My proti vám

Má všechno, co jsem milovala na Medvědínu, jako je poutavost děje, naprosto geniální vykreslení psychologie postav, jejich charakterů a motivů jednání, je to výborná kombinace "oddechovky" a přitom knihy o závažných tématech, jako je vyrovnání se s traumatem osobním i kolektivním, násilí a nenávist. Kniha je mnohem hlubší, mnohovrstevnatější, a velice oceňuji i politickou linku, která zcela brilantně ukazuje mocenské mechanismy.

Já prostě miluju ten styl vyprávění. Je hodně specifický, ale o to víc mě prostě utvrzuje v tom, že hlavní postavou je samotné město Medvedín, ne jeho obyvatelé. Útržkovité informace z pohledu hrdinů sice vypovídá dost o nich samotných, ale ve výsledku skládají celistvý obraz komunit, ve které se kdo nachází. Samozřejmě se jednotlivé skupiny osob více či méně prolínají a ne vždy jeden člověk patří jen do jedné. Nebo také do žádné.
Dílo je za mě hodně nadčasové, protože problémy, se kterými se v knize setkáváme, jsou ty samé, které vidíme dennodenně, ať už ve svém okolí, nebo ve zprávách ze světa. O to víc na člověka osudy hrdinů zapůsobí.
Kniha přímo navazuje na situaci z prvního dílu, ale po několika kapitolách se směr otočí, jelikož je potřeba vyřešit důležitější problém – hokejový klub, který dostal v podstatě smrtící zásah a teď se musí zvednout ze dna. A i když se sport a politika nemá míchat, realita je jinde.
Jsem ráda, že Maya i Benji dostali prostor pro vytvoření vlastního života a nalezení své cesty, i když každý k tomu kroku ven má jiný start. Někdo cíl má, někdo ne, ale i to je v pořádku.
Rozhodně se do dalšího dílu pustím, chci vědět, kam město půjde dál a jestli ty jiskřičky tolerance k jiným vzplanou ve větší oheň a nebo budou zašlapány konzervativci. Doufám v požár, protože jen ten by byl dostatečná odměna za všechny ty oběti.

Volné pokračování příběhů z Medvědína, poté, co se tam odehrálo a jak to bylo dál. Bylo moc fajn se tam vrátit, i když jsem věděla, že to zas bude velice emocionálně napěchované čtení.

Kamarádky Maya a Ana prchají před realitou na odlehlý ostrov, kde tráví léto. Mezitím se rivalita mezi Medvědínem a sousedním Hedem stupňuje a už ani tolik nejde o sport, jako o peníze a moc. A co Benji? Drsňák na ledě, ale ve skutečnosti má velké tajemství, které vypluje na povrch a ostatní se s tím musí popasovat, jako by to nebyla Benjiho soukromá věc, ale věc celého města.

Autorův skvělý vypravěčský styl vtáhne do děje tak, až má čtenář pocit, že obyvatele Medvědína zná jako své sousedy. Se spoustou postav nejde nesouznít, nedržet jim palce a nebát se o jejich osud. Moc doporučuji a až nastane čas, pustím se i do třetího pokračování s názvem Vítězové.

01.03.2026

Pokračování Medvědína. Takže nastavovaná kaše? Podruhé ohřívaná polévka? Ne, naštěstí vůbec, ale vůbec ne. Ano, ze začátku se malinko vaří z ingrediencí minulého dílu, ale to jen pro ty co trošku zapomněli (jako třeba já) o čem že byl nebo pro ty co jej vůbec nečetli (ale proč by to, proboha, někdo dělal). Pak už postavy známé z minula a pár nových rozjedou další příval uvěřitelných, smutných i malinko veselejších příběhů. A všechno to krásně a příjemně ba dojemně funguje. Děj utíká, v Medvědíně je i na podruhé strašně moc hezky (mám pocit, že o malinko intenzívněji než poprvé). Audioknize přidává pomyslnou šestou hvězdu skvělý Pavel Soukup coby brilantní vypravěč.

Prvý diel sa mi páčil viac. Tu mi občas niečo vadilo, niečo prišlo zbytočné, niečo zbytočne predramatizované a niečo zase zbytočne nedokončené. Peter bol úplne “na facku”. Theo a Teemu za mňa zachraňovali knihu. Napriek všetkým výhradám ma to bavilo a s chuťou sa púšťam do pokračovania.

Jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla! Miluji Backmanův jazyk a styl jeho psaní! ... byla jsem neustále v napětí, co bude dál, plakala jsem i se smála... spousta myšlenek k zamyšlení... doporučuji všemi deseti!

Počúval som to v anglickom jazyku a musím povedať, že kniha je skvelým obrazom (možno aj dnešnej doby). Keďže som hokejovým fanúšikom, tak 5* musí byť :)

Odporúčam prečítať, a prajem príjemný zvyšok dňa.

25.11.2025

Stejně jako u prvního dílu se i nyní držím toho, že je příběh v audioverzi lepší volbou. P. Soukup propůjčuje obyvatelům Medvědína naprosto dokonalý hlas a lepšího vypravěče si jen stěží dokážu představit.

Už to bude rok a půl od přečtení prvního dílu a já si pamatuji každičký detail, každou postavu a každý zvrat. Až tak moc se Medvědín dokáže dostat pod kůži. A abych byla upřímná, vůbec jsem to po tom množství postav a informací nečekala. Medvědín je zkrátka opravdu nevšední, silně charismatický a nezapomenutelný. Jakmile ho jednou navštívíte, těžko uvěříte, že existuje jen v knihách.

Očekávala jsem, že bude mít pokračování opět jeden velký zvrat, kolem kterého se bude vše točit. Omyl! Spoustu drobných situací, problémů i radostí, které řeší doslova všichni obyvatelé Medvědína. Děj se náhle tříští na všechny strany a pouze se tím utvrzuje můj původní dojem z tohoto místa. O zvraty, drama a nečekané informace rozhodně nebude nouze. Děj je nadupaný k prasknutí natolik, že budete příběh jen stěží odkládat. Je to bolavé, ale i šťastné. Hluboké, ale i uvolněné. Jemné, ale i drsné.

Co by mohlo některé potěšit je také fakt, že ačkoliv se celý život obyvatel točí kolem hokeje, tentokrát nehraje zase tak zásadní roli jako minule. Ubylo zápasů, tréninků apod. Naopak přibývají debaty o podstatě hokeje a důležitost hokeje pro jednotlivé obyvatele. Pokud tedy nejste fanoušci hokeje, děj se na něj tentokrát tolik nesoustředí. Ano, stále je to dokola omílané téma, ale samotné hokejové akce tam není tolik.

Autor opět naťukl zajímavá témata, u kterých se nebojí jít až na dřeň. Jsem zas a znovu mile překvapená, jak se dokáže příběh vrýt do paměti.

Hodnocení: 4/5
Audio: 5/5

Původně jsem chtěl dát 5 hvězd, ale dávám jen 4. Klipovité a systematické střídání děje mi v určitých pasážích dost vadilo. Stále platí, že různá zamyšlení a osudy jsou naprosto uvěřitelné a něčím přitažlivé. Pořád je to skvělá kniha, ale ještě víc než v ostatních knihách (četl jsem Medvědím, Babičku i Oveho) tady cítím až otravnou kostru "napjatého děje" pořád dokola. K tomu až místy nesmyslná nenávist a agrese mezi lidmi. Velmi se mi však líbily politické machinace, které dávaly do kupy smysl, ale úplně bych je nevymyslel.

(SPOILER) V 1. díle se dozvídáme, že nic není více než klub, aby pak všichni, svorně bez uzardění a výčitek, přešli do jiného klubu, bez ohledu na morálku a na to, co ten nejlepší hráč provedl. Tedy téměř všichni. Ve 2. díle je ještě více všeobecné nenávisti, ale o to méně děje. Když už tam konečně k něčemu dojde, tak to pro jistotu autor několikrát střihne, asi abychom to všechno unesli a nedostali celou velkou nálož nenávisti najednou. Knihy jsem četl hned po sobě, takže opakování tam bylo opravdu hodně. Jsou tam nesmyslné a otravné rychlé střihy i v krátkých kapitolách, které asi mají vyvolat napětí, ale to se neděje. Vše, co se má stát, víme dopředu, jen nevíme jak. Konec byl nijaký, ale jedno vím jistě. Hokejky a fanoušci jsou vypatlanci! 3. díl už si nechám ujít a stále nerozumím tomu diváckému hodnocení. Tohle je maximálně na 3 hvězdy.

