adevis komentáře u knih

Na začátku mi kniha připomínala stylem i některými konkrétními věcmi Roberta Bryndzu. Naštěstí se tento pocit postupně vytratil. Andělé smrti se mi dostaly do rukou úplnou náhodou. Čtení mi sice trvalo skoro měsíc, ale to neznamená, že mě kniha nebavila. Lottie mi byla sympatická přesně jako Erika od Bryndzy (hlavní podobnost). Děj byl srozumitelný a krásně plynul. Boyd byl také sympaťák. Konec skvělý! Určitě si další knihu ze série pořídím ???? Doporučuji!

3 09.07.2019

Liane Moriarty je má nejoblíbenější autorka a když jsem se dozvěděla, že bude vycházet nová dětská knížka, musela jsem ji mít i přesto, že už dávno dítě nejsem.
Ze začátku mi kniha přišla trošku složitá svými slovy a stylem psaní, ale to se postupně zlepšilo. Příběh s hlavní hrdinkou Nikolou Borůvkovou byl boží. Všichni vlastně byli boží.
Velmi cením téma knihy. Sice v ní nebylo přímo řečeno, proč by se z naší planety měla stát skládka, ale to nám všem jistě dojde.
Trošku mě mrzí a při čtení dost mrzely chyby, které jsem tam našla. Občas si říkám, že by mě bavilo dělat korektorku knih :)))))) hh

2 17.06.2019

Přiznám se... tohle bylo mé úplně první setkání s knihou od pana Viewegha. Těšila jsem se, ale bohužel. První polovina knihy (povídky) se jakž takž daly. Lehce se to četlo a bylo to místy dostatečně vtipné. Jediné, co jsem nepochopila, zda byl Oskar stále jeden. A ještě vlastně to, že poslední povídka se sice jmenuje “dvanáctá”, ale dvanáctá nebyla (pokud umím počítat :)))).
O druhé polovině knihy se nebudu vyjadřovat.
Každopádně vím, že pan Viewegh umí a určitě mou neznalost jeho knih brzy napravím.

1 13.06.2019

Pravdou je, že první část (možná až polovina) knihy byla nic moc. Říkala jsem si, že mě ta Maddie docela štve s tím jejím věčným fňukáním a “pozorováním”, úplně mě rozčilovalo, proč za tím dítětem prostě nejde!
Poté začala kniha nabírat na obrátkách a musela jsem nad ní pořád přemýšlet a pořád číst.
Podle toho, co čtu v komentářích (v poslední době u dost knih), byl pro vás konec lehce odhadnutelný. Pro mě ale ne. Při postupném odkrývání zvratových situací jsem tajila dech, informovala přítele a nevěřícně kroutila hlavou.
Takže pro mě skvělá kniha, doporučuji. Bohužel za ten lehký a pomalý rozjezd ubírám hvězdičku.
Díky instagrame! Bez tebe bych tuhle knihu neobjevila. Díky paní Kingová za váš debut. Doufám v další knihy v českém jazyce :)))

5 13.06.2019

Knihy od Báry Šťastné mám moc moc ráda, všechny jsem četla a mám je doma. Proto jsem nemohla přijít i o tuto novinku.
Láska pro samouky je úplně jiná kniha, než na co jsme od autorky zvyklé. Tentokrát se jedná o příběh čerstvě rozvedené čtyřicátnice, hledající novou lásku, upřímnost a spokojenost.
Hlavní postava Klára mi přišla jako věčně nespokojená žena, která neustále vyhlíží nějaký trapas. Až to bylo chvílemi pořád dokola a trošku mě to začalo nudit.
Na druhou stranu je to příjemná oddechovka a po všech těch thrillerech jsem si u ni hezky odpočala. Autorčiny předchozí knihy se mi líbily více.

05.06.2019

Tuto knihu jsem potřebovala mít i přesto, že je dcera ještě malá. Při hraní jsem ji příběhy rebelek předčítala nahlas a je fakt, že z toho ještě nic nemá, ale to nevadí. Za pár let ji to přečtu moc ráda znova. Za dalších pár let si příběhy přečte sama.
Kniha je milá, krásná a moc mě bavila především díky pestré ilustraci.

04.06.2019

Toto bylo mé první setkání s paní Hanišovou. Absolutně jsem tuto autorku doposud neznala a nechápu, jak je to možné. Začala jsem s její třetí knihou, novinkou.
Kniha mě bavila, lákalo mě číst i když na to vlastně nebyl čas. Kdyby čas byl, přečetla bych ji mnohem rychleji.
Eliška a její osud je k politování. Na jednu stranu jsem s ní soucítila a chápala jí, ale na stranu druhou mi to bylo ke konci knihy už trošku protivné. Její posedlost znát odpověď na otázku PROČ? Bylo to pořád dokola.
Elišky přítelkyně Romana mi byla sympatická a přítel David ještě víc.
Já jako matka jsem ukázky o zabití dětí vnímala strašně a když se teď podívám na svou dceru, miluji ji ještě víc.
Do předchozích knih autorky se určitě jednou pustím.

