Hvězdy nám nepřály

od:

Hvězdy nám nepřály

Hazel Grace diagnostikovali ve třinácti letech rakovinu štítné žlázy, teď je jí šestnáct a rakovina je v posledním stádiu. Nikdo neví, jak dlouho bude žít, ale vědí, že smrt je nevyhnutelná. Hazel Grace tráví dny sledováním nekonečného pořadu Amerika hledá topmodelku a čtením dokola její oblíbené knížky Císařský neduh od holandského spisovatele Petera Van Houtena. Začne z donucení rodičů chodit do podpůrné skupiny, kde se schází lidé s rakovinou. Tam se seznámí s okouzlujícím Augustem Watersem, neboli Gusem, s klukem, jenž vyšel z boje s rakovinou s amputovanou nohou. Hazel začne trávit s Gusem hodně času. Baví se například sledováním filmů, hraním videoher a jinými naprosto běžnými činnostmi. Gus jednoduše probudí v Hazel znovu chuť žít. Hazel si ale plně uvědomuje, že brzy umře, a proto se zpočátku bojí do Guse zamilovat, neboť má obavy, že mu její smrt zlomí srdce. Gus ji ale neustále přesvědčuje, že by si tu krásu zamilovanosti měli užít právě proto, že oba dobře vědí, jak málo času jim zbývá....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/16_/168907/hvezdy-nam-nepraly-OhQ-168907.jpg 4.35394
Originální název:

The Fault in Our Stars (2012)

Žánr:
Literatura světová, Romány, Pro ženy
Vydáno:, Knižní klub
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (1186)

Přidat komentář
NatsukiChan
včera

Jak film tak kniha mě naprosto dostali..slzy nešli zadržet,film miluji a mohu si ho pouštět furt dokola,neskutečný příběh který mě tak moc nadchl,knihu jsem přečetla za pár dnů a nemůžu si jí vynachválit.

MizNaďa
13. listopadu

Sice jsem jako první viděla film, který byl docela velice dobře vystižený. Ale knížka je knížka. Pár slz tam bylo.

karca5233
09. listopadu

Kniha mě moc bavila. Pustila jsem se do jejího čtení na popud filmového zpracování které mě nadchlo. Musím ale uznat že ten konec mi přišel ochuzeny a zrovna tak bych se teď ptala i já jak to dopadlo s Hazel nebo spíš za jak dlouho...... Ale i tak jsem si poplakala a byla jsem nakonec ráda že jsem přečetla i něco co čtenářsky není zrovna má parketa. Za mě tedy doporučuji

swon
06. listopadu

Velké ambice napsat silný příběh...jen si nemůžu pomoct v tom, že mi to prostě přišlo příliš krátké, příliš zhuštěné, aby to stihlo odvyprávět všechno.
Nevadí mi filozufující pasáže, jen se mi zdá, že z úst šestnáctiletého, potažmo sedmnáctiletého člověka působí směšně a ani od toho sebevíc inteligentního a sečtělého je neuslyšíte.
Od začátku vlastně víte, jak to celé nejspíš dopadne, ale to není na škodu. Člověk si pak uvědomí, jak je život a mládí krásné.

Ulriška
03. listopadu

Velmi vyumělkovaná story. Ale pravda, cílová skupina nejsem.

Sarhem
31. října

Dojemný příběh, který mě nakonec dohnal i k pár slzám. Ale zřejmě jsem od „nejlepší knihy roku 2012“ očekávala příliš. Ze začátku mě bavila, ale postupně mě začala tak nějak nudit a nutila jsem se, abych ji dočetla. Každopádné příběh je to silný a tak či tak, stojí za to si ji přečíst.

silvinka12
30. října

Na to že byla nejlepší knihou na rok 2012 a několikrát jsem na ni narazila a slyšela, tak jsem něco čekala více. Styl psaní byl jednoduchý a skvěle se četl. U této knihy jsem si i trochu pobrečela.

Petra024
26. října

Nádherná, dojemná knížka. Mohu jen doporučit.

Bestbooks
24. října

Skvělá kniha. Doporučuji.

anetro
21. října

Opravdu dojemný příběh, každý člověk se musí naučit že všechno může krásně začít, ale už ne tak krásně skončit. Z knihy mě opravdu oslovil citát ,Bez bolesti by člověk nepoznal radost."

