Předčítač

od:


KoupitKoupit eknihu

Příběh mladíka zamilovaného do mnohem starší ženy, o jejíž temné nacistické minulosti se dovídá teprve později, byl přeložen do sedmatřiceti jazyků a zfilmován. Jako vůbec první německá kniha se ocitl na vrcholu prestižního žebříčku bestsellerů New York Times. Román německého spisovatele výmluvně ukazuje, jak těžké je v dnešním světě udržet integritu vlastního života ve všech souvislostech rodinných, milostných a mravních. Rekonstrukce osudového vztahu patnáctiletého Michaela Berga k o dvacet let starší Hanně Schmitzové osciluje mezi Proustovým uměním v nalézání trvalého detailu a Salingerovou otevřeností vůči klíčovému zážitku ...celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/31_/31647/predcitac-31647.jpg 4.3684
Orig. název:

Der Vorleser (1995)

Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Prostor
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (148)

Přidat komentář
mosem
23. listopadu

Nepříliš rozsáhlá kniha, je zdánlivě poklidným vyprávěním. Bez zvláštních dramat, bez akčních scén. I přes poměrnou stručnost ji lze rozdělit na dvě dvě části. První bych nazval psychosondou do duše -náctiletého mladíka a jeho pocity ze vztahu s ženou o generaci starší. Tuto část autor podává jazykem, odpovídajícím právě tomuto mladíkovi. Druhá část knihy pak má spíše charakter filozofický, navozuje myšlenku zločinu a trestu, respektive pohnutek které ke zločinu vedou. Klade otázky na pojmy spravedlnosti, hrdosti, cti. A nechává do značné míry na každém čtenáři, aby sám dospěl (nebo se alespoň přiblížil) k závěru, jak se k těmto otázkám postavit. Kniha mně osobně přišla zajímavější než filmová adaptace. Ale takhle to mám většinou.

Atanone
10. listopadu

Ještě že jsem viděla film. Přiznám se,že nebýt toho,že jsem věděla,co jdu číst,asi bych knihu odložila,ne kvůli tématu,ale kvůli stylu. Začátek se skoro nehnul z postele a najednou šup a šoky. Možná to tak autor chtěl,ale mě to nutilo se nutit ke čtení. Možná to je i tím,že jsem žena a ten mužský svět mi trochu nešel.
Ale uvědomila jsem si díky tomuto příběhu spoustu věcí. Například to,že umět číst a psát ani dnes není pro každého samozřejmostí. Google mi napověděl,že i u nás je podle průzkumů kolem 47 000 (!!!) lidí,kteří neumějí číst a psát. Nedovedu si představit,jak žijí,obzvlášť v této společnosti,kde se na člověka denně hrnou spousty problémů s tím spojené a v době malinkých poznámek ve smlouvách,kdy nejde jen o čtení,ale o pochopení čteného,musí být tito lidé velmi zranitelní.
Jedna věc je umět rozlišit,pojmenovat a odsoudit evidentní zlo ať už jednotlivé,nebo systémové. Válka je vždy zlo a každá země má své máslo na hlavě. Nemyslím,že by se lidstvo bylo schopné poučit. Jak rychle se může ze skupiny lidí stát dav,za který se schová jakékoli zvěrstvo...
Velmi mě v knize zaujalo vylíčení soudu a výslechy Hanny a to v momentě,kdy se naprosto vážně ptá soudce „A co byste dělal vy?“ V tom je pro mě osobně poselství této knihy a kdyby nic jiného,toto si z ní zapamatuji.

mi-380
03. listopadu

Autor nám dává šanci s pomocí lolitovského tématu nahlédnout do poválečného období rekonstrukce poraženého Německa. Schlinkova rekonstrukce se ovšem netýká budování nového zázemí materiálního, ale naopak jde o sondu do formování myšlení nové nastupující generace, do úvah o vině či nevině národa, rodičů, přátel. Mladí v západní Evropě mají svá traumata. Angličané, Francouzi, Holanďané, Španělé a další chtějí zachraňovat svět, protože předkové měli kolonie, Němci mají k zachraňování světa jiný historický důvod - Hitlera. Samotný děj na mě působil jako záznam grafu zvuku: chvíli to bylo rychlé, pak dlouho pomalé, pak rychlé, pomalé, pomalejší, rychlé...: 80% (aktuálně 675 hodnotících s průměrem 85%).

