jopp
komentáře u knih
Tajemství jeskyně pokladů
Petr Hugo Šlik
Přečteno synovi 7 let. Pěkný dobrodružný příběh, líbil se. Půjdeme do dalšího dílu.
Dcery jezera
Wendy Webb
Chtěla jsem oddechovku a tu jsem dostala. Kniha se mi líbila více, než jsem od tohoto žánru čekala, protože je čtivá, vcelku hezky napsaná, napínavá i trošku romantická. Bezva.
Novinářem v Číně: Co jsem to proboha udělal
Tomáš Etzler
Hodně přínosné svědectví o stavu současné Číny. Nevím, jestli pan Etzler jenom nemá pud sebezáchovy nebo je tak trochu blázen, jeho odvaha je neuvěřitelná, ale zase ne tak velká v porovnání s "rebelujícími" čínskými občany, kterým nehrozí pouze vyhoštění, ale smrt. Každopádně čtenářům velmi autenticky a otevřeně zprostředkoval pro nás nevšední až šokující zážitky z komunistické velmoci.
A má recht, komunisti jsou svi.ě, bez ohledu na to, o jaké komunisty jde... celý slavný čínský hospodářský zázrak se udál jen díky šíleným obětem obyčejných Číňanů, na které komunistická vláda z vysoka kašle. Jj, Číňané umí trpět... ale ono jim nic moc jiného nezbývá. Děs.
Muž jménem Ove
Fredrik Backman
Prvních pár kapitol jsem přemýšlela, jestli to opravdu chci číst, protože Ove mě neskutečně vytáčel tím, jaký je pedant. Na mě jeho chování působilo jako psychická porucha a přišlo mi celkem nepravděpodobné, že by s ním někdo vydržel. Nicméně tuto nechuť jsem překonala a dále mi kniha přišla dojemná a milá, místy i vtipná. Přesto příběh hodnotím jako nereálný a tak trochu umělý. Doporučuju pro ty čtenáře, kteří mají náladu na milou, nenáročnou až sentimentální knihu.
Shuggie Bain
Douglas Stuart
O této knize a autorovi jsem nevěděla nic, jenom to, že kniha získala nějaké ocenění - musím říct, že právem.
Román je o citlivém, inteligentním a hodném klukovi, který měl smůlu na rodiče a místo a dobu, kam se narodil. V průběhu čtení jsem si pořád říkala, že je to napsané tak dobře a tak přesvědčivě, že to autor musel prožít. Po přečtení jeho životopisu jsem pochopila. Když budete knihu číst, musíte soucítit nejen se Shuggiem, ale vlastně i s jeho matkou a jeho sourozenci a vůbec se všemi okolo. Nic není černobílé. Je to román z opravdového života napsaný talentovaným autorem.
Škoda jenom, že kniha nepokračovala dále, jsem přesvědčená, že malý Shuggie by si potom vedl určitě dobře stejně jako autor!
PS: Alkohol je metla lidstva. Kolik zničených lidí má na svědomí? Kolik dětí se dokáže vyhrabat z toho šíleného vzoru svých rodičů a vést potom normální život?
Zimní včely
Norbert Scheuer
O životě nemocného muže neschopného účastnit se války jako voják. Na jednu stranu je limitovaný svou nemocí, na druhou stranu zvládá obšťastňovat opuštěné ženy, převádět Židy a hlavně pečovat o milované včelky. Drsné zážitky z válečné doby podává autor věcně a bez patosu, naproti tomu popisy přírody jsou až poetické. Zajímavá kniha.
Proměna
Franz Kafka
Moje první setkání s Kafkou. Přestože o životě Kafky toho moc nevím, povídka na mě velmi zapůsobila a obraz hlavní postavy z hlavy jen tak nedostanu. Fungování Řehoře a jeho rodiny je založeno převážně na pragmatismu - když nepřinášíš užitek,nikdo se s tebou babrat nebude. Bohužel mi to připomnělo postavení starých lidí v některých dnešních rodinách, kteří - vědomi si svých omezeních a s pocitem obtěžování okolí svou existencí - vlastně taky raději "vyschnou". Nevím, na co přesně autor při psaní myslel, ale je mi z toho trochu úzko, přiznávám se.