8 23.05.2019

NEJSPÍŠ SPOILER !!!
B. A. Paris mě moc baví. Opět jsem knihu musela mít rychle přečtenou, protože jsem opět musela co nejdřív vědět, jak to celé dopadne. Kde je Layla. Je mrtvá? Žije? To jsou otázky, které mě při čtení napadaly. Co mě ale absolutně vůbec nenapadlo byla otázka - kdo je Ellen?
Skvělý! Jednou se mi to při čtení mihlo hlavou, mini náznak tam byl, ale nevěnovala jsem tomu takovou pozornost. Konec knihy jsem si užila stejně jako knihu celou.
Takže, B. A. Paris, opět klobouček. Doufám, že napíšete další knihy nebo ještě líp - doufám, že máte další knihy už napsané!

4 18.05.2019

Nevěděla jsem, co od knihy čekat. Zaujala mě anotace a jméno hlavní hrdinky (jelikož se jmenuje stejně jako já). Po pár stránkách jsem měla chuť knihu odložit na neurčito, ale řekla jsem si, že to prostě přečtu už jen proto, že se to čte rychle a má to málo stránek. Nakonec jsem mě to začalo bavit a kniha se mi docela líbila. Moc dobře se to četlo. Mám ráda krátké věty. Hlavní hrdinka Adéla to měla těžké. Náročná, věčně nespokojená především sama se sebou. Konec mě hodně potěšil, jelikož přesně tohle jsem ji celou dobu přála :))) Bohužel si kniha víc než 3 hvězdy nezaslouží. Kdyby to šlo, dala bych spíš 2,5.

14.05.2019

Začátek byl NUDNÝ a prvních cca 40 stran mi přišlo naprosto zbytečných. Kniha mě pořádně zaujala jakmile se objevila zmínka o Hračkáři. Theo byl opět skvělý. Sice trošku víc “arogantní”, ale kdybych ho někdy potkala, určitě by se mi líbil :D A konec? Tak ten byl na mě tak moc složitý, že si to budu muset snad přečíst ještě jednou, možná... někdy. Bylo to dobrý, akorát na 4 hvězdy.
Kdo četl Šelmu tak musel vědět do čeho jde. Do knihy plné odborných názvů, biologických hádanek a úžasů. Další díl si opět ráda koupím :)

4 08.05.2019

Tato velmi očekávaná kniha od paní Mornštajnové byla sázka na jistotu. Po přečtení Hany a Hotýlku jsem si byla jistá, že nebudu zklamaná. A musím říct, že rozhodně nejsem!
Opět paní Mornštajnová zvládla skvěle popsat vlastnosti, povahy a události postav na méně než 300 stránkách. Opět smekám!!
Tento příběh budu muset chvíli vstřebávat stejně jako Hanu. Je to skvělé, upřímné, bez chyby.
Při čtení jsem nevěděla, zda mám otce Svatopluka nesnášet nebo ho mít ráda a litovat ho. Bohdanu jsem naopak měla ráda a litovala od samého začátku. Především musím vyzdvihnout to, jak jsou dokonale rozlišeny kapitoly o otci a o dceři. Otec je popisován z třetí osoby, dcera “píše sama o sobě”. Výborný nápad!
Sečteno, podtrženo... tato kniha si zaslouží velkou slávu, OBŘÍCH PĚT HVĚZD a hlavně místo v mé knihovně a srdci. Jednou bych chtěla umět psát stejně jako paní Alena.
P.S.: “Doufám moje oblíbená autorko, že napíšete něco dalšího! Budu se těšit!”

10 29.04.2019

Nerada porovnávám knihy, ale v tomhle případě udělám výjimku. Oproti Není úniku to bylo dost slabý. Není úniku jsem přečetla za 3 dny, Na dostřel za 14 dní. Kniha mě ani natolik nezaujala, že mi prostě doma ležela rozečtená a já si radši pustila seriál :) Nápad je to dobrý, velmi dobrý. Dokonce to bylo i velmi dobře napsané... ale četla jsem mnohem lepší knihy. Škoda, velká škoda.

2 25.04.2019

Zpočátku jsem se nemohla pořádně začíst a chvílemi mě kniha nudila. Přišlo mi, že čtu pořád jedno a to samé dokola. Každopádně po dočtení jsem zjistila, že mě to nakonec i bavilo. Václav mi byl moc sympatický.
Paní Mornštajnová umí! Poklona za to, jak dokáže napsat tak obsáhlý a rozvinutý příběh. Osudy několika lidí. V době několik desítek let. A to všechno jen na 313 stránkách.
Slepou mapu jsem ještě nečetla a s Hanou nelze porovnávat. Hana je top. Tak uvidíme koncem dubna, zda se naše oblíbená autorka dokázala ještě víc zlepšit... těším se!

