adel_pe
komentáře u knih
Hotýlek
Alena Mornštajnová
Tahle knížka je prostě skvělá. Geniální mi na ní přijdou dvě věci - zaprvé (opět) neskutečné promyšlení příběhu do úplného detailu, zadruhé ten popis postav a hlavně myšlenek každé jedné z nich. Nezáleží, jestli šlo zrovna o Václava, Renatu, či Oldřicha, ale autorka vystihla dokonale to, co se jim asi mohlo honit hlavou v každé životní situaci. Smekám. Mě osobně občas trochu zmatou skoky z přítomnosti do minulosti a zas zpět, občas i vyprávění něčeho "od konce", ale to může být můj osobní problém (i v postavách jsem se občas trochu zamotala a musela si ujasnit, kdo je z které generace a jak jsou vlastně provázaní - protože věřte, že všichni v této knížce jsou nějak provázaní). Ještě plus je pro mě zajímavé přiblížení života české rodiny hlavně za dob komunismu. Zkrátka skvělá, čtivá kniha, co vás vtáhne do děje. :-)
Kde zpívají raci
Delia Owens
Četla jsem ji v originále a musím říct, že ačkoliv se mi knížka četla lehce, poetičnost jí rozhodně nechyběla. Líbilo se mi to propojení s přírodou, témata samoty a opuštění a zaznamenání vývoje postav. Nicméně byly tam části, které mě úplně nenadchly, proto dávám hvězdičku dolů, ale i tak knihu určitě doporučuji!
Listopád
Alena Mornštajnová
Já jsem nadšená, kniha byla mrazivá, smutná, silná a opět (jak je u paní Mornštajnové zvykem) neuvěřitelně čtivá a do detailu promyšlená!
Houbařka
Viktorie Hanišová
Zezačátku jsem si knihou nebyla jistá, i když se mi četla snadno, ale nečekala jsem od ní nic velkého. V druhé polovině jsem ale začala být opravdu nadšená, přišlo mi to silné, naprosto mě to vtáhlo a chvílemi jsem se musela nutit zvednout oči a zpracovat emoce, které u mě stránky probouzely. Houbařku rozhodně doporučuji dál!
Dej mi své jméno
André Aciman
Call Me By Your Name pro mě byla knížka, kde jsem téměř každou druhou větu četla tak třikrát, protože jsem se toho nemohla nabažit. Doporučuju čtení v originále, protože to, jaká slova André Aciman vybíral a pak je skládal, je nádherné. Zároveň mi bylo moc příjemné to prostředí italského bezstarostného léta. Narozdíl od spousty lidí se mi vztah Elia a Olivera nehnusil a cítila jsem tam tu lásku, provázenou stovkou dalších emocí. Je to zároveň jediná knížka, kterou jsem si přečetla, i když už jsem viděla film (protože ten film, to je něco). Při čtení jsem si přehrávala v hlavě - a občas nahlas - CMBYN soundtrack a bylo to prostě boží. Taky bych chtěla vyzdvihnout monolog otce Elia (který byl zároveň mojí velmi oblíbenou postavou) na konci, protože to byla asi jedna z nejhezčích částí celé knihy. Chápu, že to není kniha pro každého, ale pokud vás zrovna zaujme, tak věřte, že to bude stát za to.
Než jsem tě poznala
Jojo Moyes
Já jsem tušila, že se mi bude líbit, ale páni! Miluju ten příběh, ty postavy, humor, emoce, všechno.
Půlnoční knihovna
Matt Haig
Neskutečně milá (a moudrá) knížka, kterou doporučuju všema deseti!
Stvůra
Kristýna Trpková
Ačkoliv by se dalo několik bodů vytknout (občasná zřejmá nereálnost situací nebo třeba některé opakující se fráze na efekt), kniha se mi četla lehce a opravdu příjemně plynula, což mi přijde u prvotiny nejdůležitější. Autorka má určitě talent, takže jsem zvědavá (a těším se!), kam svoji tvorbu posune.
