Jáma

Z knihy Jáma mám smíšené pocity. Začátek knihy byl dobře našlápnutý. Líbilo se mi, že se Joe vrátil do svého rodného města a všechno to tajemno, které obsahovalo jeho minulost. V knize byla až horrorová atmosféra. Napětí by se dalo krájet. Joe měl skvělou cynickou povahu.
Jenže pak se na scéně objevila Glorie a veškeré kouzlo, které do té doby příběh měl, tak se vypařilo. Šlo to od deseti k pěti. Což je škoda.
Samozřejmě autorka opět hledala inspiraci u mého oblíbené autora. Není se čemu divit, on je totiž mistr svého řemesla.
Shrnutí - kniha Jáma se mi líbila o trochu víc než Kříďák.

(SPOILER) Není to zase tak špatné, jen by to ještě chtělo přepracovat :-) Něco tomu prostě chybí, větší podrobnosti, více hloubky,více dynamiky. Knížka mě k sobě moc nepoutala a při čtení jsem se i vracela, protože jsem se přistihla, že čtu a myslím na něco jiného. Závěr byl překombinovaný a ty záležitosti gangsterského typu bych tedy vypustila úplně, to bylo k smíchu. Stačil by tajemný příběh týkající se jámy. Nevím proč, ale reálie a atmosféra knihy ve mně evokovaly české prostředí - dát postavám česká jména, uvěřím, že se vše odehrává na Ostravsku :-) Nejvíc mě bavil začátek knihy, popis opuštěného domu a hororové prvky, pak se to za mě dost rozplizlo v rozhovorech a takovém divném odhalování pravdy. Hlavní hrdina měl někdy dost vtipné sarkastické myšlenky a hodnocení situace, to jsem četla ráda, ale někdy to vážnost všeho převádělo až do komedie. Autorka nepíše špatně a nechala se asi inspirovat Řbitovem, ale jinak bych ji v žádném případě s Kingem nesrovnávala....

Šlápnutí vedle. Pardon nevím co víc napsat. Příběh mi vůbec nesedl

60%

...Žal je čistě osobní. Nemůžete se o něj podělit jako o bonboniéru, je jenom váš. Jako byste měli k noze uvázanou železnou kouli s bodci, jako byste nosili kabát z hřebů a na hlavě trnovou korunu. Vaši bolest nikdo jiný neprocítí. Nikdo jiný nemůže chodit ve vašich botách, protože jsou plné skleněných střepů, a pokaždé, když uděláte krok, ty střepy vám do krve rozřežou nohy. Žal jsou ta nejhorší muka a nikdy neskončí. Máte je předplacená do konce života.
_____________________________________________________________________________
Přečetla jsem si Jámu znovu. I pokud pominu podobnost s Kingovým Řbitovem zvířátek, ovšem podstatně slabším, nemůžu dát knížce hodnocení vyšší než lehce nad průměrem, tedy tři hvězdičky.
Příběh plynul pomalu, napětí bylo málo, občas jsem se trochu nudila, ale některé věci, které mi při prvním čtení vadily, jsem tady prominula. Například mi nevadil závěr.
I přes moje výtky knížku k přečtení doporučím, protože tak špatná není.

Tento příběh se mi velmi líbil. Dobrá ponurá atmosféra, klasicky thrillerová temná minulost hlavního hrdiny, jeho sarkastický humor, školní prostředí, které je mi blízké. Závěr je asi pro autorku typicky vysvětlený tak napůl. A samozřejmě otevřený. Co mi určitě chybělo bylo více rozvést onu "mystery" linku.

