Až uvidíš moře

Až uvidíš moře https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/491418/bmid_az-uvidis-more-uO1-491418.png 5 1099 298

Cizincem ve vlastní zemi. Románový debut známé novinářky. V roce 1948 přijalo Československo tisíce uprchlíků, kteří za dramatických okolností opustili občanskou válkou rozdělené Řecko. S první vlnou emigrantů přichází i desetiletá Sotiria – neumí česky, o svých rodičích nemá zprávy a neví, co s ní bude. Roky plynou a na pozadí jejího osudu se odvíjí rodinná sága plná tajemství a stesku po rodné zemi. Uvidí někdy Sotiria řecké moře? Pokud se do své vlasti skutečně vydá, možná tam najde víc, než čekala… Dvě dcery řeckých uprchlíků, dva životy mezi dvěma zeměmi. Jaké to je, když se v deseti letech dítě ocitne samo v daleké cizí zemi, neumí jazyk, neví, kam se ztratili jeho rodiče, a vůbec nechápe, co se s ním stalo? Toto prožívaly v roce 1949 tisíce řeckých dětí, kterým po občanské válce v Řecku poskytlo Československo azyl. Mezi nimi byly i dvě osamocené holčičky Sotiria a Koula. Na pozadí jejích osudů se odvíjí rodinná sága plná tajemství a stesku po rodné zemi. Uvidí někdy Sotiria a Koula řecké moře? A kde jsou vlastně doma?... celý text

Žánr:
Romány , Literatura česká

Vydáno: , Motto
více info...

Komentáře (298)

Komentáře 298 Recenze 8

irskádívka
irskádívka
21.02.2024

Kniha mě zaujala obálkou, tématem, o kterém jsem nic nevěděla a vlastně i názvem. Kdo by nechtěl vidět moře?
Historie řecké komunity u nás je pro mě naprosto neznámá. Věděla jsem o ní, ale neměla jsem vůbec žádné povědomí, jak si ji zařadit.
Historie partyzánů bojujících proti Němcům, Bulharům a pak řeckému králi, jejich osudy, vlastně naivnost a hlavně životy dětí, které k nám utekly byly moc zajímavé. Kniha sama však byla spíš prostřední. Styl psaní je takový odosobněný, chybí větší spojení se čtenářem. Tak místo slziček, které by životní osudy hrdinů snad i zasloužily, přišel spíš jen jakýsi pocit prázdnoty. Přesto docela dobrá kniha.

MarieVanda
MarieVanda
20.02.2024 4 z 5

Knihu jsem přečetla za necelé tři dny, Je opravdu čtivá, ale nějak mi neseděl závěr. Připadá mně, že to všechno moc dobře dopadlo. Ale i to se jednou za čas stane.
Po maturitě jsem dostala umístěnku na Statky Bruntál, obec Světlá Hora, kde také žila menší komunita těchto Řeků. Nikdy jsem nepřemýšlela o tom, co vlastně tito lidé prožili a dále prožívají a ani jsem se o to nezajímala. Prostě tam bydleli, zvláštně se oblékali, jinak se chovali slušně, prostě normální lidé.
Tato kniha mi otevřela alespoň částečně pohled na jejich osud.


jejda.majda
jejda.majda
18.02.2024 3 z 5

Po knize jsem sáhla, protože jsem měla po čase zase náladu na nějaký hodně hluboký příběh, do kterého se úplně ponořím, zamiluji a na konci budu brečet jak želva. To se ale bohužel nestalo.

I když byla kniha pěkná, čekala jsem trochu něco jiného. V první řadě více přímé řeči, méně popisu. Rozumím tomu, že pak by byla kniha jednou, možná dvakrát delší, ale rozhodně bych se pak mohla lépe vcítit do jednotlivých členů rodiny řeckých uprchlíků.

Celkově se mi kniha líbila, dozvěděla jsem se spoustu zajímavých informací, ale určitě se nejedná o nějaký úkaz na českém literárním poli. Příběh je napsaný tak, že se bude líbit velkému množství standardních čtenářů, ale pro mě zůstane po přečtení tohoto románu Scarlett Wilková další českou autorkou v řadě píšící sice čtivě ale ne nijak přelomově.

ziriant
ziriant
05.02.2024 4 z 5

Z vlastních pohnutek bych po knize s touto tematikou nikdy nesáhla. Ale jsem ráda, že jsem dala na doporučení kamarádky, a mohu vlastně touto cestou i dále doporučovat dalším případným zájemcům, kteří se jinak jeví (podobně jako já) jako historičtí ignoranti a kteří při slově "emigrace" rozhodně nemají chuť číst dál.
Nicméně kniha je opravdu skvělým románem, rodinnou ságou, a musím říci, že skrz výborně stvořený příběh ke mně i dříve odmítaná problematika našla cestu. Osudy spletité a jindy naopak až tragikomicky závisející na detailech a gestech (což mi trochu připomínalo mého oblíbeného Kunderu) si našly cestu do mé hlavy i do srdce. Chválím tedy formu a zároveň emocionální stránku věci, kdy se do mě kniha zakousla a nyní bude ještě nějakou dobu doznívat. Přičemž její sílu a dojemnost jsem pocítila v několika fázích, ale především na konci, kdy mě nenechala odejít bez slz - což se mi nestává zrovna často.