Africká zima: V Jižním Súdánu s Lékaři bez hranic
Tomáš Šebek
Tomáš Šebek neumí psát, ale to mu ráda odpouštím, a navíc některé hlášky má náhodou dost povedené! "Do your best and fuck the rest" si zapamatuju pro vlastní budoucí použití, až se budu mít tendenci z něčeho v práci hroutit :)
Styl psaní ale není samozřejmě u této knihy to hlavní; tím je předání zážitků z mise MSF. Takže ano, předáno řádně a dojem udělán - dojem nejen z toho afrického (nám tolik vzdáleného) světa, ale i z toho, jak se s námi autor podělil o svém vnitřním přesvědčení, nastavení, hodnotách... takže díky a respekt. A smekám i před manželkou, já v manželském životě preferuji asi trochu víc té nudy :))
Anomálie
Hervé Le Tellier
Mě to bohužel moc nebavilo. Do půlky chaos- spousta postav bez souvislosti, poté se sice příběh začal spojovat, ale pro mě to bylo celé nedůvěryhodné - proč třeba všichni uvěřili právě té teorii o virtuálním světě? Ten konec (nebudu spoilerovat) mě vysloveně naštval a názor na knihu určitě nevylepšil... a ani styl psaní mi bohužel moc neseděl.
Až uvidíš moře
Scarlett Wilková
Poutavé čtení, netušila jsem, kolik Řeků skončilo po 2. sv. válce v Československu. Za první část knihy bych dala 3 hvězdy, druhá část mi přišla výrazně lepší díky velmi zdařilému vývoji postav.
No, doufám, že se na vlastní kůži žádné války nedožiju...
Quijote
Salman Rushdie
V poslední době jsem přečetla několik knih, které řadím do žánru soukromě nazývaného "pokleslá literatura" a potřebovala jsem nutně nějakou intelektuální vzpruhu. S kým jiným než se Salmanem Rushdiem?
Po přečtení prvního odstavce jsem se začala usmívat. Občas si z některých knih vypíšu větu, která se autorovi povedla. U Rushdieho knih bych musela opisovat třetinu knihy. Vždycky mě dostane tím, o jak inteligentního člověka s neskutečným přehledem o současných i historických společenských a kulturních událostech se jedná. A jeho umění psát je prostě darem od boha, osudu - jak je libo. Škoda, že nezvládnu víc než jednu jeho knihu cca za rok, protože čtení vyžaduje soustředění, kterého se mi večer prostě nedostává.
Román oplývá mnoha vrstvami, magickými prvky (které miluju!), odkazy na problémy současné západní společnosti, řeší se zde problematika přistěhovalců a rasismu atd. - vše zachyceno nádherným květnatým jazykem. Klaním se, tleskám a doufám, že pan Rushdie se dožije nejméně sta let a všichni ti, kteří se mu snaží ublížit pod zástěrkou propagace toho absurdního, omezeného a omezujícího náboženství, ať shoří v (jejich vlastím) pekle!!!
Hon na čarodějnice
Margit Sandemo
Druhý díl ve stejném duchu jako první, takže končím. A už pozítří nebudu vědět, o čem to bylo :)
Morová rána
Margit Sandemo
Přečteno jsem měla velmi rychle, jedná se o naivní příběh s naivními postavami. Taková pohádka.
Pokud čtu nějakou love story, mám ráda silné, inteligentní a těžko dostupné ženy, bohužel o Silje se dá říct spíš pravý opak. Tengel je ufňukánek, který to v hlavě moc srovnané nemá. Ale vlastně chápu, že tito dva by se mohli ve skutečnosti opravdu přitahovat :-))
V knize jsem čekala zmínky o reálných historických událostech, bohužel jsem se nedočkala. Nevím, jestli se pustím do dalšího dílu.
Lovci hlav
Jo Nesbø
Moje první kniha od autora, brala jsem to jako odpočinkovou četbu, takže spokojenost. Zápletka pěkně spletitá, jak to má být, ovšem důvěryhodnost postav a celé té story pro mě velmi nízká. Nejsem moc konzument tohoto žánru.
Neopouštěj mě
Kazuo Ishiguro
Tento román byl ve své podstatě podobný románu Klára a slunce od téhož autora - hlavní postava žena, která přišla na svět nepřirozeným způsobem, ale přesto působí (nebo spíš je?) velmi lidská, ale jestli je skutečným "normálním" člověkem nebo ne je jen jedna z mnoha a mnoha etických otázek, které si čtenář v průběhu četby klade.
Mně se Klára a slunce líbila víc, protože hlavní hrdinka - humanoid - ve mně vyvolávala více emocí a více myšlenek. Nicméně i tento román hodnotím velmi kladně. Autor píše v podstatě celkem jednoduchým ale velmi výstižným jazykem (nečekejte žádná květnatá souvětí, ale smysluplné a dá se říci efektivní věty) a dovede čtenáře ohromit tím, jak postupně a zdánlivně mimoděčně zmiňuje detaily, kterými ve finále dokáže velmi trefně vystihnout komplikované mezilidské vztahy a zároveň se nemůžete ubránit tomu, abyste přemýšleli o podstatě lidství.