jfialova
02. listopadu

Kvalitní čtení, neotřelé téma, v mnoha rovinách čtenáře zaujme. Mě osobně kniha ale trochu zklamala, i když nedokážu přesně říct čím-možná tím, že jsem celou pointu odhalila hned ze začátku, že mi obě hlavní postavy postavy jaksi nepřirostly k srdci, byly příliš chladné a odměřené, nebo jsem se ke knize dostala ve špatnou dobu a prostě jsme se minuly. Vzhledem k nevelkému rozsahu se ale dá přečíst dřív, než by ji člověk odložil, takže 3 poctivé hvězdy.

ZNellyZ
12. října

Kniha se mi líbila. Byly chvíle, kdy se nic nedělo a bylo to pro mě nudné, ale krátce po nich přišly nové a nové zvraty. Líbí se mi styl, jak je kniha psaná a postava Hanny ve mně zanechala divné pocity. Nevím jestli s ní sympatizuju a nebo mi vadí.

kerstyn
18. září

Ach, jak krásný smutný příběh... Nenudila jsem se ani stránku. Nádherně a citlivě podáno. Že jsem kdysi viděla film naštěstí nebylo vůbec ke škodě, i tak mě příběh chytl za srdce a mohla jsem si ho užít jako kdybych předem nevěděla o co půjde.

JulieJames
16. září

Velice emotivní kniha o vztahu mladého muže s o dost starší ženou v průběhu několika let. Zajímavý pohled na myšlenkové pochody Němce, který se zamiluje do ženy s nacistickou minulostí, navíc negramotnou, a jeho povídání o situaci poválečného současného Německa, které se vyrovnává s lidmi jako Hanna. Na knize mi trochu vadilo, že hlavní postava Michael působí v patnácti letech jako filosof, ale dalo se to odpustit. Na postavě Hanny bylo působivé, že autor nechal čtenáře si ji oblíbit, a pak předhodil, že dělala dozorkyni v Osvětimi. Rázem se člověk dostává do stejné situaci jako Michael a musí si na ni vytvořit vlastní názor. Tyto postavy dávají čtenáři hlubší prožitek z celého příběhu.

bekule
13. září

Spíš než o milostný vztah 36 leté ženy a 15 letého chlapce, jde o vyrovnání se poválečné generace Němců s nacistickou minulostí svého národa. Velmi zajímavý a nezapomenutelný příběh, i když po přečtení mám trochu rozporuplný pocit, opět jedna z těch přeceňovaných knih od kterých jasem asi očekávala příliš. Váhám mezi 3-4 hvězdičkami.

Dominika13
21. července

Předčítač má styl a myšlenku. Rozpor mezi odhalením negramotnosti a kolektivní vinou, kterou má převzít jeden člověk, je pozoruhodný. Milování a zkušenosti výměnou za předčítání. V takových chvílích postrádám slova.

jaroiva
21. června

Krátká, ale krásná knížka.
I když jsem už tak od půlky věděla, jak to asi dopadne, stejně mě to nakonec dostalo.
Akorát prostřední část mě tak moc nebavila, ale vzhledem ke krátkému rozsahu celé knížky to nebylo natolik závažné, abych ubrala hvězdičku. Pro mě je to taková tragédie nevyřčeného.
Kniha mi byla doporučena a dále doporučuji.

stavinohova
13. května

Cekala jsem od knihy vice. Je spise vypravna, posledni treti cast je bez deje.

