Co život dal a vzal

1 14. dubna

Po letech jsem si tuhle knihu poslechla i v audio podobě a moc jsem si to užila.

5 11. dubna

V životě vás může převálcovat pouze katastrofa, která vás o ten život připraví. U všech ostatních případů platí postoj, který k nim zaujmete. A Betty má ten sympatický.

33 14. února

Ať tuto autorku v životě potká - potkalo cokoliv, nikdy beznadějně nepropadala do sebelítosti a pesimismu, vždy hleděla kupředu s nadějí a vírou, že vše dobře dopadne... Proto její knihy, i tato je směsicí nezdolného elánu, humoru a pohlazením po duši.
Kniha si plný počet hvězd podle mého zaslouží.

4 05. února

Tahle kniha ležela v knihovně snad od nepaměti. Vím to moc dobře, protože jako malá holka jsem si se hřbety hrávala a když jsem se naučila hláskovat, tak jsem si ty názvy pořád dokola četla - se zakloněnou hlavou. Co život dal a vzal jsem do ruky vzala, když mi život pozastavil lockdown. Neměla jsem od knížky moc očekávání, protože jako puberťačka jsem si z knihovny půjčila Vejce a já, což mě tehdy nudilo tak, že jsem knihu odložila. CDaV byla ale absolutně jiná zkušenost. Asi jsem byla naměkko už z věnování, které na mě z obálky vypadlo, protože babička tuhle knížku věnovala mojí mamce, když udělala maturitu.

Odpočinkové, nadčasové, vtipné a zejména v části o tuberkulóze velice dojemné a svým způsobem napínavé čtení. Občas jsem trochu skřípala zuby nad překladem některých eventualit. Překladatelku však chápu, výrazy z kapitalistické Ameriky by čtenáři žijící v socialistickém Československu také těžko pochopili. A mě koneckonců došlo, že burská pomazánka je arašídové máslo.

6 05. ledna

Jedna z mych nejoblibenejsich knih. Na autorce, potazmo hlavni hrdince obdivuju schopnost poprat se i s temi nejtezsimi situacemi v zivote. Cte se to uplne samo. Klidne bych takove veci mohla cist porad, bohuzel, podobne literatury moc neni.

12 22.12.2020

Tuto knihu jsem dostala kdysi na střední škole a moc jsem se na ni těšila. Ani nevím, jak se to stalo, že zůstala tolik let netknutá v knihovničce. Letos jsem se rozhodla s tím konečně něco udělat. Sice mě trochu děsily stránky hustě popsané malými písmeny, ale nakonec jsem se do knihy pustila a vůbec toho nelituji. Kniha se vlastně skládá ze tří částí. V první autorka líčí, jak si s pomocí sestry Mary hledala práci v době krize, v druhé popisuje léčbu tuberkulózy v sanatoriu a třetí část je o životě s manželem a dcerami na ostrově nedaleko Seattlu. Mi se paradoxně líbila nejvíc část ze sanatoria. Celá autorčina rodina žije nekonvenčním způsobem života, z ničeho nedělá vědu a a i přes spoustu problémů si snaží život užívat, ať se děje cokoli. Kniha je napsaná s lehkostí a nadhledem.
Výborná kniha pro tuto dobu.

5 05.12.2020

Úžasná a opět výstižná kniha Betty MacDonaldové. Kniha je rozdělena na 3 romány a všechny popisují život v době hospodářské krize, léčení v tuberkulózním sanatoriu a život na ostrově. Vše je popsáno s grácií a vtipem, i když spisovatelka to v životě neměla zrovna lehké. Ale nepodává se tomu, má prima rodinu, o kterou se vždy může opřít a nikdy se nenechají na holičkách. Ukázkové dílo, jak všechno jde, když se chce. Nebo spíše když se musí. Všechno řeší s optimismem a čtenářům dává skrze stránky neobyčejnou sílu a chuť jít dál, i když člověku není vždy do zpěvu a nejradši by se vším někdy praštil. I zde platí , že vše je o lidech. Ráda si její knihy vždy přečtu s chutí, když potřebuji povzbudit. A to Betty přesně splní.