Betty MacDonald

Kromě Paní Láryfáry přečteno vše a super. Ze života o obyčejných věcech a životních událostech popsáno vtipně, s nadhledem a sebeironií.
Knížky půjčené z knihovny, ale dovedu si představit mít je doma a kdykoli a kdekoli otevřít a prostě číst....

Od autorky jsem přečetla všechny čtyři její vydané knihy pro dospělé a mám opravdu radost, že mám takový skvost ve své knihovně. Když bych měla seřadit knihy pro dospělé podle oblíbenosti, pořadí bude následovné: Vejce a já, Dusím se ve vlastní šťávě, Morová rána a Kdokoli může dělat cokoli. Dle mého byla slabší kniha Kdokoli může dělat cokoli ale je to způsobeno tím, že mě nezaujalo téma. Autorku moc doporučuji.

Jedna z mých nejoblíbenějších autorek.
K jejím knihám se stále vracím - pohladí na duši v dobách smutku i štěstí.
Její laskavý humor a umění dělat si legraci i z věcí vážných vás chytne za srdce a nepustí.
Jen škoda, že nestačila napsat více.

Její knihy jsou milé pohlazení po duši, čtu vždy s úsměvem na rtech, ať už její "životopisná" dílka nebo Paní Láryfáry. Snad jen škoda, že toho nenapsala víc...

Moje milovaná Betty ... kdykoli se mi v životě cokoli neblahého přihodilo, vždycky byla po ruce. A je stále....Občas nějakou "chuťovku" předčítám manželovi a kupodivu, Betty zabírá i na něho. Nejvíce miluje dědečka spávajícího s kloboukem na hlavě, aby nenachladl. Manžel taktéž nosí klobouky, naštěstí nikoli do postele - inspiraci nepodlehl :-)

Betty MacDonald = moje najpreferovanejšie ANTIdepresívum! :) :) :)

Protidepresívní a oddychové čtení. Vracím se k nim tak jednou ročně. Poprvé mi dala mamka Vejce a já někdy ve 13 a to mi přišlo jako děsný blbina. Musela jsem do Betty dorůst. Od 20 let ji miluju.