Paní Láryfáry

Čtěno s dětmi 6 a 9, které u některých příběhů vyloženě propukaly v záchvaty smíchu - obzvlášť v kapitolách s papouškem Penelopou a prasátkem (nejsem si jistá) Kvidem. Je ale znát, že už je to knížka z jiné doby. Maminky jsou obvykle v domácnosti a dětem je často vyhrožováno pohlavkem. Moje děti se zde taky poprvé seznámily se slovem rákoska. Nelíbila se mi poslední kapitola Lenodochod, kde byla dětská zvídavost a fantasie utlumena kouzelným sprejem, jen aby děti šlapaly. Zde matka také umlčela dceru, když se ptala na smrt a na to, zda by rodiče byli smutní, kdyby zemřela. Místo odpovědi jí řekla, že o takových věcech se nemluví, a jednoduše použila kouzelný sprej, aby se dcera přestala vyptávat a fungovala. Je to osmdesát let stará knížka, takže jí člověk holt musí víc věcí odpustit.

Na knížku jsem byla zvědavá, protože jsem od autorky četla Vejce a já a zajímalo mě, jak si poradila s obsahem pro děti.
Souhlasím, že není ideální číst knihu na jeden zátah. Mám vydání, kde jsou spojené všechny příběhy paní Láryfáry a je zjevné, že kostra příběhu se neustále opakuje.
Příběh s ředkvičkami byl prostě divný.
Potěšily mě kresby, které vystihují podobu hlavní postavy a některých neduhů dětiček.
Jako nápad mi to přijde zábavné a při čtení mě napadlo, kolik rodičů by využilo služeb paní Láryfáry i dnes. :-D
Některé příběhy jsou humorné, jiné i trochu dojímavé.

Tuto knihu jsem našla v knihovničce. Náhodně jsem ji otevřela, a začala číst. Myslela jsem si, že mě to nezaujme, to jsem se však mýlila.
Překvapivě jsem hltala jeden příběh za druhým, to jak je paní Láry Fáry chytrá, a vstřícná i na takové děti, jako v knize jsou, je naprosto okouzlující. Za dva dny s přestávkami jsem knihu měla přečtenou, a nyní dělá čest mé knihovně :)

Docela se mi libí teď jí akorát čteme ve škole. Super kniha

Dětská, radostná, osobitě poetická.

O téhle knize jsem slyšela už několikrát, ale dostala jsem se k ní až nyní jako dospělá. Ale to vůbec nevadí. Byť je to primárně pro dětské čtenáře, zajímalo mne, o co jde. A na rozdíl od "malého poseroutky" od J. Kinneyho jsem se tady upřímně bavila a kniha mi dělala větší radost. Respektive audiokniha v podání skvělé Dany Syslové.
Najdeme tu humor, ale takový milý a laskavý, který pohladí. Vidím tu přesah - pro děti je to nejen zábavné čtení, ale také docela poučné. Laskavým a milým způsobem tu autorka popisuje některé způsoby "zlobení" a proč takové chování může rodiče zlobit. A přitom autorka nehubuje, nedělá přísné kázání - spíš to bere s nadhledem a lehkostí.
Dospělý člověk se tu pak pobaví, a kdo ví, třeba tu i nabere inspiraci, jak se s některými situacemi vypořádat? Nevím, ale to nic nemění na tom, že i dospělý člověk si tu najde to svoje v podobě humoru.
Psané je to lehce, svižně a poutavě. Za sebe určitě mohu doporučit. Hodnocení nedávám plné, pravda - pořád je na knize znát, že to je určené hlavně dětem, ale za mne hodně dobrý počin.

Ooooo, paní LáryFáry do každé rodiny s dětmi :-))) Děti sice nemám, ale mám mladší sourozence a úplně jsem se do těch dětských chorob dokázala vžít, měla jsem je doma na denním pořádku :-))) Dana Syslová skvěle načetla, moc jsem si poslech užila, bavila jsem se :-)

