Knihy Jakubovy přehled
Opus magnum světoznámé polské autorky. Rok 1752. Podolí, součást Polského království, území ležící na dnešní západní Ukrajině, oblast osídlená křesťany, židy i muslimy. Polskou společnost soužil rozkol mezi vládnoucím královským dvorem, venkovskou šlechtou a bezzemky, jejichž síla se v osmnáctém století začala naplno projevovat. Díky kvetoucímu obchodu s muslimským světem docházelo k bohaté kulturní výměně. Pozvolný hospodářský a morální úpadek však plíživě pronikal do všech pater společnosti, která se pokoušela nalézt viníka. Židé mezitím čekali na svou příležitost k emancipaci. Podstatná část příběhu se odehrává i v židovském městě Brünn, tedy v Brně, ale i v jiných středoevropských městech, takže se čtenáři nabízí zvláštní paralela se současným dramatickým střetem s jinými kulturami. Díky poutavému vyprávění Olgy Tokarczukové získáváme neodbytný pocit, že tento střet je v této části světa přítomen odpradávna. Román je obrazem dávného Polska, mocného a vlivného království na vrcholu své státnosti, ale zároveň těsně před pádem do osudové propasti zájmů sousedních mocností.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Knihy Jakubovy. Přidejte ho na této stránce. Přihlašte se a napište ho.
Nový komentář
všech 24 komentářůSouvisející novinky - Knihy Jakubovy (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (5)
„Má duše se nenechá zavřít do vězení, do klece ze železa nebo do klece ze vzduchu. Má duše chce být jako loď na nebi a hranice těla ji nemohou zastavit. A žádné zdi ji neuvězní: ani ty, které postavily lidské ruce, ani zdi slušnosti, ani zdi laskavosti nebo dobré výchovy. Nepolapí ji krásná slova, hranice království, dobrý původ – Nic. Duše přelétává nad tím vším velmi snadno, je nad tím, co se nachází ve slovech, a mimo to, co se ve slovech nenachází. Je mimo radost a mimo strach. Překračuje to, co je hezké a vznešené, jakož i to, co je zlé a strašné. Pomoz mi, dobrý Bože, a zařiď, aby mě život nezranil. Dej mi schopnost mluvit, dej mi jazyk a slova a pak vyslovím pravdu o Tobě.“
„Není to snad pojivo lidského světa? Nepotřebujeme snad jiné lidi proto, aby nám dopřáli tu radost, že jsme lepší než oni?“
všech 5 citátů najdete u autoraOcenění knihy (1)
2015 -
Nagroda Literacka „Nike”
Kniha Knihy Jakubovy v seznamech
(aktualizováno 1x za hodinu)
| v Právě čtených | 8x |
| v Přečtených | 116x |
| ve Čtenářské výzvě | 25x |
| v Doporučených | 6x |
| v Mé knihovně | 99x |
| v Chystám se číst | 184x |
| v Chci si koupit | 29x |
| v dalších seznamech | 4x |
Čtenáři před vámi navštívili ještě tyto knihy:
83 %
71 %
Olga Tokarczuk také napsal(a)
| 2010 |  Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých |
| 2008 |  Běguni |
| 2007 | Pravěk a jiné časy |
| 2016 | Knihy Jakubovy |
| 2020 | Bizarní povídky |
Zpočátku nádherná kniha, okouzlující, široce rozkročená po dějinách Polska, Ukrajiny, Turecka, zkoumající velká světová náboženství na osudech členů jedné pozoruhodné sekty, jejich podporovatelů a odpůrců. Ale někde ve ¾ začne příběh ztrácet dech a hlavní protagonista se postupně stává nechutným politikařícím dědkem - což asi odpovídá vývoji každého samozvaného „spasitele“ a o náboženství a slepé víře to také neříká nic pěkného. Takže koncem románu jsem se spíš protrápila, ale celkově hodnotím pozitivně a jsem ráda, že jsem se do té bichle pustila.