Anežka

Anežka https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/252630/mid_anezka-252630.jpg 4 1545 1545

Rodiče si nevybíráme. Děti občas ano. Románový debut Viktorie Hanišové poodhaluje tragické důsledky jednoho špatného výběru. Sebevědomá, vzdělaná a světem protřelá Julie nemůže mít děti, bez partnera nemá nárok na zařazení do adopčního programu a pověstné biologické hodiny tikají. Vysněná Anežka, blonďatá panenka s cůpky, se pozvolna mění v nesplněný sen, ale zoufalá Julie chce mít dítě za každou cenu. Obchází úřady i zákon a bere si do péče Agnes, nechtěné romské dítě. Julie ovšem chtěla jen miminko, Anežku, ne klubko vlastních předsudků, ne ztělesněný neuralgický bod české společnosti, to si nevybrala. Začne lhát. Nejdřív ostatním, později i sobě. A Agnes vyrůstá v neustálém zápasu s cizími představami o sobě samé.... celý text

Přidat komentář

lydie7986
14.05.2024 5 z 5

Viktorie Hanišová je excelentní spisovatelka. Její prvotinu jsem si nechala na konec a opět nezklamala stejně jako ostatní její knihy. Anežka je kniha s přesahem, bude pořád aktuální, tak jako je aktuální touha žen po dítěti, problémy s výchovou i škatulkování podle majetku, rasy nebo vzdělání. Otevřený konec není na škodu. Jak bylo v knize psáno, my, co nám maminky četli pohádky, věříme na dobré konce příběhů, jenže...

WaN635
19.04.2024 4 z 5

Jak já tu Julii chvílemi nesnášela a jak já s tou ženou kolikrát soucítila.

Jak já tu holčičku kolikrát litovala a jak já kolikrát na ni se zlobila.

Hvězdičku ubírám za závěr.


anibeni
17.04.2024 4 z 5

Tahle kniha byla jak na houpačce - jednou byla na ránu Julie, podruhé Agnes... Jednou jsem chápala rozhodnutí matky, abych posléze naopak chápala postoj dcery... děj se tak nějak prolínal a plynul a já doufala, že to nějak dopadne.. konec byl jaký byl, mohl být lepší....

Kacased
09.04.2024 5 z 5

Julie byla na facku. Agnes by si zasloužila trochu více lásky a ne drezúru. Mě chyběla ještě alespoň jedna kapitola. Ale četlo se to dobře.

katicaj
07.04.2024 5 z 5

Moje prvotina od Viktorie Hanišové, která mě svým autorským stylem pohltila od samého začátku.
Kniha je smutná a silná. Při čtení jsem cítila nespravedlnost, chvíle nedorozumění. Často jsem měla potřebu zasáhnout, celou situaci napravit. Hodně silný příběh.

skalek
07.04.2024 3 z 5

Hrozně depresivní kniha....
A i když se Julie snaží vychovávat Anežku, je v tom jejím chováním něco šíleného....nenormálního....
Chtěla za každou cenu zaplnit díru po svém mrtvé holčičce
Většina knih od paní Hanišové mi přijdou strašně smutné

lulucinax
01.04.2024 5 z 5

Velmi silný příběh o ženě, která si uvědomí až příliš pozdě, že by chtěla mít dítě a je odhodlaná udělat pro to všechno. A chce mít za každou cenu takovou holčičku, jakou si vysnila.
Výchova dětí a vztahy jsou hodně složité a křehké. Je důležité naslouchat druhým, ale i sobě samotným.
Místy mi ze čtení bylo hodně smutno. Autorka skvěle popsala postavy a jejich pocity. Vtáhla mě a nepustila stejně jako Rekonstrukce. Až teď jsem zjistila, že Anežka je autorčina prvotina, vůbec to není poznat.
Budu se těšit na další knihu, protože Viktorii Hanišovou zařazuji mezi mé oblíbené české spisovatelky.

