Dej mi své jméno

Krásné čtení i velmi povedený film.

Líbilo se mi nosné téma knížky, jak se hlavní hrdinové vyrovnávají se svým vztahem a svojí orientací, jak vnímají společenský tlak. Celkový dojem z knížky je spíš pozitivní, některé erotické pasáže na mě byly příliš explicitní, jiné scénky příliš dlouhé a nudné. Postava Elia mi přišla těžko uvěřitelná, byl na svůj věk až moc vyspělý a vzdělaný.

Ach, všichni jsme jednou byli Elio.. Skvělý čtení na sklonku léta.

Kniha je o lásce a náklonnosti. O prožití onoho citu, který je vylíčený velmi skutečně a skoro až hmatatelně. Oceňuji popsaný vnitřní svět, komplexitu, víření myšlenek hlavního hrdiny. I přiblížení dalších než "jen" vizuálních vjemů (chuť, čich, hmat...), které skvěle navozují atmosféru bezstarostného italského léta, kdy "jedinou" starostí je (ne)opětovaná náklonost, sžíravá touha, rodící se láska. Podtrhala jsem si několik pasáží, zamyšlení, komentářů, přirovnání. Například: „...slibuju, že se ani náznakem nezmíním o Shelleym ani Monetovi, že se nikdy nesnížím k tomu, abych ti řekl, že jsi před dvěma dny přidal mé duši letokruh.“ Na konci je jeden z nejlepších rodič–dítě (otec se synem) rozhovorů. Je v něm všechno – empatie, podpora, laskavost, rodičovská láska. Takového rodiče bych přála každému dítěti. A dovolit si v životě prožít takový cit úplně všem! P.S. Volné pokračování Najdi mě.

No pane jo, s touhle knížkou nevelkého rozsahu jsem se zasekala na mnohem déle, než by bylo záhodno, měla jsem totiž neodbytný pocit, že se mě autor snaží unudit k smrti. Umí sice dobře vystihnout atmosféru a ta Itálie za léta je lákavý únik, já jsem tu lásku ale klukům vůbec nevěřila, stejně tak jsem nemohla uvěřit způsobu uvažování sedmnáctiletého hlavního hrdiny, který by reálně odpovídal spíše třicátníkovi. Takže ne, tohle se mi příliš nelíbilo a ani bych knížku nedoporučila dál.

Krásné, poetické, plné citu , co víc k tomu říct... Jeden příběh s těch , který ve vás bude ještě pár let rezonovat .

Nestává se mi, že bych po shlédnutí filmu měla potřebu přečíst si knižní předlohu, spíš to praktikuji opačně. Bývám zvědavá, jak se s látkou filmaři popasovali a naštěstí se to v mnoha případech vydaří. Kvůli letošní výzvě jsem však udělala výjimku a přečetla si tuto knihu až poté, co mě naprosto okouzlil film. Myslím si, že jen díky tomu jsem si čtení tak užila, přesně jsem viděla postavy a prostředí, ale hlavně do hlavy hlavnímu hrdinovi, což byl neskutečně silný zážitek. Děkuji výzvě a smekám před panem spisovatelem i veškerými tvůrci filmu.

Já bych hrozně ráda sdílela svoje dojmy a pocity, jenže ať se snažím zleva, zprava, shora, zdola, nejde mi je uchopit. Je to poetické, syrové a hodně filosofické. To poslední není zrovna můj šálek nápoje, ale nakonec jsem si zvykla a ponořila se do toho. Nejsou tu žádná dramata, žádné zvraty, vlastně ani žádná významná zápletka, prostě život, jak plyne, přesto je to tak intenzivní, až to bolí. Doslova.

