Jedna želva za druhou

od:

Jedna želva za druhou

Šestnáctiletá Aza neměla vůbec v plánu pídit se po tajemstvích uprchlého miliardáře Rusella Picketta, ale v sázce je sto tisíc dolarů a její nejlepší a nejstatečnější kamarádka Daisy, se nemůže dočkat, až se společně pustí do vyšetřování. Aza se opravdu snaží. Snaží se být dobrou dcerou, skvělou kamarádkou, vzornou studentkou, a taky schopnou vyšetřovatelkou. Zároveň však bojuje s nekončícím vírem svých vlastních myšlenek, kterým není schopná poručit… Dlouho očekávaný návrat úspěšného autora bestsellerů Johna Greena, v němž se inspiroval svými vlastními zkušenostmi s mentální poruchou....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/37_/372312/jedna-zelva-za-druhou-u4e-372312.jpg 4.1174
Originální název:

Turtles All the Way Down (2017)

Žánr:
Literatura světová, Pro děti a mládež, Dívčí romány
Vydáno:, Yoli
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (56)

Přidat komentář
Simmminek
předevčírem

Krásná upřímná knížka, kterou doporučuji všem náctiletým. Zajímavý příběh. Autor úžasně popsal obsedantně kompulzivní poruchu a její život s ní. Také se mi líbilo to nastínění jak se cítí děti, které nemají jednoho z rodičů. Prostě knížka která mě chytla za srdce. A přečtená byla za 2 dny. :-)

misaa.p
15. srpna

Příjemná oddychovka. Upřímně, Paper towns nebo Hvězdy nám nepřály mě zaujaly víc. Ale celkem příjemné čtení.

terinka.tp
12. srpna

První knížka, Hvězdy nám nepřály, byla něco super, Papírová města horší a Kateřiny utrpení.
Touhle knihou si to u mě autor trochu napravil. Občas sice opravdu želví tempo, ale pokud přežijete všechny ty bakterie, se kterými vás Aza seznámí, a Star Wars, tak je to celkem pěkná knížka.

oolinkaa
11. srpna

Kniha se mi libila, moc jsem od ní neočekávala, jiná od autora - sněží sněží byla takový prumer. Ale želvy překvapili, za den přečtené , místy jsme se i nasmala. Řadila bych ji mezi YA literaturu

Jeckyyy
10. srpna

Greena mám moc ráda, takže zde jsem šla na jistotu :) Hlavní hrdinka mi hned byla sympatická a celkově se mi příběh líbil...nemoc skvěle popsaná, kniha se dobře a rychle četla.

Janniska
09. srpna

Moc se mi to líbilo.Chvílema mi bylo úzko za hlavní hrdinku.Úžasně popsaná duševní nemoc,je znát že autor dobře zná lidské démony.

LusSyNDA
07. srpna

Čtení to bylo hezké, ale dál nevím co napsat. V knize je moc hezky popsané jak se Aza cítí. Ale nějak prostě z kiny nejsem tolik nadšená

Ivka14
04. srpna

Miluji Greena a jeho knížky. Tuhle jsem si zamilovala taky hlavně kvůli Aze,která mi byla sypamtická. Knížce bych dala i 5*,ale to by musel být konec lepší. Nechápu proč Green dělá takové konce. Jinak kniha patří mezi mé oblíbence.

Ywonek
03. srpna

Po všech těch pozitivních komentářích jsem se na knížku opravdu hodně těšila. Ale nevím no...musela jsem se do čtení vyloženě nutit. Bylo mi líto ji odložit, když už jsem si ji koupila. Nevím možná nebyla ta správná nálada na ni. Neříkám , že se mi vyloženě nelíbila, ale tak nějak normál. Ale možná to bude i tím, že nejsem určená věková skupina už ;)

MartinaPri
03. srpna

První kniha, kterou jsem od J. Greena četla a rozhodně ne poslední. Četla se krásně, dokonce jsem si pobrečela při představě co Aza musí ve svém věku prožívat. O této nemoci se moc neví a je moc dobře, že oblíbený autor se pustil do toho tématu (byť nemocí sám trpí) Klidně bych četla dál, příběh života, který je v závěru jen naznačen :)

