Saturnin
kniha od: Zdeněk Jirotka
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/1615/bmid_saturnin-Hqf-1615.jpg
4.6
7316
Slavná humoristická kniha, která pobavila již několik generací čtenářů. Na jejích stránkách se čtenáři dozví, co se stane, když věrný sluha Saturnin přestěhuje svého pána z pohodlného bytu na loď, kde se pak objeví teta Kateřina se synem Miloušem, a co se přihodí při rodinné dovolené u dědečka, jehož dům je díky povodni načas odříznut od civilizace. Všem nepříjemnostem, katastrofám a přetvářce tety Kateřiny naštěstí umí s jiskřivým vtipem čelit Saturnin. Jeho schopnosti jsou téměř geniální, jak o něm píše v jednom dopise dědeček: „V bláznivých nápadech toho chlapíka je kus poezie, jeho humor, fantazie a podivuhodné myšlenkové přemety dovedou udělat detektivku z jízdního řádu."... celý text
Komentáře (1066)
Komentáře 1066 Recenze 6
Tento román se řadí mezi legendy české literatury, ale možná je trochu škoda, že celou knihu se mi před očima odehrával ten slavný film :) Zajímalo by mě, jestli existují lidé, kteří to mají jinak :D Bylo by docela fajn představovat si hrdiny příběhu trochu jinak, po svém :)
Když už mám jednou za uherský rok opravdu splín, vezmu si Saturnina a čtu a čtu, dokud ho nepřečtu. A splín je pryč. Je to moje srdcovka.
Znala jsem jenom film, konečně díky výzvě jsem se dostala i ke knížce a dobře jsem udělala. Pobavila mě a jak:-)
Ke knize jsem se vrátil díky čtenářské výzvě. Jsem za to moc rád. Kombinace fantastického humoru, skvělých postav a vlastně nepravděpodobného příběhu byla dokonalá. Skoro jsem si říkal, jak by toto dílo obstálo ve slovutné kanceláři.
Úžasný noblesní humor. Do společnosti těchto postav bych se někdy ráda dostala :-) Snad bych nedopadla jako teta Kateřina :-)
Saturnina asi netřeba představovat. Jestli hledáte něco nenáročného a zábavného, určitě vám udělá dobrou službu. Já na knížce zbožňuji hlavně ty postavy. Sluha, který je schopný pro svého pána udělat cokoliv (ale vždy s noblesou), otravná tetička, která vypouští jedno přísloví za druhým a její mamánek Milouš, který vlastně nic neumí, nebo děda, který je velký dobrodruh - právě ti jsou prostě zárukou smíchu. Na knize se mi líbí i to, že i když nám příběh vypráví mladý gentleman Jiří, je to vlastně jen takový tichý pozorovatel. Mnohem víc se totiž zaměříte na ty další groteskní postavy, kteří celou show vedou. Nejvíc se mi ale líbí ta doba a jazyk. Ukazuje totiž, jak se lidé snažili vše řešit s elegancí a i když by nejradši všechny poslali do pr.. , stále mysleli na vychování a slušnou mluvu. Právě takové situace mě rozesmáli nejvíc – takové ty věty i činy, jak někoho poslat do patřičných míst jako gentleman. Takže pokud máte chuť na trochu toho „suchého“ anglického humoru – pozvěte k vám domů Saturnina. Já si hned po přečtení jdu dát ještě film, který je dokonalý a kde herci všechny postavy ještě dokázali pozvednout. ... můj instagram: @klesnacte
Zábavná, vtipná, milá kniha. Hezké namlouvání, protivná teta a bratranec, nekonvenční dědeček. Přitažlivá doba a prostředí. Člověk se k ní rád vrací.
Není co dodat, skvělá kniha! Kdysi jsem viděl film, a teď jsem se rozhodl přečíst si i knihu. Nemůžu si pomoct, ale při čtení jsem v hlavě viděl Ondřeje Havelku a Oldřícha Víznera, což čtení velmi pomáhalo.
Jelikož jsem se sám zařadil v klasifikaci lidí dle doktora Vlacha do prvé kategorie - to je ten člověk, který se na ty koblihy pouze tupě dívá, potom zaplatí a odejde - dovolím si v souladu s tímto mým povahovým rysem k této skvělé knize zde napsat několik asi poněkud neobvyklých připomínek:
1. Kniha byla psána za války. Nedovedu si představit, jak v době přídělového systému potravin někdo popadne koblihu a začne jí házet po sousedovi. Kdybych byl ten soused, asi bych ji chytl a dotyčnému vrhači za těchto okolností poděkoval. Čtenář ve válečné době musel při seznámení se s touto klasifikací buďto asi zaslzet nad ztracenými časy nebo se na autora naštvat, v jakém to myšlenkovém oparu on žije.
