Anežka

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Rodiče si nevybíráme. Děti občas ano. Románový debut Viktorie Hanišové poodhaluje tragické důsledky jednoho špatného výběru. Sebevědomá, vzdělaná a světem protřelá Julie nemůže mít děti, bez partnera nemá nárok na zařazení do adopčního programu a pověstné biologické hodiny tikají. Vysněná Anežka, blonďatá panenka s cůpky, se pozvolna mění v nesplněný sen, ale zoufalá Julie chce mít dítě za každou cenu. Obchází úřady i zákon a bere si do péče Agnes, nechtěné romské dítě. Julie ovšem chtěla jen miminko, Anežku, ne klubko vlastních předsudků, ne ztělesněný neuralgický bod české společnosti, to si nevybrala. Začne lhát. Nejdřív ostatním, později i sobě. A Agnes vyrůstá v neustálém zápasu s cizími představami o sobě samé....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/25_/252630/anezka-252630.jpg 4.3407
Žánr:
Romány, Literatura česká
Vydáno:, Host
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (144)

Kniha Anežka

Přidat komentář
Allla9
17. května

Zoufalství a bezradnost, vysoké nároky a vzdor...... naráží na sebe mnoho protikladů. Kniha nás nutí hodně k zamyšlení.

ditul
15. května

Z pohledu matky Julie selhala, stačilo holčičku objímat, vysvětlovat ji věci, ikdyž je to někdy úmorné.. Nejvíce jsem se u knihy rozzlobila, když uhodila malé miminko. Chápu, že ji selhaly nervy, ale prostě ji chyběl ten mateřský pud.. Pro mě tohle bylo depresivní čtení.. :(

VerJer
14. května

Na debut skvělý počin. Hvězdičku strhávám, protože mi některé dějové linky přišly nedotažené respektive opuštěné. A konec mi teda nesedl. Myslím, že chápu, proč je, jaký je, ale přála bych nějaký dotaženější.

Knihu doporučuji všem, kdo si nejsou jistí, zda chtějí děti či přemýšlejí, kam až jsou kvůli tomu ochotni zajít. Kniha nabízí nejen v tomto ohledu hodně otázek. Naopak těhotným a kojícím ženám vůbec nedoporučuji...

Ťapulka
14. května

Krásná kniha, která v sobě má hrozný příběh, hluboký, smutný, zraňující, nutící přemýšlet a uvědomit si, že možná probíhá zrovna o pár domů od toho vašeho.
Tolikrát jsem během čtení řekla: Nedělej to! Neříkej to! Obejmi ji!
Julie je bezesporu hrozná, odsouzeníhodná, a čtenáři nezbývá, než přemýšlet a nikdy se nedozvědět, zda by taková byla i s Anežkou, zda by taková byla i kdyby společnost jí podala vstřícnou ruku na cestu životem s Agnes...

mone
12. května

Přestože má Viktorie Hanišová na kontě už tři romány, coby spisovatelku jsem ji zaregistrovala teprve nedávno. Hned jsem se zvědavě mrkla, jak její tvorbu hodnotí zdejší čtenáři, a když jsem narazila na skóre 85 %, 90 %, 91 %, okamžitě jsem si koupila její debut. Přečetla jsem ho za dva dny, čímž jsem si jako máma někoho hodně prťavýho vytvořila osobní rekord, který zřejmě několik let nepřekonám. Je to teda hodně depresivní čtení. Dvě stě padesát stránek syrovosti, co nejde odložit. A komu by se mohla taky líbit? 1) Tomu, kdo je máma (ať už současná, nebo budoucí), protože tohle je o mámě, které se mateřství tak trošku vymklo kontrole… 2) Tomu, koho zajímají témata jako náhradní rodinná péče, adopce, pěstounství… 3) Tomu, kdo si někdy položil otázku, jestli lze z dítěte přísnou výchovou vymlátit cizí geny... 4) Tomu, kdo se nebojí intenzivního čtenářského prožitku, který v něm bude ještě dlouho doznívat... 5) A taky tomu, kdo zvládne vypít koktejl nejniternějších lidských pocitů, a ještě bude mít po dočtení sílu odnést tu špinavou skleničku do myčky.

gladya
11. května

Napadlo mě, jestli je to knížka o adoptivním rodičovství, nebo tak trochu o rodičovství vůbec. A vlastně o vztazích mezi lidmi.

Líbilo se mi, že Julie z toho nevychází vždy jen jako ta špatná. Toužila po dítěti, to ano. Ale byla to opravdová touha po mateřství nebo touha srovnatelná s touhou po luxusní kabelce, doplněk k image dokonalé ženy?

Julii se nedá upřít snaha a možná i cosi jako cit k Agnes, ale není to přijetí, jaké potřebuje KAŽDÉ dítě, a adoptované snad ještě naléhavěji.

Jak by to dopadlo, kdyby se narodila Anežka, ale nebyla by vzorná holčička podle Juliiných představ? I to se může stát.

Víc napíšu později k diskusi.

kuky921
11. května

Smutný příběh, o střetávání představy s realitou. Zároveň připomíná, jak je ve vztahu důležitá upřímnost, ať může být někdy bolestivá.
Knížka je napsaná velmi čtivě.

zozole
09. května

Rozporuplné pocity. Když jsem četla, jak se Julie chová k Agnes (jako malé holčičce), měla jsem chuť knihu odložit. Ale to nedělám, tak jsem pokračovala nakonec dobrý, dočteno. Je to velmi citlivé téma, napsáno výborně - čtivě. Ale ta problematika nechtěného těhotenství, vynuceného mateřství, hlasu krve atd. způsobuje, že z četby nemáte příjemný pocit. Jsem ráda, že jsem si tu knihu přečetla, ale nevím, jestli se k ní ještě někdy vrátím.