Jámu jsem si chtěla přečíst hlavně proto, abych ji porovnala s Kříďákem. Pouštěla jsem se do čtení s obavami, protože Kříďák mi úplně nesedl a rozhodně to není kniha, kterou bych doporučovala na každém kroku. Přece jen jde ale o můj žánr. Thriller, trocha nadpřirozenosti a hororové prvky? Ano prosím!
Příběhem nás provází hlavní hrdina Joe, který se vrací do rodného města, přestože je to to poslední, po čem by toužil. Jak už to bývá, jeho historie je plná nepříjemných událostí, včetně zmizení jeho sestry. Bavila mě kombinace současného dospělého pohledu a jakési navracení se do minulosti prostřednictvím vzpomínek a procházením míst, které zná Joe z minulosti.
Celý příběh je zahalen nepříjemnou atmosférou, uzavřeností města a nenávistí k nově příchozím (která je namířena i proti hlavnímu hrdinovi). Napětí knize určitě nechybí, po celou dobu čtení jsem si nebyla jistá, čemu věřit a co se opravdu stalo.
Prostředí jsem si dokázala úplně jasně představit a jeho mrazivost mě na příběhu moc bavila.
Oceňuji, jak svižně a jednoduše je kniha napsaná. Ve spojení s velkými písmeny bylo pak čtení opravdu jednoduché a stránky mi ubíhaly pod rukama.
Je Joe typickým thrillerovým hrdinou? Hm, ano i ne... Má sice tu typickou temnou minulost, se kterou nás postupně seznamuje, ale aspoň to není detektiv...
V knize bylo velké množství momentů, které mě překvapily, u kterých mě zamrazilo, které mě donutily ještě jednu tu stránku před spaním otočit. A to říká hodně.
Ještě jednou vyzdvihuji atmosféru... Městečko, uzavřená komunita... Tohle já v knihách i seriálech můžu!
Nenapadá mě nic, co bych knize vytkla, ale zároveň jsem určitě četla thrillery, které na mě zapůsobily víc.
Pokud budete chtít něco od autorky vyzkoušet, nechejte Kříďáka stranou a začněte touhle!

(SPOILER) Plusy: Velmi čtivé, přečetl jsem za chvilku. Sympatický mi byl hlavní hrdina, který je spíš looser a srab. Bavil mě ten jeho sarkasmus, skepse a černý humor.
Mínusy: Myslím, že to tedy až dost čerpá z jednoho známého díla. Mysteriózní linka není nijak vysvětlena, to je podle mě škoda.
Celkově fajn čtení.

No... Já nějak nevím co na to říct. Na zadek jsem si z toho nesedla, ale nevadilo mi to přečíst. Nicméně Kříďák je prý lepší, tak mu dám nejspíš šanci.

(SPOILER) Při čtení jsem byl zmatený a sám jsem si říkal, jaké rozuzlení asi kniha může přinést. No, žádné nepřinesla. Příběh pojednává o jakési hornické šachtě, která (předpokládám) mění mrtvé lidi zpět v živé, jako daň se ale naprosto změní jejich chovaní. To ale jen předpokládám, kniha má velmi otevřený konec, takže nic z toho v ní přímo potvrzené není. Také tam byla nějaká zmínka o ještě jedné chodby v šachtách, nakonec ani ta žádnou další roli nehrála. Autorka prostě nechává většinu rozuzlení na čtenáři. Neříkám ale, že takovýto konec je v každém případě špatný, jen tady to moc nefunguje a přišlo mi, jako bych knihu četl zcela zbytečně a jako by mi nic nedala.
(PS. Zmínka o mé oblíbené kapele Coldplay mě moc potěšila :-)).

(SPOILER) Přečetla jsem knihu sice na jeden zátah, protože styl J.C.Tudor je tak dělaný... (naznačuje pomalu a vy víte, ze se stalo neco strašného...) nicméně zaprvé mi to strukturou přišlo jako opakování Kříďáka (to budou všechny knihy takové...?) a zadruhé mne hodně zklamala pointa celého příběhu - v podstatě okopírovaný Řbitov zvířátek. Plus ano, závěr totálně překombinovaný.
Četla jsem po Kříďákovi i Upálené, ty se mi líbily mnohem víc, protože jsou zcela o něčem jiném.

Příběh byl sice čtivý, ale také my vadil styl příběhu.. Něco mezi thrilerem, hororem a pohádkovým závěrem, přičem hlavní "hrdina" nesympatický v každém věku.

26.04.2025

Čteno po Kříďakovi.

Kniha je čtivá, zajímavý příběh, dobré rozuzlení. Přiznám se, že jsem měla trochu problém se začíst a taky jsem si prvně přečetla komentáře, což asi nebylo dobré...

