vás v klidu. Autorka píše tak, že máte pocit, že sledujete děj na plátně. Líbí se mi její smířlivost a soucit, nikdy své hrdiny i antihrdiny nesoudí, předkládá nám jejich životy, myšlenky a skutky a prožitky bez známky hodnocení.
Rodinná více než 100 letá sága se spoustou odboček a dalších lidiček, velmi pěkně se to čte. Doba neveselá, 1. i 2.sv.válka, meziválečné období, poválečné odsuny, železná opona, a v ní osudy obyčejných lidí, kteří jen chtějí žít, milovat a pracovat, vychovávat své děti.
Oceňuji široký záběr a znalost problematiky a žádné sklony k patosu a podbízivosti.

39 18.01.2022

Nic podobného jsem nečetla - zajímavé, snové, neskutečné, morální, citlivé, něžné, brutální, obnažené, nemocné.... jako my všichni. Ale každý nejde s kůží na trh a nebojuje za Dobro.
Plno úžasných myšlenek a neotřelých slovních spojení. Lahůdka pro čtenáře.

35 15.12.2020

Kráduluju! Kluk a čípy!
Kniha, ze které jsem maturovala, kdysí dáááááávno, úžasný český překlad - v podstatě překladatel odvedl stejnou práci jako autor.
Pokud máte rádi češtinu, doporučuji, všichni se pobavíte. Vlastně se tam nic neděje, ale je to sranda. Četla jsem ji asi 300x. Některá rčení se navždy ustálila v mojí mluvě, a kdo nečetl (většina), kouká na mě s povytaženým obočím, zda jsem v pořádku.

34 04.09.2019

Nechápu, jak to může někdo nazvat oddechovkou či červenou knihovnou,
Včera v polovině knihy jsem se rozhodla si ji koupit (už je na cestě), jelikož si ji ráda přečtu znova a půjčím ji kdekomu.
Být zasazena do moderní doby, bude mít zařazeni do psychothriller, a hlavní protagonisté nálepku psychopatů.
Strhující drama, rodinná tajemství a bravurní charaktery postav mně nedaly vydechnout, držely v napětí až do akčního konce.
Četbu jsem si užila a děkuji za nevšední čtenářský zážitek.

33 16.01.2024

Vím, že není fér srovnávat jablka a hrušky, ale po té, co jsem včera dočetla Harasimovou s dalším jejím prvoplánovaným škvárem, působí tato kniha jako osvícení.
To je literatura!
Není třeba to více pitvat, 231 komentářů přede mnou už asi řeklo vše.
Nečtu povídky, nemám je ráda, obecně, plošně, jsou krátké a protivné. Popadla jsem v knihovně knihu jen podle autorky, schválně nečetla ani anotaci ani komentáře, a otevřela večer před spaním.
Zjišťuji, že je 2:20, dočteno, a já utírám slzy.
Děkuji za nevšední čtenářský zážitek.
Nevěřila bych, co ještě je možno vykřesat z jazyka českého. Některá slovní spojeni, věty, pojmenovávání jsem si opakovaně vychutnávala, nikdy by mě nenapadlo takto poskládat slova. Úplně se koupu v textu. Tedy spíš asi blaženě rochním. Děkuji!

33 17.08.2023

Jedna z nejpovedenějších. K neuvěření dokonalá zápletka. Šla jsem do kina i na nové zpracování, TV starší podobu jsem viděla několikrát, a měli to opravdu úžasně udělané. Kniha je má oblíbená léta, jako všechna Aghaty.

33 31.08.2019

Minimalistická obálka a pěkný příběh, napsaný pěknou češtinou, líbilo se mi to.
Ráda doporučím, ale asi jen ženám, neznám chlapa, co by podobnou knihu přečetl.
Mikrosvět jedné rodiny, to mě baví, všude je něco.

32 24.03.2024

V listopadu 2020, kdy u nás probíhala první vlna covidová, a všichni za pochodu se učili, co dělat a jak žít s pandemií v zádech, jsem na Prima ZOOM viděla dokument BBC o Španělské chřipce. Končil větou, jaké by to asi bylo, kdyby v dnešním globalizovaném světě vypukla epidemie. Myslím, že byl natočen 2019.

Kniha je děsivá, opravdu jsem se těšila, až se konečně dostanu utrpení na konec. Procházíme 6 let života Pii, a nejhorší horor by se nemusel stydět.
Jediné, co vytýkám, stejně jako u předchozí knihy, je donekonečna opakování stejných frází- chtělo se jí zvracet, nechtělo se ji dotýkat, podlomila se jí kolena, kousala se do tváří, cítila tep ve spáncích
Na každé stránce několikrát.
Rodina Hudsonových působila až kýčovitě kladně, ale Pia si zasloužila protipól utrpení, špíny, hladu a všudypřítomné smrti.
A jak jde o děti, vždycky vyměknu, takže budu kritizovat jen málo.
Paradoxní bylo, jak říkali Dětské odděleni nebo Dětský pokoj, jakoby ostatní, odrostlí plenkám, přestali být dětmi.

32 28.10.2023

Krásné.
Miluji Fern, Wallyho i Willow a moc jim fandím. Líbil se mi jejich svět.
Probdělá noc v jejich společnosti byla úžasný čtenářský zážitek.

32 15.09.2023