Druhý díl Medvědína. Nemám co dodat, úžasné, silné, i slzičky ukáply... Moc se těšíme až se do Medvědína zase vrátím ve třetím díle

Pokračování Medvědína je snad ještě emotivnější, než byla první kniha.
Backman vykresluje prostředí a vztahy mezi postavami nesmírně věrohodně a s láskou, veškeré motivace (i negativních postav) jsou velmi dobře vysvětlené a progres charakterů je také velmi přirozený a důvěryhodný.
Vytvoříte si k postavám vážně silný vztah a pokaždé, kdy kniha naznačí, že by se snad některé mohlo něco stát, zatají se vám dech a bojíte se číst dále, jelikož si přejete pro všechny tyto úžasné postavy pouze ten nejlepší konec. To se ovšem ne vždy podaří, což se mi na Backmanově tvorbě velice líbí. Píše krásně a vytváří tyto komplexní charaktery, kterým přejete dobrý konec, ale stejně jako v reálném životě, ne vždy je to možné a ne vše je spravedlivé.
Výborná kniha, velmi doporučuji a i přes obsáhlost třetího dílu se na něj již nyní velmi těším.

I pokračování má sílu tajfunu. Prostě se mi to četlo jedním dechem. Autor zdařile navozuje atmosféru, nakousne vždy nějaké téma, co se asi stane a my jen s hrůzou přihlížíme, někdy fandíme, někdy jen smutně koukáme, co dalšího vztahy mezi lidmi způsobily... Krásná kniha. Jen mě odrazuje rozsah toho dalšího dílu... :D

Nevěřila jsem, že by druhý díl překonal první, ale ono se to stalo. Rozjezd byl pomalejší, ale pak to byla horská dráha. A konec, ten mě úplně rozsekal, to jsem si i zaslzela.
Benji je postava, které fandím jako nikomu. Ale tady v podstatě fandíte skoro všem, i když dělají někdy fakt šílená rozhodnutí a chyby.
Skvěle zachycené prostředí sportu, kde je sport téměř to jediné, co dává smysl. Rivalita, nevraživost, ale taky obrovská sounáležitost.
Až to vstřebám, pustím se do trojky a nemyslím si, že by mě mohla zklamat.

Pokračování Medvědína je opět velmi silné. Tolik emocí a všeho v jedné knize... Opravdu neuvěřitelné, doporučuju přečíst!

"Tento příběh navazuje na ten předchozí. Pojednává o Medvědíně, sousedním městě Hedu a o tom, jak rivalita mezi dvěma hokejovými kluby může vést k šílenému boji o peníze, moc a přežití. Město bude jásat, ale také hořet. A ozve se strašlivá rána. Díky pár dívkám budeme hrdí, díky pár chlapcům budeme velcí. Mladíci budou v lese zápasit na život a smrt. Jisté auto se bude řítit nocí příliš rychle. Zemřou naší milování. Pohřbíme své děti pod ty nejkrásnější stromy."

A já se zamilovala. I když se nejedná o žádné fantasy nebo sci-fi, což jsou žánry, které preferuju, Backman mne dokázal prostě očarovat. Jak Vám někdo může na začátku vyzradit, co se vlastně stane, a vy přesto máte chuť číst dál a dál?

Je to naprosto jednoduché. Ano, vy víte co se stane, ale nevíte kdy a komu. V hlavě máte neustále několik verzí příběhu. Kdo bude řídit to rychle jedoucí auto, kdo bude pohřbeny pod rozkvetlé stromy? Máte miliony variant a během čtení se Vám ještě nesčetněkrát změní. A na konci stejně zjistíte, že Vás autor naprosto prečůral. Aspoň já měla ten pocit.

Vše umocňuje ještě neustále narůstající pocit zneklidnění. Víte, že v Medvědíně i Hedu je spousta věcí špatně, a že to musí někdy bouchnout. Jenže ten tlak se neustále stupňuje. A vy už vlastně chcete, aby se stalo něco, co to všechno rozsekne. Zároveň to ale úplně bytostně nechcete, protože tušíte, že Vás to úplně rozloží.

A přesně tohle se mi u autora děje. Jeho knihy mne rozloží na prvočinitele. A takhke mne nechají ještě pár dní po dočtení knihy. Neustále jsem se v mysli vracela k příběhu a říkala si, co by kdyby.