Druhé království
Rebecca Gablé
Knihu jsem četla v té delší verzi - cca 700 stran, vydání z r. 2021. Tudíž jsem měla několik večerů o zábavu postaráno :-)
Jde o zdařilý historický román, ve kterém autorka uplatnila osvědčený postup - vezmu fiktivní postavu a nechám ji účastnit se na všech podstatných dobových událostech. Tento přístup umožňuje přiblížit čtenáři čtivou formou zásadní historické okamžiky, na druhou stranu si v průběhu čtení musíte říkat, že onen fiktivní hlavní hrdina byl podezřele často u všeho podstatného, co se v dané době dělo. Toto je nicméně jen malá vada na kráse, opravdu oceňuji, že autorka věnovala evidentně hodně úsilí shromáždit historická data a předat nám je v této stravitelné formě. Já bych suchou učebnici dějepisu totiž určitě nečetla.
S knihou jsem velmi spokojená, četbu jsem si užila a něco jsem se i dozvěděla (bohužel se mi ty historické události časem z hlavy zase vykouří...). Až budu mít náladu na další historický román, bez váhání sáhnu po jiném díle Rebeccy Gablé.
Tajemství čokoládovny
Paula Brackston
Přečteno, abych se dověděla, jak to bude dál se Samuelem, ale dostala jsem zase převážně jenom omáčku, kterou jsem přeskakovala...
Krámek se starožitnostmi
Paula Brackston
Upozornění pro fandy Cizinky - s Cizinkou to nemá společného vůbec nic, snad kromě prvku cestování časem, který je tady ale pojat dost odlišně. Knihu jsem si vybrala z toho důvodu, že jsem chtěla oddechovku s historií a romantickou linkou. Z historie tam nebylo nic kromě notoricky známých věcí (asi všichni víme, že služebnictvo v 17. století to mělo těžké a že v Anglii se řešil náboženský konflikt katolíci vs. protestanti) a romantická linka stála naprosto za houby. Do poloviny jsem přemýšlela, že knihu odložím, pak se tam objevil Samuel a dočetla jsem to. Ale s přeskakováním odstavců, protože většina z toho byla nezajímavá omáčka.
SPOILER:
Postavy jsou nevěrohodné, hlavní hrdinka, která má být klaďas, vykazuje nepochopitelné a toxické chování. Kdo by riskoval opakovanou a velmi nejistou cestu do minulosti bez záruky zpáteční jízdenky, aniž by o těchto výletech komukoli z přítomnosti řekl? Hlavní hrdinka říká, že má perfektní vztah s matkou, která ví o jejím daru slyšet věci "zpívat", ale nesvěří se jí? Nebojí se, že se nevrátí a matka se utrápí strachy o ni? Nakonec se svěří hospodskému, kterého zná sotva pár týdnů - jako fakt? :-) Kromě toho nepochopím, když někdo o někom říká, že s ním má dobrý vztah a zároveň mu lže, aby ho "ochránil" nebo mu nezpůsobil starosti navíc. Nejlepší postava byl Samuel, ten měl aspoň nějaký charakter, bohužel i tento byl dost povrchně popsaný.
Klára a Slunce
Kazuo Ishiguro
Moje první kniha od Ishigura a musím říct, že jsem velmi pozitivně překvapena. Klobouk dolů za to, jak dokázal propůjčit humanoidce brilantní schopnost rozklíčování lidských reakcí na nejrůznější podněty a zároveň jak dokázal poukázat na to, čím se od lidí liší. Během čtení jsem se nespočetněkrát zamýšlela nad tím, proč roboti můžou nebo nemůžou být jako lidé. A Klára mě dokázala vždycky překvapit a poskytnout další náměty k úvahám. Trochu mě zarazilo, že nám autor víc nepřiblížil svět a společnost, ve které se příběh odehrával - v průběhu čtení jsem to pořád tak nějak očekávala, na druhou stranu román takto působil víc komorně, jako zpověď nebo výpověď robotky, kterou širší souvislosti nezajímaly, protože k tomu koneckonců nebyla určená.
Mimochodem představa robotky vypadající úplně jako člověk, která se mi tiše pohybuje po domě, stojí nehybně čelem k lednici, aby "poskytla soukromí", bydlí v komoře atd. mi přišla mimořádně děsivá, takže tento román pro mě měl i tak trochu hororový rozměr :-)
Paráda, knihu doporučuju, hrozně dobře se čte a nudit se u ní určitě nebudete. Já si určitě přečtu od autora i něco dalšího.