Mlčící fontány

Krásný román, pro Španěly musí otevírat staré rány, nám ostatním rozšiřuje obzor. Tak ve Španělsku měli už v minulosti "el torno" předchůdce babyboxů.
Někde jsem myslím četl, že se jedná o český vynález, ani zdaleka ne.
Celkově moc nechápu Daniela, že čekal na shledání tolik let, nedává mě to smysl, prostředky měl.
Doporučuji k přečtení, moc pěkný román.

Nádherný, citlivý i drsný román. Musela to být těžká doba. Ačkoli má kniha dost stran, najednou jste na konci. Těším se na Sůl moře.

Nádherná kniha. Vlastně jsem moc nevěděla co od knihy čekat. O španělské historii jsem toho moc nevěděla, ano věděla jsem něco málo o tehdejší diktatuře, ale vůbec jsem netušila že to bylo v takové míře. A ty děti, uf uf...
Jsem ráda, že paní spisovatelka vnesla do tohoto skvělého historického románu s těžkým tématem i romantickou linku, díky níž se kniha četla krásně a lehce.
Knihu doporučuji všemi deseti.

Já tohle miluju. Baví mě autorčin styl psaní, její pečlivá práce s historií míst, o nichž píše, i schopnost propojit drsnou minulost s krásným románovým příběhem. Od autorky jsem už přečetla několik knih a všechny mě nadchly. A protože Španělsko patří mezi moje srdcovky, nemůžu jinak než dát plných 5*

Ruta Sepetys je moje oblíbená autorka. Z jejích knih se vždy dozvím něco nového z historie a tetokrát je to poválečné Španělsko pod diktaturou generála Franca. Byla to taková doba temna zvláště pro odpůrce režimu, jen strach, bída a utrpení. Nejvíc mě ale šokovaly ty hrůzy, které se děly kolem adopcí dětí, a to i s pomocí lékařů a církve. Neuvěřitelné.
Naštěstí má román i romantickou linku, která toto těžké téma trochu odlehčí a po smrti diktátora přichází i naděje na vyřešení a potrestání alespoň některých zločinů.

Od autorky jsem již jednu knihu o diktátorském režimu četla a tahle na mém seznamu nesměla chybět. Španělsko jsem letos navštívila, ale mám v plánu se vrátit a to právě do Madridu, který je plný historie. Kniha je plná příběhů, smutku, strachu, ale i naděje a lásky.

Bez váhání dávám plný počet hvězd za zpracování a přiblížení pro mě ne moc známé situaci ve Španělsku, za Frankovy vlády. Zvláště mě zasáhlo bezpráví na rodičích, kterým byly odebrány děti při narození Autorka tuto problematiku zasazuje do života lidí, kterých se to týká a kteří přes všechna nebezpečí se snaží, i za pomoci zahraničních návštěvníků v nelehké situaci pomoci.
Jana"- 25. 5. 2023

Madrid za diktatury generála Franca, rok 1957 a příběh mladého amerického fotografa Daniela a Any, dcery španělských intelektuálů, kteří byli jako nepoplatní režimu zavražděni a jejich, dnes již dospělé děti, žijí stejně jako mnoho dalších v neustálém strachu a chudobě. Víc než samotný příběh vztahu mě na knížce upoutalo celé jeho široké pozadí tohoto dlouhého a děsivého období španělských dějin, které měla autorka i ve smyslu jejích závěrečných poznámek opravdu do hloubky nastudované.

Moje čtvrtá kniha od autorky - a opět drsné, šokující a k zamyšlení. Nevím, zda je to tématem, rozsáhlostí nebo jen můj dojem -ale i přes další drsné období minulé doby mě tato kniha přišla "nejjemnější". Možná více romantiky. Přesto další kniha kterou určitě doporučuji a těším se na další knihu autorky.

Po Šedých tónech a Soli moře jsem se potřetí začetl do díla Ruty Sepetys a znovu to pro mě byl silný zážitek. Po obou zmíněných svazcích nemohl být děj umístěn do odlišnějšího prostředí. Odlišnějšího ale stejně přesvědčivě popsaného. Zatímco jsem dříve cítil při četbě chlad, teď na mě dýchalo madridské vedro. Jedno se ale nezměnilo vůbec; utrpení nepohodlných režimu. A Ruta Sepetys to zjevně vnímá stejným způsobem jako já. Je jedno, jaká je zrovna u moci diktatura, lidé prostě budou trpět. A země, které stojí na straně svobody, nejednou přimhouří oko, pokud jde o jejich profit. Takhle to holt funguje, a autorka to rozhodně neskrývá. Další skvělá záležitost, o které budu ještě nějaký čas přemýšlet.

Náhderná kniha! Ač se v ní skrývají drsná témata, tak na konci se vám bude zdát, jako byste se vraceli z dovolené v Madridu. Opravdu se vám dostane pod kůži jak milostný příběh dvou úžasných mladých lidí, tak i ostatních postav, které procházejí nelehkými zkouškami. Autorka vás seznámí opravdu se všemi postavami a jejich životy a tím je lépe pochopíte. A věřte, že se vcítíte opravdu do všech.
Mohlo by se zdát, že číst o době, která nebyla vůbec lehká a především šíleně dlouhá (36 let), bude utrpení. Ale opak je pravdou. Je to dobrodružné čtení, které vás chytne a dokud nebudete na konci, nebudete chtít přestat číst. Navíc je tam spoustu zajímavých historických informací, které doporučuji dohledat pro lepší přehled.
Doporučuji a vůbec se knihy nebojte, budete nadšení! A to já historické romány moc nečtu.