Enthu
10. května

Zpočátku mi trvalo, než jsem se do toho pořádně začetla. Bylo pěkné, jak se jim postupně rozvíjel vztah. Dobré i špatné chvíle. Ale pro mě osobně to začalo být zajímavější asi tak v polovině knihy, pak jsem se od toho nemohla odtrhnout. Určitě to má něco do sebe.

marvarid
19. dubna

Opravdu jeden z nejsmutnějších milostných příběhů, na které lze v krásné literatuře narazit. Vyprávěný je v ich formě, použitý jazyk je civilní, věty jsou jednoduché. Věcně popisují předkládané události a názory. To podporuje pocit autenticity a také potvrzuje snahu vypravěče o nestranný pohled na dějinné události. Hannu musíme odsoudit, přitom ji nelze odsoudit absolutně. Doba, ve které žila, ji dovedla ke zkoušce charakteru, kterou nikdo z nás nemusel podstoupit. Můžeme hlasitě tvrdit, že bychom obstáli, ale víme to s naprostou jistotou? Analogicky je ocejchována celá jedna generace Němců. Selhali (někteří více, někteří méně) ve zkoušce, před kterou je dějiny postavily. Míra odpovědnosti za vlastní jednání je to, co se táhne celou knihou a je pod různými úhly znovu a znovu zkoumáno.

historikola
11. dubna

Nádherný příběh z války. Mladík se zamiluje do starší ženy a ta ho má ráda tak po svém. Vztah přeruší válka a následné očištění Německa. Příběh končí bohužel smutně. Ona vlastně celé kniha je smutná.
Ale i přes to stojí za to vlastnit tuto knihu.

tovlasek
10. dubna

Velmi zajímavá čtivě napsaná kniha. Absolutně mne fascinoval vztah Hanny a Michaela, první dějství knihy mi přišlo opravdu nejzajímavější a nejvíce fascinující. Přiznám se, že jsem Michaelovi záviděl, že má vztah s tak sic nestabilní a často nepochopitelnou, ale přesto absolutně skvostnou ženou. Druhé dějství mne bohužel vůbec nezaujalo, přišlo mi jako by to všechno najednou ztratilo ten pocit. Avšak třetí dějství to všechno navrátilo do kvality přednesené v prvním. Psychologická hlediska postav byla opravdu skvostná a filozofické myšlenky, kterými je kniha přesycena byli přesně k věci a mnohokrát jsem se během čtení o nich zamyslel.
P.S. A je samozřejmě potřeba podotknout, že samotné téma knihy je absolutně historicky nepřesné a nemohlo se to stát, přesto to nijak nekazí dojem.

Silmarien
09. dubna

Známy príbeh so známym filmom (nevidela som).
Kontroverzná téma nerovného vzťahu a ja nie som veľkým fanúšikom podobných motívov. Ale druhá a tretia časť boli výborné, páči sa mi autorov jazyk a rozporuplnosť jeho vnímania celého procesu i jeho ďalšie konanie. Drobná epizóda rozhovoru s otcom bola čerešničkou na torte.

medlovice
05. dubna

Výborně odvyprávěná kniha. Vztah založený na sexuální přitažlivosti a mladík , který po zbytek života bude svoje milenky jen srovnávat s tou první ...Dávno tomu, co jsem viděla film, kniha mě bavila o moc víc, měla jsem svoje představy toho domu s truhlářskou dílnou, toho malého bytu se sprchou a postelí , i té soudní síně a vězení , dopisů, kazet ...