Mrzí mě to, že pro některé uživatelé je evidentně nepředstavitelný problém zaškrtnout při psaní recenze políčko spoiler. Myslím, že mi dojem z knihy zkazily některé komentáře tady. Nechtělo se mi do knihy, čekala jsem nějakou duchařskou slátaninu. Nestalo se.

Knihu bych zhodnotila jako slabší, ve srovnání s Kříďákem. Celkově však hodnotím kladně. Dobrá oddechovka. Za mě lepší průměr.

Upřímně kdybych věděla, že v sobě kniha skrývá prvky nadpřirozena, asi bych do toho nešla. Od autorky jsem jako první četla Kříďáka a ten mi připadal mnohem lepší. Jáma má ovšem výbornou atmosféru a skvělé hororové chvilky.

Tak Jáma ještě lepší než kříďák trochu prvky hororu,ale konec překvapivě jiný než sem čekala za mě super čtení

Přijde mi, že spisovatelka, stejně jako v Kříďákovi, úplně neví, co píše. Thriller? Příběh o dětech? Detektivku? Horror? A tak kniha mezi žánry podivně poskakuje a nakonec není ani jedno. A trochu překombinovaný konec.

Hrdina se vrací zpět do rodného města, aby čelil tomu co se stalo v minulosti. Příběh trochu mrazivý a opět lepší než filmové zpracování.

(SPOILER) Po několika letech jsem se k této autorce vrátil a opět super počteníčko. Od začátku do konce na mě vyloženě dýchala temná atmosféra této knihy. Hlavního hrdinu jsem si okamžitě zamiloval a držel mu palce aby to všechno přežil. Jediný nedostatek bych zmínil přílišnou inspiraci Kingova Hřbitova domácích zvířátek. Ale já se skvěle bavil. Časem určitě ještě něco od C.J.Tudor přečtu. Za mě plný počet.

Kříďák měl svoje temné kouzlo a bavil mě, a tak jsem si pořídila i další knihu autorky - Jámu. Pustila jsem se do ní až teď, dlouho po Kříďákovi. Trochu jsem se bála, jaká kniha bude, po přečtení pár komentářů tady. Musím tedy hned zmínit, že já žádnou knihu od Kinga nečetla, takže podobnosti nemůžu vidět.
Jako v Kříďákovi, knihou mě provázela temná, nepříjemná atmosféra, která neslibovala žádné radostné momenty ani výskyt slunečních paprsků, co zahřejí na kůži. Takový byl vlastně i hlavní hrdina. Nebýt jeho osobitého humoru, dost by mi nesedl a otravoval by mě, ale takhle to šlo. Při čtení jsem cítila beznaděj, chlad, všechno bylo v šedivých tónech. Autorka určitě umí navodit a vykreslit atmosféru bezútěšnosti.
Co se týče příběhu, i ten mě vlastně vtáhl a neměla jsem problém se začíst. Ze šikany mi je zle a nesnáším, když šikanátorovi vše prochází a nic ho nemůže zastavit, naopak ho jeho okolí v jeho chování v podstatě podporuje. Rozhodně jsem při čtení scén s tím souvisejících měla zlost.
Tajuplnost se drží knihy celou dobu, ale závěr... Nějak mi to nestačilo, čekala jsem, že se dozvím víc, že závěr bude víc dechberoucí. Takhle mi přišlo, že děj skončil dřív, víc než několik stránek před koncem knihy. Líbí se mi, že autorka se nadpřirozena dotýká jen lehce, neříkám že ne, ale zkrátka jsem čekala něco víc. Víc vysvětlení, aspoň takového, co by stačilo ke čtenářské spokojenosti.
Každopádně i tak mám v plánu si přečíst další autorčiny knihy, protože její styl se mi líbí, i když mi její knihy stačí číst jen jednou za čas, atmosféra je totiž dost deprimující, a tak to v určitém množství stačí.
Původně jsem přemýšlela i nad vyšším hodnocením kvůli čtivosti, ale když si to celé shrnu, příběh je dost důležitý, a tak jsem dala, kolik jsem dala.
PS: Kniha mi trochu připomněla knihu Zimní lidé (Jennifer McMahon), ovšem tam byl, dle mého názoru, děj mnohem víc propracovaný a zajímavější.

Čte se to dobře, ale inspirace slavným spisovatelem je moc čitelná. Takže žádné překvapení.