Knížky jsem se hodně bála. Nedávno jsem dočetla Musím tě zradit, tak jsem si řekla, že si musím dát chvíli čas, než se pustím do další Ruty... Ovšem pak začala číst Mlčící fontány moje mamka a já se až moc bála, že mi to pak vyspoileruje... takže jsem ji taky rozečetla. To že já knížku dočetla ve chvíli, kdy byla mamka sotva na straně 100, je vedlejší.
Do knížky jsem se zamilovala hned na začátku. Španělsko miluju a autorka ho tu popsala tak opravdově, že jsem místy měla pocit, že tam sama jsem. A prostředí hotelu já přímo miluju, takže bylo jasné, že mi tato knížka prostě musí sednout.
A děj... wow! Střídají se nám tu pohledy různých postav, ale ve výsledku mi to vůbec nevadilo. Kniha byla neuvěřitelně čtivá a to co se tam dělo... místy to vážně bolelo číst.
Postavy v této knížce si snad ani nešlo nezamilovat. Daniel s Anou byli skvělé hlavní postavy a jejich vztah byl naprosto úžasný.
A konec... jako celkově posledních 100 str mi dalo zabrat číst a jo, brečela jsem.
Musím říct, že to byl neskutečně silný příběh, a já se už těším, až si ji zase někdy přečtu.

Doporučuju úplně všem! Ať už čtete historické romány nebo ne, tahle knížka si vás dokáže získat.

5/5

instagram: @sabi_z_knihy

Někdy si člověk neumí představit, co někdo zažíval...V té době na tom místě by jeden nechtěl být...Mít moc brát lidem děti, hrozný...no, kdyby jen děti...doba to byla strašná...

Krásná a bolavá kniha, která v křehkém příběhu Any a Daniela odhaluje dusivou realitu frankistického Španělska.
Strach, ticho a poslušnost prostupují každou stránku, ale i v tom všudypřítomném stínu se rodí něha a naděje. Silný a citlivý román, který zůstává v srdci.

Ve Španělsku se šeptalo i tam, kde by stačilo mluvit nahlas. Ticho nebylo prázdné, bylo plné strachu, obav a hlídajících očí. A přesto, i v téhle dusivé temnotě, si dvě srdce našla cestu k sobě.

Ruta umí chytit a nepustit. Krása střídá nádheru.

Tato spisovatelka patří mezi mé oblíbené a tato kniha mi opět ukázala proč. O této historické události a celkově o Španělsku v této době (Francisco Franco) jsem neměla vůbec tušení. Jsem ráda, že jsem se dozvěděla něco nového prostřednictvím skvělého románu. Napínavé, příjemné postavy, děj utíká neskutečně rychle.
Velice doporučuji, stejně jako ostatní knihy Ruty Sepetys.

Opěvovala jsem tu již tři knihy od Ruty Sepetys, a Mlčící fontány nebudou výjimkou. Právě naopak. 150 kapitol zakončených jednou jedinou větou, při které člověka zamrazí a nutí ho číst dál. Obrovské množství informací a výpovědí, které autorka dokázala uspořádat do příběhu, a já jí za to neskutečně obdivuji. Děj mě zase úplně pohltil, možná o to víc, že kniha byla o poznání delší. Opět se mi moc líbilo prolínání nejen dvou zcela odlišných světů, ale i odlišných názorů a přesvědčení. Souhlasím, že je posledních pár stran zbytečně přehnaných, možná jsem vlastně i doufala v o něco míň šťastný konec, který by ve mně ještě víc umocnil mrazivé pocity z tohoto příběhu. Ale to je jen drobnost, která nijak neovlivňuje moje celkové nadšení a hodnocení. Tady by mě ani nenapadlo dát míň než 5 hvězdiček.

Mlčící fontány mi nabídla knihovnice se slovy, ať si ji vezmu, že se mi bude určitě líbit a měl bych využít toho, že ji právě někdo vrátil, protože je o ni opravdu velký zájem. Nechtěl jsem ji ranit, navíc se mi hodila do výzvy, tak proč ne.

Do knihy jsem se začetl velmi rychle. Překvapilo mě, že je psána tak zvláštním strohým způsobem, možná to bylo překladem a možná je to tak schválně, aby se ke čtenáři snadněji připlížila ta atmosféra plná strachu a zlých stínů, tísně, nemohoucnosti a nemožnosti se z plných plic nadechnout.

Jsem zvyklý, že obvykle mluvíme, když bychom měli mlčet a mlčíme, když bychom naopak měli co říci, ale už si neuvědomujeme, zapomněli jsme, jaké máme štěstí, že vůbec můžeme otevřít ústa, ať už to smysl má či ne. Stačila mi jedna jediná věta, abych pocítil bodnutí v hrudi. Estamos más guapas con la boca cerrada. Se zavřenými ústy vypadáme hezčí.

Strhující příběh. Jako první, a je to už hodně času zpět, jsem četla knihu v Šedých tónech a některé detaily mám stále v hlavě. I tato kniha mě uchvátila a jistě si přečtu i další.

Úžasná kniha, četla se sama. Je to moje 4. kniha od Ruty Sepetysové a vždy jsem se dozvěděla spoustu historických zajímavostí.