Co život dal a vzal

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Autorka ve volném pokračování slavného románu Vejce a já vypráví o třech důležitých etapách svého života - o období nezaměstnanosti, o době, kterou prožila jako pacientka plicního sanatoria, a konečně o obtížném údobí, kdy pečovala o dospívající dcery a snažila se o literární kariéru. Náměty čerpá výhradně z vlastního života a s ironickým nadhledem líčí, co ji v něm potkalo dobrého či zlého. Optimismem, bezprostředností, upřímností a vírou v člověka a jeho schopnosti překračují její romány běžné hranice jak humoristické, tak i ženské četby....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/11_/113139/co-zivot-dal-a-vzal-7f9-113139.jpg 4.6812
Orig. název:

The Plague and I, Anybody Can Do Anything, Onions in the Stew (1950)

Žánr:
Literatura světová, Biografie a memoáry
Vydáno:, Vyšehrad
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (119)

Kniha Co život dal a vzal

Přidat komentář
1bublina
03. ledna

Stejně jako předchozí kniha Vejce a já je i tato moje oblíbená. Moc se mi líbila část Morová rána, kdy Betty líčí pobyt v nemocnici s TBC. Přestože se nesměla skoro hýbat, ohřívače dostávali až v říjnu a umývat se musela ve dvou hrncích vody, nepropadla depresím a vše líčila s úsměvem a humorem, tak jak jsme od ní zvyklí. Vůbec nevadí, že je kniha napsaná už před 69-ti lety. Rozhodně doporučuji!

Ctv
26.12.2018

Jedna z mých nejoblíbenějších knih. Betty MacDonaldovou miluji. Zcela nekriticky. Takhe kniha je u mě už hodně ochmataná, protože jsem ji četla asi tak 20 krát. Život v tuberkulozní léčebně, který určitě nebyl žádný med, popisuje tak, že máte pocit, jako by byla na dívčím letním táboře. Je jen málo knih, u kterých jsem se tak nasmála. Od doby, kdy jsem četla tuto knížku, vím, že "nejlepší dobroty jsou vždycky v malých balíččích". I když ji tam řekla protivná fouňa, tak tuhle větu si pamatuji. Nevím proč. Možná proto, že měřím 165 cm :-)

esma
27.11.2018

Betty vnímám jako přítelkyni od doby, co jsem poprvé četla její knihy. S radostí jsem si je také poslechla a ... byla jsem zklamaná. S odstupem let mě zaskočila její finanční nezralost a negramotnost (to jsem dříve nevnímala ?) A pak jsem s ní znovu potkala v poslední části : Dusím se ve vlastní šťávě - hlavně díky Vilmě Cibulkové, která dokázala absolutně profesionálním a dokonalým způsobem navodit tu správnou atmosféru a zprostředkovat mi znovu Bettyin životní nadhled, kterým okouzlila mnoho čtenářek (sorry, pánové). Prostě, Betty byla třída.

gretl74
12.11.2018

Skvělá - humor, který mi prostě sedí.

Evina.Cetba
29.09.2018

Toto je snad moje nejoblíbenější beletristická kniha - kvůli inteligentnímu humoru. Všechny etapy autorčina života jsou skvěle napsány. Když si chci udělat radost, namátkou memoáry otevřu a přečtu si s chutí například o tom, že i v nemoci lze na život koukat s nadhledem. Období nezaměstnanosti, období, kdy byla konečně zaměstnána, sestra Mary, pubertální dospívání svých dcer, vše je vykresleno barvitě. Své přehmaty dokázala nadlehčit osobitým způsobem. Možná právě kvůli optimistickému postoji k životu všechny potíže, dokonce i tuberkulózu, úspěšně překonala. Neuvěřitelné a inspirativní!

