Romeo, Julie a tma

Tahle knížka je krátká, čtete ji rychle - a pak dlouho mlčíte.
Shakespearovský motiv zakázané lásky tu funguje skvěle: dva mladí lidé a proti nim nelidský režim, který z obyčejné lidské blízkosti dělá zločin. Láska mezi Ester a Pavlem se narodila ve špatný čas a na špatném místě. Žádné balkony, žádné verše o hvězdách (i když Ester je vlastně hvězda a Pavel chce být astronom) – místo toho strach, ticho, šeptaná slova a každodenní riziko prozrazení...

Moc hezká knížka, bohužel se smutným koncem.
Tato kniha patří k mým oblíbeným. Moc jí doporučuji

Nesmělé, krásné a velmi smutné. Pribeh plny naděje, prvni lasky a studu. Hledani cesty dvou jinych svetu a poznavani na lavičce a smutne studentske komurce.

Pribeh z roku 1942 nas zavede to Prahy s do jejich ulicek a starych cinzovnich domu statejo mesta.
Kde student - maturant potka svoji prvni velkou lasku a snazi se ji ochranit od vsech hruza sveta.

Chvilkova zachrana od transportu do Terezina, kde ns ni snad…čekaji rodice, vzpominky na zivot pred valkou na tatinka a maminku a pritomna tma maleho zatemneneho pokoje vedle krejcovske dilny.

Odvaha mladeho cloveka postavit se zlu a v maturitnim rocniku zachranit zivot a spojit se proti vsem, strach - vsudy pritomny strach ze smrti nejen svoji, ale cele rodiny.

Uteky za divkou, smutni rodice a hledani pravdy…ktera snad vyjde nejevo a i maly cesky clovek je schopen ukazat odvahu postsvit se nacizmu!

Ma to vsechno smysl? Zdari se zachrana mlade zidovske divky, ktera pomalu ztraci vsechno.

Moc krasny pribeh plny nadeje, lasky a to nejen muze k zene, ale i k rodicum…

Nad celym timto dramatem se vznasi oblak atentatu na protektora a clovek uplne slssi dusot okovanych bot s vystreli z kostela z Resslovy ulice.

Jako první jsem od tohoto autora četla knihu Když v ráji pršelo. Tato kniha však působila, jako by ji napsal někdo jiný. Ačkoli mám ráda literaturu z válečného období, tentokrát mě příběh bohužel nezaujal. Děj mi připadal málo čtivý a spádově nevýrazný, jedinou výhodou byla jeho kratší délka.

Silný válečný příběh, který se tak automaticky četl s napětím :/

Silný příběh. Poměrně čtivá kniha, ve které nečekejte příliš popisu - je založena na akci, krátkých úderných větách a citoslovcích, což by mělo čtenáře vtáhnout do děje. Děj není špatný, sledujeme hlavně myšlenkové pochody obou hlavních postav a to ve třetí osobě, ale přijde mi to jako dost dynamické čtení, někdy až příliš zbrklé a zmatené. Závěr je nečekaný a možná trochu nelogický, ale dá se pochopit vzhledem k době, kdy se děj odehrává (2. sv. válka). Není to špatné čtení, ale už jsem četla lepší knihy.

(SPOILER) Přiznám se, že na střední, kdy jsem toto dílo četla k povinné četbě, ve mě zanechalo mnohem větší dojem, než teď, co to čtu po více jak patnácti letech. Předtím to pro mě bylo jako naděje, která uhasla v plném rozpuku. Srdcebolné a smutné. Přesto kouzelné. Teď má pro mě tato kniha jinou hloubku a zároveň menší váhu. Doufám, že své myšlenky předám správně. Díky této knize si uvědomuji, jak těžká doba to byla, nečiší z ní jen naivita mládí v první lásce, ale také dřívější dospělost/vyspělost. Kdo by taky dříve nedospěl, když se kolem střílí a jezdí tanky. Zároveň jak těžké bylo být Žid a nosit svou "hanbu" vystavenou na šatech jako terč bez jakéhokoliv zastání. Díky těmto knihám si uvědomuji, jaké jsme měli štěstí. Tedy ti, kdo tuto dobu nezažili. A že je třeba si každého momentu s našimi blízkými vážit.
A ta menší váha? Nu, kouzlo z této knihy vyprchalo. Zmizelo. Doufala jsem, že když se ke knize znovu vrátím, budu opět prožívat jejich mladistvou lásku, jejich marný boj, tu hořkosladkou příchuť, když čtete poslední řádky, jenže... ne. Ono to tam bylo! Kniha se nezměnila, to jen já. Už nejsem teenager, už nejsem poblázněná romantickou představou Romea a Julii. Vidím v nich lidi, z masa a kostí, kterým nebylo přáno. Tak jako mnohým jiným.

