Vejce a já

Zařadila bych do povinné četby všem ženám, nebo alespoň těm, co se umějí zasmát a to i samy sobě.

Klasika už od dětství a ráda jsem ji zase po mnoha letech v rámci Výzvy vzala do ruky (jako knihu z roku narození jednoho z rodičů). Jak jsem ve svých dvanácti farmu Betty docela záviděla, tak teď bych s ní nejspíš neměnila, ani kdyby k tomu byl tučný doplatek. Ale ten její lehký styl, kde dokáže vyhmátnout humor i tam, kde by průměrný člověk hledal sirky, aby ten prokletý dům zapálil a manželovi zbylo jen pár set pečených kuřat, je obdivuhodný pořád...

Co k této knize dodat, když každý čtenář jí pomalu zná. Jedině z toho vzejde to, že nic se nemá přehánět a radši se nepouštět do neznámých vod.

Když mě život přitlačí ke zdi, sáhnu do poličky a vytáhnu knížku Betty Mac Donaldové. Má neuvěřitelný talent jak životní trable podávat s lehkostí a humorem a patřičným optimismem nakazit čtenáře. Už jak název knihy napovídá, líčí v knize své zážitky na slepičí farmě někde ze zapadlého koutu amerického venkova. Skvělá antidepresivní knížka, plná neuvěřitelných příhod. Doporučuji k četbě hlavně ženám.

04.10.2025

Autobiograficky inspirovaný příběh z amerického venkova je psaný s lehkostí a humorem, který je zjevně autorce vlastní. O knize vím už dávno, stejně tak o její skvělé interpretaci ze strany paní Jaroslavy Adamové, ale nikdy jsem se nedostala k tomu, abych si ji přečetla nebo alespoň poslechla. Tak jsem učinila až nyní ve formě audioknihy v podání paní Adamové. Je to typická ukázka oddychového čtení/poslechu.

Nevím, jak je to možné, ale tahle knížka mě nějak vůbec nebavila a nemohla jsem ji skoro dočíst. Přitom téma je mi blízké, jiné knihy jsem jako dítě od autorky četla a milovala. Betty mi je v knížce sympatická, i když její role je v dnešní době už nepředstavitelná...ale bohužel jsem se nezačetla a fanouškem této knihy se tím pádem nestala.

romantika až za hrob... na jednu stranu tam chcete být, všechno to vidět a zažít a na stranu druhou jste rádi, že vás takový život obloukem obešel...

Šálivý to čas. Do rukou se mi dostala nejdřív kniha Co život dal a vzal a až poté jsem začal objevovat tvorbu paní Betty. Takže jsem de facto rozetnul ono slavné „Co bylo dříve, slepice nebo vejce?“ V mém případě ,hřadová leghornka’ (v podobě výše zmíněné knihy) a teprve pak přišlo na řadu Vejce, u něhož jsem se ale bavil stejně dobře. Je proto smutné, že autorce byl vyměřen na tomto světě tak krátký čas, nicméně zcela určitě bohatě naplněný.

Skvělá knížka o životě na farmě. Některé situace jsou popsány skutečně humorně, ale je pro mě nepředstavitelné, že bych se ocitla na Bettyině místě a musela toho dělat tolik, co ona. Nemluvě o izolaci, kterou musela vytrpět. Jediné, co bych knize vytkla, je to, že místy jsou popisy až moc zdlouhavé. Jinak se to četlo samo. Pokud po této knize sáhnete, myslím, že nebudete litovat.

Jak zde bylo mnohokrát napsáno, nechápu jak autorka mohla zvládnout takový zápřah a podmínky. Kniha se četla moc hezky, občas mě trochu otravovalo zdlouhavé a někdy až moc poetické popisování všeho možného. Z Betty jsem občas cítila trochu namyšlenosti a nadřazenosti. Velmi se mi ale líbil její sarkasmus a smysl pro humor.

Kniha vypráví o ženě, která následuje svého manžela a změní svůj dosavadní život, když se z města přestěhuje na izolovaný venkov. Zde manželé farmaří a starají se o slepice, které pro ně jsou zdrojem vajec - právě tento motiv knize propůjčil svůj název. Hlavní hrdince (samotné autorce knihy) život na zemědělské usedlosti pro svoji fyzickou náročnost a nedostatek společenského povyražení nevyhovuje. Kniha také dobře zachycuje tradiční rozdělení rolí žen a mužů ve společnosti, které bylo v té době na americkém "zapadákově" uplatňováno asi ještě silněji než dnes.