Mojepočteníčko
02. dubna

Na Předčítače jsem se nechala nalákat Verunkou, která má ráda příběhy s tematikou druhé světové války a holocaustu stejně jako já. Je to už dávno, co mi někdo doporučil film, ale tehdy jsem z něj asi neměla rozum a celkově šlo toto téma ještě mimo mě. Vzala jsem si ji s sebou na velikonoční prázdniny a ráda bych vám teď řekla, jaký dojem na mě udělala…

Hanně je třicet šest let. Michael je o celých jednadvacet let mladší. Přesto k sobě tito dva lidé najdou shodou okolností cestu. Vznikne mezi nimi vztah. Vztah, který je naplněný mladistvou láskou, nerozvážností a touhou po poznání. Občas má ale i vztah svá pravidla. Ta určuje zejména Hanna, která zbožňuje předčítání knih. Michael však vůbec netuší, že se za tímto koníčkem skrývá mnohem víc. A pak Hanna prostě zmizí.
Znovu se setkávají až v době Michaelových studií na právech. On sedí v řadách studentů – posluchačů. Hanna na lavici obžalovaných…

Z mého pohledu je kniha určitě velmi dobře tematicky zpracovaná a rovněž napsaná. Jistou hloubku nelze příběhu díky pasážím s filozofickým nádechem dozajista upřít. Nicméně ani tak na mě román nezapůsobil tak, jak jsem čekala.
Shlédla jsem i filmové zpracování, které na mě mělo o moc větší emocionální dopad. Nepřehlédnutelné bylo rozhodně téma viny, trestu a odpuštění. Až z Databáze knih jsem se ale dozvěděla, že jde především o rozdílnost chápání tohoto problému mezi dvěma generacemi.
Problémy mi však dělá rozluštění konkrétních funkcí postav v díle. Jejich vzájemná interakce. Skutečně Hanna ovlivnila Michaelovu psychiku natolik, že se u něj v dospělosti objevil výrazný problém s navazováním nových partnerských vztahů? Milovala ho? Byla ženou, která vyžaduje ve svém životě pevný řád, bez výkyvů a sebemenších odchylek, které by mohly odkrýt jednu z jejích největších slabostí? Chtěla být dobře pracujícím člověkem a vést pouze vlastní poklidný život? Co přesně k Hanně cítil Michael, když ji po letech spatřil na trestné lavici? Proč se rozhodl potěšit ji namluvením oblíbených knih, které jí čítával, když v sobě zároveň cítil velkou dávku odtažitosti, možná dokonce odporu?....

Netuším. A pravděpodobně mi na tyhle otázky nikdo nedá odpovědi. Budu si ten příběh muset v sobě uspořádat sama. Nehodnotím knihu ve stylu: líbila – nelíbila. To vlastně ani nemůžu, protože jsou moje pocity z četby opravdu velmi rozporuplné.
Přečtěte si ji a uvidíte sami…

Karla32
31. března

Tento příběh je strhující, mrazivé psychologické drama, vystavěné autorem tak, že nutí čtenáře zamyslet se a nenechá ho v klidu a lhostejnosti.

Hanna – narozena 1922 v Německu NEGRAMOTNÁ, to s ní nesnímá vinu za její činy během 2. sv. Války. Negramotnost Hanny beru spíše jako spisovatelskou licenci.
Tvrzení ohledně negramotnostni u jedné z hlavních postav příběhu Hanny mne dost šokovalo, vzhledem ke skutečnosti, že na začátku 20. století již byla povinná školní docházka uzákoněna ve většině zemí Evropy, většině států USA, Kanadě a v Japonsku. Německo tou dobou rozhodně nebylo žádnou zaostalou periférii Evropy, i když sociálně zanedbaný jedinec, u dna společnosti se plácající, toužící po vzestupu a ochotný proto dělat špinavou práci, se může přihodit ledaskdy???

ondras666
18. března

Na knihu jsem se dlouho chystal a těšil, ale svým způsobem mě zklamala. Příběh byl vcelku jednoduchý, svým způsobem předvídatelný. Jen ten závěr byl dost strohý a trochu jsem ho nečekal.
Příběh mladého zamilovaného kluka, který si svůj kříž ze vztahu s Hannou nese celý život. Dle mého trochu přeceňovaná kniha.

