Veselí

Jak už zde zaznělo nenáročná kniha, třeba na dovču, každopádně za mě lepší než Bábovky:-) Nic jiného jsem nečetla. Autorčiny knihy mě vždy zaujmou obálkou, ty jsou opravdu povedené.

Začala jsem číst v nemocnici z knihobudky, tak trochu z nudy... Nakonec to nebylo špatné, takové to "neurazí-nenadchne". Dřív jsem četla od autorky pár jejích pozdějších knih, tahle mě nějak minula, ale bavila mě asi nejvíc... Nicméně další knihy už číst neplánuji.

Protoze jsem ke knize pristoupila bez ocekavani jen kvuli osobni vyzve, ze prectu 100 nej z CR, nejsem zklamana. Nebylo to skvele, ale pruser take ne. Naopak tam bylo prekvapive par krasnych chvil ze vztahu rodic dite.

Chtěla bych pochválit autorku za stylisticky čtivou knížku, jejíž děj vyjadřuje styl života dnešní doby, ale který mi do prostředí města Veselí moc nezapadl.
Jana"512 - 10. 1. 2020

Jedním slovem nuda, možná jsem zaujatá vůči osobě Radce Třeštíkové jakožto takové, takže možná i kdyby kniha získala Pulitzerovu cenu za literaturu, tak se budu tvářit furt stejně kysele, ale chtěla jsem ji dát šanci a ne. Knihu jsem nedočetla a zvesela ji zase vrátím tomu, kdo mne ji půjčil a hotovo dvacet.

Zpočátku pecka kvůli autentickému vykreslení prostředí, postav, jejich (zlo)zvyků) až groteskních situací. Postupně to byl čím dál víc ženský román - trochu veselo, trochu smutno, trochu vztahového tápání, trochu sebeobětování, trochu filosofování, trochu tajených emocí, ale už to nepůsobilo upřímně a přirozeně. A že ten malý smrad zničí tu mikinu - to bylo taky jasné hned :)
Hvězdička za nářečí, neboť Valaši a Moravští Slováci jsou jako bratři.

Nenáročné a zábavné čtení, vhodné třeba na letní dovolenou.

Knížku jsem rozečetla před několika lety a normálně nemám ve zvyku knihy nedočítat ale tuhle jsme vzdala v necelé polovině. Absolutně mi nepřišla směšná, nebavila mě a příběh mě neoslovil. Po létech jsem se k ní vrátila a musím říct, že pocity byly opačné a kniha mě i potěšila.
Lehké humorné čtení s moravským nářečím, příběhově naprosto nenáročné, kapitoly krátké. Zjistila jsem tedy, že na knihu člověk musí mít podle všeho tu "správnou" náladu. Takže za mě na letní cesty, ke kávičce na zahradu - tak nějak optimální.

30.06.2025

Do první poloviny mi kniha připomínala filmy: Slunce, seno ... Vtipné hlášky a velmi osobitý humor, který nemusí sedět každému, ale já jsem se v něm vyloženě našla. Dokonce jsem chvilku uvažovala nad tím, že si knihu zařadím na seznam těch které doporučuji. Ale mé nadšení postupně vyprchalo. Tím důvodem jsou opakující se situace, trochu se to vleklo a závěr opět přepnul na Hartla. Tak jako v knize Osm. Každopádně paní Třeštíková mne rozhodně nezklamala a jenom si tak říkám proč má kniha, potažmo její knihy, tak nízké hodnocení. Audiokniha je naprosto dokonalá. Paní Zuzana Ščerbová nečte, ale hraje a je to opravdu velký zážitek. Stačí zavřít oči a odehrává se před Vámi film.