Amazonka72
23.09.2018

Knihu Betty Macdonaldové jsem po dlouhých letech vzala do ruky z důvodu, že jsem měla v červenci možnost shlédnout divadelní představení “Kdokoli může dělat cokoli” na letní scéně divadla Ungelt. S Terezou Kostkovou (Betty), Mášou Málkovou (Mery) a Jitkou Smutnou (maminka) v hlavních rolích. Představení mě doslova uchvátilo. S neskutečnou lehkostí a jemným humorem vypovídá o složité době světové hospodářské krize. Početná rodina, kde vládnou pouze ženy, si i v tomto nelehkém období dokáže najít čas pro humor, v leckdy složitých situacích hledá to pozitivní a především stojí všichni pevně při sobě a mají se rády. Díky tomu mohou být šťastné, i když není co na sebe, čím zatopit, a někdy ani co k jídlu. V době konzumu a blahobytu je to jako balzám na duši. Návrat k podstatným věcem, které náš pocit “štěstí” formují. Proto kniha, chtěla jsem atmosféru a pocit lehkost načerpat ještě z knižní předlohy. Nastalo ovšem zklamání. Nevím proč, ale zkrátka se mi nepodařilo prožít ji znovu. Ano, kniha je vtipná, je to přjemné čtení na letní večery a do vlaku, ale něco jí chybí. Možná nebyla ta pravá chvíle, kdy jsem ji měla číst. Možná jsem ovlivněna skvělou dramatizací příběhu, který knize dodal další rozměr, plastičnost, možnost být součástí příběhu, postavám pak skutečnou fyzickou podobu. Paní Macdonaldová musela příběh napsat dobře, bez něj by skvělá divadelní hra nevznikla. Proto nakonec čtyři hvězdičky. Kniha zůstává v mé knihovně a určitě se k ní v budoucnu vrátím. A to i k dalším dílům (Morová rána a Dusíme se ve vlastní šťávě), které jsem zatím odložila.

Ottovka
02.09.2018

Moc příjmené čtení na zimní večery... Kniha zahřeje u srdce

knihovniceVS
19.08.2018

Jediná kniha, kterou jsem v životě ukradla (na mou omluvu, je to víc než třicet let...) :-D a udělala bych to znova, kdyby nebylo zbytí :-D

anamor.avonoz
12.08.2018

Tuhle knížku můžete otevřít kdykoliv na jakékoliv straně a číst ...a pak zase zavřít.
Sice ji celou znáte, ale pokaždé vás i přes své chmurné pasáže rozveselí a pobaví.

Agatha84
25.07.2018

Průběžně se ke knize v průběhu života vracím a zatím mě nepřestala bavit. Kéž bych měla takovou schopnost nadledu a sebeironie jako autorka :-)

Pavlína79
20.07.2018

vtipné, čtivé, i když všechna témata taková nejsou, důkaz, že vše lze brát s lehkostí a humorem

Trixina
02.05.2018

Souhlasím s tím co už zde bylo řečeno - Bettynka dokáže svojí tvorbou pohladit na duši a zahnat chmury. Dokáže barvitě popsat svoje příbuzné, situace v plicním sanatoriu nebo přírodu na ostrově Vashon - že mám pocit, že stojím uprostřed toho všeho. Vracím se k této knize už od dětství.

agatha2
10.03.2018

Knihu jsem poprvé četla někdy na střední a od té doby se k ní čas od času vracím. Je napsaná prostě skvěle. Autorka dokáže bez zbytečného patosu a sebelítosti hovořit o věcech, které ji potkaly na její životní pouti. Pro mě poselství této knihy tkví v tom (hlavně tedy její prostřední části s názvem Morová rána), že i když jde někdy o život, s humorem jde všechno lépe. Takto na mě kniha působila již kdysi dávno a působí na mě dodnes, a proto se k ní vždy ráda vracím.

Katka2382
06.02.2018

Tuhle knihu miluji už od dětství a pokaždé se k ní ráda vracím.Je to prostě knížka na celý život.

čtenářka4
03.02.2018

Skěválá kniha, milá a upřímná. Vše je popisováno s takovou lehkostí, humorem a nadhledem, i když to tak mnohokrát není. Nejvíce se mi líbila Morová rána.

Jája92
25.01.2018

Zajímavá kniha , která se čte sama.

Lessana
23.01.2018

Ech, toto nie je literatúra pre mňa, priatelia. Navnadili ste ma svojimi nadšenými reakciami, no nemôžem sa pridať. Nepripadalo mi to ani vtipné, ani milé, ani múdre, ani láskavé. Presne naopak.
Autorka čerpá inšpiráciu zo svojho života - v poriadku, nie je prvá ani posledná, veď život píše tie najoriginálnejšie príbehy. Mala som však pocit, že jednotlivé zážitky majú cenu len pre ňu. Nedokázala im dať to všeplatné, čo by malo výpovednú hodnotu pre všetkých.

