adevis komentáře u knih

Já jsem začala knihou (neodolala jsem) a až potom jsem viděla dokument. Zrovna v tomhle není pořadí vůbec důležité. Takže už u knihy jsem musela kroutit hlavou. V jednu chvíli jsem ji musela odložit a dát si pauzu. Dokument jsem stihla poslední promítací den v kině před uzavřením. A jsem ráda! Tak moc ráda, že jsem to viděla. Jakožto matka dcery jsem to rozdýchávala ještě hodně dlouho. Ani k tomu vlastně nemám konkrétní komentář. Zmiňovala se tu povinnost. Já vidím povinnost v tom, že by to měli vidět (číst) nejprve rodiče a až potom to ukázat dětem. Schvaluji dvě verze dokumentu. A možná si troufám říct, že by ta hranice mohla být i vyšší. Protože si nedokážu představit, jak tohle rozloží 12cti letou holku. S tak mladými holkami by o tom především měli mluvit rodiče a ne jim pustit dokument :)))

4 30.03.2020

Tuto sérii mám od začátku moc ráda a jakmile jsem se dozvěděla o závěrečném dílu, musela jsem ho okamžitě mít. Čtení jsem si šetrila, ale posledních 100 stránek jsem zhltla jako malinu. Bylo to opět skvěle a čtivě napsané. Takové “příjemné” shledání všech postav. Wolf a Baxterová byli vždy mými oblíbenci. V tomto díle tomu nebylo jinak. Závěr byl moc hezký a epilog krásně pohladil po duši. Kdo nečetl, ať se do toho pustí! A kdo nečetl ani jednu předchozí knihu o dost přišel :)

7 30.03.2020

Přesně tohle byla kniha, u které jsem se bála zklamání. Určitě všichni tušíte proč. Najednou byla všude. VŠUDE! Když jsem vešla do Luxoru, hrozivě na mě koukala z regálu na míru. No neodolala jsem a to jsem vydržela odolávat asi tak 10 minut, JENOM 10 minut. Vyhrála.
Nakonec to nebylo špatné, vůbec špatné. Skvěle a čtivě napsané. Krátké kapitoly a konce kapitol mi nedaly spát, musela jsem číst a číst. Po dlouhé době jsem knihu přečetla za 3 dny. Takže si 5 hvězd zaslouží.
K ději Vám nic nenapíšu, to nedělám skoro nikdy. Takže si ji určitě přečtěte a udělejte si obrázek sami :))

10 27.02.2020

První poloviny knihy byla naprostá nuda. Lellemu patří obdiv za to, co byl schopný vydržet. Nebavilo mě jeho kouření a pití (v poslední době se to v knihách objevuje víc a víc). Meja mě moc bavila. Startsjö a jeho obyvatelstvo mi přišlo podezřelé od samého začátku.
Druhá polovina knihy byla mnohem lepší. Absolutně jsem neměla páru, kdo bude stát v čele únosů. A bavilo mě hádat.
Meja s Lellem to krásně zakončili. Takže nakonec to nebylo zas tak špatné čtení a jsem ráda, že jsem knihu neodložila :))

6 01.02.2020

Nejsem odborník na poezii. Tohle dílko je z poezie první, které jsem pořídila. Grafická stránka je skvělá, designovky prostě můžu. Básně jsou lehké, krásné, krátké. V některých jsem viděla sebe samu. Některé mě nezaujaly, ale i přesto jsem spotřebovala asi tak 20 lepíků a vím, že se k těm dvaceti ještě někdy vrátím. A ráda :))

3 28.01.2020

Ještě jsem si ani nepřečetla anotaci a už jsem věděla, že knihu musím mít. Jsem na tyhle designovky trošku "ujetá". CMYK je má srdcovka ze střední, takže volba byla jasná, ale... prvních asi 150 stran jsem tomu absolutně nerozuměla a dost se v textu ztrácela. Jedna kapitola byla skvělá, ale další jsem prostě vůbec nepochopila. Váhala jsem, zda číst dál nebo titul odložit na později. Neodolala jsem. Dočetla jsem. Pochopila jsem. Nelituji. Jak jsem již v jedné recenzi četla - "věřím tomu, že spousta z nás si nějaké myšlenky přepíše na papír a později se k nim vrátí". A já to udělala také. Ke knize se někdy v budoucnu moc ráda vrátím a věřím, že ji pochopím ještě líp. A že to bude už na 5 hvězd.

