Adusa68
komentáře u knih
1984
George Orwell (p)
Upřímně nevím, na co jsem tak dlouho čekala, než jsem se odhodlala vzít tuto knihu do ruky a pořádně se začíst. Je to fenomenální dílo, které přesně odhadlo a popsalo, co se dělo v průběhu druhé poloviny 20. století. Zároveň spousta dějových linek zůstalo pro čtenáře záhadou a myslím, že to tak je správně.
Knihu je ale dobré číst v naprostém soustředění tak, aby vám neunikla podstata místy až filozofického textu.
Hana
Alena Mornštajnová
Moje druhá přečtená kniha od této autorky a opět mě nezklamala. Kniha se velmi dobře čte, jednotlivé postavy jsou zde velmi dobře vykresleny. Nevadí mi ani skákání v časových a dějových linkách, naopak to dobře podtrhuje celý příběh. Podle mě autorka dobře vystihla chování jednotlivých postav v té době a opět dobře propojila myšlení a pohled na svět dvou
generací. Pro mě to byl uvěřitelný a velmi silný příběh.
Kde zpívají raci
Delia Owens
"Kde zpívají raci" je nádherná kniha, která se mi dostala pod kůži. Všechno v ní totiž funguje. Děj krásně plyne, ale zároveň graduje, není to nuda a je tam to správné napětí. Krásné popisy přírody a poklidného života v bažině, máte pocit jako byste tam byli s hlavní hrdinkou. Kya je nesmírně silná hlavní hrdinka, vyrůstáte s ní a máte pro ni pochopení, i když se někdy chová až moc plaše a někdy raději od problémů uteče. Bavilo mě to moc, trefilo se mi to do momentální nálady a ty básničky....některé opravdu chytaly za srdce. Rozhodně jsem tuto knížku nečetla poprvé a moc doporučuji.
P.S.: První jsem viděla film a až pak jsem četla knížku. Kniha samozřejmě lepší, ale film je také moc povedený a taky doporučuji zhlédnout.
Tiché roky
Alena Mornštajnová
Knížku jsem měla celkem rychle přečtenou, protože se mi líbí autorčin styl vyprávění. Velmi originální je propojení jednotlivých kapitol, kde poslední věta předešlé kapitoly je zároveň první větou následující kapitoly. Navíc každá kapitola je psána z jiného pohledu otce a dcery a musím uznat, že tento, leckdy komplikovaný vztah, vystihla autorka naprosto přesně. Oba příběhy se vlastně ke konci spojí a je z toho až dojemný životní příběh jedné rodiny. Vše je zasazeno z velké části do období minulého režimu, což přidává příběhu na originalitě a dává nám nahlédnout do duše zapáleného komunisty a jeho osudu. Mistrně napsané a propracované.
V šedých tónech
Ruta Sepetys
Opět skvělá knížka se zajímavým námětem. Osudy Litevců, se kterými bylo otřesně zacházeno ze strany sovětů, to vše vyprávěno pohledem 15leté dívky. Smutný a silný příběh z prostředí pracovních táborů a gulagů na území Sovětského svazu. Škoda rychlého konce, ještě pár stránek do příběhu by se hodilo, ale na druhou stranu možná právě v tom vyznívá celé kouzlo tohoto příběhu. Skvěle zpracované a moc doporučuji!
Šikmý kostel
Karin Lednická
Poslední dobou mě velmi baví tento druh knížek a vyprávění. Na tomto příběhu oceňuji, že se věnuje regionu, o kterém toho člověk ví pořád tak málo a přitom se tu odehrávaly dějiny často barvitější než jinde. Autorka nám představila každou postavu, a to opravdu do hloubky přes myšlenky, pocity i hořekování co by-kdyby. Doufám, že bude nějaké další pokračování (možná několik), kde by se osudy stejných postav a jejich potomků vyvíjely přes další dějinné události, kdo ví, třeba až do současnosti. :)
Neklidná krev
Robert Galbraith (p)
Příběh byl zase tam, kde jsme u R. Galbraitha zvyklí, tedy napětí až do konce. Do poslední chvíle nevíte, kdo byl vrah a jak se to celé vlastně odehrálo. Souhlasím, že po slabším předchozím díle je Neklidná krev znovu TOP! Ač závratně dlouhá knížka, nenudila jsem se u ní ani chvíli. Každá kapitola byla pro děj podstatná. Baví mě ta ostýchavost mezi ústřední dvojicí, kdy ani jeden neví, co si myslí ten druhý, takže z toho důvodu se zase těším na další díl :)
Sůl moře
Ruta Sepetys
Další skvělý příběh od této autorky. Především se mi líbilo to nepatrné dějové propojení s knihou "V šedých tónech". O tragédii W. Gustloff jsem dosud neslyšela a o to více mě to motivovalo si o této události najít ještě více informací.