Četla jsem v rámci povinné četby, čtení jednoduché, přesto silný příběh.

Četla jsem v rámci maturitní četby a pokud váháte, určitě bych ji doporučila. Odehrává se za války, příběh je silný, ale samozřejmě smutný.

Přečteno, zajímavá kniha, ale co čekat, celá doba, v níž se děj odehrává, byla velmi smutná a skličující… Viděno i jako divadelní hra, která byla zážitek.

Beznaděj z této knihy čiší ze všech stran a vzhledem ke zvolenému tématu to je dobře. Ta doba moc nadějí neskýtala. Naštěstí my už víme, jak dopadla 2. světová válka a že nakonec pro některé Židy dopadla dobře.

Popravdě neznám příběh o životě Židů z války, který by nebyl ve své podstatě silný, znepokojivý, až děsivý. Přesně taková je i tato kniha, která mapuje následky jednoho náhlého popudu maturanta, jenž se rozhodl ukrýt židovskou dívku. Opravdu mrazivé čtení.

Před nějakou dobou začalo být "moderní" téma války a dětí, viz třeba film Nabarvené práče. Nebo téma Sudet. Tato kniha by po menším přepracování určitě zapadla do současného literárního trendu. A větu "Da ist ja eine junge Jüdin…" si pamatuji pořád.

Poprvé jsem knížku četla asi před 40 lety. Vyvolala ve mně úplně stejné pocity jako teď.
Mám k ní trošku zvláštní vztah, jméno mi rodiče dali podle hlavní hrdinky.

Vždy když jsem tuhle knihu měla číst tak jsem se ji vyhnula ani nevím proč. Teď na ni nastal čas v povinné školní četbě u syna a vůbec to nebylo špatné. Pocity první zamilovanosti s drsností války, strachu a beznaděje.

Viděla jsem film - smutné, ale krásné

Krátká tragická novela od Jana Otčenáška. Láska, víra a naděje - slova, která patří k sobě. V tomto případě jsou odtrženy. Už název Romeo a Julie nám před přečtením knihy ukazuje, že se bude jednat o hluboký vztah. Bohužel je tam tma. Ocitáme se v době Heydrichiády, v době temna pro náš národ, takže předvídáme jak celý příběh s Pavlem a židovskou dívkou Ester dopadne. Při čtení jsem si vzpomněla na svou maminku, která prožila druhou světovou válku a vzpomínala na každodenní sáhodlouhé seznamy popravených lidí v této době. Muselo to být období beznaděje pro všechny, kteří v té době žili.

Krásnym jazykom napísaná tragická vec. Striedanie nádherných momentov zamilovanosti dvoch hlavných protagonistov a neustále prítomného nebezpečenstva vytvára silný kontrast a napätie. A nemilosrdný smutný koniec. Nijaký ústupok citlivému čitateľovi zalepiť to dobrým koncom. Pri čítaní mi vytanulo v mysli jedno meno. Remarque. Ani ten by sa za Romea, Juliu a tmu nemusel hanbiť. Ako som sa k Otčenaškovi dostal? Cez eknihy zadarmo. Ako povinnému čítaniu som sa podobnej literatúre vyhýbal ako čert svätenej vode. Všetko má svoj čas.

85%

Víš ty, jak chutná strach? Tak slaně, ale ne jako sůl. Je to divná zima, probouzí se ti ve vnitřnostech, zachvívá jimi, stonožka se studenými nožkami putuje po páteři, zabloudí k srdci a dotkne se ho...
______________________________________________________________________________
Přečetla jsem si tuto novelu o zakázané, čisté lásce studenta Pavla a židovské dívky Ester, odehrávající se v době heydrichiády znovu. Mám pocit, že jsem ji naposledy četla na střední škole. Krásná a dojemná kniha. A nádherný jazyk Jana Otčenáška. Konec je smutný, ale co byste taky čekali?
Kdo ještě nezná, určitě si ji přečtěte!