Hry bez hranic

Příběh ukazuje mrazivý i krutě vtipný pohled na generaci Y (1981-1996), uprchlickou krizi, hledání smyslu života....
Příběh vypráví Filip, úspěšný programátor, trochu cynik, který funguje 20/80 jak v práci, tak v milostných vztazích. 20 na 80 znamená, že s 20% úsilím dosahujete 80% výsledků. Všechno dobře funguje do té doby než se změní vedení firmy a Filipa vyhodí. Předtím než dostane padáka, jede jako dobrovolník do uprchlického tábora na hranici Maďarska se Srbskem. A tak ho potom napadne jestli by nešlo pravidlo 20/80 aplikovat mezi uprchlíky ... Trochu jsem se ztrácela v těch IT výrazech, protože žádné PC hry neznám a nehraji a některým výrazům Y generace nerozumím :):):)
Ale jinak hodně zajímavé čtení, které nutí k zamyšlení.
Pořad Hry bez hranic jsem kdysi v devadesátkách párkrát viděla a tak mě název knihy zaujal. S tou soutěži nemá knížka nic společného i když v příběhu je jedna situace, která tu soutěž Filipovi připomněla. A já se tomu teda smála, ale k smíchu to bohužel vůbec není.

Nebruslim tam, kde puk je, ale tam kde bude !

Knihe dávam za obálku pol hviezdičky inak ma absolútne neoslovila a musela som sa viacnásobne premáhať, aby som ju vôbec dočítala. Hlavná postava mi absolútne nesadla a nemohla som sa s ním v ničom stotožniť.

Milenálský osvěžení :)

Za mě absolutní spokojenost. Dílo je vtipné, lehce nekorektní, těžce ironické a řekl bych, že současné. I když v dnešní době, kde se všechno rychle mění už ani jazyk, kterým je kniha napsána není užíván mezi tou nejmladší generací ... Nicméně mě to bavilo a mnohdy jsem se smál. Krásný rozbor mysli cynika nejhrubšího zrna, kancelářských pracantů, hráčů Euro Truck simulátoru a uživatelů Tinderu! 90%

Úspěšný programátor balí ženy po internetu, hraje Euro Truck Simulator a nějakým způsobem se zapojí do pomoci v táboře migrantů.
Tahle kniha je o nudě, prokrastinaci, cynismu a hledání smyslu života, ve chvíli, kdy máte všechno apod. Myslím, že docela dobře ukazuje, co prožívají někteří lidé v IT korporacích. Vydělávají hodně peněz, z ideálů, které měli na začátku sklouzli do banální práce, ze které ale už nedokáží vystoupit kvůli pohodlí. Vědí, že pracují tak na 20%, ale protože to nikdo nikdy nezjistí, tak proč by se měli snažit? Raději přemýšlejí, že zkusí vlastní projekt, ale než se do toho pustí, tak ještě jedno kolo Euro Truck Simulatoru.

Za mě humor chyběl. Závěr mě překvapil a jinak byly dvě pasáže, kdy jsem zvažovala, zda mám počínající čtenářskou krizi nebo mě jen kniha místy (2x za celou dobu) nebaví (to byl ten důvod). Kdyby byla kniha delší co do počtu stran, tak pravděpodobně silně zvažuji odložení.

Upřímně jsem se v průběhu čtení bál , aby to vše nesklouzlo do progresivně aktivistické moralizující roviny , popř. se hlavní hrdina nechtěl nechat přeoperovat na ženu apod. Naštěstí autor vše nechal v rovině bezstarostné ajťácké prokrastinace .
Zábavné a čtivé .

Bavil jsem se. Díky. Připomněl jsem si dobu, kdy jsem strávil pár dní v Srbsku a na vlastní oči viděl, co uprchlická krize znamená. Těším se na další knihu!