Gabi13
30.03.2024 4 z 5

Téma, které mnou cloumá. Někdy jsem měla vážně hroznou zlost na Jitku, jindy jsem k ní měla pochopení jako matka k matce, ale i jako člověk. Ne vždy je vše černé a bílé.
Konec knihy jsem si nějak nedokázala pospojovat a vlastně mělo velmi rychlé ukončení.

Natty
23.03.2024 4 z 5

Autorčin styl psaní mi velice vyhovuje, a i když se mi Houbařka líbila o něco více, i tady jde o podařený příběh. Nazvala bych to celé hledáním mateřské lásky. Musím přiznat, že Julie mě již od začátku svým chováním, přemýšlením a ignorantstvím opravdu rozčilovala, na druhou stranu jsem ale chápala, proč je v nitru taková. Konec by si zasloužil o trochu více lásky, nevadí mi jeho otevřenost, ale přišel mi zbytečně uspěchaný. Proto o hvězdičku méně.

Andulino
21.03.2024 4 z 5

(SPOILER) Po dočtení mám rozpačité pocity. Zprvu jsem Julii velmi fandila, její bolest z toho, že se jí nedaří počít dítě, byla doslova hmatatelná. Postupem času mi ale hlavní hrdinka začala být čím dál víc nesympatická a s jejími rozhodnutími jsem se nemohla ztotožnit, ani když jsem se o to velmi snažila. U noční scény potratu jsem však i tak pocítila neskutečný soucit, z Juliina utrpení mi bylo fyzicky nedobře a jaksi mě to bolelo i za ni. Když do příběhu vstoupila Agnes, moc jsem si přála, aby byla přijata, milována a aby šance na život nepřišla vniveč. Jenže to není jen tak. Geny hrají svou roli, to jistě, nicméně větším problémem podle mě byly pocity Julie, která celou dobu věděla, že to není její vysněná Anežka, vlastní miminko podobné své matce fyzicky i povahově, a za to Agnes (vědomě či nevědomě) trestala. Navíc, jak jsme se dozvěděli ke konci příběhu, na Agnes mělo jistě obrovský vliv i to, že byla nechtěná, že v rodině způsobila chaos, vztek, žárlivost a že byla od počátku vnímaná jako problém. Jak moc mi to bylo líto! Každému dítěti bych přála lásku a vděčnost za to, že vzniklo, od prvního okamžiku, kdy se o jeho existenci matka a otec dozví. Kdyby to tak u Agnes bylo, možná by její příběh dopadl jinak, možná ne. Ano, nic v této knize není černobílé. Agnes se k Julii nechovala s respektem a dělala jí starosti, ale nebylo to tím, že sama necítila od své matky respekt k tomu, kým je? Že necítila bezpodmínečnou lásku a hledala ji tak jinde? Že když náhodou zjistila, jak to všechno je, její svět se rozpadl a musela si ho stvořit a slepit znovu a jinak? Konec mě vyloženě zklamal, jako by příběh autorku přestal bavit a rozhodla se jej kvapně ukončit. Co tím myslela? Co se tedy opravdu stalo? Ano, otevřené konce ponechané představivosti čtenáře, jsou často zábavné, ale v tomto případě jsem lačná po odpovědích.

Achillesaželva
11.02.2024 4 z 5

Po Houbařce jsem měla k Hanišové důvěru a nezklamala jsem se. Kniha je v rámci svého žánru a tématu podařená. Strhla jsem jednu hvězdu jednak za to, že bych klidně přivítala větší propracovanost postav (autorka na to rozhodně má) a též za ten konec, který mi připadal jako tlačení na pilu, upřímně jsem ho nepochopila. Napište mi kdyžtak do zpráv, jak jste tomu rozuměli..
Viktorie Hanišová je talentovaná spisovatelka, těším se na další knihu!!
Anežku doporučuji.

brabofka
03.02.2024 5 z 5

(SPOILER) Vše o knize je vlastně napsáno níže v komentářích. Příběh ženy, která si myslí že má všechno a jediné co jí chybí je dítě. Když to nejde přirozenou cestou, volí adopci. Bohužel si myslí, že když jí všechno koupí, zaplatí a přesně nalajnuje tak budou šťastné a spokojené obě. Jenže ono to nefunguje. Myslím, že to, že je Anežka Romka, je jen zvýraznění toho všeho. Nefungovalo by to ale nikdy s nikým. Chybí láska, cit, porozumění. To, co matka příroda spustí porodem (ano až na výjimky). A Julie se k tomu spolu s námi celou knihu dostává. Ano, konec je otevřený, takový nijaký.