ChristineDaee
15. března

Pod takýmto vzťahom chlapca so so skoro štyridsiatničkou som si vždy predstavovala niečo nechutné, kniha ma nepresvedčila o tom, že to tak nie je, ale nechala ma rozhodnúť sa, preto ju vysoko oceňujem. Áno, bol s ňou šťastný, ale už nikdy si nedokázal vytvoriť funkčný vzťah s inou ženou. Bola to jej vina ? Môžete si vybrať. Samotné úvahy o hrôzach nacizmu a ako sa s tým majú vyrovnať potomkovia sú veľmi pôsobivé a odôvodnené. Veľmi ma zaujali ,,prestrihy'' do minulosti, boli neuveriteľne plastické. Hrôza a špina sú jemne prepojené s krásnou prírodou, dobrými knihami a porozumením. V diele boli dva dejové zlomy, ktoré so mnou otriasli, ale nebudem ich opisovať, ak to bude čítať niekto, kto sa na knihu len chystá. Knížočka na jeden deň, ktorá s vami ostane do konca života.

Sabinaski
07. března

Ač romány o lásce moc nemusím a navíc věkový rozdíl zprvu patnáctiletého kluka s o dvacet let starší paní není zcela normální, kniha je to excelentně propracovaná. Téma židovství, koncentračního táboru, nacismu, lži a bezmocnosti je vždycky ošemetně smutné, ale do toho ona myšlenka předčítače krásně smutná. Tedy při svém sexuálním poměru (nebo vlastně před) musí Michael vždycky předčítat Hanně náročná literární díla. Hanna zmizí a Michael zjistí, že neuměla číst. O několik let později, když je Hanna ve vězení, jí posílá namluvené nahrávky knih a Hanna se tak učí číst. Je pěkné, jak tak smutnou knihu zachrání něco tak krásného.

Dagmar23
10. února

Výborná kniha, dobře postavený příběh, avšak úkol čtenáře je spíše přemýšlet nad úvahami vypravěče a jeho myšlenkovými pochody, než se ponořit do příběhu. Tím chci říct, že knížka mě skutečně zaujala a dojala, ale větší její část je věnována úvahám, ta menší příběhu, což sice u mě nestrácí body za kvalitu počteníčka, ale některým lidem by nemusela občasná náročnost vyhovovat, je tedy potřeba se na ni připravit :)

leuska
07. února

Tahle kniha mi roztrhala srdce na tisíc kousíčků... Minimum dialogů postav - což mi vůbec nevadilo, ale celá kniha je spíš takového psychologicko-filozofického rázu, kde hlavní postava promlouvá spíše se sebou samým a to se mi líbilo.
A teď se půjdu kouknout na film ať mám úplné porovnání :).

pavlinda
01. února

Tahle knížka na mě zapůsobila nečekaně silně-rozhoduji se,jestli se mám podívat i na film,protože většinou je to zklamání.

Babo
29. ledna

Myslím,že už vše bylo níže řečeno .
Námět byl určitě zajímavý ,ale asi bych uvítala kdyby byla kniha obsáhlejší.
Je to možná tím,že mám ráda pěkně vypasené knihy.

Lily101
18. ledna

Velice těžko se mi pro toto dílo hledají slova. Perfektně psychologicky vykreslené. Mladí studenti odsuzující úplně všechny, jež v období druhé světové války v Německu(možná nejen tam?) žili. A pak..vztah, kde věková "bariéra" činí jedenadvacet let. Evidentně hodně silný. Přihláška Michaela Berga do semináře na právnické fakultě a už se začíná rozjíždět spirála. Spirála náhlého procitnutí, odhalení, viny a výčitek svědomí. V průběhu protkané myšlenkami, které stojí za to si přečíst.

Druhá část mi připadala pomalejší a tak temná, že by člověk knihu nejraději odložil. Aby vyčpěla jednotlivá slova během procesu, ačkoliv se tak zcela logicky nemůže stát. Do hodnocení jsem zohlednila to, že jsem druhou část viděla před cca dvěmi lety(tedy před četbou) zfilmovanou, takže můj dojem je možná zapříčiněn tím, že už jsem alespoň zběžně věděla, co se bude dít. Co bych naopak vyzdvihla, ale v rámci ocenění hvězdiček nemůžu, bylo užití pojmu "klauzury", což mě opravdu potěšilo.