5 08.04.2019

Dost často se mi stává, že mě chválené knihy zklamou a před čtením Není úniku jsem se zklamání bála. Po dočtení jsem uznala, že protentokrát byly obavy zbytečné. “Panečku, to byla jízda”! Sice dost sněhová, ale jako... klobouk dolů pane Adams. Takhle úžasně napsanou knihu plnou nečekaných zvratů jsem dlouho nečetla. Hlavní hrdinka Darby byla obdivuhodná a vytrvalá, až k neuvěření, kolik toho kvůli cizímu dítěti zvládla. Za mě prozatím nejlepší kniha, která se mi v letošním roce dostala do rukou.
Četla jsem ji tři dny. Kdybych neměla roční dcerku, trvalo by mi to jen jednu noc...!!!
Nutně potřebuju knihu Na dostřel (a spousty dalších, hh).

8 28.03.2019

Vím, že existují lidé, kterým se knihy od pana Bryndzy nelíbí, nebaví je... asi je nikdy nepochopím.
Mezi mé nejoblíbenější žánry patří thrillery a při čtení již třetí knihy o Erice Fosterové mi došlo, že jsem se asi zamilovala do detektivek. Ne asi, ale určitě :)))
Kniha byla opět výtečná, nemohla jsem ji odložit, pořád jsem nad ní přemýšlela a nikdy mě ani na chvilku nenapadlo, že by to mohlo dopadnout tak, jak to dopadlo. A tak to má u kvalitní četby vypadat.
Troufám si říct, že tento díl překonal Dívku v ledu a Noční lov. Temné hlubiny byly opravdu temné. Už anotace vám pohne žaludkem... Uvidím, zda ji překonají následující knihy. Proto 4/5. Kdyby mě další ohromila ještě víc.

5 25.03.2019

Kniha mě zaujala až po první schůzce se Susan. Do té doby jsem byla v rozpacích a myslela jsem si, že to bude pěkná blbost. Každopádně jak už tu bylo zmíněno. Příběh a nápad dobrý, ale ten konec???! Největší trapnost, když se čtenář vlastně ani nedozví, jak to dopadlo. Povídka by si sama o sobě zasloužila větší rozsah.
Kdybych si knihu koupila za plnou cenu, byla bych zklamaná o dost víc... teď už možná chápu, proč byla kniha ve slevě.
Takže sečteno podtrženo nevím, proč se tato povídka nazývá jako “mistrovská”.

3 21.03.2019

Na další zvířata jsem se moc těšila. Především tedy kvůli tomu přenádhernému vzhledu, co si budem... tuto knihu jsem prostě potřebovala mít, aby mi v knihovně ladila s prvním dílem.
Čtení scénářů mě baví, moc, ale tohle tak strašně rychle uteklo, až si teď tak říkám: To toho bylo ve filmu taky tak málo?
Každopádně čtení jsem si užila. Zpracování je BOŽÍ!

2 18.03.2019

S touto knihou jsem se poprvé setkala v maturitním ročníku. Dostala se mi do rukou, ale dosud z neznámého důvodu jsem ji nikdy nedočetla do konce. Až teprve nedávno jsem měla cestu okolo naši místní knihobudky a našla jsem tam tento poklad. Nechápu člověka, který tuto knihu odložil, každopádně mi udělal velkou radost. Jsem neskutečně moc ráda, že mohu mít tento válečný, dojemný a strhující příběh ve své knihovně.
Kniha se četla krásně, rychle. Bylo to plné smutku, lásky, ale i radosti, závisti s povrchností. Já jen doufám, že se tento titul bude i nadále objevovat v seznamu povinné četby k maturitě! :))

10 13.03.2019

Věděla jsem, že nebudu zklamaná, u knih pana Hartla je to taková jistota. Opět krásně a upřímně popsané životy obyčejných lidí, kteří mají obyčejné problémy. Tentokrát jsem si musela na začátku knihy napsat všechny postavy a jejich vztahy, až pak jsem se v tom začala plně orientovat... ale chaos v postavách je u Patrika nic neobvyklého.
Jedinou výtku mám opět na brožované zpracování. Ty zlomený hřbety mě jednou zničí!!!

4 07.03.2019

Opět parádní čtení. Parádní námět, parádní všechno!! Baví mě, jak Robert píše a dodnes mě mrzí, že jsem jeho knihy nezačala číst dříve... tak a teď hurá na Temné hlubiny! Ne kecám, dám si zase chvíli pauzu a přečtu si nějakou romantiku. Z těch thrillerů a vražd mám noční můry...:D

6 28.02.2019