Jinak příběh opět skvěle vystavený, vyprávěný prostřednictvím 4 postav. Každý měl svou vlastní cestu, která se později stala cestou společnou až do oné tragické události. Líbilo se mi, že autorka pracovala s více prvky než jen s ústřední událostí. Celkem výstižně a velmi obrazně je popisováno neštěstí, z kterého až mrazí.
Knížku můžu rozhodně doporučit.
Les v domě
Alena Mornštajnová
Velmi silný námět knihy, který Vás donutí uvažovat nad tím, kolika osob se reálně denně týká. Napsané to bylo skvěle, čtenář se výborně vcítil do mysli a pocitů devítileté "cácory". Jen mi osobně vadil až příliš rychlý a zkratkovitý konec příběhu. Určitě se na tom dalo ještě stavět a zápletka se dala rozvinout ještě dál. Od dospělejší verze jsem čekala nějakou větší hloubku emocí a pocitů a proces vyrovnání se s minulostí.
Sudetský dům: Jaro - léto 1945
Štěpán Javůrek
Druhá autorova kniha, kterou jsem četla a jsem příjemně překvapena jeho proměnou. V krátkém časovém úseku je odvyprávěn velmi dobře vystavěný příběh založený na odsunu Němců ze Sudet a soužití Čechů s Němci těsně po válce. Myslím, že se autorovi podařilo přesně vystihnout atmosféru tehdejší doby, tj. chování a jednání postav, okolní události a zvěrstva, která se děly. Těším se na pokračování.
Foukneš do pěny
Radka Třeštíková
Mně se to prostě líbilo! Ano, začátek byl trochu složitější než si člověk zvykl na přeskakování časových linek a než se pořádně začetl, ale já tu Vladěnu vlastně chápu. První (anti)hrdinka od R.T., která v některých případech jedná impulzivně a iracionálně, ale vlastně proč ne. Tak to v životě chodí. Všichni se tak někdy chováme. Forma a styl mě nevadila, naopak se to vymykalo všemu normálnímu a bavilo mě, že mě knížka vlastně pořád držela ve střehu (skoro jako u odborných knížek, kde musíte text také 100 % vnímat). Nejlepší část byla scéna v autě všech generací "holek", podobně by ten rozhovor probíhal i u nás. :) Za mě tato knížka patří do autorčiných TOP 3.
Malý život
Hanya Yanagihara
Tuhle knihu mi doporučila moje kamarádka, která ji četla také na doporučení od své kamarádky. Sama bych totiž na ni nikdy nenarazila a byla by to obrovská ŠKODA!
Několik prvních stránek jsem si říkala, co je na této knížce takové WOW. Postupně jsem se začítala víc a víc, emoce a popis postav byly hlubší a hlubší, a tak mi postupně docházelo, v čem tkví kouzlo této knížky. Autorka fakt dobře pracuje s niternými emocemi a pocity jednotlivých postav. Různé strachy, fobie a úzkosti vs. pocity štěstí, úspěchu a radostí z obyčejného okamžiku. Také si člověk uvědomí, že někdy druhého člověka prostě nezmění, ač to s ním myslí dobře, ač by mu chtěl z celého srdce pomoct, tak někdy to prostě fakt nejde. Některé děsy mají totiž tak hluboké kořeny, že se jich nezbavíte. Jen je otupíte a utlumíte a k tomu jsou právě podstatné láska a přátelství.
Knížka je určitě pro náročnější čtenáře, protože text je opravdu hustý, věty někdy fakt dlouhé a čtení vyžaduje maximální soustředěnost. Určitě to není lehké čtení. Mně právě moc nevyhovovaly dlouhé kapitoly, protože si právě čtenář nemůže říct to klasické: "Tak ještě jednu..." a musí to fázovat v rámci kapitoly. Nicméně je to jedna z knížek, které Vás nějakým způsobem ovlivní a která ve Vás něco zanechá. Takže rozhodně doporučuji!
Musím tě zradit
Ruta Sepetys
Skvělá kniha, kterou bych doporučila určitě jako povinnou četbu do škol. Hodnocení zde zasloužené a ztotožňuji se i s chválícími komentáři. Jsem ráda, že jsem narazila zase na zajímavou autorku a určitě si od ní přečtu i další knihy.
Bună!