Název knihy velmi vystihuje hlavní náplň celého příběhu. Autorka a zároveň hrdinka této knížky se sarkasmem popisuje své životní útrapy i dobrodružství se svým manželem Bobem na slepičí farmě.
Doba, kterou Betty v knize popsala, jasně ukazuje postoj k ženám od společnosti. Žena, která měla být především poslušnou dcerou, posléze manželkou a matkou.
Neumím si vůbec představit, jak zvládla takové pracovní nasazení, drsné počasí a manžela, který nebyl vždy laskavým přítelem.
U některých postřehů jsem se zasmála, u jiných nevěřícně vrtěla hlavou a nad jinými mě dojímala.
Betty měla opravdu zajímavé sousedy, popsala je tak dokonale, že jsem měla pocit, jako bych je viděla přímo před sebou.
Občas ale kniha obsahuje zdlouhavé popisy, jakoby žádný posun a najednou skok a uběhne velká část roku.
Taky mi řazení vyprávění přišlo někdy poněkud chaotické.
Každopádně ale jsem ráda, že jsem měla možnost si knížku přečíst a ráda se k ní někdy opět vrátím. :-)

Moje první setkání s Betty. Musím říct, že obdivuju, jak se v tak mladičkém věku zakousla do práce a nevzdávala to (alespoň ne v téhle knize). Bavilo mě její vyprávění a sousedech, díky skvělým popisům jsem si živě představovala, jak to u nich asi tak může vypadat. Děsila jsem se při vyprávění o Indiánech. Zajímalo mě, jak se těžilo dřevo... A přitom jsem Betty, láskyplné, vzdělané, snaživé a oddané ženě přála mnohem hodnějšího a citlivějšího manžela, který by ji ocenil.

Další kniha v rámci čtenářské výzvy. A když už jsem vybral datum mamky, tak jsem dal i knihu, která je spíše holčičí.
O tomto titulu jsem již rozhodně slyšel, a tak jsem se s chutí začetl.
Je vidět, že kniha je napsaná už hodně dávno. Pravidla, normy, obyčeje a zvyky, jak se má manželka chovat, jsou dnes již vesměs přežité.
Nicméně jako oddechovka s prvky humoru, to rozhodně nebylo špatné. Nemohu se však ubránit dojmu, že si "autorka" a žena Boba, musela na farmě leckdy sáhnout až na opravdové dno.

Knihy této autorky mám ráda. Má osobitý styl, který nemusí každému sednout, ale mě její knihy baví. Její pozitivní přístup k životu je nakažlivý a i z této knihy může člověk načerpat trochu radosti do života. Protože to není o tom, co žijeme, ale jak žijeme.

Humorné zážitky nezkušené novomanželky, která se ocitne uprostřed divočiny, respektive slepičí farmy. Milovala svého muže a dělala vše proto, aby byl šťastný.To už je samo o sobě dobrý námět na román, ale pokud to prožijete na vlastní kůži, tak je to samozřejmě ještě lepší a hodnotnější. S Betty řešíme její každodenní radosti a strasti, vztah s jejím manželem Bobem a jejich pohled na život na venkově. Často se dostala do náročných a absurdních situací. Za všech situací neztratit smysl pro humor a optimismus. Vtipná, laskavá a zároveň upřímná kniha o životě na venkově a schopnosti najít humor i v těžších situacích a vyprávět o nich s nadhledem. Kouzlo této půvabné knihy není v tom, co vypráví (i kdyby spravovala auta a jezdila bagrem), ale jakým stylem se na to dívá a vypráví to, co prožila.

17.05.2025

Kniha mi byla doporučena a moc se mi do ní zezačátku nechtělo, ale navzdory tomu mě velice zaujala. Je to skvělý humorný příběh, určitě si ji přečtu znovu.

Jedna z knih, které bych si vzala na pustý ostrov. Bavím se u ní pokaždé, co ji čtu, což bude z velké části i mimořádně povedeným překladem, řekla bych. Pobaví asi spíše ženy než muže, ale víte co? Zkuste jí dát šanci, je vážně vtipná.

Poznámka na úvod: knihu je třeba přečíst, klidně několikrát, než si to pustíte. Protože i když je audioverze fajn, spousta tam toho chybí a někde to ani nedává smysl a je jasně patrné, že bylo něco vynecháno. Ducha té knížky to hodně sráží.

Betty čtu od puberty vždy jednou za několik let, znám ji prakticky zpaměti a u nás v rodině se ustálilo mnoho hlášek a situací, jimiž glosujeme různé situace. Vejce a já i Co život dal a vzal, ovlivnily můj život zřejmě více než si uvědomuji. Pozitivně ovlivnily. Ať se stane cokoli, člověk, který je schopen nadhledu, humoru, vždy ho něco těší a vždy vidí nějakou naději, vždy proplouvá životem snadněji.