Betty MacDonald

Kromě Paní Láryfáry přečteno vše a super. Ze života o obyčejných věcech a životních událostech popsáno vtipně, s nadhledem a sebeironií.
Knížky půjčené z knihovny, ale dovedu si představit mít je doma a kdykoli a kdekoli otevřít a prostě číst....

Od autorky jsem přečetla všechny čtyři její vydané knihy pro dospělé a mám opravdu radost, že mám takový skvost ve své knihovně. Když bych měla seřadit knihy pro dospělé podle oblíbenosti, pořadí bude následovné: Vejce a já, Dusím se ve vlastní šťávě, Morová rána a Kdokoli může dělat cokoli. Dle mého byla slabší kniha Kdokoli může dělat cokoli ale je to způsobeno tím, že mě nezaujalo téma. Autorku moc doporučuji.

Jedna z mých nejoblíbenějších autorek.
K jejím knihám se stále vracím - pohladí na duši v dobách smutku i štěstí.
Její laskavý humor a umění dělat si legraci i z věcí vážných vás chytne za srdce a nepustí.
Jen škoda, že nestačila napsat více.

Její knihy jsou milé pohlazení po duši, čtu vždy s úsměvem na rtech, ať už její "životopisná" dílka nebo Paní Láryfáry. Snad jen škoda, že toho nenapsala víc...

Moje milovaná Betty ... kdykoli se mi v životě cokoli neblahého přihodilo, vždycky byla po ruce. A je stále....Občas nějakou "chuťovku" předčítám manželovi a kupodivu, Betty zabírá i na něho. Nejvíce miluje dědečka spávajícího s kloboukem na hlavě, aby nenachladl. Manžel taktéž nosí klobouky, naštěstí nikoli do postele - inspiraci nepodlehl :-)

Betty MacDonald = moje najpreferovanejšie ANTIdepresívum! :) :) :)

Protidepresívní a oddychové čtení. Vracím se k nim tak jednou ročně. Poprvé mi dala mamka Vejce a já někdy ve 13 a to mi přišlo jako děsný blbina. Musela jsem do Betty dorůst. Od 20 let ji miluju.

Za mne už všechno napsala magnolia, já jenom dodávám, že knihy Betty MacDonaldové jsou "můj vyprošťovák".

Co život dal a vzal - knížka, kterou mohu otevřít kdekoli a začtu se, i když ji mám přečtenou celou několikrát. Ke knížce mám velmi osobní vztah, díky tomu, že vyšla již dříve - provází mě životem. Vždy, když si chci odpočinout od těžké četby nebo nějakých chmur, je tu Betty a její úžasný pohled na život. Její líčení dětství s bábinkou, sourozenci a ostatními lidmi kolem sebe, stejně jako pozdější život na ostrově - miluji a závidím. Je nejlepší a nenapodobitelná.

Obdivuji její styl. Žádný patos ani sebelítost, přesto každý řádek chytne za srdce. Předkládá ten nejlepší návod, jak zvládat život. S humorem, Ironií, ale hlavně s nadějí.

Knihy "Vejce a já" a "Co život dal a vzal" mám neustále po ruce. Vracím se k nim každý rok a neustále mě rozesmávají. Dokonalé čtení pro dobrou náladu

Jedna z mých nejoblíbenějších autorek. Nejdříve jsem četla Vejce a já, pak Co život dal a vzal. Teprve v dospělosti jsem "objevila" paní Láryfáry. Kdykoliv jsem potřebovala zvednout náladu, stačilo si přečíst pár kapitol a hned se mi ulevilo :-) Časem jsem se dostala i ke knihám Mary Bardové, ale ty mě už tolik nezaujaly.

Jako malá jsem ji milovala za paní Láryfáry a jako dospělá po jejích knihách sahám kdykoli potřebuji milé a pozitivní pohlazení po duši :)

autorku jsem si oblíbila už jako dítě a dnes znovu objevuji její jedinečné knížky!

Kdysi jsem četla už její knížky pro děti, které byly moc hezké, a pak i Co život dal a vzal. Příjemné čtení.

Krásně napsané knihy s velice poutavou tematikou problémů, které by se měli u nás dětí vyřešit :)

Knihy Betty McDonald mi vždy dokážu zvihnúť náladu, obdivujem na nej, ako dokázala písať s vtipom a nadhľadom o najobyčajneších veciach a rovnako o vážnych záležitostiach, napr. o jej vlastnej chorobe (čo podrobne vykreslila v knihe "Morová rána"). Veľa z jej románov je autobiografických a nešetrila v nich vtipnou sebakritikou, čo mi na nej veľmi imponuje. Jej knihy sú svojim humorom nadčasové, preto sa k nim vždy budem s radosťou vracať.

Krásne spomienky z pubertálnej éry.... Vajce a ja, Mary a ja... zbožňovala som jej knihy.