Půlnoční knihovna
Matt Haig
Originální námět knížky, který Vás doslova strhne. Začátek je trochu temnější, nicméně bych řekla, že i toto téma je dnes čím dál tím víc aktuálnější a tady se dozvíme, jak někdy bezvýchodné situace rozhodně neřešit. Celkově se mi líbí nápad vystavět příběh na rozhodnutích, kterých děláme dnes a denně spousty a každý občas přemýšlí, co by se stalo, kdyby se rozhodl v dané situaci jinak. Proto mě knížka bavila, a to i přesto, že konec byl trochu předvídatelný.
Šikmý kostel 2
Karin Lednická
Druhý díl plynule navazuje na první, a to i ve stylu vyprávění. Můžu říct, že všechno, co jsem od knížky očekávala jsem ve druhém díle našla. Dějinné události opět zasahují jednotlivé postavy, ale autorka zbytečně nezabředává do podrobností a nechává spoustu věcí na čtenáři, aby si je sám domyslel. Nedivím se tomu, protože v takovém množství postav a v takovém časovém období to zkrátka nešlo napsat jinak. Druhý díl se tedy čte opět dobře a těch 600 stran uplyne jako voda. U druhého dílu oceňuji fotografickou přílohu staré Karvinné. Už teď se těším na závěrečný díl trilogie.
Mlčící fontány
Ruta Sepetys
Opět skvělá kniha od R. Sepetys. Vše podstatné už asi bylo řečeno v jiných 5* komentářích, se kterými souhlasím. Mám ráda, že autorka pracuje s historickými evropskými tématy 20. století. Oceňuji její rešerši a bádání před samotným napsáním knihy, protože to musí být nesmírně náročné, ale vlastně taky krásné, protože se člověk neuvěřitelně obohatí o nové znalosti. Těším se na další autorčinu knihu.
My proti vám
Fredrik Backman
Málokdy platí, že druhý díl je lepší než první, alespoň podle mého názoru. Na Medvědínu a My proti vám se mi líbí, že to není klasická young adult literatura, protože zde jsou vykresleny chování a pocity i dospělých postav. Dějově je tahle knížka o něco propracovanější, obzvlášť manipulativní postava místního politika je skvěle napsaná, protože zamíchá kartami a ovlivní životy všech lidí v Medvědíně. Jsem ráda, že se příběh více orientoval na Benjiho, protože to je má oblíbená postava už z prvního dílu. Nejvíce na knížce oceňuji mistrně napsanou a rozebranou psychologii jednotlivých důležitých postav. Pro mě jedna z nejlepších knížek, které jsem v tomto roce četla.
Hotýlek
Alena Mornštajnová
Oceňuji na této knize a na tomto příběhu věrné vyobrazení dobových událostí a životů "obyčejných" lidí téměř ve všech režimech minulého století, ať už se jednalo o život v protektorátu nebo v socialismu. To mě baví na knihách od paní Mornštajnové nejvíce, protože kniha má nějaký spád a její děj není "zaseklý" v jedné době. Nicméně u této knížky mi vadí celkový počet postav, protože jich tu už na mě osobně bylo moc a ač to v ostatních knížkách paní Mornštajnové chválím, tady už jsem občas nevěděla, o kom je řeč (hlavně jsem se ztrácela u postav z cirkusu). I přesto ale chválím, že byly hlavní postavy a jejich život detailně vykreslené. Teď už jen přečíst poslední (první) Slepou mapu a těšit se na další autorčin knižní počin.
Heřmánkové údolí
Hana Marie Körnerová (p)
Kniha se krásně četla a osud hlavní hrdinky byl zajímavý a nelehký. Líbil se mi její přístup k životu. Na druhou stranu měla velké štěstí na hodné, milé a vstřícné lidi okolo sebe, z čehož by si dnešní společnost mohla vzít rozhodně příklad.
Nicméně mi asi na knize vadila absence nějaké větší hloubky příběhu a postav. Také u mě převažoval spíš pocit, že příběh klouzal po povrchu. Knihu však ráda doporučím dál pro dokreslení života po 2. sv. válce a na začátku 50. let.
Veselí
Radka Třeštíková
Na knížce se mi líbí, že je strašně netradiční. Netradiční v tom, že o hlavní postavě nevíme po přečtení téměř 400 stránek vůbec nic. Naopak dějové linky ostatních vedlejších postav se posouvají a ty jediné se na konci uzavírají. Moravština mi vůbec nevadila, spíš naopak. V druhé části knihy, která se mi osobně líbila víc, si člověk uvědomí, že rodiče má jenom jedny a může se stát kdykoliv cokoliv, z čehož se zde autorka prostě vypsala. Podle mě přesně vystihla ty vztahy, kdy se lidé mají rádi, ale nedávají si to najevo nějakými gesty či slovy.