Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých

od:

Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých

Román Olgy Tokarczukové by bylo možno označit jako „morální thriller“. Hlavní hrdinkou příběhu je Janina Duszejko, stavební inženýrka, která si musí vydělávat na živobytí jako učitelka angličtiny a zeměpisu na škole v Kladské kotlině, na česko-polském pomezí. V zimě pracuje také jako správkyně letních bytů. Její vášní je ... celý text

Román Olgy Tokarczukové by bylo možno označit jako „morální thriller“. Hlavní hrdinkou příběhu je Janina Duszejko, stavební inženýrka, která si musí vydělávat na živobytí jako učitelka angličtiny a zeměpisu na škole v Kladské kotlině, na česko-polském pomezí. V zimě pracuje také jako správkyně letních bytů. Její vášní je astrologie a nade vše miluje zvířata. Snaží se jim všemožně pomáhat a chránit je, bojuje proti lidem, kteří jim ubližují. Varuje před nerozvážným ničením přírody, vidí lidské osudy vepsané do hvězd. Patří k okruhu nadšených čtenářů anglického básníka Williama Blakea (název knihy je citát z jeho básně). Jednoho dne je Janinin soused nalezen mrtvý. Následuje další vražda a pak další... Pytláci i významní členové společnosti záhadně umírají. Jen zvířata jsou němými svědky. O těchto vraždách hrdinka něco ví, policie ji však ignoruje – jenže Janina Duszejko dokáže číst ve hvězdách... méně textu

https://www.databazeknih.cz/images_books/43_/43124/svuj-vuz-i-pluh-ved-pres-kosti-mrtv-R5h-43124.jpg 4.4139
Originální název:

Prowadź swój pług przez kości umarłych (2009)

Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Host
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (37)

Přidat komentář
Rade
12. července

Takhle už mě dlouho žádná kniha nechytla. Už jsem si myslela, že jsem ztratila tu schopnost z dětství a mládí nechat se knihou pohltit a nakonec si říct, tak to je ono! Téhle knize se to po dlouhé době povedlo…
Boj paní Dušejkové proti myslivecké a jiné mafii, a vůbec boj proti životu, který není v souladu s přírodou, je bojem s větrnými mlýny. Hlavní hrdinka, osamělá stárnoucí žena se svéráznou filosofií a odporem k zabíjení čehokoliv živého, i kdyby to byl jen brouk, je tvrdohlavá umanutá žena, která si žije po svém a po svém prosazuje svoje zásady.
Paní Dušejkové rozumím, i když samozřejmě její názory do úplných důsledků nesdílím. Nicméně když jsem včera po dešti přenášela roztomilé šnečky páskovky z chodníku a domlouvala jim, ať na chodník nelezou, že budou zašlápnuti, připadala jsem si stejně pošetile, jako hlavní hrdinka…

„Samozřejmě, že jsem měla baterku, ale kde, to jsem byla schopna zjistit až ráno, za denního světla. To už je úděl baterek, že jsou vidět jen ve dne.“

„Pro lidi v mém věku už nejsou na světě místa, která by milovali a kam by opravdu patřili. Přestala existovat místa dětství a mládí, kam jsme jezdili na prázdniny, parky s nepohodlnými lavičkami, kde jsme prožívali první lásky, stará města, kavárny, domy. Ještě bolestivější je, zachovala-li se jejich vnější forma, protože pak tato místa připomínají skořápku, která už nic neobsahuje. Nemám se kam vrátit.“

Lískaran
10. července

„Za všechny kočky, ježky, kterým zlomil hnát, teď musí se zvířátky účet vyrovnat.“ Jako by tuhle knížku napsal na motivy Fanánkova textu Miloš Urban. „Morální thriller“ (jak se zde píše), kritizující nenažranost moderní společnosti a její bezohlednost k tradicím či přírodě, je i jeho doména. Stejně jako atraktivní nápad, ale i trochu papírové, jednorozměrné postavy. K tomu trocha mystiky – William Blake, astrologie. A ten nápad? Myšlenka, že lhostejně či ze sportu zabitá zvířata by se - stejně jako ve zmíněné písničce Tří sester - mohla mstít. A že by to bylo docela po právu, alespoň v očích paní Dušejkové, když tedy nebudu ztotožňovat pohled vypravěče a autora. Bonusem jsou úvahy vypravěčky o idylickém Česku.