AnnaTržilová
02. srpna

Mám moc ráda knížky od Greena, připadají mi jako taková oddychovka a vlastním všechny ve své knihovně, ale tohle teda ne...příběh mi vůbec nedával smysl, do konce příběhu jsem ani neměla záchytnej bod, abych si představila jak jednotlivé postavy, kromě Davise, vypadají. Myšlenky Azy vás ani nepohltí tak, jak by nejspíš měly, jelikož infekce v těle není zrovna téma každého dne. Čekala jsem nějakou skvělou zápletku, když jsem četla, že by to mělo být o hledání prachatého Picketta, ale to se nestalo. A při některých částech, například když se Aza s Daisy vybourají, mi připadalo, jako kdybych četla nějakou Fikci na Wattpadu. Takže za mě teda ,,velký špatný". Bohužel.

Marekh
30. července

Byl jsem velmi zvědavý, jak se mi bude líbit tato kniha. Od Johna Grrena jsem už četl několik knih, poslední kniha se jmenovala Will Grayson, Will Grayson a bohužel byla to jedna z knih, která byla průměrná, která se mi moc nelíbila. John Green píše výborně, ale na druhou stranu i průměrně podle mého názoru. Kniha Jedna želva za druhou se mi líbila a tuto knihu hodnotím pěti hvězdičkami. Kniha mne chytla za srdce a určitě za sebe knihu doporučuji.

Aza trpí obsedantně - kompulzivními myšlenkami a to se projevuje tím, že stále myslí na jednu a tu samou věc, a když se dostane do víru těchto myšlenek, všechno ostatní jde do pozadí. Někteří lidé, pokud by ji pozorovali v tomto stavu, by řekli, že je blázen. Asi ne každému čtenáři musí být sympatická, respektive ne každý čtenář s oblibou čte knihy o hrdince, která se takto "bláznivě" chová, ale je to nemoc, kterou trpí, bere léky, i když nepravidelně, což je chyba, léčí se u psycholožky. Odlišuje se od ostatních vrstevníků, zejména od kamarádky Daisy, která je zcela odlišné povahy.

Po přečtení knihy jsem si odnesl, že je důležitá vzájemná komunikace mezi členy rodiny a obzvláště, pokud některý člen opustí její řady ať už z jakýchkoliv důvodů. Je důležité trávit společné chvíle v rodinném kruhu. Důležité je, abychom nemysleli jenom na sebe, vylévali si srdce svým kamarádům či přátelům, jak jsme na tom strašně bídně, upozorňovat je jen na naše trápení, ale neměli bychom také zapomínat, abychom naslouchali svým kamarádům či přátelům a měli bychom se rozhodně ptát, jak se cítí, jestli nemají nějaký problém apod. Prostě člověk by neměl být zahleděný jenom sám do sebe, ačkoliv třeba trpí nemocí jako Aza. Měl by se o to snažit, rozhodně by na to neměl zapomínat. Komunikace mezi kamarády by měla být vyvážená. :)

V knize se nachází hodně myšlenek. Autor strávil na přípravě knihy 6 let a je to znát. Kniha mne bavila, četla se dobře, dokázal jsem se vcítit do prožitků Azy a moc jsem si přál, aby její myšlenky, které ji trápily, odpluly a již nikdy se nevrátily, aby byla jednoduše "normální" jako její kamarádi, mohla se radovat ze života. V knize nahlédneme pod pokličku nemoci, kterou trpěla Aza a čtenář tak může nahlédnou do jejích nejvnitřnějších pocitů, které budou pro mnoho čtenářů nepochopitelné. Líbily se mi také myšlenky jejího kamaráda Davise, který si psal na svůj blog citáty od různých spisovatelů (W. Shakespeara, V. Wolfové aj.) a komentoval to.

Citáty z knihy, které mne oslovily:

Podívat se na tebe může každý, ale je dost vzácnost najít někoho, kdo vidí stejný svět jako ty.

Když je člověk opravdu sám, je mu nejhůř, když si vzpomíná na všechny ty chvíle, kdy si přál, aby šli všichni pryč a nechali ho být. Pak to udělají, nechají ho být, a on zjistí, že je příšerný společník.

Nejlepší rozhovory jsou takové, při kterých si ani nepamatuješ, o čem se mluvilo, jenom jaký to byl pocit.

Konce si vybíráš a začátky taky. Rám, víš? Rám si vybrat můžeš. Co bude na obrazu, o tom možná nerozhoduješ, ale o rámu jo.