Tak nějak nevím, co si o téhle knížce myslet. Fajn oddechová, bavilo mě ji číst a těšila jsem se, jak bude pokračovat, na druhou stranu kdybych ji nečetla, nic by se asi nestalo. Moravský dialekt mě celou knihu rozčiloval, ale nakonec se mi líbilo, jak ho Eliška vzala za svůj. Její vztahy mi vlastně asi připomněly mě před 10 lety, už jsem ani nevěřila, že bych našla toho pravého a on si mě nakonec našel před 9 lety sám a že mu to dalo práce mě přesvědčit, jak už to bývá je to člověk, o kterém by mě nenapadlo uvažovat jako o manželovi a otci mé dcery.
Dějová linka týkající se nemoci tatínka Elišky se mi četla špatně, protože sama tyto pocity znám, naštěstí u nás s maminkou to dopadlo už 3x dobře a kéž by tady mohla být ještě spoustu let, ale kvůli této zkušenosti jsem strávila na onkologii už spoustu času i jsem tam dokonce chodila nějakou dobu na praxi a psala na toto téma absolventskou práci. Tato nemoc je neskutečně krutá a proto se mi kniha nečetla lehce a vědět, že tam tato linka je, nesáhnu po ní, ale pocity Elišky jsem naprosto chápala.
Vzala jsem tuto knihu do ruky narychlo v knihovně, abych měla aspoň něco půjčeného. Ale nakonec je to hezký příběh ze života. Švagrová viděla, že ji čtu, tak mi od autorky k narozeninám koupila další, tak jsem na ni zvědavá, sama bycj si od ní asi už nic nepůjčila.

Veselé a smutné čtení zároveň o životě rodiny na moravské vesničce. Kniha mě rychle vtáhla do děje a čtení mě moc bavilo. Líbily se mi části psané moravštinou a celkově byla kniha napsaná čtivě. Klidně bych si o životě postav četla dál.

Knihu jsem nedočetla. Ze začátku musím říct, že mě chytla a byla jsem překvapená humorem. Postupně to začalo být nezajímavé, dokola to samé a nutnost na každé druhé straně shazovat Lenku kvůli její tlusté postavě mi začalo strašně vadit.
To byl druhý pokus o Třeštíkovou, další už asi nedám.

Já mám styl autorky ráda. Líbí se mi, jak píše a její příběhy většinou zhltnu. Tahle kniha nebyla výjimkou.
Hlavní hrdinkou člověk spíše pohrdá, než by jí fandil. Přesto se čte příběh sám. Jsou zde i těžší témata, ale také plno naprosto absurdních situací. Připomíná mi to klasickou českou komedii, alá hořký čaj s trochou cukru.
Určitě si brousím zuby na další knihy od paní Třeštíkové a doufám, že mě budou také bavit.

Kniha ve mně nijak nic moc nezanechala. Bohužel mi byla nesympatická většina postav. Ze mě asi nejslabší dílo autorky.

Možná ležet někde u moře nebo na samotě u lesa a ocenila bych ji více. Ale musím se přiznat, že mě kniha moc nezaujala.

Nuda. Ke konci to začalo být trochu zajímavější, ale to nedokázalo vynahradit zbytek. Eliška nebyla nesympatická, ale většinu jejich rozhodnutí byla nepochopitelná

Zručně napsáno, ale bohužel nezaujalo. Škoda těch groteskních scének. Vážná místa byla hodně dobrá.

Tohle bylo tak strašně hezký, já nemám slov. Nevím, proč jsem Veselí přeskočila, stojí to za přečtení, opravdu jsem nic lepšího dlouho nečetla. Jsem dojatá, jsem pobavená, jsem natěšená na novou Radčinu knížku, která právě vychází, svět je v rovnováze :-). Radka Třeštíková píše jako život sám, do puntíku popisuje českou povahu, náturu, osudy, které se opakují, bolesti i radosti a taky to veselí. Knížka mě vtáhla a nepustila, byla čistá radost se k ní vracet, bylo mi potěšením.

Tohle bylo velmi milé překvapení! Od Radky se mi líbilo především Osm, zbytek už spíš ne, ale tady se mi trefila do vkusu. Bylo to svižné, vtipné, sarkastické, opravdové a hodně smutné. Eliška je trubka, ale milá.