Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Román Olgy Tokarczukové by bylo možno označit jako „morální thriller“. Hlavní hrdinkou příběhu je Janina Duszejko, stavební inženýrka, která si musí vydělávat na živobytí jako učitelka angličtiny a zeměpisu na škole v Kladské kotlině, na česko-polském pomezí. V zimě pracuje také jako správkyně letních bytů. Její vášní je astrologie a nade vše miluje zvířata. Snaží se jim všemožně pomáhat a chránit je, bojuje proti lidem, kteří jim ubližují. Varuje před nerozvážným ničením přírody, vidí lidské osudy vepsané do hvězd. Patří k okruhu nadšených čtenářů anglického básníka Williama Blakea (název knihy je citát z jeho básně). Jednoho dne je Janinin soused nalezen mrtvý. Následuje další vražda a pak další... Pytláci i významní členové společnosti záhadně umírají. Jen zvířata jsou němými svědky. O těchto vraždách hrdinka něco ví, policie ji však ignoruje – jenže Janina Duszejko dokáže číst ve hvězdách......celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/43_/43124/svuj-vuz-i-pluh-ved-pres-kosti-mrtv-R5h-43124.jpg 4.3227
Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Host
Orig. název:

Prowadź swój pług przez kości umarłych (2009)

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (70)

Kniha Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých

Přidat komentář
000nugatovej
26. května

Nějakou dobu jsem nevěděl, jak tu Knihu číst. Jako filozofickou environmentální/holistickou Reflexi? Vždyť je v ní plno skvostných Myšlenek. Jako trochu podivnou Detektivku? Vždyť je v ní plno zvláštních Vražd. Teprve posléze jsem pochopil, že Klíčem, který mi ji otvírá je Humor! Já bláha, chce to číst pozorně: vždyť už první Věty ho predikují: "Jsem už ve věku a také ve stavu, kdy si pokaždé před usnutím musím dobře umýt nohy, pro případ, že by pro mě v Noci přijela sanitka." (str. 11) A asi nechtěně aktuální, kde jsem se popadal nad tou Ironií za Břicho: "Myslím, že v Česku je to úplně jiné. Tam lidé dovedou klidně diskutovat a nikdo se s nikým nehádá. I kdyby chtěli, nemohou, protože jejich jazyk se vůbec nehodí k hádkám." S tímto Klíčem jsem pak s labužnickou chutí dočetl a přijal i s nečekaným Závěrem

To, jo. Nicméně mi to nedá, abych nevybral několik dalších skvostných Myšlenek. Nejdříve o Komunikaci: "Mnoho mužů s přibývajícím věkem začíná trpět testosteronovým autismem, který se projevuje pozvolným zánikem sociální inteligence a dovednosti mezilidské komunikace, ale rovně postihuje jejich schopnost formulovat myšlenky." (str. 32/33).

A další v Pořadí, jak jdou za sebou v Knížce: " … smrt může být dobrá, spravedlivá, jako dezinfekční prostředek, jako vysavač." (str.16) "Vězení není venku, ale uvnitř každého z nás. Možná bez něj nedokážeme žít." (str. 40) "Nejlepší způsob, jak se zbavit nočních můr, je převyprávět je do záchodové mísy a pak spláchnout." (str. 111) "Psychika je náš obranný systém. Snaží se, abychom nikdy nepochopili to, co nás obklopuje." (str. 212)

Allla9
06. května

Kniha má hodně zajímavých míst, ale nedokázala mě plně zaujmout.

kackamy
12. března

Tohle je velmi zvláštní kniha. Bez debat bravurně napsaná a situovaná do zajímavého prostředí. Některým myšlenkám jsem musela dát za pravdu, z jiných mrazilo. Všechny ale nutily k zamyšlení, ať už nad tím, jak špatně se dnes někteří lidé k přírodě chovají, nebo nad tím, kam až může zajít (jakékoli) radikální myšlení.

Marika Vanova
26. února

Příběh je zvláštní, horoskopy mě neberou, ale paní Dušejková mě pěkně vodila za nos. I přesto jsem si to užila, za mě je to na 90 %.

Malýmedvěd
17. února

Hezky napsané, moc dobře se to čte. Občas pěkné zamyšlení, které oceňuji jako přínos knihy. Bohužel na můj vkus, tam často byla tuna zbytečného astrologického balastu, pro dokreslení, že hlavní postava je divná, by stačilo i výrazně méně. Rozumím, když se kritizuje dvojí morálka při chováni k lidem a ke zvířatům, ale nevím proč hned vzápětí se použije dvojí metr na otázku zodpovědnosti za své činy.

Kachneci
21. lednaodpad!

Dospěla jsem k závěru, že stačí přečíst více jak 20 % z celkového obsahu, aby mě kniha přesvědčila, že ne/stojí za to pokračovat. S tímto příběhěm jsem opravdu bojovala, nechtěla jsem se vzdát, ale shledávám, že mě to, v čele s hlavní postavou, která mi byla protivná, porazilo a celou tuhle kapitolu bych uzavřela slovy: velký špatný. :)

kristleko
29.12.2018

Jsou knihy o divných lidech dělajících hrozné věci, které fungují jako anatomie zločinu a lidské duševní a morální patologie. Příkladem budiž Sběratel od Johna Fowlese. Zde jde ale o něco jiného. Olga Tokarczuková má zjevně ráda Blakeovu poezii, zvířata a astrologii, nejí maso a rozhodla se, že kombinace toho všeho v příběhu podivínské postarší ženštiny v Kladsku bude super. Tokarczuková sice výborně píše a nutí k zamyšlení, ale mě to prostě nebavilo. Hrdinka mi byla neobyčejně nesympatická, úvahové pasáže mi přišly úmorné (kdosi tu zmiňoval knihu S elegancí ježka, tak ta mi přišla podobně nesnesitelná) a celé vyznění knihy je opravdu děsivý manifest radikálního vegetariánství. (5/10)

Chesterton
08.12.2018

První stránka mě zaujala humorem, další potom hloubkou myšlenek, popisem drsné venkovské přírody a svéráznými postavami. Nadsazený obrázek současné společnosti? Ani moc ne. Autorka skutečně velice pěkně kreslí slovy a snad ještě lépe myšlenkami. Mimořádná palba slov, píše Mijagi. Daří se jí zhmotnit atmosféru děje i vtáhnout čtenáře do svého světa. Vše se v zásadě otáčí kolem morálky, ekologie a vztahu člověka ke zvířatům.
Zcela jistě stojí za přečtení i za zamyšlení.
Moje nadšení bohužel nevydrželo. Mým osobním filtrem neprošla zejména astrologie a až příliš vyšinutá hlavní postava. Originálně napsané, ale pro mě snad příliš "morálně ekologický thriller s nejasnými konturami" :o)


Štítky

polská literatura zvířata lesy vraždy zfilmováno astrologie pytláci

Autor a jeho další knihy

Olga Tokarczuk

Olga Tokarczuk
polská, 1962

všechny knihy autora

Podobné knihy

Kniha Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých je:

v Právě čtených1x
v Přečtených266x
v Čtenářské výzvě59x
v Doporučených33x
v Knihotéce66x
v Chystám se číst228x
v Chci si koupit35x
v dalších seznamech6x