Sylvanas
20. října

Z téhle knihy mám smíšené pocity. Ze začátku mě bavila (jako většina knih), postupně mě ale začala nudit.
Nejvíce to zavinila ta část s knihou Císařský neduh a cestou do Amsterdamu. Jednoduše mě to nebavilo - přišlo mi, že se pak celý příběh motal jenom kolem toho. A taky mě zklamal konec, byl na mě příliš useknutý.

Zuzanka46
19. října

Skvěle napsána knížka s velmi silným příběhem. Člověka nutí k zamyšlení, jak by se asi on sám v podobné situaci zachoval - ať už jako nemocné dítě nebo jeho rodič.
Další skvělá knížka od Greena.

Eressie
19. října

Prvá kniha čo som čítala od Johna Greena. Je tak úžasne napísaná, že som ju nedokázala odložiť z ruky a ako pri jednej z mála kníh som si na konci aj dobre poplakala. Stojí za prečítanie :)

Zůzalína
18. října

Jedna z knížek, která se se nadá odložit. Takový Romeo a Julie s nepřítelem rakovina. A i když je od první stránky jasné, že to bude mít smutné konec, tak člověka odzbrojí humor.

TimetoStyle
17. října

Fakt suprová kniha. Je jedna z mála, u které jsem i brečela :-) Knížka je podle mě jedna z nejpovedenějších od Johna Greena. Dávám jí *****.

MinaHawke
17. října

Moc hezká kniha.

Kacule88
15. října

Podle mě jedna z povedenějších knih od Greena.

Robin.Mooshabr
14. října

OK... Fajn... Dobře se to četlo.... a.... bylo to dobrý.... ale... tahle knížka má RAKOVINU!!! Rakovina je tady na každé stránce... Rakovina je tady v každé větě... Rakovina je tady neustále.... Je to jenom o RAKOVINĚ......... RAKOVINA... RAKOVINA RAKOVINA!!!!!!!!!!!! U konce... už jsem to chtěl mít za sebou... už jsem nechtěl číst nic o RAKOVINĚ....

Chytuš
13. října

Nevěrohodný, neuvěřitelný... Takový byl pro mě příběh Hazel a Guse. Kvůli opravdu těžkému a bolestnému tématu jsem čekala emocionální jízdu a upřímně - byla jsem na ni připravená, těšila jsem se, jak se dojmu a popláču si! Žádná emocionální jízda se ale k mému velkému zklamání nekonala. Hazel mi místy byla až neuvěřitelně a neomluvitelně (nee, žádná úlitba rakovině) protivná (hlavně při jednání s rodiči), takže její vyprávění se mi prostě pod kůži (natož aby zasáhlo krajinu srdeční) nedostalo. Na druhou stranu jsou do textu rafinovaně zapletené zajímavé myšlenky a metafory, o kterých se dá dlouze přemýšlet...

Kim64
06. října

Moje pocity pri čítaní tejto knihy:

peta5472
05. října

Hrozná slaďárna! Autor nechává postavy vyjadřovat, tak, jako by viděli a věděli všechno. Používá takové prostředky, který nikdo v 16 či 17 nepoužívá. Člověku je od začátku jasné, že někdo umře, takže se není ani čemu divit, jen tomu, že se příběh vešel na 230 stran.
Kniha se hodí především k odpočinku, má jednoduchý nenáročný děj. Především pro mladou generaci :D

vendysantos
05. října

Musím říct, že jsem již dříve, před třemi lety, viděla filmovou verzi, ale už jsem si děj vůbec nepamatovala, proto pro mne byla celá kniha jako něco nového. Jsem nesmírně ráda, že jsem se k ní konečně dostala, protože tato kniha mě vážně dostala. Nepamatuji se, že bych někdy měla takovou potřebu smát se a plakat zároveň, jako tomu bylo u téhle knihy. Famózně napsané, plno ironie a metafor, dojemný začátek i konec.