2. Asi jediným bodem, kde můžeme poznat, že kniha je skutečně psána za války je, že ve vyprávění protagonisty (o domě Aloise Brudíka) je poznámka o nutnosti dodržet zatemnění.
3. Milouš je dle mého názoru nejméně literárně propracovaná postava. Zkuste si představit jen trochu myslícího osmnáctiletého mládence, který je o sobě přesvědčen, že má šanci na úspěch u sebevědomé slečny Barbory proti muži v nejlepších letech - svobodnému třicátníkovi. To opravdu asi nejde.
4. Velmi mne zaujal názor paní Jany Synkové, herečky, která hrála ve filmu tetu Kateřinu. Ona v jakémsi rozhovoru řekla, že tetu Kateřinu obdivuje. Když se nad tím zamýšlím, s určitou mírou překvapení musím připustit, že na tom něco je. Teta Kateřina byla totiž ochotna pro své dítě udělat naprosto cokoliv, včetně svého totálního znemožnění se. A to je opravdu obdivuhodné.
5. Kouzelná je scéna, kdy protagonista o sobě tvrdí, že se nedívá dámám po nohách a to přesto, že se dostal do situace, kdy si nohy slečny Barbory bez jakéhokoliv rizika mohl prohlédnout. Z následujícího textu a popisu vyplývá, že této situace využil naprosto dokonale.
6. Účetní Sláma osloví továrníka Mikulku místo věty "Jste padouch!" slovem "Setapouch!" Toto slovo (setapouch) pokládám coby neologismus (nově vytvořené slovo) za ideální pojmenování pro něco pevného co z něčeho trčí, je možno se za to chytit, něco na to pověsit nebo se o to praštit.
Takovej ten styl, kterej má z novějších autorů pan Boček - co věta, to perla. Nejvtipnější z celé party, která se sejde na hausbótu a následně u dědečka na venkově, je právě tenhle senior a jeho džiu-džitsu a následné předstírání šílenství před otravnou tetou Kateřinou, aby ji dostal ze své blízkosti, což mu poradil Saturnin. Super čtení, když si chcete zvednout náladu.
Kdo by neznal Saturnina?
Sluhu mladého muže dobrého společenského postavení a vychování? Toho, jenž způsobí v jeho dosud poklidném životě řadu překvapivých zvratů a situací. Tyto by se bez přičinění Saturnina nedaly až tak dobře zvládat.
Rodina a blízcí přátelé mladého Jiřího jsou nezaměnitelní. Host do domu, Bůh do domu, že?
Skvěle napsáno a zfilmováno :-) .
Opět jedna z velmi oblíbených a čtivých knížek :-) .
Díky vtipnému komentáři od pána "žlučníkář" a dalších mých oblíbených :-) .
Musím si doplnit svoji skromnou knihovničku o další z našich krásných českých skvostů.
Filmove zpracování jsem neviděla a díky čtenářské výzvě jsem po knize sáhla a defakto až spíš za půlkou jsem se začala pousmívat.. přitom mám chytrý humor ráda, ale možná ještě nepřišel ten správný čas ..
Četla jsem podruhé po dvaceti letech a smála se nahlas snad více než poprvé. A těší mě, že se líbil i sedmnáctiletému synovi
Tolikrát jsem viděl filmovou verzi a říkal si, že bych si to rád i přečet. A takhle jsem si to říkal tolik let, že jsem to zas viděl asi desetkrát. Tím jsem se komplet připravil o kouzlo představ. Nemohl jsem si jen pomocí svojí fantazie vymodelovat nohy slečny Barbory a přemejšlet, jaký asi měla kadeře na svalnatých lýtkách.
Musím ale říct, že je ta knížka tak hezky napsaná a film tak skvěle natočen, až jsem měl pocit, že čtu film, nebo sleduju knihu. Seděl jsem na gauči, smál jsem se a chtěl bejt odřízlej povodní na ostrůvku v dědečkově vile. Pak bych se vypravil do srubu doktora Vlacha a zůstal bych tam klidně do listopadu. Koupal bych se v tůni a zkoušel bych vliv různých zapálených sušených bylin vdechovaných do plic a jejich vliv na funkci mozku, hlavně v kůře spokojenosti s bytím. Nevím teda co bych tam jedl, protože bejt o houbách, malinách a bukvicích nedovedu. Zároveň však nedovedu ulovit a vykuchat zvířátko a kebab nikde. Musel bych se asi spolehnout na slečnu Barboru.