Obvylke nemám ráda pitvání citů a myšlenek na prvočinitele, ale tady autor dokáže čtenáře vtáhnout do zápletky skoro až neskutečným způsobem, skoro bych chtěla být na stejném pobřeží a prožít to s nimi. Do děje zapadá i cca dvě strany trvající explicitní část, bez které bych se já obešla, ale příběh nikoli.
Rozhodně nesmím zapomenout vyzdvihnout překlad, kdyby mu byla věnovaná menší péče, efekt by byl diametrálně odlišný. Našla jsem snad jediný překlep kolem strany 150, jestli jich bylo víc netuším tak moc mě dokázala kniha vtáhnout.

Veľmi pekne napísaná kniha, ktorú som prečítala jedným dychom. Autor perfektne zachytil atmosféru lenivých letných dní, ktoré by boli monotónne, keby sa do opisov krajiny a priebehu dňa nevplietali niekedy až lyrické myšlienky hlavného hrdinu. Páčili sa mi priame aj nepriame rozhovory, naturalistické opisy, všetka tá vášeň, túžba, intimita... Nenaplnenosť, s ktorou sa občas človek stretne. A ako už bolo spomenuté, koniec knihy vyvoláva fyzickú bolesť, a je to pravda.

Mládí je období mnohých krás, kdy člověk poznává sám sebe a poznává pocity o kterých dosud neměl ani ponětí. Zvláště, když Vám do života přijde někdo jako Oliver a svět který jste znali, změnil z ničeho nic svou tvář v záplavě pocitů, které chtějí slyšet jen to jedno slovo „Elio"... Začátek nenadchne, ale chce to vydržet a dočkáte se právě toho, co jste od knihy očekávali. Pokud nevěříte na pravou lásku, tak dejte knize šanci, oni ji totiž vážně našli.

Asi jsem zmlsaná filmem, ten mi připadal lepší, ale těžko se hodnotí film oproti knize, stále je to jeden z nejhezčích příběhů, co znám.

Moc jsem se těšila na tento příběh ale i přes všechny věhlasné komentáře mě to nebavilo.. Klukům jsem to prostě nějak nevěřila a to nemá nic společného s tím jaký dojem na mě udělal závěr tohoto dílu. Na druhý dil si dám oraz.. Teď bych to nezvládla :)
Ps: filmové zpracování jsem si dala po přečtení jen tak z hecu.. zda mě to nepřesvědčí ke změně názoru :)) je to strašný posér.. Ble.. Určo kniha je lepší!

Chtěla jsem se podívat na film na Netflixu a tak jsem nejdříve sáhla na knihu. Nejdříve jsem se nemohla začíst, vadila mi chybějící přímá řeč, akce a stále tolik pocitů..co kdyby, kdyby.....později jsem se nemohla od knihy odtrhnout. Jsem zvědavá na filmové zpracování.

Autor napsal knihu tak poeticky, že jsem se od ní nemohla odtrhnout. Příběh byl krásný a já se do atmosféry vžila. Možná že posledních 40 stránek jsem čekala něco jiného, srdcervoucího. I tak to byla skvělé čtení.

Kniha mě vůbec nenadchla a trpěla jsem, jsem ráda, že to mám za sebou

I přesto, že zatím nedokážu stoprocentně pochopit veškerou filozofii knihy, a z toho důvodu dávám ZATÍM 4 hvězdičky, řadím tuto knihu k těm, které ve mně při a po přečtení vyvolávají zvláštní směs melancholie a zároveň nadšení ze života. Knížka, která ve mně něco zanechala, ale zatím nevím co. Určitě jsem ji nečetla naposledy.

Film dokázal upoutat mé oči a uši. Kniha si získala místo v mém srdci, protože, konečně, jsem si dovedla představit, jak veliké city Elio choval k Oliverovi a co vlastně následovalo po odjezdu Olivera.

Již od první stránky jsem se přenesla do B. v Itálii, cítila klid, všednost ale i vášeň mezi řádky. Rozhodně jde o typ knihy, na kterou jen tak nezapomene a doznívat ve mně bude ještě chvíli.