Chloe12
03.01.2018

Moje první kniha ke které se budu neustále vracet.

evelinka
16.12.2017

Knížka, po níž sáhnu, když je mi smutno. Univerzální lék!

medlovice
09.11.2017

Můj komentář je v pořadí pod číslem sto a po sté je nadšený. Zábavné a přitom milé, humor Bettynky nikdy neomrzí. A ta její setra Mary. na té něco je.

Hakem
29.10.2017

Dalsi z mych oblibenych knih od teto autorky. Popisy tezkeho zivota za velke hospodarske krize, boj s tuberkulozou a nakonec tezky zivot s dospivajicimi detmi. Vse popsane vtipne, optimisticky, proste radost cist. Na kazdou spatnou naladu, misto antidepresiv precist neco od Betty! :)

micha-ella
22.10.2017

Knížky této autorky jsou moje nejmilejší.

Kačta
12.10.2017

Moje největší srdcovka! Četla jsem jí už asi padesátkrát a minimálně padesátkrát ji číst ještě budu. Kniha na volné odpoledne, na pobyt do nemocnice, na dovolenou, na noční nespavost, prostě na všechno. Nejradši mám část Morová rána, kde je tak reálně a zároveň s nadhledem popsaný pobyt v sanatoriu, že si úplně připadám jako bych tam ležela taky. Třetí část - Dusím se ve vlastní šťávě - šlape Morové ráně na paty, a nejméně mě oslovila ta první - Kdokoli může dělat cokoli. Což ovšem neznamená, že by nebyla stejně tak dobrá :)

ochwey
10.10.2017

4,5*! Pro mě zábavnější než Vejce a já, ale nějak to postupně opadalo. První část - Kdokoli může dělat cokoli - jsem si užila nejvíc (protože je mi 25 a a strasti s nástupem do práce se mě taky týkají? protože se do toho nejvíc prolínal i skutečný svět a hospodářská krize?), smála jsme se nahlas a citovala jsem ty nejlepší kousky, ta byla na 5*, zbytek na 4*, ale třeba do toho dorostu - čteno do čtenářské výzvy jako Oblíbená kniha rodičů a madr má nejradši část třetí, tak třeba až budu starší, bude to jinak.
A stejně jako Vejce - i tuhle si dokážu představit otevřít jen tak na kterékoliv stránce a prostě číst...

poter
04.10.2017

Jedna z nejkrásnějších knížek jakou jsem kdy četla,vím ,že tuhle budu mít doma stále:-))poslouchala jsem i mluvené slovo a jsem schopná poslouchat donekonečna:-)

hedus62
29.09.2017

Tu to knihu jsem četla asi 100x je to moje bible , vždy po jejím přečtení se mi zdá život hezčí.

ArwenAragorn
19.09.2017

Úžasná kniha, ke které se vždycky ráda vracím, která se neomrzí, z níž si pamatuji celé pasáže. Betty MacDonald je podle mě záruka kvalitního humoru, což u autorek (tím chci říct ženských) není moc časté. Hvězdiček by si zasloužila daleko víc, stejně jako její prvotina Vejce a já.

Stanenka
17.09.2017

Nejvíc mne bavila třetí část knihy. Některé pasáže byly zdlouhavé, četla jsem knihu fakt dloouho. Ale kladně hodnotím, že věřím, že spisovatelka všechno zažila (netuším, jestli tomu tak opravdu je ve všech případech-příbězích).

harena
16.09.2017

Humorná, lehká, optimistická a padne-li na vás zádumčivost, melancholie, deprese, trudnomyslnost, světabol, prostě splín, tak se vsadím, že ji tato skvělá knížka vyžene. A jak píše čtenář sycek " v případě těžkých chvil dá sílu bojovat dál". Věřím, že je to nezbytná četba v případě ztroskotání na opuštěném ostrově. :))))) Doporučuji.

intelektuálka
16.09.2017

Vtipně pojaté vyprávění o boji s nemocí.Kdo přečetl, může autorce jen fandit.