Zase jsem se nechal unést. Stává se mi to, když mě takhle unese příběh kterej čtu. A teď už jdu...Sobý hnusec...Nedolovím, nedolovím...
Četla jsem třikrát, dvakrát slyšela audioknihu, viděla film i divadlo - Saturnin se nikdy neomrzí!
Od této knihy jsem neměla žádná očekávání, začala jsem jí číst pouze v rámci maturitní četby. A jako u spousty dalších knih, ke kterým jsem se dostala podobným způsobem, jsem za tu volbu vděčná. Příběh mě už od prvních stran chytil a zůstala jsem polapena až do konce. Sarkastický humor, který tu je, byl přesně mým šálkem čaje a bylo to snad poprvé, kdy jsem se u knihy takhle zasmála. Věřím ale, že nesedne každému.
Za mě prostě skvělé. Už to bude pár let a mám chuť se ke knize znova vrátit.
Audio: Češi rádi vytvářejí zcela satirické a bizarní světy a postavy. Švejk je celosvětový úkaz a podobný je Saturnin. U něj jsem měl zvláštní problém, že buď jsem se lámal smíchy a nebo jsem nevěděl o co kráčí. Občas byly momenty zcela úžasné a promyšlené a někdy zase táhnoucí se nic. I tak jde o zápis do dějin české literatury, ke kterému se jistě budu rád vracet.
Po letech poslouchání audioknihy, mnohonásobném shlédnutí seriálu, mě nově napsané pokračování přimělo přečíst si knihu. Zklamání bylo takové, že jsem ztratil chuť číst i pokračování. A proč? Nevím, ale četlo se mi to přeukrutně špatně.
Humor? No nějak jsem ho tam nenašel. Tyto starší knihy jsou psány tak specificky, že ne každému sednou. Mě bohužel ne.
Čteno nesčetněkrát. I nyní po letech jsem se znovu ohromně bavil. A zároveň jsem s překvapením zjistil, že je to nejen laskavým humorem, ale i jiskřivou Barborou. (Stále uvažuju nad tím, kolik je v tom popisu rodícího se vztahu třicátníka k dokonalé sportovně založené moderní dívce parodie na červenou knihovnu a kolik přirozeného citu.)
Poslechnuto jako audiokniha. Bavila jsem se neskutečně. Saturnin dělal své vylomeniny s takovou samozřejmostí, že to působilo více než přirozeně. I popis událostí byl tak skvělý, že nejde jinak, než se smát. Rozhodně doporučuji.
Saturnin je naprostá klasika české humoristické tvorby. Domnívám se, že dílo je určeno spíše starším a vyspělejším čtenářům. Mně se bohužel román dostal do rukou v šestnácti letech jako povinná četba do školy, přičemž jsem u čtení solidně trpěla.
I když je tato knížka a její filmové zpracování několikrát ročně na různých televizních kanálech opakováno, není nad to, si knihu přečíst. provázela mě před x lety a nyní též jsem neodolala a začetla se. Nové příběhy samozřejmě nebyly, ale o to více jsem si užila opakování už klasických výroků, příběhů a vztahů. Vždy pomůže odreagovat se od běžných starostí a naladit se na vlnu SATURNINA.
Humor, který pohladí po duši, vyvolá úsměv na tváři a zlepší den. Už jsem četla několikrát, teď vyslechla na ČRo a zase se k Saturninovi někdy ráda vrátím. To je láska na celý život, díky, pane Jirotko :-)
"Dovíte se že tři mušketýři ve skutečnosti nebyli čtyři ale dva."
Je to klasika a není co k tomu dodat.
Štítky knihy
přátelství prvotina humor zfilmováno česká literatura léto humoristické romány stereotypy komorníci klasická literatura
Autorovy další knížky
| 2008 |  Saturnin |
| 1999 |  Muž se psem |
| 1969 | Sedmilháři |
| 2000 | Pravidla se změnila |
| 1994 | Velká kniha sedmilhářů |
Kniha Saturnin je v
| Právě čtených | 80x |
| Přečtených | 11 571x |
| Čtenářské výzvě | 1 921x |
| Doporučených | 1 148x |
| Knihotéce | 1 744x |
| Chystám se číst | 1 002x |
| Chci si koupit | 214x |
| dalších seznamech | 42x |