adela2316
adela2316
01.02.2024 5 z 5

Krásný příběh, který nezačíná vesele, ale druhá půlka knihy je tak pozitivní! Líbila se mi Sotiria, jak se vypracovala, jaký měla krásný vztah s Makisem. Koula, která nebyla obecně až tak sympatická, ale jak po revoluci nasla sama sebe. Pavluv příběh je opravdu zvláštní, těžko říct, jak bychom se zachovali my v době 50. let, jestli statečně, nebo bychom přijali to, co je snadné. Ale předpokládám, že Pavla nějaké výčitky či černé svědomí netrápily. Jeho babička byla silná postava, škoda, že se Pavel zachoval tak, že by ji to zřejmě mrzelo.
Trochu mě trápily pasáže o tom, jak matka může opustit své dítě, to je pro mě nepochopitelné.
Styl psaní autorky je pro mě velice vyhovující, určitě do budoucna sáhnu po dalších jejích knihách.
Budu knihu doporučovat dále, krásný příběh, myslím, že by měla kniha patřit na pomyslný seznam knih, které je třeba si přečíst, aby se člověk poučil o další méně známé části našich dějin.

Pett
Pett
27.01.2024 4 z 5

Zajímavá sonda do života řeckých uprchlíků v komunistickém Československu... jen škoda té příběhové zkratkovitosti a tím způsobené možná jakési emoční nedostupnosti... tohle vše bohužel vytlačilo nějaký můj hlubší zájem o všechny zúčastněné... takto silným tématům občas sluší drobná vybroušenost textu, která podtrhne fatálnost popisovaných událostí a zanechá alespoň malý šrám na chlopni... tento trošičku mornštajnovsky nenáročný způsob vyprávění zdál se mi zkrátka v tomto případě poněkud nešťastný... promiňte ;)

ajka91
ajka91
27.01.2024 3 z 5

Musím hodnotit stejně, jak knihu Emilka od Ivany Fajnorové, dost mi jí totiž připomínala. Jde o takový popisný příběh několika lidí o průběhu jejich života, sice se zajímavým tématem (což určitě oceňuji originální námět), ale ničím víc mě kniha nepřekvapila.

Péťa86
Péťa86
21.01.2024 5 z 5

Byla jsem unešená, nadšená, Příběh s velkým P. Jsem ráda, že příběh založený na faktech, také může dobře dopadnout. Vřele doporučuji!

Marika Vanova
Marika Vanova
19.01.2024 5 z 5

Jak bouřlivě příběh začíná, tak vyrovnaně a smířeně končí. Čtivá kniha o osudech řeckých dětí i dospělých, kteří utíkali před občanskou válkou v roce 1948. Ráda jsem do této historie pronikla, doposud jsem o tom moc nevěděla. Hned bych se do Řecka vydala.

SuperSmidrs
SuperSmidrs
17.01.2024 5 z 5

Okouzlující román, nejvíc mě bavilo, jak každý "velký průšvih" nakonec vlastně dopadne dobře :-)

Janaves
Janaves
14.01.2024 5 z 5

O tom, že se u nás usadili lidé z Řecka jsem neměla tušení. Silný zážitek, všem doporučuji.

Martica
Martica
08.01.2024 3 z 5

Dva a půl. Kniha se zajímavými informacemi o vlně řeckých uprchlíků, kteří zakotvili v Československu, u mě jako beletrie moc nezabodovala. Vyprávění mělo jakýsi až reportážní styl, který by se možná hodil do hlavního tématu nějakého periodika, ale mně tam chyběly emoce. Respektive děj by i emotivní byl, ale podaný je tak nějak odtažitě, že já jako čtenář jsem necítila žádnou účast. Jako bych se dívala z okna na naprosto cizí lidi. Od dobré knihy očekávám víc.

orson
orson
02.01.2024 5 z 5

Na vesnici, kde jsem vyrůstal - asi 20 kilometrů od Jeseníku - byla také malá řecká komunita. Dodneška jsem nepřemýšlel nad tím, kde se tam vzala. Díky knize jsem odhalil spoustu historických zajímavostí. Takže super! A i ten příběh byl hodně dobrý, čtivý a poutavý. Závaěr mě docela překvapil.