Nemůžu se rozhodnout, jestli me hrdina knihy štval, pobuřoval, odpuzoval nebo jestli jsem tajně obdivovala jeho bezstarostnost a egocentrismus. Velice současná sonda do života jednoho ajťáka.

Kniha je rozhodně zajímavá, ukazuje dnešní moderní seznamování jako něco naprosto nereálného a možná i absurdního. Celkově poukazuje taky na migrační politiku a názor Čechů na tuto problematiku. Také výborně zachycuje absurditu dnešní doby. Je to taková jednohubka na jeden večer.

Za mě nic moc, na to, abych se pobavila nad ODS lidma, mám twitter.

Opravdu neotřelá kniha, nad kterou se ještě po několika dnech od přečtení zamýšlím.

Zajímavá kniha, ale vůbec ne špatná. Podruhé ji asi číst nepotřebuji, i přesto bych ji dala pěkné 3 a půl hvězdičky :)

Kniha mě rozhodně zaujala. Čte se svižně, rozebírá neotřelá a zajímavá témata, obohatí o pár nových informací a místy rozesměje. Je to taková jednohubka, která se tváři být nenáročná, ale doopravdy tak nenáročná vlastně není, protože člověka sem tam donutí zamyslet se.
Jediný důvod, proč jsem si ji koupil, byl ten, že ji měli v knihkupectví skoro zadarmo a navzdory tomu, že mě názvem, obalem ani předmluvou nezaujala, bylo mi líto ji tam nechat ležet. Ze začátku jsem od toho nečekal absolutně nic a nakonec dávám 4 hvězdy, takže úspěch.

Prečítala, ale nebavilo. V pojmoch a na moj vkus miestami príliš prekombinovanom podaní som sa v tom často strácala. Pomalý úvod, ten uprchlický tábor v strede asi najzaujímavejší a koniec taký narýchlo.

No někdy na 60-té stránce jsem to chtěla vzdát,ale pak jsem se hecla a dočetla.Nebylo to špatný,jen takové opravdu dost surové a pro mě místy těžko čitelné či pochopitelné.

Z knížky jsem měla rozporuplné pocity - na jednu stranu z toho čiší až nepříjemná surovost a hrubost, a na druhou je to do určité míry obraz naší doby - ať již tématem uprchlických táborů nebo povahou postav. Rozhodně zajímavý knížní počin, který zabere chvilku času a přitom třeba přiměje se nad něčím z toho pozastavit a nastavit si zrcadlo tomu, co se dějě kolem každého z nás...

Tato kniha je celkem zajímavou jednohubkou ke čtení. Přečteno za pár hodin a musím říct, že jsem se opravdu nenudil. Autor podává poměrně zajímavý pohled na povrchnost lidí v dnešní době.

Vyprávění, které mi bylo blízké humorem i náturou. Michal Kašpárek si nebere servítky, když mluví o současné společnosti, která problémy raději popírá a ignoruje, než aby pracovala na jejich řešení. Nespočívá-li totiž východisko v aplikaci do chytrého telefonu, nebo alespoň coby téma, jež lze na internetu sdílet, jako by se automaticky jednalo o boj s větrnými mlýny. V jistém ohledu autor stav věcí záměrně zlehčuje, nebo spíš zjednodušuje, aby se příliš nezapletl do labyrintu pojmů a dojmů, ovšem ústřední myšlenka je křišťálově jasná. Nejde mu ovšem o to, aby ukázal na viníka, či hanil obecenstvo – snaží se jen trochu přiblížit absurditu celé situace, která je ve své jednoduchosti kafkovsky děsivá. Smutnou pravdou totiž je, že ať už mluvíme o migrantech v dobrém či ve zlém, málokdy o nich uvažujeme jako o skutečných lidech.
Hry bez hranic jsou krátkou novelou o morálním prozření jednotlivce a mezinárodním humanitním selhání. Hořká komedie, která se lehce čte, ale těžce se o ní přemýšlí.