Všechny postavy v knize miluji, a přesto místy nenávidím nebo nechápu. Nikdo není dokonalý. Každý má své chyby. Dělá věci tak, jak pokládá za nejlepší pro něj, i když to třeba poškodí někoho jiného. Jsou to zkrátka naprosto reálné postavy. Uvidíte v nich sebe, své děti, svého muže, kamarády nebo třeba souseda.

"Pravda o lidech je stejně jednoduchá jako nesnesitelná: jen málokdy chceme to, co je dobré pro všechny. Nejčastěji chceme to, co je dobré pro nás "

Přidanou hodnotou jsou i skvělá životní moudra.
Tento díl je ještě silnější než ten první. Možná protože už postavy dobře známe.

(SPOILER) My proti vám je přímé pokračování Medvědína, odehrávající se v létě a následně na začátku podzimu, což je zajímavé sledovat, protože s Medvědínem je typicky spjatá neustálá zima a hokejová sezona, a to krátké mezidobí prchavého léta je prostě mezidobí, jakási plonková pauza mezi tím, co je opravdu důležité.
Po událostech z první knihy je město rozdělené a zraněné. Hokejový klub je na pokraji zániku, sponzoři odcházejí, hráči jsou rozhádaní a komunita je plná nedůvěry. Přichází ale nová trenérka, ano opravdu žena, a také ambiciózní politik, který má vlastní plány, jak využít situaci ve svůj prospěch, a tak se tváří jako kámoš, který pomáhá, ale ve skutečnosti štve všechny ještě víc proti všem. Ne pro potěšení, ale prostě je to nutné, aby mu šlapala kariéra.
Maya je stále v těžké psychické situaci po jarních událostech, kdy ji v první knize znásilnil Kevin, hvězda místního hokejového týmu. Část Medvědínských stojí na její straně, jiní ji nenávidí, protože její svědectví zničilo hokejovou slávu města, a dávají jí to najevo. V My proti vám je Maya velmi osamělá, i když se za ni pokouší neobratně postavit mladší bratr, který za svou bojovnost zaplatí.
Při Maye drží i její nejlepší kamarádka Ana, která byla vždycky její bezmeznou oporou, jenže jsou ve věku a v prostředí, kde jsou vztahy neustále zkoušeny. Ana zažije moment, kdy její vlastní frustrace a pocit bezmoci přetečou, zveřejní něco, co se týká soukromí Mayina kamaráda, a postaví ho tak před městem na stejný pranýř, na kterém je její nejlepší přítelkyně. Ztrácí tím kamarádku, ale protože tohle je Medvědín, kde se lidská dramata řetězí a nabývají tragických rozměrů, vzápětí Ana přichází ještě o víc.
Ta kniha je tak těžká, ač je to vlastně krátký příběh. Uzavřenost a chlad malého severního města hraje zásadní roli, skoro jako další „neviditelná postava“. Backman ale příběh knihy nestaví černobíle: ukazuje, že lidé dělají chyby, protože jsou slabí, zranění a přetížení, ne nutně proto, že by chtěli druhým ublížit. Na konci My proti vám dochází k částečnému usmíření. Neznamená to, že všechno je najednou jako dřív, protože některé rány potřebují čas. Těším se na třetí díl.

Gesta. I druhý dík je plný gest, která mě každou druhou stránku dokázala rozbrečet.
Neuvěřitelně silné.

Za mňa je toto rozhodne jedna z najlepších kníh, aké som kedy čítala. Myslela som si, že kniha Medvedín bude najlepšia a nič ju neprekoná, ale My proti vám sa mi javí dokonca ešte lepšia ako predchádzajúci diel. V tomto dieli som si obľubila postavy Benjiho, Mayu, s ktorými som veľmi súznila a držala im palce. Autor neuveriteľne popisuje postavy a dej, pričom sa strieda pohľad. To zapríčiňuje, že nedokážete fandiť len jednej osobe a druhú nenávidieť. Autor vám vždy podsunie pohľad na danú situáciu z druhej strany a zrazu pochopíte iný uhoľ pohľadu. Vďaka tomu sa pri čítaní ocitáte na emocionálnej horskej dráhe. Mňa kniha neuveriteľne pohltila a pri niektorých pasážach som hádam ani nedýchala. Teraz si musím dať chvíľu pauzu a potom sa vhrnem na tretí diel.