Sběratelka sirotků
Ellen Marie Wiseman
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/436442/bmid_sberatelka-sirotku-tzw-436442.jpg
4
482
482
Zatímco svět oslavuje konec Velké války, blíží se další hrozba – španělská chřipka. Nová hrůza dolehne i na Filadelfii, kde žije třináctiletá německá imigrantka Pia, jejíž otec narukoval do americké armády, ale stále se ještě nevrátil domů. Město se ocitá v karanténě, objevují se znamení nákazy a lidé nosí masku, za níž skrývají nejen strach z nákazy, ale temnější úmysly… Jak Pia zjistí, když musí zanechat brášku samotného a shánět potraviny. Bernice Grovesová zešílela z žalu, když ztratila kvůli chřipce vlastní dítě. A rozhodne se pro něco strašlivého: rozervat rodiny v jejich nejzranitelnější chvíli a vytvořit nové, dokonalé Američany…... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2021 , Ikar (ČR)Originální název:
The Orphan Collector , 2020
více info...
Přidat komentář
Krásný příběh ze začátku 20.století v době největší pandemie ptačí chřipky. Ze začátku mi nesednul styl psaní, (vyprávění bez přímé řeči), jakobych četla čtenářský deník, dokonce jsem se prvnich 40 stran musela do čtení nutit, ale nakonec se příběh rozběhl a nabral spád. V první části knihy je děj zasazen do chudé čtvrti v době největšího zásahu chřipky a siroččince, kde vladly kruté poměry, jakoby všeho zla nebylo dost. Obrat k dobrému v druhé polovině knihy je pro čtenáře jako balzám na duši, vše do sebe zapadne, a očekávaný sťastný konec nedovolí čtenáři knihu odlozit. Krásný příběh, vsechny dějové linky jsou uzavřeny, žádná hluchá mista, vše má logiku a spád.
Další skvělá kniha autorky. Zajímavý příběh z doby španělské chřipky, drsné podmínky v sirotčinci i naděje v rodině Hudsonových, že dobří lidé ještě žijí.
Občas mi běhal mráz po celém těle a to se mi opravdu nestává.
Kniha určitě stojí za přečtení.
(SPOILER) Spoiler :Tak tohle byla pecka. Strašně smutná knížka, četla jsem od autorky zatím vše co vyšlo a vždycky mě vtáhne ta atmosféra, že se nemůžu odtrhnout od čtení. Opět temný smutný příběh. Popis smrti Piiny matky na začátku, ta zoufalá snaha postarat se o bratry. Hlad špína, strach z všudypřítomné nákazy. Zavření v sirotčinci. Opravdu skvěle napsané, měla jsem pocit, že jsem na jejím místě. Nejednou mě knížka rozbrečela. A ten konec... Jsem ráda že byl v podstatě dobrý. Jen mi vadilo, že Bernice z toho všeho vyšla tak lehce.
Já bohužel musím přiznat, že jsem od knihy nedostala to, co jsem očekávala. Kniha mě (bohužel) moc neoslovila, hlavně mi nesedlo zpracování. A přestože příběh byl velice zajímavý a hlavně dojemný, tak mi přečtené stránky nepřibývaly tak, jak bych čekala. Místy kniha působila zdlouhavě. A i když jsem nechtěla od Pii a jejího příběhu odtrhnout pozornost, tak i přesto jsem se několikrát přistihla, že přeskakuji řádky a někdy i odstavce, abych byla blíže konci, nebo spíše blíže zjištění, jak tento příběh dopadne. Ale i přes tento "neduh" jsem ráda, že jsem knize dala šanci, a že jsem ji neodložila. Protože byla zajímavá svým tématem a dobou, ve které se děj odehrával.
Moje první autorčina kniha.
Velmi silný příběh, okouzlující Pia, která se vydá hledat jídlo, aby nakrmila své bratříčky a netuší, že je na nějaký čas ztratí, a šílené Bearnice, která po ztrátě svého syna, krade děti migrantů a prodává je do amerických rodin
Jde teprve o druhou knihu, kterou jsem od této autorky četla, ale vím jistě, že budu ve čtení knih od ní pokračovat. Tato kniha opět nabídla silný příběh. Nebylo to úplně oddechové čtení kvůli vážným tématům, která se v knize řeší (španělská chřipka, sirotčinec, opuštěné a bezmocné děti,...). Místy se, převážně v první půlce, kniha nečetla lehce. Ve druhé půlce se ale pocity u čtení trochu zlepšily a příběh jsem dočetla jedním dechem. Jedna z hlavních hrdinek se mi líbila díky své odvaze, odhodlání a naději. Z té druhé přímo běhal mráz po zádech. Autorka knihu napsala skvěle, úplně mě vtáhla do děje.
Bolestný příběh, který paní Wisemanová dokázala velice pěkně a citlivě napsat.
Jsem ráda, že v samotném závěru zmínila, že děj je převážně fiktivní kromě zmíněné španělské chřipky, která vše spustila a ochotných sester, které svou obětavostí pomáhaly druhým a především dětem.
Moc pěkné dílo!
Co kniha, to skvost.
Cokoliv jsem zatím měla možnost přečíst, bylo úchvatné. Dech beroucí, mrazivé.. Jakmile začněte číst, nelze přestat.
Budu se těšit na další autorčinu knihu..