Ivka14
01.02.2024 4 z 5

Autorčin způsob psaní mě zaujal okamžitě, suchý, bezprostřední, rychlý. Mateřství, které popisuje, není mateřství, které očekáváme...

Hlavní hrdinka Julie je zvyklá mít, co chce, pracovat na tom, plánovat, a když její plány nejsou takové, jak očekávala snaží se je za každou cenu změnit.

Persefona
27.01.2024

Kniha se četla dobře, je ale zajímavé jak různí čtenáři vidí podaný příběh jinak. Dost jsem tu četla, chudák Anežka, takovou strašnou matku měla. No já jsem vyčetla něco jiného, četla jsem o ženě, jež chtěla dítě, kterému by dopřála krásný a bohatý život, ale život jí přihrál nevděčné cikáně, kterému důležitost vzdělání a zodpovědnost byla zřejmě v genech potlačená. Takže chudák ženská, která se snažila sebevíc, však proti nátuře nic nesvedla.

AnjaBo
10.01.2024 4 z 5

Výborně napsané, realistické. Jen ten závěr je otevřený tak trochu příliš. Skoro to vypadá, jako by se V. Hanišová nemohla rozhodnout, co má s těmi dvěma nakonec vlastně provést.

NikaV
30.12.2023 4 z 5

Matka a “dcera, oběma rozumím, obě chápu a omlouvám. O pár stránek dál nenávidím Julii, fandím Agnes, abych za chvilku zase v hlavě vše přehodnotila Kde se stala chyba? Geny lopatou neutlučeš? Nebo byla Julie prostě vyšinutá a nezvládla by ani vlastní dítě? Kniha mne donutila k přemýšlení a mrzí mne, že jsem nepochopila konec. Naopak mne těší, že v tom evidentně nejsem sama. :-)

Damaj
22.12.2023 3 z 5

Knížkou jsem se prokousávala opravdu dlouho. Příběh byl zajímavý, ale nepohltil. A konec? Ten byl opravdu zvláštní.

Friedulka
17.12.2023 4 z 5

Knihu jsem přečetla během jednoho odpoledne, tak mě zaujala. Bála jsem se nejprve, aby téma nebylo pojato jako v Roce kohouta, ale tak se naštěstí nestalo. Není zde nic jen černobílé. Kniha nutí k zamyšlení, vybízí k otázkám.
Více prostoru bych věnovala ale psychologii postav.

zandu
14.10.2023 3 z 5

Divné. Docela čtivé, ale divné...

Aghatte
30.09.2023 5 z 5

V komentářích už bylo asi řečeno vše.
Mně nejvíce vadilo chování vrstevníků, to byl odporný hnus. Byla jsem kdysi puberťák, mám děti, které prodělaly pubertu, ale s takovou záští a šikanou jsem se ( naštěstí ! ) nikdy nikde nesetkala. To je něco, co nedokážu pobrat, a z čeho mi je fyzicky zle.
Příběh je to neradostný, Julie ujetej precizní magor, Anežka chudák prostředek k naplnění jejího snu. Koupíte si dítě, a to vás, kurva, bude milovat, ikdyby jste to z něj měli vymlátit, jelikož ona, matka, vám dá všechno!

Bavily mě postřehy ze života matek, to má autorka okoukané trefně, stejně jako ta trapácká fóra, kde si vyměňují “rady , to jsem se pobavila, příjemné odlehčení v jinak hutném příběhu.