Šikmý kostel
Karin Lednická
K této knize jsem se dostala na základě pozitivních recenzí, moc jsem si o ní nezjišťovala, prostě jsem se do ní vrhla. A byla jsem nadšená. Četla se mi příjemně, příběh se mě mockrát dotknul, ale hlavně chci vypíchnout, jak moc cením přiblížení této blízké minulosti - jak časově, tak místně. Je známým faktem, že ve škole se při výuce historie mnohé musí opomenout, ale opravdu mě překvapuje, že já třeba osobně se poprvé setkávám s tímto tématem z naší vlastní historie až ve 21 letech při čtení románu. Autorce tleskám a knihu moc doporučuji!
Drak spí
Michaela Klevisová
Tak tohle mě bavilo moc - prostředí, charaktery, vše popsané a vystižené skvěle. Výborná detektivka.
Harry Potter a Kámen mudrců
J. K. Rowling (p)
Knihy Harry Potter jsem dlouho odkládala, protože přeci "znám filmy nazpaměť a číst to bude nuda".. No, to možná platí u jiných knih, ale ne této. Tato knížka je definicí útulnosti, čísti ji je doslova jako být zpátky dítětem, zachumlaným v dece, které existuje ve svém světě mimo realitu. Takže pokud váháte se čtením, protože už jste viděli filmy - dejte tomu šanci i tak, je to moc milé čtení. :)
Obraz Doriana Graye
Oscar Wilde
Na Obraz Doriana Graye jsem se hrozně těšila, protože jsem ten příběh už znala a přišel mi moc zajímavý. Ale jak jsem knížku rozečetla, tak jsem trochu narazila - příběh je sice zajímavý, ale spousta pasáží se hrozně táhla a já měla chvílemi chuť se na to vykašlat. Jenže pak jsem vždy narazila na nějakou neuvěřitelně silnou myšlenku a to mě zas motivovalo ve čtení pokračovat. Takže za mě to není klasická čtivá kniha, co vás vtáhne do děje (i když věřím, že někoho ano), ale zároveň je to kniha, ve které můžete najít mnoho mouder a zajímavých myšlenek, a proto ji hodnotím kladně.
Slepá mapa
Alena Mornštajnová
Výborně popsané životy 3 generací žen, ne přeplácaně, ale stále víc než dostatečně. Autorka vás prostě umí vtáhnout do děje a hrozně mě její styl psaní baví. Líbí se mi, když do příběhu někde zapojí novou postavu, která u vás může vyvolat negativní emoce, ale na další stránce popíše jejich příběh a vy najednou i pro postavu, která vám byla hodně nesympatická, najednou máte pochopení. Skvělé dílo.
Mlčící pacientka
Alex Michaelides
Jedna z mých nejoblíbenějších knih, co jsem letos četla, super promyšlený děj, rozuzlení mě překvapilo a bylo do detailu dotáhlé, pecka.
Hlas kukačky
Hana Marie Körnerová (p)
Mně osobně tam něco do plného počtu hvězd chybělo, ale to nic nemění na tom, že je to opravdu skvělá kniha se spoustou zajímavých myšlenek.
Nesnesitelná lehkost bytí
Milan Kundera
Tato kniha mi sedla mnohem víc, než jsem vůbec čekala. Nesnesitelná lehkost bytí má snad úplně všechno a já po jejím dočtení seděla s husí kůží a přemýšlela snad úplně nad vším. Rozhodně se nebojte se do tohohle čtení vrhnout, nebudete litovat.
Zachránit! Příběh ženy, která ukrývala rodinu Anne Frankové
Miep Gies
Tahle knížka rozhodně stojí za přečtení, není tak známá, ale mě osobně dala asi ještě víc než Deník A. Frankové. Rozhodně doporučuji, dá vám pohled na věc z druhé strany než deník a stojí to za to.