„V polospánku jsem také přemýšlela o Česku. Viděla jsem hranici a za ní tu krásnou, mírnou zemi. Všechno je tam ozářeno Sluncem, pozlaceno světlem. Pole pod Stolovými horami, které vznikly jen proto, aby bylo na světě krásně, pravidelně oddychují. Silnice jsou rovné, pramenitě čisté, v zahrádkách u domů se pasou Mufloni a Daňci; malí Zající hopsají v obilí a lidé na kombajny věší zvonečky, aby je jemně zahnali do bezpečné vzdálenosti. Lidé nikam nespěchají a nesoupeří spolu..."

jefff
09. července

Velmi dobrá a zajímavá kniha, která předčila mé očekávání. Originální příběh i zápletka se sice očekávaným rozuzením, které ale neubralo téměř nic ze své působivosti. Za poslední dobu jedna z top knih.

Eremites
28. června

Luxus maximus.
Nečekaný objev, pro mne jedna z top knih. Pořád jsem z ní tak trochu paf....
Až nečekané ztotožnění se s hlavní hrdinkou - jo, jsem taky vegetarián, astrolog, nepřítel myslivců, ochránce zvířat a ....blázen (pro většinu společnosti), jak jinak. Skutečně mne potěšilo, že tu krutost, nadřazenost, lhostejnost a bestialitu většiny lidí ke všem a všemu živému okolo, která mne leckdy nesmírně deptá a ubíjí, vnímá úplně stejně i někdo další (byť by to byla pouze fiktivní literární hrdinka).

Obdivuju autorku za odvahu. Nevím jestli je v Polsku také tolik myslivců (co mají k "myšlení" a používání "mysli" asi tak daleko jako tučňák patagonský k subsaharské Africe) co u nás, ale pokud ano, smekám. Vyrobila si tak touto knihou více nepřátel, než možná tuší.

pajaroh
21. června

Svět je plný krásných knih
a tohle je jedna z nich.
Nečekaně nitěrní a blízké, vyjadřující pocity člověka, který se opomenul v dnešním světě a bolí ho neohleduplnost doby, vztahů, lidí a nelidí. Anna Bolavá se v knize velmi inspirovala...

Ortie
12. června

Půjčila jsem si knihu a četla jsem a četla, četla jsem v čekárně u doktora, četla jsem před spaním, četla jsem před obědem a stejně mi trvalo docela dlouho než jsem knihu přečetla...
Nutila mě přemýšlet, nořit se do vlastních myšlenek a názorů, které nemusely vždy odpovídat názorům hlavní hrdinky... Za což jsem autorce moc vděčná, je fajn si u knihy i trochu zafilozofovat!
Celkově se mi líbil příběh i styl jakým byla kniha vyprávěna, opravdu jsem se cítila vtažena do děje a bavilo mě to. Takže první knihu paní Tokarczuk, kterou jsem přečetla, musím velice pochválit, uvidím jaké jsou další její knihy.

Sparkling
12. června

Většinou na komentáře ostatních nereaguju, ale tady si to neodpustím.
Kristleko: Za prvé bych smazala spoiler, takhle některým čtenářům zkazíš rozuzlení příběhu. Jinak si nemyslím, že by kniha říkala, že zabít lovce je správné a že tím člověk vyřeší lov zvěře. Jedná se přece jen o beletrii a ne o naučnou literaturu. Pochybuju, že se Tokarczuk ztotožňuje se vším, co postava paní Dušejkové říká a dělá. Ale samozřejmě každý to asi vidí jinak a rozhodně nechci nikomu vyvracet jeho názory - v rozmanitosti je krása (a svoboda).
Raffi: Musím také reagovat, protože jsem nedávno četla s Tokarczuk rozhovor, ve kterém narážela právě na idealizaci Čechů, kterou do této knihy použila, a ve kterém popisovala zvláštní pozitivní zkreslení České republiky Poláky, se kterým ona nesouhlasí. Takže to je snad odpověď na zamýšlení, jestli to autorka myslela vážně.

raffi
12. června

Kniha veľmi podobná Do tmy od Anny Bolavé. Ale tento poetický príbeh (je veľmi krátkozraké označovať ho detektívkou) sa mi zdá viac prirodzený, poctivejší. Zakomponovanie poézie Williama Blakea mu dodalo ďalší rozmer, ten správny šmrnc.
Jediné, čo mi vadilo, bolo porovnávanie, ako je to v Česku iné, krajšie a lepšie než v Poľsku (snáď to bolo myslené s veľkou dávkou nadsázky a irónie).