Aneleh
04. října

Myslím, že hloubku této knihy je třeba pochopit. Ne ji pouze číst, ale také se nad ní hluboce zamyslet. Její námět je vážný, vždyť se jedná o umírání vlastně ještě dětí. Díky své nemoci musí ale projevit předčasnou zralost a ještě zvládnout všechny ty zmatky a první lásky, které provázejí věk, kdy se vlastně teprve hledají. Je to velmi smutný a velmi krásný příběh a kdo chce, najde v něm mnoho pravdy i ponaučení. Smekám před uměním tohoto spisovatele, tak skvěle vyjádřit smysl, bolest i krásu života. "Skuteční hrdinové stejně nejsou lidé, kteří něco dělají, ale ti, kdo si věcí všímají, kdo jim věnují pozornost."

miska98
30. září

Hvězdy nám nepřály vypadá jako klasická lovestory, kterou by bezesporu byla, kdyby neobsahovala takové množství přidané hodnoty v podobě až filozofických úvah o smrti, lásce a smyslu, a chytrých dialogů. Poslední třetinu jsem brečela jako želva a nechtěla jsem číst dál, ale musela jsem. A tak to má být.

Četla jsem tu názory, že vztah Hazel a Augusta nebyl dost rozvinutý. Chci se v tomto ohledu Greena zastat. Bylo jim 16 a 17 - v tomhle věku bývá láska čistá, ničím nemotivovaná a bezhlavá. Jak to vyjádřila Hazel: "A pak jsem se zamilovala jako když člověk usíná: pomalu a pak najednou docela." Navíc "některá nekonečna jsou větší než jiná". Takže proč ne?

A ještě poslední poznámka: jestli se mi někdy do cesty připlete kluk, co háže existenciálně závažné trestné hody a drží cigaretu líp než jakýkoliv jiný nekuřák v historii, všema deseti ho beru. Také jsem fetišista na Augusta Waterse.

Caa
26. září

Vztah hlavních hrdinů opravdu nebyl pořádně rozvinutý, ale myslím, že to byl záměr autora. Není to klasická lovestory, spíš kniha o umírání a o smrti. A smrt se neptá, jestli "už může". Oba hlavní hrdinové jsou velmi výjimeční - upřímní až cyničtí, s jedinečným smyslem pro humor, opravdu až přemoudřelí. Myslím, že je takhle změnila přímá hrozba vlastní smrti. Donutila je rychleji dospět, víc nad vším přemýšlet a vážit si každé vteřiny mezi živými. Jen díky ní jsou schopni tvořit ty nádherné věty a myšlenky.
"Člověk si nemůže vybírat, jestli ho svět zraní nebo ne, ale může si aspoň vybrat, kdo ho zraní." "Čas je vážně děvka, protože položí každého." "Nevěřím, že všichni mají nárok mít oči, nebýt nemocní a tak, ale každý by měl mít opravdovou lásku a ta by měla trvat aspoň tak dlouho jako jeho život."

Efeméra
25. září

Moje první přečtená knížka od Greena. Námět byl výborný - vsadím se, že komukoliv bych ho ve zkratce převyprávěla, pustil by se do knihy s tím, že musí být vážně pecka. Nemůžu se zbavit dojmu, že kdyby Hvězdy nám nepřály napsal jiný autor, knížka by byla o mnoho lepší. Vztah hlavních hrdinů nebyl pořádně rozvinutý a navíc mi oba na svůj věk připadali příliš přemoudřelí (až to bylo otravné). Hlavní hrdinka mi nebyla vůbec sympatická a tato moje nelibost vyvrcholila v části, kdy Hazel našla Guse v jeho posteli v ne příliš reprezentativním stavu (čtenáři pochopí). Její reakce mě přiměla nad ní definitivně mávnout rukou. Takto se milující člověk prostě nechová. Nepochopila jsem ani zdlouhavý konec knihy, kdy jako by se autor snažil vymyslet co nejzamotanější rozuzlení. Hned po dočtení jsem se podívala na film, který byl k mému překvapení mnohokrát lepší než knížka (některé části jsem na rozdíl od knihy i probrečela), což se jen tak nestává. Tři hvězdičky dávám hlavně za množství zajímavých nápadů a myšlenek v celé knize, byť mohly být použity mnohem lépe.

hroneczek
25. září

Když jsem knihu četla, přišla mi celkem dobrá. Až po shlédnutí filmu jsem zjistila, jaké emoce na mne měla kniha přenést, ale bohužel nepřenesla. Čekala jsem tedy něco trochu lepšího.

swayno
25. září

Přečteno za jeden den, jedním dechem a s milionem slz.

Aureline
24. září

Existují knížky, které nelze hodnotit pomocí slov. Abyste pochopili musíte ji přečíst celou. Hvězdy nám nepřály je jedna z nich.

Marek1995
17. září

Všechny knihy od Johna Greena jsou boží a kniha ,,Hvězdy nám nepřály" se řadí do TOP žebříčku! :)