grimik
grimik
28.12.2023 4 z 5

Komentář vkládám s obřím odstupem jednoho roku od přečtení. Ihned po přečtení, co si pamatuji, tak jsem nebyl s ničím vyloženě nespokojen, ale rozhodně mi chyběl jakýkoliv wow efekt z knihy, slohu, jazyka, či příběhu a závěru. Skvělé, vážné a naprosto originální téma, dobře stavěný, smutný příběh, více citu a méně historických faktů. Pamatuji si, že v poslední třetině mi už příběh nepřišel tak poutavý, ale závěr samotný se mi velmi líbil a byl silně emoční. Přesto nějak cítím, že literární jazyk autorky je přeci jen jednodušší, plný stereotypních, jednoduchých oznamovacích vět, což asi není úplně na škodu pro knihu samotnou, kniha tak uspokojí a bude se líbit mnohem širšímu spektru čtenářek a čtenářů, ale u mě to kvůli tomu není úplně dokonalé. Prostě "jen" velmi dobře zvládnutá kniha.

Vilma232
Vilma232
21.12.2023 5 z 5

Příběh Řeků v Československu na mě zapůsobil opravdově a lidsky. Každá postava je "jako živá"

Chesterton
Chesterton
19.12.2023 5 z 5

[audiokniha]
Ola kala.
Tohle bylo opravdu výborné.
Lehký, laskavý styl k vážnému tématu a přesto tolik střípků a úhlů pohledů na naši historii. Na odlišnost české a řecké mentality i temperamentu. Zejména z pohledu starších Řeků, co se rozhodli svou vlast opustit.
Výborně vykreslené charaktery Sotirie a Kouly. Trýznivost začlenění malých děvčátek do odlišných poměrů včetně jejich dětských pocitů.
Janis mě neskutečně točil, bylo mi smutno z jeho vztahu se Sotirií...a stejně tak ze vztahu k dceři...
Ale vlastně to bylo celé lidsky pochopitelné vzhledem k vykořenění.
Výborný byl pohled na StB a dopady komunismu na řecké uprchlíky. Dotažení do současnosti bylo nepatrně plošší a zjednodušené, ale nebylo to špatné. Třeba záležitost s Pavlem.

Až v komentářích jsem se dozvěděla o aktivitách autorky v Post Bellum a kniha ještě stoupla v ceně. Navíc jsme kdysi navštívili Pargu s Martou Elefteriadu a rozhovor s oběma sestrami jsem přidala do zajímavostí...
Dana Černá je dobrou volbou hlasu a stylu četby.
Výborná obálka i příběh s naušnicemi!
Díky za rozšíření obzorů.
A ano - závěr ze současnosti buď nemusel být vůbec nebo lépe zpracovaný :$
6/4

Januli
Januli
13.12.2023 5 z 5

Prvně jsem četla Ty chladné oči, a bylo mi řečeno, že je lepší než Až uvidíš moře, tak se mi do no moc nechtělo, ale líbila se mi moc. Téma, o kterém jsem nic nevěděla, takže dost poučné a zajímavé. Plus navíc za to, že sama pocházím z Poruby, takže jsem si to vše pěkně mohla představit podle skutečnosti. Jsem ráda, že kniha a její hrdinové dopadli většinou dobře, což mě potěšilo a byla to taková náplast za to, co se odehrávalo dříve...

iška
iška
12.12.2023 5 z 5

Jako dítě školou povinné jsem měla dějepis jako jeden z nejoblíbenějších předmětů. A teď čím dál více zjišťuji, jak moc jsme jej měli okrouhaný. Řecko hrálo roli snad jen ve starověku a díky pánům Petiškovi a Zamarovskému jsme měli celkem přehled v řeckých bozích. O postavení Řecka v době druhé světové války a o občanské válce, která tam byla po ní, v podstatě vím minimum, stejně jako o jejích občanech, kteří přišli do Československa. Jsem ráda, že jsem si knihu přečetla a dokonce jsem si otevřela i příslušnou kapitolu v databázi pametnaroda.cz, se kterou autorka knihy spolupracuje. A děkuji.

Čmeláček
Čmeláček
03.12.2023 5 z 5

Hodně zajímavá kniha, kterou mi doporučila moje máma - a ne, není to naše paní knihovnice :))). Abych řekl pravdu, vůbec mě nenapadlo, že by mohla být někde na Moravě řecká menšina. I když mě to možná mohlo trknout, protože o občanské válce v Řecku jsem už slyšel a věděl jsem dokonce, že se tady pár lidí objevilo (jako například zpěvačky Martha a Tena). No ale musím uznat, že paní Wilková tohle téma zpracovala výborně, takže se mi kniha četla sama. Bylo to současně i smutné čtení, protože válka vždycky nějakou tu bolest způsobí. Ve finále hodnotím vysoko, dávám pět stars a doporučení.

Pisquosus
Pisquosus
02.12.2023 4 z 5

O řeckých emigrantech v Československu jsem neměla ani ponětí, jsem ráda za toto téma.

Kniha byla napsaná dobře, čtivě.

Chybělo mi více detailů z historie a konec mi přišel trochu odfláknutý, v poslední třetině začala kniha slábnout.