Houbařka přehled

včera

(SPOILER) Kniha zaujala krásnou obálkou a ilustracemi i houbovým tématem, které není u rodinných dramat zrovna obvyklé. Motiv mycelia a prohnilé houby jako její rodiny mi přišel nápaditý, na druhou stranu ale nevím, jestli ho autorka úplně rozvedla tak, jak by si zasloužil. Neměl to být ale asi tento typ knihy.

Hrdinka, z pohledu které je kniha vyprávěna, se mi zdá uvěřitelná a někdy po třetině knihy se do ní začínám vžívat, chápu houby jako (neúčinnou) terapii i jako takové její zamrznutí v čase a přežívání.
Její rodina je oproti tomu takový odlidštělý klub monster bez emocí. Zvláště matka, kterou Sára popisuje nejprve jako člověka mimo realitu bez vlastního já, u které je všechno lží a později jako "něco", než někoho. Příšeru, které spadla maska a najednou všichni vidí, že je jenom sulcovitou tělesnou schránkou chroptící v obýváku. Zvláštní, asi ji tak vnímala, bylo mi jí ale spíš líto.

Knížku jsem přečetla za víkend, čtenáře si navine a plyne rychle. Na konci ale nenabízí žádné rozuzlení, které bych u knihy očekávala, i kvůli opakujícímu se motivu klasického dramatu. Bez katastrofy mi přijde kniha neúplná, spíše takový náhled do života jedné dívky, která se snaží nějak přežít po tom, co hrozného na ní bylo napácháno.

21.07.2024

Že je kniha depresivní, to jsem očekávala, že si na několik stránek budu číst v atlasu hub bylo na mě už trochu moc. Chápu, že je třeba tak nějak připravit “podhoubí, ale na mě to byla moc velká prokousávačka včetně charakteru hlavní postavy, která mi svým chováním a jednoduchostí neseděla. Zhodnotila bych to, že kniha nebyla určená mě.