Sparkling
10. června

Kniha, která přiměje k zamyšlení a přehodnocení některých aspektů života, které už přijímáme s naprostou samozřejmostí, snad každého čtenáře. Velmi zajímavé zpracování tématu lidského přístupu ke zvířatům. Autorka knihou kritizuje lidskou pýchu, naprostou sebejistotu a neoblomnou víru v to, že člověk je zvířeti nadřazen a může se k němu chovat, jak se mu zachce. Hlavní postava je úžasně nepředvídatelná a rozhodně neobyčejná ve svých zájmech, přístupu k věcem, zamýšlení nad tím, nad kým se nikdo jiný nepozastaví.
Zaujalo mě i zasazení příběhu do neútěšného prostředí, ve kterém žije, popis procesů v přírodě v jejím okolí, odkázanost osady, ve které bydlí, na sebe, tedy určitá provázanost a nucená závislost na sousedech, přestože se někteří z nich nemají příliš v lásce.
A jako bonus si český čtenář užije úsměvnou idealizaci Čechů a jejich rajské země, ve které neexistují hádky, lhaní, podvody ani krádeže, natož ubližovaní zvířatům...
Velice inspirativní příběh.

Jadla
07. června

Zpočátku mi příběh, způsob vypravování i povaha hlavní hrdinky připomínala Do tmy Anny Bolavé. Ale pak šla kniha odlišnější cestou.
Myslím, že Jana Dušejková o sobě píše a svůj příběh vypráví ne zcela poctivě a otevřeně. Když je žena schopna takových výstupů jako Jana před lovci a v kostele, není to jen taková mírná a tichá voda, jak působí při povrchním čtení.
Knížka na mě působila jako mnohovrstevný příběh, nenačančaný, nepodbízivý.

Vesmich
31. května

Kladsko, do Česka blízko, do Země zaslíbené, kde se lidé nehádají, silnice jsou hladké a bez děr a vůbec je tam krásně. Plošina, taková Pustina a v ní žijí docela běžní vesničané, zabývající se tím, čím už se tak obvykle zabývají. A také tu žijí Chalupáři. Někteří celoročně, jiní sezónně. Chalupářka Jana, která se Janou necítí být, je originální typ s originálním myšlením a originálními realizačními postupy. Olga Tokarczuková je také originální a mimořádná, takže rozhodnutí nechat si ujít některý z jejích textů, je bolestná ztráta, která mrzí i tehdy, když jí vůbec neznáte.

Pett
25. května

Božská mana pro mojí písmenkovou duši... utíkám z leckdy nesnesitelné civilizace do lesa každou volnou chvilku a našlápnutí do něj po této myšlenkové smršti se pro mě stalo až posvátnou záležitostí... stala jsem se hostem v tiché zvířecí říši... mé vnímání života jako takového se zase posunulo o kousek dál...
Být celé vyprávění rozsáhlejší, tak už nikdy nepozřu nic živého...scéna s kancem pro mě byla až fyzicky nesnesitelná... takovou sílu to celé Jany poselství pro mojí maličkost mělo...
Inu, je pár papírových příběhů, které se mi zavrtaly hluboko do srdeční chlopně a lehounce tam cosi "přeštelovaly" ... a tenhle mezi nimi získal čestné místo! Jen číst ho totiž nestačí!

TheMelorry
24. května

Ke knize jsem se dostala hlavně díky filmu, na který jsem viděla ukázky. Po pravdě jsem přesně nevěděla co očekávat, přeci jen "morální" triller nečtu nijak často. A i teď po dočtení moc nevím co na knihu říct. Rozhodně byla zvláštní. Hlavní postava, ani ostatní postavy mi nebyli nijak sympatické a celé mi to přišlo takové divné, bez větší zápletky... Ale ten konec?? Něco jsem tušila už dřív, ale pak s jakým klidem byl popisován...a jen asi na 5 stránek... Kniha nebyla špatná, ale já osobně jsem čekala něco víc.

Candide
19. května

Oslava poezie Williama Blakea převlečená za polskou pohraniční detektivku s astrologickými přesahy. Unikátní projekt. Jaká škoda, že se o něj čtenáři začali zajímat, až když se v kinech objevilo filmové zpracování.