Koupila jsem si toto souhrnné vydání, které se skládá ze 4 menších knih o paní Láryfáry. V každém příběhu se opakuje stejný vzorec, seznámíme se s rodinou, nejčastěji nejdříve s maminkou a jejími dětmi. Tatínek má většinou vždy jen okrajovou úlohu (čte si noviny u snídaně, odveze děti do školy). Maminka je vždy (a to mě překvapilo)... vždy v domácnosti a nechodí do práce. Přitom Betty byla sama zaměstnaná žena a měla kolem sebe také spoustu zaměstnaných žen.
Takže maminka vaří snídaně, vaří obědy, vaří večeře, udělá si konvici kávy a u toho většinou zavolá nejprve svým známým okolí a pak paní Láryfáry kvůli "nemoci" jejího dítěte se kterou si neví rady. Paní Láryfáry vždy pomůže.
Všechny příběhy byly v pohodě, snad až na ředkvičky a dávkovala jsem si je postupně. Myslím, že se to nedá číst v kuse, neboť šablona je opravdu stále se opakující.
Jednou to svým dětem plánuji číst, ale spíše jednou za čas a příběhy klidně napřeskáčku. Nijak významně na sebe nenavazují. Ale rozhodně je to originální a nadčasová myšlenka psát o těchto zákeřných dětských chorobách :)

nalezena v knihobudce...jak já tu Betty miluju, tak jsem ji musela vzít...říkám si že přečteme s dětmi, nakonec jsem četla zatím sama...
A ze začátku jsem byla hrubě rozpačitá...protože ta šablona byla neskutečně ubíjející..nějaký záhadný moribundus, telefonát paní Láry Fáry a ta poradila něco zázračného...(ředkvičky jsou opravdu děsivé a odporné...). Pak je část ještě více nereálná, kde jsou nějaké ty kouzelné prášky a vodičky...a pak farma...
No, laskavé a milé to bylo..hezký návrat skoro 100let zpět...ale upřímně, první 2, 3..dobře, 5 příběhů jsem přečetla se zájmem..ty další byly ta samá kaše, jen s trochu jinou posypkou...
Nejlepší snad byl ten o hledání pokladu na farmě...takový...fakt dojímavý ;)
podstrčím dceři a váhám, co s ní dál...asi podle dětského čtenáře...

Kniha mne původně zaujala velmi dobrým hodnocením a také příslibem, že kromě dětí ji čtou i jejich rodiče. Tak jsem se do ní začetl… a po několika příbězích zase odložil s tím, že se k ní už asi nevrátím. Příběhy na mne byly už asi moc dětské, se skutečnými praktickými radami neměly nic společného. Nečekal jsem vyloženě konkrétní rady, jak se zachovat v těžkých situacích ve vztahu rodič-dítě, spíš jen nějaký ten nástin, či nápad na řešení těchto problémů, ale kniha se udávala naprosto odlišným směrem. Paní Láry Fáry měla tu kouzelnou věc, tu geniálního papouška, kteří problém vyřešili za ostatní, což samozřejmě se skutečností nemá nic společného, tak jsem knihu odložil jako pro mne bezcennou.
Jelikož jsem nedočetl (a asi skutečně už asi nikdy nedočtu), hodnotit hvězdičkami nebudu.

Jako dítě jsem nikdy příliš neuznával poučné pořady, knihy, nebo škola hrou. Tato kniha mě definitivně přesvědčila, že je úplně v pohodě možné něčeho takového dosáhnout. Od té doby se na už zmíněné věci dívám úplně jinak.

Je to moc hezká kniha. Když jsem jí četla bavilo mě to tak, že jsem seděla a četla 2 hodiny. Doporučuji:)

Tuto knihu jsem jako dítě přečetla mockrát. Teď jsem ji oprášila a čtu svým dětem. Mám 3 a každou chvilku je postihne čurbesajda, hubatida, nimravka, žalobajda, hádavka a mlátilka i buli-bulitida. Tak vždy vyberu kapitolu aktuálně podle potřeb u nás doma :-D

Knihu jsem dostala v dětství a byla báječná a tak zábavná! Miluji ty barvité popisy. Všechno jsem si díky tomu dokázala představit do nejmenšího detailu. :-) Ráda si knihu kdykoliv zase přečtu. A moje děti ji dostanou taky. Je to srdcovka.

Paní Láryfáry mě provázela celé dětství a jsem ráda, že mě provází dál. Moc mě to baví.

Kniha, co se nikdy neomrzí. Poslouchala jsem načtenou paní D. Syslovou - skvělý zážitek.

Vzpomínka na mé dětství. Přečteno již poněkolikáté a jistě ne naposledy.

Knizka z meho detstvi, kterou jsem milovala a diky svym detem jsem se k ni vratila :)

Pěkná kniha.. Velmi poučná a zábavná.