Stvůra

Snad první moje česká detektivka a byla jsem velmi mile překvapena. Hlavní hrdinové jsou mi velmi sympatičtí a už se těším na čtení dalšího dílu. Od poloviny knihy jsem si byla jistá, jak to dopadne a s každou další kapitolou jsem zjistila, že autorka je opravdu dobrá a konec mě velmi překvapil.

Náhodou dobrá detektivka....

Tak tohle mě teda opravdu nenadchlo, pachatele jsem uhodla v podstatě hned na začátku. A kniha se hrozně vlekla.

Hmm... Tak do první třetiny mě ta kniha trochu krkala - jen se řešil případ, aniž by bylo cokoliv sděleno o dvojici vyšetřovatelů. Hlavní hrdinka je trochu mimoň (ale figuře "Sága Norenová, Policie Malmö" nesahá ani po kotníky, i když určitá snaha o podobnost tam je...) a její parťák zbrklej nervák. Toto poznání musí čtenáři stačit tak do 3/4 knihy. Jak tu kdosi psal, neustále se vynořují noví tutoví podezřelí, které "mimoň" zpochybňuje a "nervák" jde cestou inspektora Klečky - tzn. nejdřív ho chce zbít a pak se teprve zeptat: "Jak se jmenuješ, chlape!". Naštěstí "mimoně" osvítí duch svatej, nebo kdo to je, a vše dopadne dobře... Celkově ta kniha špatná není, jen k úplné dokonalosti jí trochu chybí. Ale kdo jsem já, abych byl až tak kritický - 20% beru kvůli výše popsanému, další knihu rozhodně zkusím...

Tak tohle me opravdu bavilo uz od zacatku i kdyz vyuzleni pripadu se mi zdalo zbytecne zdlouhave ale stalo to zato.Urcite si prectu i dalsi dil serie s Benesem versus Linhartova.

(SPOILER) Taková trochu rozpačitá detektivka. Autorka píše čtivě, ale chvílema to působilo, že už neví, co si s příběhem počít a kam děj posunout,tak jej uměle natahuje dalšími podezřelými, kteří však jsou záhy vyloučeni. Jak už zmiňovali ostatní čtenáři, také mi vadilo Lauřino rozmlouvání s mrtvou a její "záchvaty vyšetřovatelské jasnozřivosti". A poslední výtka, proč ta úplně zbytečná pasáž s nálezcem mrtvé a proč smrt psa. Zbytečné a hloupé.

Dobře se to četlo...

Velice dobrá detektivka z českého pera. Čtivé, napínavé i vtipné. Hlavní postavy mi nejsou úplně sympatické, ale to si určitě v dalších dílech sedne. Děj celkově má spád a neustále se něco děje. Policejní vyšetřování působí tak, jak to je pravděpodobně ve skutečnosti. Hned jdu na druhý díl.

Nevěděla jsem do poslední chvíle kdo je vrah, ani náznakem :) Česká detektivka se mi četla hezky, ikdyž upřímně mi místy neseděly pocity detektivky Laury, kdy prostě věděla, měla ten "pocit, že teď už opravdu ví a šla si svéhlavě za svým, bez prověření detailů, aliby, atd. Spolupráce s parťákem Adamem v pohodě, nevadilo mi, naopak působil jako fajn týpek. Zkusím další díl pokračování :)

Tato autorka je všude doporučovaná, tak jsem se nechala strhnout davem. A že by to ve mně zanechalo nějaký pocit, se říct nedá. Řadim ji ke knížkám, o kterých za pár měsíců ani nebudu vědět, že jsem je četla.

Vcelku dobrá detektivka. Velké plus, že čtenář má k dispozici veškerá fakta k případu jako vyšetřovatelé. Mínus pak předložená nízká kvalita práce policie na případu. Absolutně neprověřená alibi a minulost podezřelých, neustále opakovaná ohledání těla a domácností, přitom vrah byl jasný od nálezu stránky z osobního deníku (od půlky knihy) a bez reakce vyšetřovatelů.

Ty jo paráda

Detektivka s dobrou zápletkou a docela zajímavými postavami. Největší výtky mám u této knihy k formální a jazykové stránce příběhu. Např. na několika místech kniha působí, že autorka či její pomocnice AI rozkopírovala určité motivy, které pak jen lehce nedostatečně upravila, takže působí v daném místě "jako pěst na oko". Vyšetřovatelka opakovaně zažívá pocity, že už je těsně před odhalením/nalezením nějakého faktu. Což o to, mohlo by se to stát, ale v autorčině podání se z toho stává klišé podané skoro stejnými slovy a způsobem. Nebo opakující se scény, kdy dva vyšetřovatelé jdou svými slovy vytlouci z podezřelého výpověď (přitom bití není základem přístupu vyšetřovatelů k okolí, i když na facku nakonec dojde). To že čeština není autorčinou silnou stránkou se ukazuje na více místech, velmi akumulováno to je kolem strany 73. Co si myslet o formulacích, např. :

"Změnila se. Je jiná než dřív. A přitom pořád stejná...." (a autorka se ani nenamáhá sdělit, co tím myslí)

"Úsměvy opadly, tváře zvážněly, a těla se postavila do pozoru, jako by byla v tenzi."