Makropulos
30. dubna

Kdo je vlastně Jana Dušejková? Stará, nemocná, osamělá, hodná žena, která žije na pomezí Polska a Česka. Má ráda Přírodu a všechny Bytosti v ní žijící. Je to bývalá stavitelka mostů, učitelka angličtiny a amatérská astroložka. Ale je v ní skrytý Hněv a Posedlost tím, že Zvířata se nesmí zabíjet. Oslovuje úřady, policii, ale nikdo ji nebere vážně a všichni ji považují za šílenou. Kromě této postavy, jejích pocitů, myšlenek a prožitků, v této knize najdeme obraz života v odlehlé horské části Polska a příběh záhadných úmrtí, která vypadají jako pomsta zvířat. Celé to vyprávění je tak nějak drsně poetické a přestože se odehrává v jakémsi mikrosvětě, dá se chápat, jako odraz života celé společnosti.

hs777
27. dubna

Připomnělo mi to trochu Jasno, lepo, podstín, zhyna a trochu Do tmy od Anny Bolavé. U všech třech jsem od začátku měla tísnivý pocit, že to nedopadne úplně dobře. Pro milovníky melancholických knih rozhodně doporučuji.

magnolia
22. dubna

Zajímavá kniha, už těmi černobílými ilustracemi nebo používáním velkých počátečních písmen v textu (a už si ani nepamatuji, kdy jsem naposledy četla polskou literaturu). Ale toto není důležité, hlavní je téma a hrdinka, postarší žena se svými zdravotními problémy a umanutostí. Má ráda zvířata, bere je za lidem rovné, příčí se jí jakékoli ubližování živým tvorům a proto se třeba pouští do marného boje s místními myslivci, pytláky a netečnou policií. Paní Dušejková je zvláštní, ale ne zase tolik, aby se úplně vyhýbala lidem a dokáže věnovat svůj čas a síly tomu, co považuje za smysluplné a nutné. Stojí o přátelství s osamělým sousedem, ale nevnucuje se, je hodná. Má svůj malý okruh lidí, svoji minulost a přítomnost, svoje pevné názory a zajímavé (někdy i vtipné) úvahy. Také se věnuje astrologii, což jsem zrovna já-čtenářka moc neocenila. Nakonec všichni dostali to, co si zasloužili. Děkuji autorce za odvahu a kritiku falešné morálky a nadřazenosti jedinců i části společnosti (běžné i u nás, jak víme, jakkoli jsou zmínky o Česku kladné). Knížka mi někdy trochu vázla, ale po dočtení, mám chuť ji číst znovu. Kladsko už nebudu mít spojené jen s Babičkou. (Srnky mi pravidelně na zahradě okusují kdeco, nikdy bych žádné z nich neublížila, jsou krásné, patří sem.)

Nonosbawsut
20. dubna

Fajn, ale vedle jak ta jedle. Kopejte si a řvěte, jak chcete, jen to více utáhuje oprátku. :D

Acamar
13. února

Pozoruhodná kniha, ze čtyřech přečtených knih autorky mi sedla nejvíce. Snad pro tu hlavní postavu, tak silně vyhraněnou a zajímavou, snad pro podmanivý až uhrančivý styl vyprávění... Asi to nebude takto působit na každého, ale pro mne to byl velký čtenářský požitek.

Majdule
12. února

Zvláštní, velmi křehký příběh. Jeho vypravěčka je podivínka s extrémním vztahem ke zvířatům, ale její svět a jeho popis jsou tak poutavé a křišťálové (jiné slovo to snad ani nevystihuje), že s ní musíte souznít a chápat jí. Je to smutný příběh, ale umí přinést i radost a uspokojení. Janu musíte prostě milovat.
Mimochodem moje první setkání s polskou literaturou, která mi od té doby přinesla nejednu radost.

kuchkuch
23. ledna

Mnoho poznamenání-si-hodných myšlenek, příjemná atmosféra horské samoty, překvapivá detektivní linie, specifická poetika spíše než mysterium, aneb obtížný alternativní život hlavní postavy, přírodní aktivistky, důchodkyně, paní Dušejkové.

MarkétaLore
01.08.2016

Vrčení, štěkání i řev,
to o nebe v nich bije hněv.

Kůň, který na ulici zdech,
volá k nebi o krev nás všech.

pes žebrákovi, kočku vdově,
nakrm je a tak přidáš sobě.


nádherná kniha. svět je plnej zrůdnejch, nelogikejch věcí, a myslivci s hubertem tomu kralujou. Je paní Tokarczuck jako její postava? Aspon trochu? Taky má tak ráda zířata a česko? Doufám.
Asi přehodnotím názor na Poláky, mám tam totiž kamarádku.

marrrsch
01.06.2016

O detektivku nejde ani omylem, jde o pomstu, přátelé!
A taky o ostatní věci, třeba jak je důležité být sám sebou, být nepřizpůsobivý.

whack
26.11.2015

"Chytil Srnu do smyčky, zabil ji a její tělo rozčtvrtil, upekl a snědl. Jedna Bytost požírala druhou, v tichosti, v Noci, beze slov. Nikdo neprotestoval, z čistého nebe nezahřmělo. Trest však démona stejně dostihl, i když smrt nepřišla cizí rokou."