5 17.01.2020

Díky této knize jsem překonala týdny táhnoucí se čtenářskou krizi. Tento typ knih od českých autorek mám moc ráda. Jejich tématika je bonus. Tato kniha byla poslední od paní Hanišové, která na mě nepřečtená pomrkávala z knihovny. A jsem ráda, moc ráda, že jsem sáhla zrovna po téhle.
Hlavní postava Sára měla neuvěřitelnou smůlu. Od 9 let se všechno v jejím životě kazilo. Bylo mi ji moc líto. Její vášeň k houbám byla skvělá a věřím, že takových nadšených houbařů je spousta. Já ovšem patřím do skupiny “přizdisráčů” jako většina z nás :D
Takže sečteno podtrženo, paní Hanišovou mám komplet přečtenou, každá její kniha mi dala podnět k přemýšlení. A teď už zbývá jen vyhlížet další knihy. Jsem zvědavá, jaké závažné téma si autorka vybere příště.

10 19.12.2019

Moriarty mám od začátku do konce načtenou, takže jsem věděla, do čeho jdu.
Knihu jsem četla poměrně dlouho, jelikož jsem si ji chtěla šetřit. Často se mi totiž stává, že knihu “zhltnu” za 2 dny, najednou je konec a já zjistím, že jsem si ji ani pořádně neužila.
Všichni, kdo Moriarty čtete víte, že jsou její knihy náročnější a že mají dlouhý rozjezd. Chce to špetku trpělivosti, než se pořádně začtete (má babička zkoušela Manželovo tajemství a vzdala to).
Kniha Úplně cizí lidé je slušná jízda skrz Dům pohody a především o devíti naprosto odlišných lidech. Příběh je trošku jiný, než na co jsme od autorky zvyklé, ale pořád je hned na začátku poznat, že je to ta skvělá Moriarty.
Námět, zápletka i konec se mi moc líbili. K ději toho moc nenapíšu (to nedělám nikdy), musíte si ji přečíst sami. Já jsem nadšena a dovolím si o tomto titulu napsat, že je nejsložitější ze všech dosud vydaných knih. U čtení rozhodně doporučuji mít po ruce papír a tužku.
PS: Má oblíbená autorko, těším se na další a další a další vaše knížky!

13 18.11.2019

Kniha je úžasná. Najdete v ní dokonalé a tak jednoduché ilustrace. Příběh je krátký, vtipný a krásně napsaný. Pro všechny mámy i táty, co znají paní Mornštajnovou rozhodně doporučuji, nesmí vám chybět. Doufám, že ji za pár let ocení i má dcera :)))

4 15.11.2019

Jak autorce, tak nám všem musí být jasné, že budou obě její knihy skoro každým, kdo je přečetl porovnávány.
Já jen řeknu krátce... Kříďák mě trošku zklamal, ale Jáma to napravila a teď na 100 % vím, že si Kříďáka musím ještě jednou přečíst, někdy... až přečtu všechny knihy co mám v knihovně :D
Takže prostě a jednoduše, Jáma je mazec, je to skvělý, nechutný (hodně nechutný) a občas budete muset na chvíli přestat číst. Hlavní postava Joe mi nebyl až tak sympatický, měla jsem z něj chuť kouřit, hh.
Víc vám neřeknu, jen si ji přečtěte :)

7 24.10.2019

Kniha se četla dobře, "Holmeska" s Daisy mi byly obě sympatické. Konec byl příjemný. I přesto, že je to kniha pro mladší cílovou skupinu potěšila mě. Není to ale nic, co bych četla znova :)

2 07.10.2019

Ne, nemohla jsem zůstat pozadu a knihu nepřečíst, proto jsem ji zhltla za 3 dny.
Shari Lapenu znám a její předchozí knihy mám doma a moc se mi líbily. Takže jsem věděla, do čeho jdu. Tentokrát to nebyl thriller jako knihy předchozí, ale detektivka, příběh inspirovaný Agathou Christie. Agathu znám, černoušky mám doma, ale ještě jsem je nečetla. Anotace Nevítaného hosta mi silně připomínala mrazivý thriller Není úniku, což mě trošku zamrzelo.
Po přečtení pár recenzí jsem zjistila, že je v knize spousta postav, proto mi hodně pomohlo napsat si, kdo je kdo, kdo ke komu patří a základní rysy, vlastnosti každé postavy.
Četlo se to skvěle přesně jako předchozí knihy. Děj byl promyšlený a zajímavý. Měla jsem tři typy na vraha a jakmile jeden z mých typů zemřel, hádání jsem vzdala. Odhalení vraha mě hodně překvapilo a musím říct, že mě absolutně během čtení nenapadlo, že by to mohl být právě tento člověk.
Jediné, co mi na knize chybělo bylo postupné odkrývání vraha. Například sem tam kapitola o myšlenkách vraha, popisující co cítí, samozřejmě anonymně jako třeba "osoba", "host", "vrah". Jak tu bylo již zmíněno, autorka nám čtenářům nedala ani jeden náznak toho, kdo je vrah. To je škoda, jelikož ten konec byl takový šup šup, hotovo.
Je to maličkost, ale proto dávám 4,5 hvězdiček.