" Kromě jejího parťáka se v místnosti nacházeli další čtyři kriminalisté. Všichni postávali v těsné blízkosti blonďatého nováčka [pozn. to je ten parťák], přičemž utvořili nepravidelný kroužek, jako to dělávají děti v mateřských školách" (chtěl bych vidět, jak dokážou 4 lidi vytvořit nepravidelný kruh).

"Navedla je do malé místnůstky určené pro spolupráci s pozůstalými" (co je to spolupráce s pozůstalými? Já měl na některých místech dojem, že autorka si nechala některé pasáže textu buď napsat nebo odněkud přeložit od AI a ani se pak nenamáhala to jazykově odladit).

" I navzdory svému zničenému vzezření však působila oslnivým dojmem." (tak jak tedy vypadala? A opět se autorka nenamáhala s tím tu myšlenku rozvést a upřesnit, aby to nebyl do očí bijící nesmysl)

Jak tedy knihu celkově ohodnotit? Těsně po dočtení jsem to viděl tak na 80%, na rozdíl od jiných kritiků mě zápletka zaujala, náhody se dějí a vyšetřovatelé nemusí být neomylní, chyby mohou dělat, pokud to neodporuje vnitřní konzistenci příběhu. Takže nelituji, že jsem knihu přečetl. Ale když teď knihou listuji a nacházím znovu ty jazykově problematické pasáže, nemohu dát více než 40 %. A to další problémy tohoto druhu uvádí i některé jiné komentáře.

Tahle detektivka mne bavila, vžila jsem se do děje a bylo mi líto všech zaangažovaných, nikdy nikoho nepodceňujme, protože temná stránka duše existuje a jak vidno, stačí málo a rozpoutá se peklo...určitě si přečtu další knihy od autorky

Mírně nadprůměrná česká detektivka, bavila mě. Záhy jsem zhlédla i filmové zpracování, které se hlavně ke konci s knihou trošku rozcházelo (knížka byla o dost lepší).
Toto bylo mé první setkání s autorkou a určitě ne poslední. Její styl psaní mě oslovil a líbil se mi.

Moc povedená česká detektivka. Líbilo se mi postupné odkrývání detailů a taky povah obou vyšetřovatelů. Rozhodně si přečtu další díly!

Stvůra je první díl série s Laurou Linhartovou a Adamem Benešem a zároveň kniha, díky které jsem se opět dostala ke Kristýně Trpkové.

Miluju české detektivky a tady jsem od první stránky cítila, že to bude něco pro mě. Nejvíc mě zaujala dvojice hlavních vyšetřovatelů. Laura a Adam jsou naprosté protiklady – každý přistupuje k práci i životu jinak, každý má své silné i slabé stránky, a právě díky tomu jejich spolupráce skvěle funguje. Jejich vzájemná dynamika dodává příběhu něco navíc a já jsem si oba hned oblíbila.

Případ je promyšlený a autorka čtenáře neustále vede různými směry. Během čtení se nabízí hned několik možných pachatelů, takže je pořád nad čím přemýšlet. Přestože se mi tentokrát podařilo vraha odhalit o něco dříve, vůbec mi to nezkazilo zážitek ze čtení. Příběh byl natolik čtivý a dobře vystavěný, že jsem si ho užila až do poslední stránky.

Kristýna Trpková píše svižně, bez zbytečných hluchých míst, a dokáže velmi dobře budovat napětí. Kromě samotného vyšetřování se věnuje i osobnostem hlavních hrdinů, díky čemuž nepůsobí jen jako „policisté v akci“, ale jako skutečné osobnosti. Mají své názory, postoje, minulost i chyby a všechno, co dělají, má svůj důvod. Právě díky tomu na mě působili velmi uvěřitelně.

Stvůra je skvělý začátek série a rozhodně mě nalákala na další díly. Pokud máte rádi české detektivky s dobře propracovanými postavami, napětím a realistickým vyšetřováním, rozhodně doporučuji.

Detektivní příběh o tom, že "není všechno zlato, co se třpytí". Komisařka Laura Linhartová řeší brutální vraždu mladé dívky. Kromě případu se ale také musí vyrovnat i s příchodem nového kolegy, k němuž se váží její vzpomínky z mládí. Případ a jeho řešení je zajímavé, ovšem samotná komisařka je povahy značně rozhárané a zatím mi není moc sympatická.

Velmi poutavý detektivní román, který dokonale souzní s mým vkusem. Autorka píše s lehkostí a sází na jasně formulované věty, díky nimž má děj příjemný spád. Příběh není nijak složitý a tudíž se čtenář v ději neztrácí. Skvělá volba pro pohodový odpočinek s knihou.