Velice smutný příběh ale opět paní spisovatelka nezklamala. Už budu jen čekat, zda paní spisovatelka pro čtenáře připraví další dechberoucí román. V tomto románu je krásně vyobrazená situace, kdy lidi podléhají panice a strachu z budoucnosti a někteří z toho strachu vydělají. Jen veliká škoda je, že tyto bezcharakterní lidé nedopadají vždy tak, jako dopadlo tohle monstrum v tomto románu.Paní Wisemanová klobouk dolů.
To bylo něco. Musím přiznat, že v první půlce knížky jsem se skutečně bála, nemohla jsem spát, myslet na nic jiného. Hrůzy války a epidemie španělské chřipky byly pro mě opravdu něčím děsivým, ale něco mě stále nutilo pokračovat. Příběh opravdu zaujme a vtáhne do děje. Druhá čast už byla takovým běžným románem s pár dramatickými okamžiky, ale čtenář už si dokázal dost domyslet. Alei tak se kniha četla velmi dobře.
Smutný, dojemný příběh se šťastným koncem. Krásně napsáno, velmi dobře se četlo.
Knihu jsem dlouho odkládala, ale když jsem se do ní pustila, nemohla jsem přestat číst. Příběh je to děsivý a jsem ráda, že se tam objeví manželé Hudsonovi, i když působí až neuvěřitelně kladně, myslím si, že si je hlavní hrdinka i čtenáři zaslouží. Zajímavý je i pohled na pandemii Španělské chřipky, která proběhla o sto let dříve než ta covidová, kterou si všichni dobře pamatujeme.
Velmi čtivé, veselý příběh to není, ale bavilo mě to. Autorka zvolila zajímavé téma, a dle mého z toho vytvořila krásný příběh plný dobra a zla.
Číst knihu po pandemii Covidu 19
ji dává do jiných souvislostí.
Linka rasismu, nebo přistěhovalců zní dnes taky velmi aktuálně.
Pia je velmi zajímavá postava.
Určitě stojí za přečtení.
Tentokrát mě Wisemanová nijak zvlášť neuhranula. Téma je zajímavé, zpracování mi ale moc nesedlo. Přijde mi to krapet utahané, v celku na mě text působí spíš jako prvoplanové klišé. Knížka se čte celkem dobře, to určitě. Děj mi ale přišel jako takový sled útrpných událostí, chyběl mi nějaký náboj, nějaké drama, napětí, něco, co by z textu udělalo tu knížku, od které čtenář nemůže odejít, dokud ji nepřelouská.
V listopadu 2020, kdy u nás probíhala první vlna covidová, a všichni za pochodu se učili, co dělat a jak žít s pandemií v zádech, jsem na Prima ZOOM viděla dokument BBC o Španělské chřipce. Končil větou, jaké by to asi bylo, kdyby v dnešním globalizovaném světě vypukla epidemie. Myslím, že byl natočen 2019.
Kniha je děsivá, opravdu jsem se těšila, až se konečně dostanu utrpení na konec. Procházíme 6 let života Pii, a nejhorší horor by se nemusel stydět.
Jediné, co vytýkám, stejně jako u předchozí knihy, je donekonečna opakování stejných frází- chtělo se jí zvracet, nechtělo se ji dotýkat, podlomila se jí kolena, kousala se do tváří, cítila tep ve spáncích
Na každé stránce několikrát.
Rodina Hudsonových působila až kýčovitě kladně, ale Pia si zasloužila protipól utrpení, špíny, hladu a všudypřítomné smrti.
A jak jde o děti, vždycky vyměknu, takže budu kritizovat jen málo.
Paradoxní bylo, jak říkali Dětské odděleni nebo Dětský pokoj, jakoby ostatní, odrostlí plenkám, přestali být dětmi.
Kniha ze které mrazí. Ale hodně na mě zapůsobila. Takovou knihu musím mít v knihovně.
Bála jsem se že tohle téma mi úplně nesedne.Musim říct že se to četlo samo,chvílemi to bylo docela zdlouhavé a asi by se to dalo zkrátit,ale i přes to zajímavé čtení.Autorka se mi zamlouvá.
Štítky knihy
Amerika osudy lidí 1. pol. 20. století přistěhovalci, imigranti společenské romány sirotci sirotčince karanténa pandemie španělská chřipka
Autorovy další knížky
| 2016 |  Tmavé stěny Willardu |
| 2018 | Pro tvoje dobro |
| 2021 | Sběratelka sirotků |
| 2023 | Ztracené dívky z Willowbrooku |
(SPOILER) Možná je zvláštní u takto srdcervoucí knížky napsat, že byla krásná, ale byla. Samozřejmě období a téma je velice smutné, ale celá kniha, je skvěla napsána a samotný příběh, je plný emocí. To vše co zažila Pia, je neskutečné. Velice obdivuji její sílu a nekonečnou naději, které se držela a nikdy nepřestala pátrat po svých bratrech. Na druhou stranu i záporná postava setry Wallisové alias Bernice Grovesové splnila svou funkci. Strašně mi pila krev a měla jsem na ní místy fakt zlost. I když po tom co se jí stalo, je asi každý schopen pochopit, kde se v ní ta zlost a nenávist vzaly. Nicméně i když dojemné a místy hodně náročné čtení, nemůžu jinak něž knihu doporučit, stojí za to si ji přečíst. Já se k ní určitě za pár let ještě vrátím.