Tento morálny triler z prostredia lesnej pohraničnej osadky poľských Stolových hôr ma okamžite vtiahol do deja svojou príjemnou atmosférou a príbehom. Neagresívne pojednáva o nerozvážnom ničení prírody a o pomoci zvieratám. Teda, nie príbeh, ale hlavná hrdinka, ktorá ho rozpráva. Všetky postavy sa správali úplne prirodzene, ale ona mi bola sympatická najviac, napriek jej hendikepu. Aspoň som sa viackrát z chuti zasmial, nie výsmešne, ale pobavene, na jej výrokoch. Bol to vlastne hendikep, alebo dar vidieť veci inak ako ostatní? Vysloví tiež niekoľko mimoriadne citovo silných a niekoľko naozaj múdrych myšlienok. Niektoré z nich som si dokonca zapísal. Už 38 strán pred koncom som sa dovtípil, kto bol vrahom, a mojou reakciou bol natešený úsmev. Sám neviem prečo, obete boli aj tak vrahovia a chlípnici. Bolo to v kapitole o sv. Hubertovi, patrónovi poľovníkov, a poľovníci nebudú patriť k tým, ktorí budú z tejto knihy nadšení. Mne z nej zostali pozitívne pocity.

lištice
18.11.2015

Nejprve jsem si musela zvyknout na sloh knížky , ale po chvilce čtení nádhera. Atmosféra,příběh no a ten konec tak z toho jsem byla překvapena. Doporučuji.

Thessaloniki
31.01.2015

Působivá kniha, skvěle psaná, plná krásných myšlenek, poezie a astrologie.
Nemohu jinak, než dát nejvyšší hodnocení.

Hrdinka mi trochu připomíná domovnici Renée z další skvělé knihy S elegancí ježka. Zatímco Renée je plná filozofie a japonské poezie, Jana Dušejková tíhne k astrologii a Williamu Blakeovi. Ovšem ve své oduševnělosti hrají obě dámy stejnou, a to nejvyšší ligu.

Také mě zaujal velmi kladný až "překladný" pohled na ČR; setkal jsem se s ním u vícero Poláků (kupř. M. Szczygiel). Je to zvláštní: oni nás mají rádi a my je zrovna dvakrát nemusíme (zobecněně řečeno). Když čtu ty idealizované pasáže, musím se hořce usmívat, protože bohužel vím, že to vůbec není pravda.

jarrmilla
29.12.2014

Námět a zpracování super. Příběh nutí ne přemýšlet,ale zamýšlet se. Postava mi byla blízká nejen astrologiií, vegetariánstvím a dalšímy znaky osobnosti. Velmi překvapivá kniha. Zajiskřila v tom výčtu přečtených v tomto roce. Dávám plný počet a pro mne je to kniha roku.

evickakyticka
18.11.2014

Nemohla jsem se odtrhnout, příběh mě hodně bavil. Možná i proto, že s hlavní hrdinkou bych si nejspíš rozumněla. Ne tedy úplně ve všem, třeba na horoskopy nevěřím a posedy bych taky neničila:) Ale za překvapivý závěr plný počet.

ajsrům
02.05.2014

Skvěle vylíčená horská atmosféra míst, kde lidé pomalu přestávají bydlet. Trochu ujetá detektivka ve stylu příbuzném Miloši Urbanovi. Zábavné poznámky o tom, jak na druhé straně hranic, v Čechách je vše ideální...Dobrá knížka.

kristeen
28.02.2013

Spíš než jako detektivku jsem knížku vnímala jako mírně nadsazený obrázek současné společnosti, s níž se (po svém) dokáže vypořádat jen osoba mírně vyšinutá. Na pozadí nerovného boje přitom celou dobu působí klidná a hojivá moc přírody, která je vlastně hrdinčiným největším spojencem.



Štítky

polská literatura zvířata lesy vraždy zfilmováno astrologie pytláci

Autor a jeho další knihy

Olga Tokarczuk

Olga Tokarczuk
polská, 1962

všechny knihy autora

Podobné knihy

Uživatelé mají knihu

v Přečtených160x
v Právě čtených5x
v Knihotéce45x
v Doporučených22x
v Chystám se číst166x
v Chci si koupit22x