Evaho73
21.12.2017

Pobúrenie, pohoršenie, rozhorčenie...
Aj tieto emócie vo mne zo začiatku vyvolal tento kontroverzný príbeh.
Pri jeho čítaní som si najskôr kládla otázku "čo týmto asi chce autor povedať"? Po dočítaní knihy mi to docvaklo a musím skloniť pred autorom hlavu.
Geniálne vystaval charaktery postáv aj dejové línie tak, aby predstavovali akýsi obraz celej spoločnosti, v ktorej hlavní predstavitelia žili.
Ona bola chladná a bezcitná minulosť s hendikepom, ktorý skrývala za využívanie slabosti iných a neváhala pritom ísť aj za hranice morálnosti.
On predstavoval súčastnosť aj budúcnosť zároveň, ktoré si minulosť opantala, dostala sa mu pod kožu a bol jej ďalšou obeťou.
Autor vykreslil pocit viny a snahy zmazať alebo zmierniť hriechy minulosti jednotlivcov, celej spoločnosti....ale da sa to vôbec?

Leenah
15.12.2017

Úžasně vystavěná kniha zabývající se několika rovinami válečné a poválečné doby. Autor psychologicky vykresluje otázku milostného poměru mezi mladým klukem a starší ženou, zároveň dokládá mezigenerační problémy (postoje dětí válečné generace, odsouzení a hanba) a nabízí naprosto jiný pohled na pohnutky dozorců koncentračních táborů i právníků, kteří se pak procesy s nimi zabývali. Mě se obzvlášť dotkla pasáž řešící právo na sebeurčení - do jaké míry můžou druzí lidé zasahovat do našich životů, i když k tomu mají třeba dobré motivy a nám by to z jejich pohledu pomohlo? Za mě rozhodně 5 hvězdiček - mám ráda knihy této tematiky a pojetí Předčítače mi nabídlo ještě mnohem víc, než jsem kdy četla.

"Četl jsem znovu Odysseu, kterou jsem poprvé otevřel ve škole a uchoval si v paměti příběh o návratu domů. Není to však příběh o návratu domů. Jak by mohli Řekové, kteří věděli, že do stejné řeky nelze vstoupit dvakrát, věřit na nějaký návrat domů. Odysseus se domů nevrací proto, aby zde zůstal, ale aby se opět vydal na cestu. Odyssea je příběh pohybu, zároveň cíleného i bezcílného, úspěšného i marného. Co jiného je historie práva!"
"Říkal jsem si, že když se propásne správný okamžik, když se někdo něčemu až příliš dlouho vzpírá, je na vše pozdě, i když to dohání vší silou a přijímá s radostí. Nebo snad neexistuje příliš pozdě, ale jen pozdě a to je vždycky lépe než nikdy? Nevím."
"Vždycky jsem měla pocit, že mi beztak nikdo neporozumí, že nikdo neví, kdo jsem a co mě k tomu či onomu přivedlo. A víš, když ti nikdo nerozumí, tak potom po tobě nemůže ani chtít, abys mu skládal účty."

Spousta geniálních a hlubokých myšlenek....

mirkoczentovic
07.12.2017

Pozor, obsahuje spoilery:

Veľmi dlho som váhal medzi 4* a 5*, niekoľko drobných výhrad však zavážilo v neprospech plného počtu.

Hoci Schlink postavil román z rozhodujúcej časti na Michaelových myšlienkach a pocitoch, jedno mi ani po dôkladnom prečítaní jasné nebolo: Prečo sa Michael v rozhovore so sudcom ani slovom nezmienil o Hanne? Išiel za ním s pocitom, že musí zabrániť chybnému verdiktu, lenže rozhovor na pojednávanie nemá ani ten najmenší vplyv, keďže spolu preberajú školu a právnické skúšky. Prečo mu teda priniesol toľkú úľavu?