První lásku si pamatujete, protože vám předvede, protože vám dokáže, že můžete milovat a být milováni, že nic na světě si člověk nemůže zasloužit, až na lásku, že láska dělá z člověka osobu a že je v ní jeho jak i proč.

amaenium
28. července

Tuto knihu bych považovala od autora za nejlepší.
Kniha mi přišla vyspělejší, než ostatní díla a četla se mi velmi přirozeně. Obohacující, co se OCD týče, jsem ráda, že jsme se mohla dozvědět a představit si, jak težké musí být, když s tím člověk musí každý den bojovat. Z knihy jsem měla přesně ten pocit, jaký Aza popisuje, to jest Život jde dál. Dozvěděli jsme se část jejícho příběhu, ze života, a díky konci neobsahující milostný happy end (ještě že tak!) vnímám, že její život je tak nějak dál plynoucí.
A oceňuji prolomení bariéry!: „Ať už je mým autorem kdokoli, ať mě prosím pustí ven.”

Evišťátko
27. července

Geniální!!!! To nejlepší co jsem od Greena četla!!!!

Francesca14
20. července

Na jednu stranu jsem na tuhle knihu byla vážně zvědavá, ale ohledně Greena mám smíšené pocity, měla jsem od něj opravdu ráda jen "Hledání Aljašky" a ty ostatní nebyly žádná bomba. Až do téhle. Z autorových knih mi přijde skoro nejlepší, je poznat, kolik práce mu dala a že co se OCD týče, ví o čem mluví. Knížka mě bavila od začátku do konce, měla sympatické hlavní postavy (jen Daisy mě chvílemi štvala) a spoustu skvělých myšlenek. Celé to s tím miliardářem mi sice chvílemi připadalo trochu navíc a lehce zvláštní, ale k závěru příběhu to skvěle pasovalo a chápu, že ty okolnosti měly na všechny osoby určitý dopad. Párkrát mě kniha rozbrečela, někdy i na místech, kdy jsem vlastně nevěděla, proč brečím a zanechala ve mně poměrně silnou stopu. Rozhodně doporučuji a budu se k ní vracet.

motokatty
19. července

John Green opět nezklamal. Knížka se čte velice dobře, ale musím se přiznat, že hlavní hrdinka mi sympatická nebyla, občas jsem i přeskakovala odstavce (při popisování jejího toku myšlenek).

Peace
19. července

"Opravdová hrůza není bát se, ale nemít v tom na vybranou."

Na novou knihu od Johna Greena jsem se opravdu těšila a byla jsem napnutá jako kšandy, zda opět zaboduje ... a u mě tedy rozhodně ano!
Aza mi přirostla k srdci hned po prvních stránkách, neúnavně jsem jí držela palce v jejím boji s vlastními myšlenkami. Vykreslení jejího problému bylo opravdu brilantní, je znát, že s ním má autor přímou zkušenost, bohužel.
Každopádně velká spokojenost, John Green je prostě ve formě! ;o)

Jack333
15. července

John Green je už poměrně dlouho dobrou ukázkou literární kvality, která přitahuje i mladé lidi ke čtení. Což kvituji! Zároveň přináší informace o tématech, o kterých se lidé bojí mezi sebou veřejně mluvit, ať už z jakéhokoliv důvodu. Tentokrát mi přišli ale hrdinové trochu mimo mísu - hlavní hrdinka je vyobrazena poměrně dobře a její vývoj tam znát je, ale u mužského představitele mi to přišlo trochu moc přehnané...Což bylo vidět i na chabějším ději, přesto ale knihu doporučuji, měl jsem z ní velice dobrý pocit a ten konec překvapil.

anetinkalan
12. července

Úžasná knížka. Naprosto jsem se ztotožnila s hlavní hrdinkou, aniž bych měla stejné nebo podobné problémy. Jak už tu psalo pár lidí, přečteno jedním dechem.

monika0356
11. července

Zajimava knizka, prectena temer jednim dechem.

Kája5951
11. července

Co jiného napsat, než že je tato knížka skvělá. Přečtete ji jedním dechem.