7 01.10.2019

Příjemná oddechovka u které nemusíte tolik přemýšlet. Děj je totiž napsán stručně a kniha se čte opravdu dobře. Jsem nadšená, i přesto, že bylo jasné, jak to celé dopadne. To ale vůbec ničemu nevadilo. Terry byla sympatická a líbil se mi její sesterský vztah s Becky. Dávám 3,5 hvězdiček.

3 29.09.2019

Po prvních pár stránkách jsem netušila, co si o knize myslet. Nezaujala mě a vlastně jsem ji ani moc nechápala. Nakonec to nebylo zas tak špatné čtení, sem tam to bylo i úsměvné. Možná jsem ji jen dostala do ruky ve špatný čas. Takže bych se k ní měla ještě někdy vrátit a dát ji šanci mé hodnocení zlepšit, uvidíme. :))

25.09.2019

Maličko jsem měla problém s orientací v textu (časy a tak), ale to nic nemění na tom, že paní Hanišová umí napsat skvěle poutavý příběh na tak málo stranách. Příběh Julie a Agnes byl zvláštní. Ani vlastně nedokážu říct, jaký z toho mám pocit. Kniha se mi líbila tak moc, že se mi vlastně ani nelíbila. Jediný co vím stoprocentně je to, že bych Julii nikdy nechtěla za matku a že udělám vše pro to, abych takovou matkou nebyla ani já...

5 12.09.2019

Tato čtvrtá kniha od pana Bryndzy se mi opět líbila. Nejsem z toho teda bůhví jak unesená, ale spokojená ano. Skryté nebezpečí na sociálních sítích je aktuální a cením, že si autor vybral právě toto téma. Už se těším na zbývající dvě knížky :)

7 11.09.2019

Jelikož je to autorčina první kniha, dovolím si říct, že se povedla. Sem tam se některé věci opakovali, ale to je detail a dá se lehce prominout. Při čtení nechybělo napětí a od půlky knihy nutkání číst dál dál. Jak bylo řečeno v předchozích recenzích, konec je otevřený, proto bych ráda uvítala nějaké pokračování :)

4 28.08.2019

Jakmile jsem se dozvěděla, že bude vycházet nová kniha od paní Lanczové, musela jsem ji mít. Chtěla jsem si zavzpomínat na časy puberty, kdy jsem z jejích románů byla unesená a představovala si, že takhle nějak to bude i v mém životě.
Nová kniha Těžká noc mě příjemně překvapila a potěšila zároveň. Svůj život si teda teď už takhle nepředstavuji :D
Hlavní hrdinka Erika mi byla sympatická, Max také. Paní Hana, matka Maxe mi pila krev, možná už když o ní padla zmínka. Jakmile se dostala ke slovu, měla jsem totální nervy :D ale nakonec to nebylo zas tak špatné. Postava paní Hany byla krásně zpracována a napsána.
Klidně paní Lanczová pište další a další knihy, ráda si je opět koupím :)

5 31.07.2019

Mé první setkání s panem Karikou. Kniha mi byla doporučována jako “ku**vsky strašidelná”.
Mysteriózní thriller je psaný v ich-formě. Hlavní postava Jožko mi nebyl ani trošku sympatický. Bohouš taky. Ota a Hanu jsem měla ráda...
Bylo to nechutný, dost dobře napsaný, hustý, potřebovala jsem vědět jak to dopadne... ale zas takovej “strach” jsem neměla :))) každopádně další knihy od Kariky mě lákají.
Ty poslední tři stránky mě dostaly :D Jožko překvapil.

4 21.07.2019

Všechny knihy jsem četla v pubertě, kdy mi mohlo být asi tak 14 let. Dnes je mi o 12 let víc a napadlo mě, že se k nim vrátím. Tentokrát jsem příběhy vnímala jinak.
Knihy jsou psané ve dvou časech. První je čas minulý, který vypráví daná hrdinka. Píše ho formou deníku. Druhý je čas minulý, psán v er-formě z Bezděkovské léčebny.
Esteřin příběh je smutný, ale to jsou koneckonců všechny tři. Ester vyrůstá ve velké rodině v malém bytě. Má hodně sourozenců a ona je nejstarší. Snáší to velmi špatně a doma se cítí spíše jako “pomocná síla” než dcera. Proto utíká do baru, kde se skamarádí s majitelem a ten ji zaměstná tak, aby hrála na automatech... a vyhrávala. Při hraní potká Kristiána. Ester později zjišťuje, že je slepý. Zamilují se do sebe.
Ester s hraním nekončí a ani neskončí. Závislost se prohlubuje až je nucena se léčit právě v Bezděkovské léčebně.
Knihu hodnotím dobře, velmi rychle se čte, má méně než 150 stran. Jsem ráda, že jsem se k těmto knihám vrátila a doporučuji je všem náctiletým. Klidně i dospělým! Mrzí mě, že jsou tyto knihy tak málo známé.

3 16.07.2019