aralka
přečtené 884
Až uvidíš moře
2022,
Scarlett Wilková
Nádherné čtení! Sice velmi jednoduše civilně napsané, ale ten příběh chytne za srdce. Je v něm vše, co má správný příběh mít, navíc reálné jádro. Řekové jsou národ velmi temperamentní a hrdý, což je v knize velmi pěkně zachyceno. Život v té řecké komunitě v tehdejším Československu byl barvitě vylíčen, silně na mě zapůsobila jejich jakási neukotvenost, vykořeněnost a stesk po rodné zemi. Neměli skutečný domov, ani tady, ani tam. Sebevědomá , podnikavá a silná Sotiria byla mou nejoblíbenější postavou, její život byl jak na horské dráze, ale se všemi ranami a podrazy se výborně vyrovnala a vyšla z nich silnější než předtím...dobře pochopila, že člověk by měl svůj život prožít tak, jak on chce, protože patří jen jemu a nikomu jinému a že čas strávený tady je omezený... Určitě se pustím i do dalších knih autorky :-)... celý text
Pláňata
2023,
Petra Dvořáková
Nahlédneme do života jedné průměrné vesnické rodiny se dvěma dcerami, sledujeme jejich dětství, dospívání, první lásky, studium a nakonec i osamostatnění... v podstatě se zde nic moc neděje, kdybych měla říct o čem to bylo, tak jde jen o běh všedního života na pozadí lehce nahozených historických událostí, kde, všichni protagonisté se tak nějak plácají, všichni věčně nespokojení, každý z jiného důvodu, ty důvody nespokojenosti zde autorkou nejsou pořádně vysvětleny a ty, co jsou předkládány se mi zdají nedostatečné a neadekvátní té míře nespokojenosti ... připadá mi, že kniha je nevyvážená a má zpočátku příliš velké ambice, které nedokázala splnit, nadechuje se k něčemu, co nepřijde, je roztříštěná, nemá žádnou gradaci, má od každého trošku ale nic pořádně, matka rodiny je ukřivděná hysterka, ale ne úplně, otec je alkoholik, ale taky ne úplně, psychologie postav mi zde nedávala příliš smysl, například když vezmeme otce od rodiny, tak je zde vyobrazen jako v podstatě hodný, šikovný muž, ovládaný svou ženou, takový rodinný typ, občas si zajde do hospody a dá si pár piv i doma, ale pak se z nějakého důvodu začně chovat divně , úplně jinak než by čtenář čekal /nechci spoilerovat/ a není zde vysvětleno nic okolo a to byl moment, kdy jsem si řekla, že tohle je fakt divné, nedávající smysl .... vše jde jakoby po povrchu, nic do hloubky, poetické vsuvky jsou sice hezké, ale spíš trochu marné, moc tomu nepomáhají, když ten základ za moc nestojí... asi to chtělo malinko víc akce a propracovanější psychologii postav....dělá to celé na mě dojem, že paní Dvořáková chtěla zkusit něco alá Petra Soukupová, ale nepovedlo se to, příběh je plochý, bez jakékoli energie a teprve ke konci se trošku dostane do tempa a něco se vyvrbí, ale stejně dost neuvěřitelně.. celkově jde podle mého soudu o průměrné čtení, které ve čtenáři žádnou stopu nezanechá...... celý text
Debutantka
2021,
Jan Gardner
Co mě zaujalo, je skvěle vykreslená atmosféra doby 20.let v Praze, včetně některých reálných postav a míst, také charaktery se podařilo autorovi pěkně vykreslit a čtenář má pocit, že všechny účastníky osobně zná... dalo by se polemizovat o tom, jak se tehdy mluvilo mezi mládeží, ale mám dojem, že výrazy "neměl na to koule", "no to mě poser" apod. se tam nehodí, autor se chtěl v tomto asi přiblížit současnému čtenáři, to chápu, ale trošku mě to tam vadilo, každá doba má nějaké preference, co se týče slov nebo se dokonce vytváří nové slangové výrazy, bylo by asi zajímavé zapátrat, jak tehdy mládež vlastně mluvila a které výrazy používala a měla oblíbené, a pokud by je autor použil ještě by to umocnilo tu autentickou atmosféru doby..... ta detektivní linka v knize pro mě byla tak nějak podružná a chvílemi mi to připadalo jak z nějakého komiksu či parodie, bylo tam hodně nelogičností a až moc mrtvol, jak už někdo psal níže.... no celkově to ale mělo glanz a já jsem se ráda seznámila s partičkou kolem Emily a nakoukla do prvorepublikových pražských podniků ...... celý text
Hvězdy na cestě
2020,
Karin Krajčo Babinská
Jde o lehké čtení, při kterém si pěkně odpočinete ale i srovnáte životní hodnoty. Ten název trochu mate, nejsou "hvězdy" jako hvězdy, hvězdy ve smyslu slavné osobnosti na cestách bylo první co mě napadlo, ale v tomto případě tomu tak není... křehký rodinný příběh, citlivě napsáno, hezké přímořské prostředí horké Kréty, složité vztahy, tajemství z dětství, které navždy změnilo směr života hlavní hrdinky Vandy, její nešťastné manželství s manipulátorem ... do hlavního příběhu hezky zapracovaná linka s toulavým psem Klukem a také postava Anny, která by tam v podstatě nemusela vůbec být, ale jako protiváha k postavě pyšného Igora, který se zabýval hloupostmi, byla dojemná, emotivní a naprosto tam sedla.... Všechny postavy měly své místo a účel a jako celek to funguje :-) Karin bravo! těším se na další Vaši knihu :-)... celý text