AnickaGr
10. července

Od knihy jsem toho moc neočekávala a sáhla jsem po ní hlavně ze zvědavosti a taky proto, že skýtala možnost dozvědět se něco více o životě s obsedantně-kompulzivní poruchou. Vzdělávací funkci splnila, což oceňuji a v tomto směru doporučuji. Je rozhodně přínosné o těchto věcech mluvit a šířit o nich povědomí. Co se ale týče dějové linky, byla poměrně slabá.

knih.sasa
10. července

Nejsem cílová skupina YA autora, ale oceňuji. Opět dosti silné téma - "být polosirotek" a k tomu i nemoc, o které mnoho lidí nemá ani potuchy (obsedantně-kompulzivní porucha - výhoda, že autor s ní má bohužel zkušenost). K tomu detektivní zápletka. Pasáže s pátráním se velice dobře četly. Na mě moc "free" mluva kamarádky hlavní hrdinky Azy, ale je mi jasné, že se to jiným dobře čte. O tom žádná. :-) Celkově děj ubíhá pěkně, čtení vybízí k zamyšlení a má jistý přesah, což je moc fajn. A myšlenka lásky, kdy milujete a jste milováni, ale stejně nejste spolu, je tady podána výstižně. Ono se to totiž děje, pánové. Pokud máte rádi další knihy autora, touhle chybu neuděláte.

JitulHa
05. července

Opravdu jsem s napětím očekávala, kdy se objeví další kniha od tohoto autora. Teď už ji mám přečtenou a musím říct, že to čekání se vyplatilo. John opět přišel s originálním nápadem a výtečně ho převedl na papír. Podařilo se mu popsat pocity hlavní hrdinky způsobem, který vás nutí o jejím stavu přemýšlet, což je opravdu stresující, protože jenom ta představa toho jaké to je, je děsivá. Jinak to záhadné zmizení, zde slouží pouze jako takový můstek pro hlavní hrdinku, a nemá zde žádný větší prostor. Nemusíte se tedy bát, že by John Green zničehonic přešel ke špionážním románům:) Za mě rozhodně palec nahoru.

Blondebookdevil
03. července

Snad první kniha od Greena, která se mi moc líbila a rychle jsem ji přečetla. Mám vůči němu spoustu předsudků, ale přesto si ho pořád půjčuju, protože vím, že psát umí. A konečně jsem spokojená. Jak je ale možné, že některé knížky jsou otřesné a některé báječné?
Ihned na začátku jsem si oblíbila Azu, naprosto jsem chápala její myšlenkové pochody a poruchu. Někdy k tomu nemám daleko, takové ty její hryzavé myšlenky, ona jestli má použít dezinfekci, já zase potřebuju všechno víckrát zkontrolovat, srovnávat. Brr. Pak Daisy, která nezavřela pusu, ale skvěle to s Azou zvládala, což nebylo nic jednoduchého. Zápletka nebyla nic moc, za to srážím jednu hvězdu, ale jinak spokojenost.
"Podívat se na tebe může každý, ale je dost vzácnost najít někoho, kdo vidí stejný svět jako ty."

nikim
02. července

Z tohoto autora jsem měla vždy pocit, že píše spíše pro "mladší" ročníky, ale tahle kniha myslím může oslovit každého, kdo rád přemýšlí. Je o životě, o lidech, o zákoutích lidské mysli.

PetraBery
27. června

Hlavní hrdinka Aza je jiná, ale rozhodně ne ve špatném slova smyslu. John Green vystihl její problém naprosto přesvědčivě, spirály myšlenek jsem jí věřila na každé straně. Zajímavě pojaté, dojemné, smutné, ale obsahuje i naději. Věc ohledně hledání miliardáře mi přišla nadbytečná, jinak povedená YA literatura.

Monačte
24. června

John Green se vrací ve skvělé kondici a opět posouvá hranice žánru! Už jsme si zvykli na hrdiny s bohatým vnitřním životem, co kterých se mnoho náctiletých (i starších, samozřejmě) může pohodlně vcítit. Nejsou to ani hvězdy, ani outsideři. A pokud jsou jedno z toho, čtenář dobře ví, že uvnitř žijí život úplně jiný. A v želvách vidíte, že ať je někdo milionář nebo blázen, dojímá a děsí ho to stejné, co vás. Green prostě umí.

Ditules
21. června

Tak taky ne, také se nepodařilo předčit dojem z Hvězd.

danyinsidebooks
17. června

3,5*
Ani nejlepší ani nejhorší Greenova kniha.